Dreams (film, 1990)

" Sny " ( japonsky 夢 yume ) , ( anglicky  Dreams ) nebo " Sny Akiry Kurosawy " je film japonského režiséra Akiry Kurosawy . Skládá se z osmi povídek, které ovlivňují vztah člověka k vnějším světu, k životu a smrti: „Slunce svítí přes déšť“, „Zahrada broskví“, „Sněhová bouře“, „Tunel“, „Vrány“, „Hora Fuji“ v červené barvě“, „Plačící démon“, „Vesnice vodních mlýnů“. Film využívá počítačovou grafiku od ILM , která tehdy teprve přicházela do módy.

Film byl koncipován Kurosawou jako poslední. Natočil ho v osmdesáti letech. Po Snech však Kurosawa před svou smrtí natočil další dva filmy.

Promítání filmu zahájilo 43. filmový festival v Cannes v květnu 1990.

Děj

"Sunshine Through the Rain"

Podle staré japonské legendy, když padá kitsune no yomeiri („slepý déšť“), slaví kitsune svatbu. Malý chlapec, který i přes zákazy viděl jejich svatební průvod (ve filmu jsou vyobrazeni jako lidé v maskách), najde doma meč, který mu zanechal kitsune , aby svou vinu odčinil sebevražda. Odpuštění může získat pouze od samotných kitsune , kteří podle legendy žijí pod duhou. Chlapec, zavržený vlastní rodinou pro jeho vinu, jde lesem, vyjde na louku a vidí duhu, která se objevila na obloze po dešti.

"Peach Orchard"

Chlapec následuje podivnou dívku a setká se s duchy broskvoní ze zahrady, která stála na svahu a vykáceli jeho příbuzní. Chlapec pláče nad osudem zahrady a duchové se mu posmívají: podle jejich názoru prostě miluje jíst broskve. Proti tomu vehementně namítá: broskve si můžete koupit na trhu vždycky, ale broskvový sad si nekoupíte v květu. Pak se duchové rozhodnou, že ho nechají naposledy obdivovat jeho oblíbenou rozkvetlou zahradu. Na konci představení zázrak náhle zmizí a on vidí jen pařezy a osamělý mladý kvetoucí strom, který si spletl s dívkou.

Blizzard

Skupina horolezců jde sněhovou bouří do tábora. Jejich cesta je obtížná, síly docházejí, bloudí už déle než den. Postupně je bouře překonává, většina se rozhodne vzdát. A jen jeden horolezec trvá na nutnosti jít dál. Skupina se přesto rozhodne dát si pauzu. Ve vánici potká horolezce, který volal, aby se nevzdával, smrt v podobě ženy, která ho chce zahalit závojem. Horolezec nabude vědomí a snaží se probudit ostatní. Najednou vánice končí a ukazuje se, že tábor je pár kroků od nich.

"Tunel"

Japonský důstojník se po kapitulaci Japonska vrací domů ze zajetí , cestou prochází ponurý tunel, který na jednom konci hlídá zlý pes (možná Cerberus ). U východu z tunelu ho začne pronásledovat jeho vojín, který mu zemřel v náručí a čeká doma na rodiče. Pak se ze tmy vynoří četa mrtvých vojáků, která hlásí, že „žádné ztráty nejsou“. Jejich tváře jsou natřeny bílou barvou. Důstojník cítí výčitky z toho, že jeho podřízení zemřeli a on žije, ale nemůže s tím nic dělat. Jeho vojáci stejně oddaně čekají na jeho rozkazy a on je posílá zpět do temnoty, odkud přišli.

The Crows

" Wheatfield with Crows " je obraz Vincenta van Gogha . Japonský umělec se při pohledu na díla Van Gogha v muzeu nechá vtáhnout do jejich atmosféry a podniká virtuální cestu po místech a zápletkách obrazů, kde se setkává s jejich autorem. Van Gogh se ptá, proč to nefunguje? Není času nazbyt! Umělec se neúspěšně snaží držet krok s mistrem, který se nakonec objeví v podobě řítící se lokomotivy.

"Hora Fuji v červené barvě"

Nehoda v jaderné elektrárně (výbuchy všech jaderných reaktorů) v okolí hory Fudži. Hrůza a panika, všichni se snaží utéct, ačkoliv vědí, že není kam. Ve vzduchu jsou mraky plutonia-239 , stroncia-90 , cesia-137 a jeden z viníků říká, co ohrožují.

"Plačící démon"

Muž potká jednorohého démona. Vypráví mu o mutacích, ke kterým dochází u rostlin, zvířat a dokonce i démonů v důsledku radioaktivity. Ukazuje také třírohé démony, kteří sice „byli důležitými lidmi v životě a nyní se snaží všechno ovládat“, ale kvůli svým rohům ( hříchům ) velmi trpí bolestí.

Water Mill Village

Mladý muž mluví se 103letým mužem ze zapadlé vesnice. V této vesnici nejsou žádné „výhody“ civilizace, ale starý muž přesvědčuje, že každý si užívá prosté radosti života a v důsledku toho žije dlouho. Poté odjíždí na veselý pohřeb své první lásky, která zemřela ve věku 99 let.

Obsazení

• Akira Terao  - já
• Mitsuko Baishō  - matka
• Mieko Harada  - sněhová víla
• Toshie Negishi  - matka s dítětem
• Yoshitaka Zushi  jako vojín Noguchi
• Hisashi Igawa  - pracovník jaderné elektrárny
• Tosuke Ikariya  - plačící démon
• Chisyu Ryu  - starý muž
• Martin Scorsese  - Vincent van Gogh

Hudební aranžmá

Kromě původní hudby používá Kurosawa (v poslední povídce a na závěrečných titulcích) hudbu z orchestrální suity M. M. Ippolitova-Ivanova „Kavkazské skici“ (1894).

Ceny a nominace

• 1991 - Filmová cena Japonské akademie za nejlepší filmovou hudbu ( Shinichiro Ikebe )
• 1991 - 7 nominací na Oscara: nejlepší film, nejlepší režie (Akira Kurosawa), nejlepší kamera (Takao Saito, Soji Ueda), nejlepší umělecká režie ( Yoshiro Muraki , Akira Sakuragi), nejlepší osvětlení (Takeshi Sano), nejlepší zvuk (Kenichi Benitani ), Nejlepší herečka ve vedlejší roli (Mieko Harada)
• 1991 - Nominace na Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film
• 1991 - Dvě ceny Mainichi : Nejlepší kamera (Takao Saito, Soji Ueda), nejlepší filmová hudba (Shinichiro Ikebe)

Kritika

Film získal protichůdné recenze, s 65% kritickým hodnocením Rotten Tomatoes z 26 recenzí. Hodnocení publika bylo 86 % [1] .

Poznámky

1. ↑ Sny (1990  ) . Staženo 19. září 2020. Archivováno z originálu 27. září 2020.

Odkazy

Tematické stránky	AllMovie AlloCine Box Office Mojo ČSFD Filmová spřízněnost Internetová filmová databáze Shnilá rajčata Katalog hraných filmů AFI
V bibliografických katalozích	BNE : XX4203082 VIAF : 223087300 WorldCat VIAF : 223087300