Okraj zkázy

okraj zkázy
Edge of Doom
Žánr Noir
drama
Výrobce Mark Robson
Výrobce Samuel Goldwyn
scénárista
_		 Philip Jordan
Leo Brady (román)
V hlavní roli
_		 Dana Andrews
Farley Grangerová
Operátor Umění Harryho Stradlinga.
Skladatel Hugo Friedhofer
Filmová společnost Samuel Goldwyn Productions
RKO
Distributor Obrázky RKO
Doba trvání 99 min
Země
Jazyk Angličtina
Rok 1950
IMDb ID 0042428

Edge of Doom je film noir z roku  1950 režiséra Marka Robesona .

Film vypráví příběh nešťastného mladíka z New Yorku ( Farley Granger ), který v zoufalé situaci kvůli nedostatku financí na pořádný pohřeb své matky v návalu vášně zabije rektora místního kostela. a pak pod vlivem dalšího kněze ( Dana Andrews ) dochází k uvědomění si potřeby přiznat se k činu a vzdát se úřadům.

Spolu s filmy jako " Andělé se špinavými tvářemi " (1938) Michaela Curtize a " Vyznávám se " (1953) Alfreda Hitchcocka patří film k vzácnému počtu filmových noirů, jejichž hlavními postavami jsou kněží. Ve filmu noir bumerang! "(1947), jako na tomto obrázku, je také zabit kněz a vyšetřování vede postava, kterou hraje Dana Andrews .

Děj

Rektor jedné z chudých farností v New Yorku , otec Roth ( Dana Andrews ), se svěřil mladému knězi z nedaleké farnosti. Chce prý požádat církevní úřady, aby ho přemístili na jiné místo služby, protože se mu nedaří navázat kontakt se sborem a má pocit, že začíná ztrácet víru v Boha. Aby mu otec Roth poskytl morální podporu, vypráví příběh mladého chlapce Martina Lynna ( Farley Granger ), který byl zaníceným odpůrcem církve a svou víru našel až po spáchání zločinu:

Martin Lynn pracoval pilně a poctivě jako řidič kamionu a kurýr v květinářství. Jednou požádal svého pána, pana Swansona, o zvýšení jeho týdenního platu 30 dolarů, protože potřeboval peníze na přestěhování své nemocné matky do Arizony , kde si myslel, že se bude mít lépe. Swanson ho však znovu odmítne s tím, že má malý obchod a že se mu nedaří natolik, aby si zvýšil plat. Po návratu do svého chudého činžovního domu se Martin stará o svou ležící matku a mluví s ní o její oddanosti církvi. Sám Martin je vůči církvi nepřátelský. Před pár lety, když bylo Martinovi 13-14 let, vykradl jeho otec pod vlivem alkoholu obchod a po zadržení spáchal sebevraždu. Přestože byla jeho matka věrnou farnicí, rektor kostela, otec Kirkman ( Harold Vermiglia ), odmítl sloužit mši na pohřbu sebevraha a nedovolil, aby byl pohřben na půdě kostela. Martin přichází na večeři se svou přítelkyní Julií ( Mala Powers ), kterou si hodlá vzít, až si našetří nějaké peníze. Miluje ho i Julie, která pracuje jako obsluha výtahu a je jí velmi líto, že se kvůli jejich vytíženosti a nemoci jeho matky setkávají velmi zřídka. Chystají se spolu strávit večer o samotě v Juliině domě, ale Martinovi zavolá jeho sousedka paní Lolly ( Jean Innes ) a informuje ho, že jeho matka se zhoršila. Po návratu domů Martin vidí, že jeho matka umírá. Proti Martinovu odporu zavolá paní Lolly na místní farnost, aby předvolala otce Rotha, který je pomocným rektorem otce Kirklanda v místním kostele a zpovědníkem jeho matky. Starší otec Kirkland se při rozhovoru s otcem Rothem dozvídá, že jeho jediná neteř Rita ( Joan Evans ), o kterou se otcovsky staral a vychoval ji v přísných křesťanských tradicích, utekla se svým milencem z domova. Kirkland žádá otce Rotha, aby ji dostihl a přesvědčil ji, aby se vrátila domů. Kirkland o sobě otevřeně říká, že už dávno ztratil kontakt s lidmi a nemůže nejen spravovat farnost, ale dokonce ovlivňovat chování své neteře. A Roth má podle něj přístup k lidem a dokáže je navést na správnou cestu. Poté, co otec Roth odejde, paní Lolly zavolá do Kirklandova domu, ale on ji informuje, že otec Roth odešel na další telefonát. Když se paní Lolly vrátí do pokoje pro nemocné, Martin jí řekne, že jeho matka zemřela. Odejde z místnosti s úmyslem zorganizovat pohřeb. Na schodech ho zastaví soused, malý bandita Craig ( Paul Stewart ), který má vážné finanční problémy a očekává, že z Martinova neštěstí vydělá. Nabídne Martinovi, že na náklady pojištění zorganizuje pohřeb, ale poté, co se dozví, že Martin nemá peníze ani pojištění pro případ pohřbu, ztrácí o věc veškerý zájem. Martin jde do kostela a pak do soukromých pokojů otce Kirklanda. Při setkání s knězem Martin říká, že chce své matce uspořádat luxusní pohřeb, který si podle něj zaslouží. Dále říká, že matka byla vždy věrnou farnicí a dávala církvi tolik peněz, kolik mohla, a nyní by se jí podle jeho názoru měla církev odvděčit uspořádáním bohatého pohřbu. Otec Kirkland se snaží chlapíkovi vysvětlit, že farnost je velmi chudá a může pokrýt pouze náklady na skromný pohřeb. Napíše si Martinovo jméno a adresu do sešitu. Kněz si všiml, že po těchto slovech začíná být znatelně nervózní a ztrácet rozum, zavolá mu taxi a dá mu peníze na cestu. Martin však nad sebou nakonec ztratí kontrolu, popadne ze stolu těžký krucifix a vší silou udeří Kirklandova otce do hlavy. Padne a okamžitě zemře. Sám Martin na pár minut ztratí vědomí, pak se probere, vytrhne ze sešitu list se svým jménem, ​​kapesníkem vymaže otisky prstů z krucifixu a potichu odejde z domu. Martin se na ulici snaží rychle ztratit v davu. Projíždí kolem kina a vidí, jak se k němu blíží policejní auta, přivolaná v souvislosti s vyloupením pokladny kina. Martin rychle opustí místo a vstoupí do nedaleké restaurace a objedná si vydatné jídlo, protože celý den nejedl. Brzy po něm se v jídelně objeví dva detektivové, kteří upozornili na podivné chování chlapíka. Mluví na něj tvrdě a prohledávají ho a najdou lístek s jeho vlastním jménem a adresou. Martin vysvětluje, že jeho podivné chování je dáno tím, že mu dnes zemřela matka. Když ale přivede detektivy k sobě domů, aby svá slova podpořili, zjistí, že tělo jeho matky není doma a pohřešuje se i paní Lolly. Mezitím otec Roth přivede domů Ritu, Kirkmanovu neteř. Když otec Roth vstoupí do své kanceláře, objeví tělo zavražděného rektora, které okamžitě nahlásí policii. Říká Ritě, že je nyní zcela nezávislá a může si vybrat, jak bude žít, i když jí na žádost otce Kirklanda bude nadále pomáhat. Martin je odveden na policejní stanici kvůli obvinění z loupeže kina, kde ho vyslýchá inspektor Mandel ( Robert Keith ). Brzy se na stanici objeví otec Roth, který pomáhá policii v případech kriminality mládeže. Otec Roth si vyslechne obvinění proti Martinovi a zastane se ho s argumentem, že je to čestný mladý muž a není schopen nikoho okrást. Inspektor Mandel souhlasí s propuštěním Martina na kauci otce Rotha, ale říká mu, že vidí, že chlapec něco skrývá. Otec Roth posadí Martina do auta a nabídne mu, že si promluví o svých záležitostech v kostele. Cestou Martin říká, že nevěří v církev a odmítá pomoci. Pro podezření z vraždy kněze je zadržen a umístěn do cely Craig, který svého času Kirkmanovi vyhrožoval, když po něm požadoval, aby se oženil v kostele. Po návratu do Kirkmanovy kanceláře otec Roth omylem sešívá křížkem list v kalendáři zavražděného kněze a objeví se na něm záznam se jménem a adresou Martina, posledního člověka, kterého starý kněz potkal. Otec Roth dochází k závěru, že Martin s největší pravděpodobností zabil Kirkmana. Rozhodne se, že se pokusí Martina přesvědčit, aby se k činu přiznal a uklidnil tak svou utrápenou duši. Po propuštění zamíří Martin do květinářství Swanson a požaduje, aby manažer vyzdobil pohřeb těmi nejlepšími a nejdražšími květinami. Když odmítne, protože věděl, že na to ten chlap nemá peníze, začne si Martin agresivně stěžovat Swansonovi, což vede k tomu, že ho manažer vyhodí z práce. Poté Martin přichází do Murrayova pohřebního ústavu a požaduje od manažera, aby zorganizoval nejdražší pohřeb pro jeho matku. Zpočátku je mu vyjádřena ochota dělat vše na nejvyšší úrovni, ale když se ukáže, že Martin nemá peníze na zaplacení takových služeb a navíc přišel o práci, vedoucí kanceláře říká, že může jen uspořádat ten nejskromnější pohřeb a doporučuje Martinovi, aby hledal podporu v církvi. Martin přijde domů k otci Rothovi, ale nenajde ho doma. Zatímco čeká na příchod kněze, zaslechne, jak hospodyně mluví na chodbě s farářkou paní Pearsonovou, která hlásí, že viděla vraha. Hospodyně doporučuje paní Pearsonové, aby okamžitě zašla na policii a vše řekla detektivům. Martin tiše opustí dům kněze a pronásleduje paní Pearsonovou na temné ulici s úmyslem ji zabít jako nebezpečného svědka, ale na poslední chvíli ho něco zastaví a on od svého plánu upustí. Martin pak jde za Julií a řekne jí, že už s ní nemůže chodit pro její vlastní dobro. Když se Martin vrací domů, přichází za ním otec Roth a žádá ho, aby ve svém srdci hledal odpuštění. Při policejní identifikaci na místě činu paní Pearsonová chybně uvádí, že tam viděla Craiga, na kterého toho večera skutečně narazila v jedné z temných ulic, ale Martina nepoznává. Craig na okrsku tvrdí, že nikoho nezabil, a jako alibi se přizná k loupeži v kině, která se stala ve stejnou dobu. Policie mu ale nevěří s podezřením, že se úmyslně přiznal k méně závažnému zločinu, aby od sebe odvrátil podezření z vraždy. Martin je propuštěn, ale trápí ho svědomí a neví, co má dělat. Vstoupí do pohřebního ústavu, kde se podívá na svou mrtvou matku uloženou v rakvi a mluví s ní. Pak přijde do kostela a přizná se otci Rothovi z vraždy a žádá jen jednu věc - možnost zúčastnit se pohřbu své matky...

Otec Roth končí svůj příběh slovy, že vítězství Martinova svědomí nad jeho strachem dalo Martinovi pochopení pro víru. Říká mladému knězi, že píše Martinovi do vězení a Martin věří, že se vrátí do kostela a pomodlí se u oltáře, kde se modlil otec Kirkman.

V hlavní roli

Filmaři a přední herci

Než přešel k hitům ​​jako Peyton Place (1957) a Valley of the Dolls (1967), režisér Mark Robson sestříhal a později režíroval některé strašidelné, stylové filmy ve slavné divizi Val Lewtona v RKO [1 ] , jako např. Sedmá oběť “ (1943), „ Loď duchů “ (1943), „ Isle of the Dead “ (1945) a „ Bedlam “ (1946). Mezi jeho nejúspěšnější díla patří také noir sportovní dramata The Champion (1949) a The Harder the Fall (1956, stejně jako tento film inscenován podle scénáře Philippa Jordana) [2] . Scénář filmu napsal Philip Jordan , který během své dlouhé kariéry stihl spolupracovat s takovými významnými režiséry jako Nicholas Ray , Anthony Mann , William Wyler a další [1] . Nejpozoruhodnějšími filmy podle Jordanových scénářů byly zejména noiry „ House of Strangers “ (1949), „ Detective Story “ (1951) a „ The Big Ensemble “ (1955), stejně jako westerny „ Johnny Guitar “ (1954) a " Muž z Laramie " (1955) [3] . Jak píše Rob Nixon: " Na scénáři pracovali i nekreditovaní držitelé Oscara Charles Brackett (za Sunset Boulevard (1950)) a Ben Hecht (za Notorious (1946) . "

Nejúspěšnějšími filmy s účastí Farley Grangera byly noirový film Nicholase Raye „ Oni žijí v noci “ (1948), thrillery Alfreda Hitchcocka „ Lano “ (1948) a „ Cizinci ve vlaku “ (1951). jako historické drama Luchino Visconti „ Pocit “ (1954) [4] . Dana Andrews je považována za jednu z hvězd žánru film noir . Zejména hrál hlavní role v noirech Otty Premingera  - " Laura " (1944), " Padlý anděl " (1945) a " Kde končí chodník " (1950), Fritz Lang  - " Zatímco město spí " (1956) a „ Beyond a Reasonable Doubt “ (1956), v noirovém dramatu Elii Kazana Bumerang! (1947), stejně jako ve vysoce ceněném noirovém westernu A Case at Ox-Bow (1943) [5] .

O kameru se postaral Harry Stradling, Jr., podle Nixona „jeden z nejlepších mistrů ve svém oboru“. Proslavil se především režií bohatých, velkorozpočtových muzikálů , jako jsou Kluci a panenky (1955), Cikán (1962), ale také jako muž, který vytvořil charakteristický, nezapomenutelný vzhled filmů, jako je Tramvaj jménem touha . (1951) a " Johnny Guitar " (1954) [1] .

Historie vzniku filmu

Podle filmového kritika Roba Nixona koupil producent Samuel Goldwyn práva na knihu Lea Bradyho na žádost své manželky. Do hlavní role ve filmu natočeném podle této knihy chtěla mladého nezávislého studiového smluvního herce Farleyho Grangera , kterého plánovala proměnit ve velkou hvězdu . Nixon pokračuje: „Ve své autobiografii Granger napsal, že jeho počáteční nadšení z projektu brzy zcela vyprchalo, když mu vyšlo najevo, že filmaři nemají ponětí, jak s tímto materiálem pracovat“ [1] .

„Při uzavřených předpremiérách veřejnost na film reagovala negativně. Režisér Mark Robson ve snaze film zcela přestříhat a Goldwyn přivedl zavedené scénáristy Bena Hechta a Charlese Bracketta , aby dotočili scény pro film, které měly posunout pozornost diváka z mladého vraha na dobrého kněze. “ [1] . Ben Hecht dokončil prolog a epilog a rozšířil roli Rothova otce. Filmový kritik Dennis Schwartz se však domnívá, že „tento temný film by byl zajímavější, kdyby se odklonil od posvátné, ale nepřesvědčivé role otce Rotha, a více by sledoval příběh, jak jej napsal Philip Jordan z románu Leo Bradyho. “ [6] . Jak píše Rob Nixon, „mnoho kritiků se domnívá, že provedené změny nejenže nezachránily obraz, ale také změkčily původní kritiku organizovaného náboženství v knize a snížily hloubku analýzy negativních důsledků chudoby“ [1] .

Nixon dále píše: „Grangerová si vzpomněla, že ‚Goldwyn očekával, že pojedu na celostátní propagační turné k tomuto filmu. Nikdy nepochopím, proč tak dlouho pobízel toho mrtvého koně, ale nechtěl jsem mít s filmem nic společného. Odmítl jsem se účastnit propagačních akcí. Po další tirádě o tom, jak jsem nevděčný, mě zase vyhodili“ [1] . Granger dopadl lépe než jeho další projekt, který si zapůjčil od Warner Bros. , Strangers on a Train (1951) Alfreda Hitchcocka . Ironií osudu pak mistr napětí natočil I Confess (1953) o mladém knězi křivě obviněném z vraždy, který nemůže uvést skutečného viníka, protože by odhalil tajemství zpovědi. Film měl obrovský kasovní úspěch.“ [1] .

Kritické hodnocení filmu

Celkově kritici dali filmu umírněnou recenzi, zaznamenali jeho temnou a nemilosrdnou povahu, ale zdůraznili, že nedokázal plně využít svůj potenciál. Bezprostředně po vydání filmu časopis Variety dal filmu poměrně pozitivní recenzi a nazval jej „násilným, nelítostným příběhem, velmi nekonvenčním, který dává určitý náhled na to, co je hrana zkázy“ [7] . Rob Nixon později poznamenal, že „na film, který je dnes relativně zapomenutý, Edge of Doom rozhodně obsahuje působivý soubor pozoruhodných prvků“, přičemž poznamenal, že „příběh je opravdu velmi temný, dokonce i na film noir“ [1] . Dennis Schwartz napsal, že „tento temný film noir...měl potenciál být skvělým filmem...ale kvůli cenzuře, která byla zhoubou 50. let...příběh dobrého kněze a špatného kněze se bohužel obrátil do prázdna triumf pokrytectví“ [6] . Craig Butler došel k závěru, že „je to neobvykle drsný film noir... což je zklamání, protože to mohl být skutečně výjimečný film, ale nakonec byl prostě docela dobrý... Film se nedokázal stát výjimečným, ale obsahuje toho víc, považováno za nutnost vidět pro všechny fanoušky filmu noir .

Negativně hodnocený film TimeOut to označil za „náboženskou cetku, ve které si Granger libuje ve své zasmušilé hysterii mladého muže dohnaného k vraždě kněze poté, co jeho otci odmítli pohřeb v kostele kvůli jeho sebevraždě a on (Grangerova postava) nemůže sehnat peníze. (nebo přesvědčit církev), aby s patřičnou okázalou vážností pohřbila svou matku“ [9] . Časopis dále poznamenává, že film „by mohl dopadnout lépe, kdyby Goldwyn nepřizval Bena Hechta , aby rozšířil roli Andrewse (kněze, který si uvědomuje, že Grangerová spáchala vraždu, a snaží se ho rozmluvit z jeho duševního utrpení. přiznání). Poté, co byl film zatížen prologem a epilogem, ve kterých Andrews vypráví příběh mladému knězi s „pochybnostmi“ (čímž posílil svou víru stejným způsobem, jakým v té době posílil jeho víru, i když proč tomu tak je, zůstává záhadou ), vše obecně, stalo se neuvěřitelně didaktickým“ [9] . Craig Butler se také domnívá, že „hlavním problémem filmu je jeho prolog a epilog, které film obklopují; byly napsány poté, co byl film dokončen a vydán, a skutečnost, že jsou přidány později, je velmi cítit“ [8] . Butler dále poznamenává, že „scénář dělá několik dalších chyb, zmírňuje konflikt a zjednodušuje některé obrázky a motivace činů; ale to mohlo být ignorováno, kdyby úvodní a závěrečná epizoda nebyla násilně vložena do filmu“ [8] . Butler nicméně píše, že „i přes tyto nedostatky je film v působivosti poměrně silný a chvílemi překvapivě silný, zvláště když se jeho sociální zaměření prolíná s dějem a společně vychytají dobrý tah“ [8] .

Časopis Variety poznamenává, že „zápletka filmu podle románu Lea Bradyho je postavena na jediné linii, která následuje bez odchýlení,... film je hraný na hranici možností obsazením a silně režírovaný Markem Robsonem “ [7 ] . Butler dodává: „Mark Robson dodává většinu příběhu s dovedností a přesností, k čemuž výrazně napomáhá přesvědčivá a dechberoucí kinematografie Harryho Strandlinga“ [8] a zároveň poznamenává, že „film by byl ještě lepší, kdyby Farley Granger a Dana Andrews hráli silnější; oba jsou dobří, ale čekali byste od nich větší hloubku.“ Zároveň „naštěstí Robert Keith a Paul Stewart zahráli své vedlejší role perfektně “ [8] .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Rob Nixon. http://www.tcm.com/tcmdb/title/73901/Edge-of-Doom/articles.html Archivováno 14. července 2014 na Wayback Machine
  2. ↑ Nejlépe hodnocené tituly celovečerních filmů s Markem Robsonem - IMDb . Získáno 11. července 2014. Archivováno z originálu dne 24. září 2015.
  3. ↑ Nejlépe hodnocené tituly celovečerních filmů s Philipem Yordanem - IMDb . Získáno 11. července 2014. Archivováno z originálu 17. července 2015.
  4. ↑ Nejlépe hodnocené tituly celovečerních filmů s Farley Granger - IMDb . Získáno 11. července 2014. Archivováno z originálu 1. června 2015.
  5. ↑ Nejlépe hodnocené tituly celovečerních filmů s Danou Andrews - IMDb . Získáno 11. července 2014. Archivováno z originálu dne 24. září 2015.
  6. ↑ 12 Dennis Schwartz . Potenciál pro skvělý film tu byl . Recenze Ozusových světových filmů (16. ledna 2000). Získáno 28. listopadu 2019. Archivováno z originálu dne 29. října 2019.  
  7. ↑ 12 Edge of Doom | Rozmanitost . Získáno 11. července 2014. Archivováno z originálu 14. července 2014.
  8. ↑ 1 2 3 4 5 6 Craig Butler. Posouzení. http://www.allmovie.com/movie/edge-of-doom-v90300/review Archivováno 17. listopadu 2014 na Wayback Machine
  9. ↑ 12 Edge of Doom | recenze, synopse, rezervace vstupenek, promítací časy, datum uvedení filmu | Time Out Londýn . Získáno 11. července 2014. Archivováno z originálu 14. července 2014.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie