Nihongo noryoku shiken

Nihongo noryoku shiken (日本語 能力試験 Nihongo no: ryoku shiken )  je zkouška ke zjištění úrovně znalosti japonského jazyka [1] , vedená mezi osobami, pro které japonština není jejich rodným jazykem. Zkouška se koná každoročně ve stejný den ve všech zúčastněných zemích, s výjimkou zemí východní Asie , kde se koná dvakrát ročně [2] . V případě úspěšného složení zkoušky je žadateli vystaven mezinárodní certifikát, akceptovaný většinou japonských organizací s výjimkou vzdělávacích institucí. V Japonsku zkoušku provádí Japonská asociace pro podporu mezinárodního vzdělávání a mimo ni Japan Foundation . Letní zkouška se koná první neděli v červenci a zimní první neděli v prosinci.

Zkouška je standardizovaný test a obsahuje pět úrovní obtížnosti, z nichž si uchazeč může vybrat tu, která se nejvíce blíží jeho schopnostem. Pátá úroveň, nejsnadnější, vyžaduje znalost malého počtu lexikálních jednotek, schopnost číst jednoduché věty, zatímco první, nejtěžší, vyžaduje plynulost jazyka [3] .

Historie

Nihongo noryoku shiken byl představen v roce 1984 v reakci na rostoucí potřebu cizinců formálně ověřovat své znalosti. Prvního testu se zúčastnilo asi 7 000 lidí [4] . Do roku 2003 byl pro práci v japonských vzdělávacích institucích vyžadován certifikát Nihongo noryoku shiken, ale od roku 2003 akceptují pouze výsledky specializované zkoušky - Nihon ryugaku shiken . Od roku 2009 se zkouška koná dvakrát ročně: v zimě a v létě, ale v létě pouze pro úrovně 1, 2 a 3 ve východoasijských zemích. V roce 2010 byla z důvodu velkého rozdílu mezi 3. a 2. úrovní zavedena další střední úroveň, celkem jich bylo pět.

Obsah

Obsah zkoušky se řídí specifikací obsahu zkoušky (出題基準, Shutsudai kijun ) , která byla poprvé publikována v roce 1994 a částečně revidována v roce 2002 . Tento dokument, s výjimkou anglického úvodu, je napsán celý v japonštině a obsahuje seznamy slov, znaků, výrazů a gramatiky pro každou úroveň zkoušky. Zkouška je dle Specifikace prováděna formou testu, kdy uchazeči stačí vybrat si jednu možnost z více možných a uchazeč nemusí nic psát v japonštině.

Bez ohledu na úroveň se zkouška skládá ze tří částí: slovní zásoba a hieroglyfy, poslech a porozumění, čtení a porozumění - gramatika. Maximální počet bodů je pevně daný, liší se pouze čas přidělený pro jednotlivé sekce.

Slovní zásoba a hieroglyfy

Tato část zkoušky obsahuje v průměru 35-45 otázek, ve kterých je žadatel povinen určit správný hieroglyf , vybrat vhodný záznam v katakaně nebo hiraganě a také vybrat nejvhodnější slovo pro tuto větu.

Poslech a porozumění

Skládá se ze dvou částí, z nichž v jedné musí žadatel při zodpovězení každé otázky vybrat správný obrázek ze čtyř navržených s využitím informací získaných z dialogu, jehož záznam se přehrává při zkoušce. Druhá část je podobná první, kromě toho, že zde nejsou žádné obrázky a možnosti odpovědí se čtou spolu s dialogem. Nahrávka s úkoly se přehraje jednou a za žádných okolností ji nelze opakovat.

Čtení a porozumění - gramatika

Obsahuje 20-30 japonských gramatických otázek a podobný počet otázek na porozumění větám a textu. To může zahrnovat úkoly, které vyžadují, abyste vyplnili mezery v dialogu nebo odpověděli na otázky související s obsahem.

Časové limity

Celkový čas vyhrazený na zkoušku a jeho podíly pro jednotlivé části jsou uvedeny v tabulce.

• Poznámka: "Slovník" obsahuje kontrolu hieroglyfů a slovní zásoby.

Každá sekce začíná a končí současně s celou skupinou uchazečů, předčasný přechod na další část není povolen.

Požadavky

Souhrnné požadavky pro každou úroveň jsou uvedeny v tabulce.

Souhrnné požadavky pro staré úrovně (2009 a starší) jsou uvedeny v tabulce.

Pro názornější posouzení nárůstu požadavků je níže uveden graf relativní náročnosti zkoušky v závislosti na úrovni [6] .

Jak je vidět z předloženého diagramu, závislost je nelineární, a pokud přechod ze čtvrté úrovně (N5 novým způsobem) na třetí (N4) nevyžaduje značné úsilí, pak více než trojnásobný nárůst v pro získání druhého stupně (N2) je nutný stupeň jazykových znalostí. Od roku 2009 proto došlo ke změně systému testových úrovní přidáním střední úrovně N3 mezi starou 2 a 3. Jak ukazuje praxe, většina uchazečů po roce studia obdrží certifikát čtvrté úrovně (N5). třetí (N4) již v příštím roce, přičemž příprava na zkoušku druhého stupně (N2) trvá déle než dva roky.

Organizace zkoušky

Nihongo noryoku shiken se koná dvakrát ročně první neděli v červenci a první neděli v prosinci. Přihlašování na zimní zkoušku probíhá začátkem září, na letní začátkem dubna. Ti žadatelé, kteří se nemohou osobně dostavit na registrační místo a plánují zaslat dokumenty poštou, by tak měli učinit ještě dříve. Pro registraci na plný úvazek je potřeba mít pas a dvě fotografie 3×3 .

Zkouška je placená, v Rusku v roce 2016 byly náklady na dotazník 100 rublů . Poplatek za zkoušku páté úrovně je 1500 rublů, čtvrtá - 1700, třetí - 1900 rublů, druhá - 2100 rublů, první - 2300 rublů [7] .

U zkoušky má každý uchazeč předem připravené osobní místo označené číslem, které se shoduje s číslem jeho voucheru. Při zkoušce smíte mít pouze dvě jednoduché tužky na vyplňování zkušebních dotazníků a gumu.

Výsledky zkoušek jsou zasílány poštou. Výsledky zimní zkoušky se uchazečům obvykle dostávají koncem února - začátkem března příštího roku, v létě - v říjnu. Výsledky lze také nalézt online na oficiálních stránkách zkoušky přibližně za dva měsíce zadáním registračního čísla a hesla, které je uvedeno na voucheru.

Výsledky

Viz také

• nihon ryugaku shiken
• bjt

Poznámky

1. ↑ Ve světové praxi se hojně používá anglický překlad názvu zkoušky „The Japanese Language Proficiency Test“ a odpovídající zkratka JLPT.
2. ↑ Často kladené otázky  (anglicky)  (nepřístupný odkaz) . Japonská nadace. Datum přístupu: 15. prosince 2010. Archivováno z originálu 19. února 2012.
3. ↑ N1-N5: Souhrn lingvistických kompetencí požadovaných pro každou  úroveň . Japonská nadace. Datum přístupu: 15. prosince 2010. Archivováno z originálu 19. února 2012.
4. ↑ Cíle a  historie . Japonská nadace. Datum přístupu: 15. prosince 2010. Archivováno z originálu 19. února 2012.
5. ↑ Složení testovacích částí a položek . Japonská nadace. Datum přístupu: 16. března 2011. Archivováno z originálu 3. června 2012. (neurčitý)
6. ↑ Relativní obtížnost úrovně se vypočítá podle výrazu: ,

   kde ,  je počet slov i-té a první úrovně, ,  je počet hieroglyfů i-té a první úrovně.
   

7. ↑ [1] Archivováno 1. září 2016 na Wayback Machine na webových stránkách Japonské nadace v Rusku
8. ↑ 2007年結果の概要実施国・地域別応募者数・受験者数 Archivováno 28. prosince 2009 na Wayback Machine JEES
9. ↑ 2008年結果の概要実施国・地域別応募者数・受験者数 Archivováno 23. srpna 2009 na Wayback Machine JEES
10. ↑ 2009年度1回日本語能力試験実施状況 Archivováno 21. července 2021 na Wayback Machine JEES
11. ↑ 2009年度2回日本語能力試験実施状況 Archivováno 29. října 2019 na Wayback Machine JEES
12. ↑ Data testu v roce 2010 (červenec) Archivováno 11. prosince 2010 na Wayback Machine JEES
13. ↑ Data testu v roce 2010 (prosinec) Archivováno 14. května 2012 na Wayback Machine JEES
14. ↑ Data testu v roce 2011 (červenec) Archivováno 14. května 2012 na Wayback Machine JEES
15. ↑ Data testu v roce 2011 (prosinec) Archivováno 13. května 2012 na Wayback Machine JEES

Odkazy

• Oficiální stránky zkoušky  (angličtina)  (japonština)  (čínština)
• Stránka na webu Japan Education Exchange Center (JEES)  (anglicky)  (japonsky)
• Informace o místech ke složení zkoušky mimo  Japonsko
• Informace o zkoušce 2011 v Moskvě na stránkách japonského velvyslanectví v Rusku