Volsunská sága

Sága Volsunga [1] ( ostr .  Vǫlsunga sága ) je islandská sága ze 13. století. Nejslavnější ze " ság starověku ", která vypráví legendární historii Skandinávie z hlediska běžných germánských mýtů. Popisuje vzestup a pád rodiny Völsung (Sigmund a Sigurd), včetně historie Brynhild a zničení rodu Burgundska. Sága je založena na epické poezii. Nejstarší známé grafické znázornění předmětu se nachází na jednom z tzv. Sigurdských kamenů ve Švédsku (Ramsundova řezba/Ramsundův kámen) a pochází z 11. století. Samotný děj je mnohem starší a popisuje události, které se odehrály v Evropě v 5. století.

Jediný dochovaný rukopis ságy, Ny kgl. Saml. 1824 b 4to, odkazuje na 1400 . V tomto rukopisu přechází sága Völsunga přímo do ságy Ragnara Lodbroka .

Sága Volsunga opakuje události spiknutí nalezené v Elder Edda , ale na rozdíl od Elder Edda jsou události zde zabudovány do jediného spiknutí [2] .

Nejznámější prezentací části zápletky ságy Volsunga je Nibelungenlied , napsaný ve střední horní němčině před ságou Volsunga (nalezené rukopisy pocházejí ze 13. století). V Písni o Nibelungech se používají jiná jména hrdinů: například místo Sigmund - Sigmund, místo Sigurd - Siegfried.

Významný vliv „Völsungské ságy“ je vidět v tetralogii Richarda Wagnera „ Prsten Nibelungů “. Děj starověké ságy měl významný dopad na děj tetralogie o prokletém prstenu.

Volsunga sága je charakterizována skutečností, že Odin a další postavy skandinávské mytologie jsou v ději zvláště často výslovně přítomni . V tomto ohledu je těžké oddělit faktický základ zápletky od mytologického [3] . Přítomnost mytologických postav v textu zároveň dělá ze ságy cenný zdroj pro studium skandinávských předkřesťanských vír a rituálů. V 6. kapitole se tedy pravděpodobně odrazil zasvěcovací rituál, ve kterém mladí válečníci žili „vlčí život“ v lese.

Překlad do ruštiny provedl ve dvacátých letech minulého století Boris Isaakovich Yarkho .

Bibliografie

• Volsunga-saga // Čítanka o západoevropské literatuře: Literatura středověku (IX-XV století) / Sestavil prof. R. O. Shore . - M .: Uchpedgiz , 1936. - S. 68-88. — 528 s. — 10 000 výtisků.
• Sága o Volsungech / Per. ze starověkého sl. B. I. Yarkho // Kořeny Yggdrasilu. — M.: Terra, 1997. — S. 177-257. - (Vikingové). — ISBN 5-300-00913-X .
• Treasure of the Niflungs: Traditions of the Peoples of Medieval Europe / Per. E. Balobanová, O. Peterson. — M.: Argus, 1996. — S. 92-145. - (Tradice šedých věků). — ISBN 5-85549-131-5 .

Poznámky

1. ↑ Ageenko F. L. Saga_o_Volsungah // Slovník vlastních jmen ruského jazyka. stres. Výslovnost. Skloňování . - M . : Svět a vzdělávání; Onyx, 2010. - 880 s. - ISBN 5-94666-588-X , 978-5-94666-588-9.
2. ↑ Islandské ságy Archivní kopie z 24. října 2008 na Wayback Machine , Eleazar Moiseevich Meletinský
3. ↑ Archivní kopie Eddy a Sagy z 8. října 2009 na Wayback Machine , Aron Yakovlevich Gurevich

Odkazy

• Sága o Volsungech (přeložil Boris Isaakovich Yarkho )
• Sága Fornaldarsögur Norðurlanda a Völsunga ve staré norštině z Norska "Kulturformidlingen norrøne tekster og kvad".
• Nadčasové mýty: Volsunga Saga