Obyvatelstvo Srbska

Obyvatelstvo Srbska je většinou Srbové . Menšinami jsou Albánci ( v Kosovu je jich naprostá většina ), Maďaři (hlavně ve Vojvodině ), Romové , Bosňáci , Chorvati , Slováci , Rumuni , Bulhaři a další. Vojvodina byla součástí Rakouska-Uherska a zbytek Srbska (včetně Kosova) byl součástí Osmanské říše, takže jejich národnostní a náboženské složení je odlišné. Vojvodina  je jedním z nejvíce mnohonárodních regionů v Evropě, žije zde více než 25 obyvatel .

Demografie

V říjnu 2011 se v Srbsku konalo první sčítání lidu po rozpadu Jugoslávie. Ten předchozí byl v roce 2002 a konal se v době, kdy existovala Svazová republika Jugoslávie . Podle výsledků sčítání lidu konaného v říjnu 2011 činil počet obyvatel Srbska 7 186 862 lidí [1] , v roce 2002 to bylo 7 498 001 lidí. Podle regionů Srbska je populace rozdělena takto: Srbsko-sever - 3556 tisíc lidí, včetně Bělehradského regionu 1639 tisíc lidí, region Vojvodina - 1917 tisíc lidí. Srbsko-jih - 3565 tisíc lidí, včetně Šumadije a západního Srbska - 2013 tisíc lidí, jižní a východní Srbsko - 1551 tisíc lidí. Údaje o srbském obyvatelstvu nezahrnují obyvatelstvo Kosova a Metohije a Albánce z jižního Srbska, kteří bojkotovali sčítání lidu. Srbsko se nachází v akutní demografické krizi od počátku 90. let, kdy úmrtnost nepřetržitě převyšovala porodnost (úmrtnost za rok 2011 převyšuje porodnost – 14,2 a 9,3). Srbsko má jedno z nejnegativnějších temp růstu populace na světě a řadí se na 225. místo z 233 zemí. Celková plodnost 1,44 dítěte na matku je jednou z nejnižších na světě.

V samozvané „Republike Kosovo“ proběhlo sčítání v létě 2011, počet obyvatel byl stanoven na 1 733 872 osob [2] . Většinu obyvatel samozvaného Kosova tvoří Albánci, druhou největší etnickou skupinou jsou Srbové. Sever Kosova neodpovídal některým odhadům, že tam žije asi 68 000 lidí, většinou Srbů.

Podle některých odhadů opustilo Srbsko v 90. letech asi 300 000 lidí, z toho asi 20 % s vyšším vzděláním [3] [4] . Díky nízké porodnosti a emigraci mladých lidí patří země mezi deset zemí světa s nejvyšším průměrným věkem obyvatel. Kromě toho má Srbsko jednu z nejnegativnějších populačních přírůstků na světě, v odpovídajícím žebříčku se umístilo 225 z 233 zemí [5] .

Etnické složení

Srbové jsou největší etnickou skupinou v Srbsku a tvoří 83 % celkové populace, s výjimkou Kosova a Metohije. Druhou největší etnickou skupinou jsou Maďaři  – 3,9 % v celém Srbsku a 14,3 % populace ve Vojvodině . Mezi další menšiny patří Bosňáci , Romové , Albánci , Bulhaři , Černohorci , Makedonci , Slováci , Rusíni , Vlaši , Rumuni [6] . Srbsko má také významnou čínskou diasporu [7] .

Podle sčítání lidu z roku 2011 žilo v Srbsku (bez Kosova a Metohije) 1 135 393 zástupců národnostních menšin [8] .

Srbsko má největší počet uprchlíků v Evropě [9] . Jejich podíl na populaci země se pohybuje od 7 % do 7,5 %. Statisíce uprchlíků během rozpadu Jugoslávie dorazily do Srbska z Chorvatska a bývalé srbské Krajiny , z Bosny a Hercegoviny a Kosova a Metohije. Všechny tyto migrace výrazně změnily etnické složení země.

Podle sčítání lidu provedeného v roce 2011, které se netýká Kosova a Metohije, bylo etnické složení Srbska následující [10] :

Hlavní etnické skupiny žijící v Srbsku (kromě Kosova a Metohije):

• Srbové tvoří více než 90 % populace v 86 komunitách v zemi. Ve 47 ​​komunitách se jejich počet pohybuje od 70 % do 89 %. V 17 komunitách tvoří 50 % až 69 % populace. V 16 komunitách tvoří méně než 50 %, zatímco v komunitě Bac mají Srbové největší podíl na celkové populaci – 46,9 %. Nejméně Srbů žije v komunitách Tutin – 3,5 z celkového počtu obyvatel komunity, Kanizha – 7,2 %, Senta – 10,9 %, Bosilegrad – 11 %, Novi Pazar – 16,2 %, Ada – 17,4 %, Mali-Ijosh – 19,8 % a Sienica - asi 20 % [13] .
• Maďaři tvoří většinu populace v komunitách Kanizsa – 85,1 %, Senta – 79,1 %, Ada – 75 %, Backa Topola – 57,9 % a Mali Ijosh – 53,9 %. Jsou také největší skupinou obyvatel v Choku – 49,7 %, Becey – 46,3 % a Subotici – 35,6 %. V Subotici je 50 469 Maďarů, v Srbsku každý pátý Maďar. Kromě výše uvedených komunit je počet Maďarů velký také ve městech jako Novi Sad - 13 272 lidí a Zrenjanin - 12 350 lidí [13] .
• Bosňáci žijí převážně v několika komunitách v Rašce a v oblasti Zlatibor. Ze 145 278 Bosňáků žije více než polovina (77 443 nebo 53,3 %) v Novém Pazaru. Také tvoří významné procento populace v komunitách Tutin - 28 041 lidí, Sjenica - 19 498 lidí a Priepole - 12 792 lidí. Na území těchto čtyř komunit žije více než 95 % Bosňáků Srbska [14] .
• Bulhaři tvoří většinu v pohraničních obcích Bosilegrad – 71,8 % a Dimitrovgrad – 53,5 %. Jsou domovem asi 61 % všech Bulharů v Srbsku. Celkem v zemi žije 18 543 zástupců bulharského etnika. Také podle počtu Bulharů vynikají komunity Babushnitsa a Surdulica, kde Bulhaři tvoří 5,1 %, respektive 3,6 % populace [14] .
• Albánci žijí kompaktně na jihovýchodě Srbska v obcích Preševo, Medveja a Buyanovac. Albánská populace těchto oblastí bojkotovala sčítání lidu v roce 2011, takže neexistují přesné údaje o jejích počtech. Podle sčítání lidu z roku 2002 tvořili 89,1 % v komunitě Preševo, 54,7 % v komunitě Bujanovac a 26,2 % v komunitě Medvedja. Sčítání lidu v roce 2011 zaznamenalo nárůst počtu Albánců žijících v Bělehradě. Jejich počet byl 1252 osob [15] .
• Slováci tvoří většinu v komunitě Bački-Petrovac – 65,4 %. Jsou také největší etnickou skupinou v kovačické komunitě – 41,85 %. Jejich počet je velký také v komunitě Bacs, kde Slováci tvoří asi 20 % celkové populace. Kromě nich žije mnoho Slováků také v Novém Sadu (6393), Staré Pazově (5212) a Bačka Palanka (5047) [15] .

• Srbové

• Maďaři

• Slováci

• Bunievtsy

• Vlachové

Etnické složení obyvatelstva Kosova a Metohije (kromě severního Kosova ) podle sčítání lidu v částečně uznané republice Kosovo v roce 2011

Sčítání lidu 1991

Sčítání lidu 1948

Podle prvního poválečného sčítání lidu z roku 1948 žilo v Srbsku (s Kosovem a Vojvodinou) 6528,0 tisíc lidí, z toho: 4823,7 tisíc Srbů, 532,0 tisíc Albánců, 433,7 tisíc Maďarů, 169,9 tisíc Chorvatů, 74,9 tisíc Černohorců, 0 tisíc Slovinců 21 17,9 tisíce Makedonců, 17,3 tisíce muslimů [17] .

Jazyk

Úředním jazykem země je srbština v azbuce. V souladu s ústavou země se ve Vojvodině používá také maďarština , slovenština , chorvatština , rumunština , ukrajinština a rusínština a v Kosovu a Metohiji srbština a albánština .

Jazykové složení obyvatelstva Srbska (kromě Kosova a Metohije) podle sčítání lidu v letech 2011 a 2002. [18] [19]

Náboženství

Ústava a zákony Srbska zaručují svobodu vyznání . V praxi to platí, i když ne úplně. Příkladem může být existence dvou muslimských komunit v Srbsku a jejich napjaté vztahy mezi sebou, problematika církevního majetku znárodněného v letech SFRJ a sporadické útoky na představitele a objekty malých náboženských komunit. V letech 1945-1946 jugoslávské úřady znárodnily většinu majetku církví a klášterů a ústavně oddělily církev od státu. Ve stejné době dosáhla makedonská církev nezávislosti na Srbské pravoslavné církvi [20] .

Podle sčítání lidu z roku 2002 bez Kosova [18] :

• Ortodoxní  - 6 371 584 lidí. (85,0 % populace),
• Katolíci  – 410 976 lidí. (5,5 % populace),
• Muslimové  – 239 658 lidí. (3,2 %),
• Protestanti  - 80 837 lidí. (1,1 % populace).

Náboženské složení obyvatelstva Srbska (kromě Kosova a Metohije) podle sčítání lidu v letech 2011 a 2002 [18] [19]

Uprchlíci

Války v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině vyvolaly masivní vlny srbských uprchlíků z těchto zemí. V roce 1994 bylo na území Svazové republiky Jugoslávie více než 180 000 uprchlíků a vysídlených osob z Chorvatska [23] . V roce 1995, po zničení srbské Krajiny, se 230 000 až 250 000 Srbů stalo uprchlíky. Na svém území je přijala Svazová republika Jugoslávie. 12 000 lidí bylo posláno do Kosova, 60 000 se usadilo ve Vojvodině, 180 000 ve středním Srbsku. 25 000 z nich přitom bylo v kolektivních uprchlických táborech. Příliv uprchlíků vytvořil v Jugoslávii extrémně napjatou humanitární situaci. Vyvstala obtížná otázka ohledně jejich postavení [24] . Válka v Bosně a Hercegovině také způsobila značný příliv srbských uprchlíků do Jugoslávie [25] .

Akce rebelů Kosovské osvobozenecké armády a bombardování letadel NATO během války v Kosovu donutily většinu nealbánského obyvatelstva opustit Kosovo a Metohiji. Při útěku před bombardováním opustilo region také až 790 000 Albánců. Většina z nich odešla do Albánie nebo Makedonie, někteří však našli útočiště v Srbsku a Černé Hoře [26] . V roce 2000 opustilo oblast v Jugoslávii více než 200 000 lidí. V roce 2001 bylo provedeno sčítání uprchlíků. Celkem jich v zemi bylo 451 980, z toho 63 % z Chorvatska, zbytek z Bosny a Hercegoviny [25] . Ve stejném roce bylo v Srbsku 408 kolektivních středisek, ve kterých bylo ubytováno 20 949 uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny a 9 107 vnitřně vysídlených osob z Kosova a Metohije. Asi 10 000 dalších bylo v neregistrovaných kolektivních střediscích. Zbytek uprchlíků a vnitřně přesídlených osob si pronajal ubytování nebo zůstal u příbuzných či přátel [25] .

Od chvíle, kdy dorazili na srbské území, mnoho uprchlíků obdrželo občanství nebo se po nějaké době vrátilo do Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. V roce 2012 však bylo 97 000 uprchlíků z Chorvatska a Bosny a 236 000 vnitřně vysídlených osob z Kosova [26] . V roce 2011 bylo v zemi 60 kolektivních center, kde bylo ubytováno 4 700 uprchlíků a vnitřně vysídlených osob. Srbsko tak zůstává první zemí v Evropě a patří mezi prvních pět zemí světa s největšími problémy s uprchlickou problematikou [25] .

Statistiky

Průměrný věk:

• všichni : 40,4 let
• muži : 39,1 let
• ženy : 41,7 let

Průměrná délka života:

• všichni : 74 let
• muži : 71 let
• ženy : 76 let (v roce 2000)

Reprodukce: 1,78 dítěte na ženu (v roce 2006)

Náboženství: srbští pravoslavní, islám, římskokatolíci, protestanti

Jazyky: srbština (státní); rumunština , maďarština , slovenština , rusínština , chorvatština (úřední ve Vojvodině); Albánec (úředník v Kosovu)

Gramotnost: Nad 15 let umí číst a psát

• vše : 96,4 %
• muži : 98,9 %
• ženy : 94,1 % (v roce 2002)

• 1867

• 1868

• 1880

Zajímavosti

Největší národnostní menšiny v Srbsku volí své rady národnostních menšin v Srbsku ve volbách organizovaných Ústřední volební komisí Srbska, a to jak přímo voliči, tak volebními shromážděními [27] .

Viz také

• Srbské sčítání lidu 2002

Poznámky

1. ↑ Výsledky sčítání v Srbsku jsou shrnuty - RuSerbia.com - O Srbsku v ruštině (nepřístupný odkaz) . Získáno 3. března 2013. Archivováno z originálu 9. března 2013. (neurčitý) 
2. ↑ REKOS2011 (downlink) . Datum přístupu: 6. února 2015. Archivováno z originálu 8. listopadu 2011. (neurčitý) 
3. ↑ beograd.com - Strana nije nađena
4. ↑ Průzkum Srbsko online : PRŮZKUM S&M 1/2003 - Etnické složení populace Srbska, 1991-2002
5. ↑ CIA – The World Factbook
6. ↑ Archivovaná kopie (odkaz není dostupný) . Datum přístupu: 6. února 2015. Archivováno z originálu 18. října 2013. (neurčitý) 
7. ↑ Čínští migranti využívají Srbsko jako bránu do Evropy
8. ↑ National Machine  (Srb.)  (nepřístupný odkaz) . srbská vláda. Získáno 11. dubna 2014. Archivováno z originálu 5. prosince 2013.
9. ↑ B92 - Zprávy - Největší srbská uprchlická populace v Evropě
10. ↑ Natsionalna pripadnost, Popis 2011. Závod Republicki pro statistiku (Republika Srbsko)
11. ↑ částečně přepsáno
12. ↑ bez zohlednění těch, kteří odmítli uvést svou národnost, bez zohlednění regionálních etnonym (jako „voevodineci“, „Shumadinets“ atd.), bez zohlednění neznámých (fiktivních) etnonym (jako „kosmopolitní“, "zemlyanin" atd. .P.)
13. ↑ 1 2 Popis 2011, 2014 , str. 110.
14. ↑ 1 2 Popis 2011, 2014 , str. 111.
15. ↑ 1 2 Popis 2011, 2014 , str. 112.
16. ↑ částečně přepsáno; není vyjmenováno obyvatelstvo severního Kosova se srbskou většinou
17. ↑ Bukvich R. Regionální problém socialistické Jugoslávie v letech 1945 - 1991. // Bulletin Mordovské univerzity. - 2014. - č. 3. - S. 132
18. ↑ 1 2 3 Stanovnishtvo, náboženské vyznání, matky Jezik, národnostní nebo etnické postižení stáří a pohlaví, podání opshtinam  (Srb.) (PDF)  (nepřístupný odkaz) . Republikánský závod na statistiku. Získáno 14. listopadu 2009. Archivováno z originálu 30. května 2012.
19. ↑ 1 2 Kniha 4: Náboženství, matka Jezik a národní oděv
20. ↑ SRBSKO A ČERNÁ HORA | Encyklopedie po celém světě
21. ↑ se identifikovali jednoduše jako „křesťané“
22. ↑ Východní náboženství: buddhismus atd.
23. ↑ Kolektiv autorů. Jugoslávie ve 20. století: eseje o politických dějinách. - M. : Indrik, 2011. - S. 846. - ISBN 9785916741216 .
24. ↑ Kolektiv autorů. Jugoslávie ve 20. století: eseje o politických dějinách. - M. : Indrik, 2011. - S. 799. - ISBN 9785916741216 .
25. ↑ 1 2 3 4 Útěk ze Srbska  (srbsky)  (nedostupný odkaz) . srbská vláda. Získáno 11. dubna 2014. Archivováno z originálu 25. prosince 2008.
26. ↑ 1 2 Nikiforov, 2012 , s. 137.
27. ↑ http://www.rik.parlament.gov.rs/cirilica/propisi_frames.htm Archivováno 30. ledna 2014 ve výsledcích voleb Wayback Machine 2014

Literatura

• Nikiforov K.V. Srbsko na Balkáně. XX století . - Moskva: Indrik, 2012. - 176 s. - ISBN 978-5-91674-209-1 .
• Popis stannishtva, doministvo i stanova 2011. v Republice Srbsko. Etnokonfesijní a řecké mozaiky Srbska / Dr. V. Jury, Prof. Dr. Tanaskoviћ D., Prof. Dr. Vukmiroviћ D., Lajeviћ P.. - Beograd: Repubblichki Zavod for Statistics, 2014. - 207 s. — ISBN 978-86-6161-126-1 .

Odkazy

• Informační portál ruské diaspory v Srbsku (v ruštině)