Makedonská dynastie

Makedonci

Basil I. Makedonský , jeho syn Konstantin a druhá manželka Evdokia Ingerina
Země Byzantská říše
Rodový dům Mamikonyans
Zakladatel Basil I
Poslední vládce Theodora
současná hlava Ne
Rok založení 867
Zastavení 1056 (smrt Theodory)
Tituly

 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Makedonská dynastie  ( Arménská dynastie , Basil dynastie ) byla císařská dynastie v Byzanci v letech 867 až 1056 .

Jméno dynastie

Makedonská dynastie získala své jméno podle byzantského tématu Makedonie , rodiště jejího zakladatele, císaře Basila I. Makedonského .

V dílech představitelů ruské (sovětské) historické školy používají císaři, kteří vládli Byzanci v letech 867-1056, termín makedonská dynastie [1] [2] [3] [4] [5] . V anglických pramenech se také často používá název makedonská dynastie [6] [ 7] , nicméně v neruské historické literatuře se k tomuto termínu používají i alternativní názvy:  

Původ dynastie

Příběh Basilových předků je obsažen v tzv. kronice „ Theophanových následovníků “. Autor kapitoly o Basilovi Makedonském, jeho vnuk císař Konstantin VII. Porfyrogenetos , říká, že Basilovi předkové uprchli z Arménie do Byzance ve druhé polovině 5. století a usadili se v okolí Adrianopole [12] . Zde obsažené informace o původu předků Basila I. od arménských králů z dynastie Arshakidů , Konstantina I. Velikého a Alexandra Velikého , moderní historici (aniž by zpochybňovali arménský původ) považují legendu o patriarchovi Fotia I. Konstantinopolského , složený k oslavě nové dynastie [4] [12 ] [13] . Většina [14] vědců považuje zakladatele makedonské dynastie Basila I. za potomka arménských osadníků [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24 ] . Podle P. Haranise (směrodatného byzantského odborníka na otázky historické demografie ) byl každý císař na byzantském trůnu od počátku vlády Basila I. do smrti Basila II arménského nebo částečně arménského původu [25] .

Zároveň je v dílech některých byzantských kronikářů, stejně jako mezi arabskými autory, Basil I. nazýván „makedonský“ nebo slovanský , což vyvolalo diskusi o spolehlivosti jeho arménského původu. Názor o ryze slovanském původu Basila Makedonského odmítl jako mylný slavný irský historik a Byzantinec John Bagnell Bury [26] .

Začátek dynastie

Poté, co Basil Makedonský odešel do Konstantinopole a stal se oblíbencem císaře Michaela III ., který si ho vzal za svou milenku Evdokii Ingerinu , odstranil vlivného císařova strýce Vardu, stal se Caesarem a brzy spoluvládcem. V roce 867 Basil zorganizoval atentát na císaře a poté, co se sám ujal císařského trůnu, založil novou dynastii.

Makedonská renesance (867-1056)

Mezi byzantskými císaři makedonské dynastie, potomky Basila I., byli poměrně vzdělaní lidé, kteří sympatizovali se starověkou kulturou, jako například Konstantin VII. Porfyrogenetos , vášnivý milovník knih, a Leo VI ., teolog a básník.

Za vlády této dynastie byl zaznamenán rozkvět matematiky , přírodních věd (encyklopedie medicíny, zemědělské techniky ) a vojenských záležitostí . Vědci, teologové , filozofové , básníci , historici a řečníci vytvořili mistrovská díla literatury a umění .

Císař Konstantin VII. Porfyrogenetos, který v letech 913 až 959 zastával byzantský trůn , s jasným literárním talentem, vytvořil řadu lékařských , historických a zemědělských pojednání . Zpracoval a shromáždil také mnoho životopisů svatých. Konstantin VII měl vlastní dílnu na výrobu kopií starověkých rukopisů. Přišly k nám úžasné miniatury takzvaného pařížského žaltáře .

Hlavní město říše, Konstantinopol , překvapilo svou téměř pohádkovou nádherou a luxusem. Plná slavnostní nádhery, přepychových chrámů , vzácných dekorací, třpytivých paláců zapůsobila na hosty velkého města neodolatelným dojmem. Ve společnosti vzrostla touha po luxusu a eleganci. Vzkvétalo šperky a užité umění. Při zdobení děl užitého umění se téměř vždy používaly antické výjevy.

Prudce se zvýšil počet klášterů . V této době byl vytvořen jeden z nejznamenitějších příkladů křížového klenutého kostela, který dostal jméno chrámu „na čtyřech sloupech“. Začala rekonstrukce mozaik katedrály sv. Sofie , zničené v období " obrazoborectví ".

Poslední z dynastie

Poslední vládnoucí představitelkou makedonské dynastie byla Theodora , ( řecky Θεοδώρα ) ( 984 - 31. srpna 1056 ) - byzantská císařovna od 11. ledna 1055 do 31. srpna 1056 .

Seznam císařů makedonské dynastie

Genealogie

Hmayak († po 797) X neznámý († po 797), dcera Lva, (potomek Arsacidů?) │ ├─> neznámý (Warda/Sumbat/Lev?) (po 780 ─ 813/836) X Pancalo (cca 792 ─ po 836) │ ├─> Marian (r. 868/872), domácí schol │ ├─> Varda († po 867) │ │ │ ├─> Vasilij († po 867), rektor │ │ │ ├─> Varda │ │ │ ├─> Gregory SKLIRA │ X Pantherius Sklir (│ po 944), domácí škola │ │ │ ├─> Varda Sklir (cca 925 ─ 991), domácí škola, curopalat │ │ │ │ │ ├─> Roman Sklíř │ │ │ │ │ ├─> Vasily Sklir (967/973 ─ po 1033), mistr │ │ │ X Pulcheria Argyr (969/975 ─ 1033/1034) │ │ │ │ │ │ │ ├─> Elena Sklirena (1002/1007 ─ 1030/1033) │ │ │ X Constantine IX Monomakh (asi 1003 ─ 1055) │ │ │ │ │ ├─> (syn) Skleros │ │ │ │ │ ├─> Roman Sklír († po 1057), mistr │ │ │ │ │ │ │ ├─> (syn) Skleros │ │ │ │ │ │ │ ├─> (syn) Romane? sklera │ │ │ │ │ ├─> Maria Sklirena (1012/1017 ─ 1044/1045) │ │ X (nedokončeno) │ │ Constantine IX Monomakh (asi 1003 ─ 1055) │ │ │ ├─> Konstantin Sklir │ │ X Sofia Foka │ │ │ ├─> Maria Sklir (asi 932 ─ až 971) │ X 1) Tzimiskes │ ├─> Jan I. Tzimisces (asi 928 ─ 976), Byzant císařský od 969 │ │ X 2) Theodora (940-osada 971) dcera Konstantina VII. │ │ │ X neznámý Tzimisces (d. po 930) │ ├─> neznámý Kurkuas (kol. 910 ─ po 930) │ │ │ X Theophilus Kurkuas (kolem 892 ─ po 963) domácí schol │ ├─> neznámý Phocas │ │ PHOCI │ ├─> Vardas Phocas starší (kol. 878 └─ 9│aresinae, 968/968 ) │ │ │ │ │ ├─> Nikephoros II Phocas (kolem 912 ─ 969), byzantský císař od roku 963 │ │ │ X 1) neznámý (z. před 963) │ │ │ o 7 X 2 ) 94d wiophan II │ │ │ │ │ │ │ ├─1> Varda Fok († 963) │ │ │ │ │ ├─> Leo Phocas mladší (cca 915 ─ 969/970), kuropalát │ │ │ │ │ │ │ ├─> Nicephorus Focas (cca 935 ─ 969/970) │ │ │ │ │ │ │ ├─> Bardas Phocas mladší (asi 938 ─ 989), vévoda z Antiochie │ │ │ │ X Adralestina (│ po 989) │ │ │ │ │ │ │ │ │ ├─> Lev Foka │ │ │ │ │ │ │ │ │ ├─> Nicephorus Phocas (cca 965 ─ 1022) │ │ │ │ │ │ │ │ │ ├─> Varda Foka (asi 988 ─ po 1025) │ │ │ │ │ │ │ ├─> Sofia Foka │ │ │ X Konstantin Sklir │ │ │ │ │ ├─> Constantine Foka (asi 918 ─ 969) │ │ │ ├─> Leo Phocas starší (asi 875 ─ 919 nebo později) domácí škola │ │ │ │ │ ├─> Nicholas Foka (asi 897 ─ 919) │ │ │ Nicephorus Phocas (d. 887/895 až 912), vévoda Thrákie │ ├─> Sumbat (│ po 867) │ X neznámá, dcera Bardy Caesara. │ ├─> (dcera) │ X neznámý Asilion │ │ │ ├─> Lev Asilion (z. po 867) │ MAKEDONCI │ X (nedeklarovaný) Thekla ( 824/831 ─ po 867), dcera císaře Theofila ├─> Basil I (811 ─ Byzantsko 886), X17 886 ) Maria (│ po 865) X 2) Evdokia Ingerina (asi 840 ─ 882) [27] │ X (undec.) Michael III (840 ─ 867), byzantský císař od 842 │ ├─1> Varda (před 864 ─ před 865) zemřel jako dítě │ ├─1> Anastasia (před 858 ─ před 905/912) │ X Christopher (z. po 872) domácí škola │ ├─2> ? [28] Konstantin (866-879), spoluvládce Basila I. od roku 869 │ ├─2> Štěpán I. (870 ─ 893), patriarcha Konstantinopole od roku 886 │ ├─2> Alexander (872 ─ 913), byzantský císař od roku 912 │ ├─2> Anna (868/869 ─ po 905/912) jeptiška │ ├─2> Elena (873/875 ─ po 905/912) jeptiška │ ├─2> Maria (874/878 ─ po 905/912) jeptiška │ ├─2> ? [28] Lev VI (867 ─ 912), byzantský císař z roku 886 X 1) Theophano (867 ─ 895 nebo 897) X 2) Zoe Zautza (asi 867 ─ 899) X 3) Evdokia ) 884 ─ 90 (kol. X 4) Zoya Carbonopsina (asi 883 ─ po roce 919) │ ├─1> Evdokia (884/886 ─ 892) │ ├─2> Anna (897/898 ─ 901/904) │ ├─2> Evdokia (898/899 ─ zemřel jako dítě) │ ├─3> Vasilij (narozen a zemřel IV.901) │ ├─4> Konstantin VII. Porfyrogenitus (905 ─ 959) byzantský císař od roku 913 X ├─2> Elena Lacapina (906/913 ─ 961) │ │ │ ├─> Zoya (935/937 ─ po 961) │ │ │ ├─> Theodora (939/941 ─ po 971) │ │ X Jan I. Tzimiskes (kolem 925 ─ 976), byzantský císař od roku 969 │ │ │ ├─> Agatha (940/943 ─ po 961) │ │ │ ├─> Theophano (941/946 ─ po 961) │ │ │ ├─> Anna (942/949 ─ po 961) │ │ │ ├─> Roman II (938 ─ 963), byzantský císař od roku 959 │ X 1) Evdokia (Bertha) Italská ( 927/930 ─ 949 ) │ X Nikephoros II Phocas (asi 96 nebo 912 byzantská), byzantská │ │ │ ├─2> Elena (957/958 až 988) │ │ │ ├─2> Basil II (959 ─ 1025), byzantský císař od roku 976 │ │ │ ├─2> Anna (963 ─ 1011/1012) │ │ X Vladimír I. z Kyjeva (asi 960 ─ 1015) │ │ │ ├─2> Konstantin VIII (961 ─ 1028), byzantský císař od roku 1025 │ X Elena Alipina (asi 962 ─ 982/985) │ │ │ ├─> Evdokia (977/979 ─ po roce 1001) jeptiška │ │ │ ├─> Theodora (981/984 ─ 1056), byzantská císařovna z roku 1055 │ │ │ (přijato)