Lenchické dialekty
Lenchické dialekty ( polsky gwary łęczyckie ) jsou dialekty malopolského dialektu , běžné v severní části Lodžského vojvodství v Polsku (na území bývalého Lenchického vojvodství 1351-1793). Jsou zahrnuty spolu se sieradzskými dialekty do lenchitsko-sieradzské skupiny dialektů . Nacházejí se na rozhraní oblastí Malopolska, Velkopolska a mazovských dialektů , což určuje jejich přechodný charakter [2] [4] .
Charakteristiky lenchických dialektů zahrnují takové nářeční rysy, jako je znělý typ mezislovní fonetiky (sandhi) , přítomnost mazury (zřídka se vyskytující v moderních dialektech), rozšíření takových kontinuanitů zúžených samohlásek jako é > y , á > o , úzká výslovnost kontinuantů staropolských nosových samohlásek ę > y / yN , i / iN , ą > u a další [5] .
Klasifikace
Lenchick dialekty jsou ve studiích polských dialektologů řazeny jak do malopolských (např. v dílech K. Nitsche , Z. Stiebera , S. Urbanczyka ), tak geneticky velkopolských dialektových oblastí (např. v dílech Karola Deyna , Maria Kaminská). Na základě skutečnosti, že oblast Lenczyk, která se nachází na hranici mezi třemi největšími historickými, kulturními a dialektovými oblastmi - Malopolskem , Velkopolskem a Mazovskem , zahrnuje určité malopolské , velkopolské a mazovské rysy , jsou v polské dialektologii lenchické dialekty považovány za typické dialekty přechodného typu [5] .
Vlastnosti dialektů
Fonetika
Mezi hlavní fonetické rysy oblasti Lenchitsky dialektu patří [5] :
- Znělý typ mezislovní fonetiky (sandhi) , ve kterém jsou zněly konečné neznělé souhlásky a znělost konečných znělých souhlásek na spojnici slov je zachována před následnou počáteční sonorantní souhláskou nebo jakoukoli samohláskou : nic nie robił - [nidz‿nie ] robił "neudělal nic", siedym lat miałam - [siedym lad‿miałam] "Bylo mi sedm let", jak u nas - [jag‿u] nas "jako my". Vyjadřování je mimo jiné typické pro skloňování -śmy sloves ve tvaru 1. osoby množného čísla minulého času: byliźmy , chodziliźmy , wyglądaliźmy . Vyslovovací typ mezislovní fonetiky spojuje leńczykovské dialekty současně s malopolskou a velkopolskou dialektovou oblastí.
- Přítomnost mazury , která se v moderních dialektech objevuje ve formě zbytkových jevů: juzových písmen. už "už", cegoś jesce lit. czegoś jeszcze "cokoli jiného", cłowiek lit. człowiek "osoba". Častěji souhláska č podléhá mazury , méně často případy mazury jsou zaznamenány u souhlásek š , ž . Tato funkce spojuje Łęczycké dialekty s malopolskou a mazovskou dialektovou oblastí. Jako mizející a nedůsledně užívaný znak lenchických nářečí upozorňovali dialektologové na Mazury již v meziválečném období . Moderní mluvčí dialektu se snaží ve své řeči vyhýbat mazure, používají pouze omezený počet slov, ve kterých se tento fenomén objevuje.
Poznámky
Prameny
- ↑ Karaś H . Opis dialektow polskich. Dialekt malopolski. Zasięg terytorialny i podziały dialektu : [ polsky. ] / Pod redakcją Haliny Karaś // Dialekty i gwary polskie. Kompendium internetowe . - Zakład Historii Języka Polskiego i Dialektologii UW / Towarzystwo Kultury Języka. (Přístup: 9. srpna 2022)
- ↑ 1 2 Opis dialektów polskich. Dialekt małopolski : [ polsky. ] / Pod redakcją Haliny Karaś // Dialekty i gwary polskie. Kompendium internetowe . - Zakład Historii Języka Polskiego i Dialektologii UW / Towarzystwo Kultury Języka. (Přístup: 9. srpna 2022)
- ↑ Urbańczyk S. Zarys dialektologii polskiej. — wyd. 3. — Warzawa, 1968.
- ↑ Opis dialektow polskich. Dialekt malopolski. Łęczyckie : [ polsky. ] / Pod redakcją Haliny Karaś // Dialekty i gwary polskie. Kompendium internetowe . - Zakład Historii Języka Polskiego i Dialektologii UW / Towarzystwo Kultury Języka. (Přístup: 9. srpna 2022)
- ↑ 1 2 3 Kępińska Alina. Opis dialektow polskich. Dialekt malopolski. Łęczyckie. Gwara regionu (wersja rozszerzona) : [ pol . ] / Pod redakcją Haliny Karaś // Dialekty i gwary polskie. Kompendium internetowe . - Zakład Historii Języka Polskiego i Dialektologii UW / Towarzystwo Kultury Języka. (Přístup: 9. srpna 2022)