Psaná kantonština odkazuje na systém psaní mluvenou kantonštinou (dialekt) , který nemá oficiální psanou formu založenou na čínských znacích (v tradiční formě).
Až do počátku 20. století byla v Číně literárním jazykem klasická čínština ( wenyan ). Kantonština, stejně jako jiné mluvené čínské jazyky , byla použita pouze v určitých žánrech lidové literatury. Literární čínské texty lze číst i v kantonštině (tedy pomocí kantonského čtení znaků), ale znějí pompézně a nepřirozeně. V důsledku toho se postupně objevovaly pokusy písemně promítnout rysy kantonské řeči, vytvořit nové hieroglyfy. Hodně materiálu o rodícím se kantonském psaném jazyce poskytuje libreto kantonské opery .
Na počátku 20. století se vedly spory o to, který z čínských dialektů by měl nahradit wenyan jako literární normu. K zajištění jednoty země převzal tuto roli Guoyu (nyní Putonghua ), založený na severních dialektech.
V anglicky mluvících zemích ( Hongkong v období britské nadvlády, Kanada, USA, Velká Británie a další), stejně jako v zemích jihovýchodní Asie, existuje velká čínská diaspora, nejedná se však o severní dialekty, které dominují modernímu čínskému literárnímu jazyku, ale ty jižní, mezi nimiž s velkým náskokem dominuje kantonština. V těchto zemích se začal objevovat odklon od čínské psané normy. Problém se stal obzvláště aktuálním s příchodem počítače, protože standardní znakové sady původně neobsahovaly další kantonské znaky, které jsou podrobněji popsány níže. Postupně se tištěná vydání čínské diaspory začala přibližovat rysům kantonské hovorové řeči. Současně, psaný kantonský je prakticky ne použitý v PRC , přes přítomnost velké kantonštiny-populace mluvení; v Hong Kongu se používá hlavně v dětských časopisech a komiksech.
Psaná kantonština obsahuje mnoho znaků, které se ve standardní psané čínštině nenacházejí. Tyto znaky se používají k přepisu slov, která nejsou ve standardních slovnících. Navzdory pokusům hongkongské vlády v 90. letech 20. století standardizovat používání těchto znaků, které vyústily ve zveřejnění Hongkongské doplňkové znakové sady pro použití v elektronické komunikaci, stále existuje spor o to, které psané kantonské znaky jsou považovány za „správné“ .
Některé znaky používané pro kantonská slova jsou souznačná s mandarínskými slovy . Místo znaků běžných v mandarínštině se pro sloveso „být“ (是) a zápornou částici „ne“ (不) používají znaky係a唔. Dalším příkladem je zájmeno 3. osoby v jednotném čísle (他/她"on/ona"), které je nahrazeno佢. Místo značky množného čísla pro zájmena a některá podstatná jména (們) se používá哋. Přivlastňovací částice (的) je nahrazena嘅. Příklady:
| Jazyk | hieroglyfy | romanizace | přepis | Pomorfemický překlad |
|---|---|---|---|---|
| kantonský | 係唔係佢哋嘅？ | Yutphin | hai6 m4 hai6 keoi5 dei6 ge3? | Být/ano nebýt/ano jsou POSESSIVE OTÁZKA ČÁSTICE |
| Putonghua | 是不是他們的？ | Hanyu pchin-jin | Shì bú shì tāmen de? | Být / ano nebýt / ano jsou POSEZIVNÍ (v tomto typu konstrukce chybí tázací částice jako nadbytečná) |
Některá slova mají stejný kořen jako podobná slova v mandarínštině . Na druhou stranu, protože výslovnost, tón nebo význam daného slova v kantonštině se liší od mandarínštiny, je někdy pro toto slovo v kantonštině vynalezen jiný znak. Příkladem je sloveso „přijít“ – v mandarínštině je to來lai2 a v kantonštině je to嚟lei4. Ne všichni Kantonci vnímají tento jev pozitivně, věří, že není důležitý rozdíl ve výslovnosti, ale význam znaku, a nadále v těchto případech používají běžné čínské znaky.
Řada slov je původní kantonština a nemá žádné strukturální ekvivalenty v mandarínštině (ačkoli mohou mít ekvivalenty v jiných dialektech čínštiny). Některá kantonská slova (a odpovídající znaky) mohla existovat ve staré nebo střední čínštině , ale v moderní čínštině se přestala používat. Lze je nalézt ve starých čínských rýmovacích slovnících, jako jsou slovníky v Guangyongu .
Na druhou stranu některé kantonské znaky nezmizely do mandarínštiny, ale byly jednoduše nahrazeny zjednodušenými znaky. Například běžné kantonské slovo leng3 (krásný) se píše s靚. Tento znak má v mandarínštině jiný význam v tomto případě se používá znak令.
Nové znaky jsou vytvořeny pro řadu výpůjček v kantonštině.
Příklad:
Kantonština, stejně jako mandarínština, používá řadu částic. Některé se přidávají na konec věty, jiné jsou slovesné přípony a přenášejí slovesný tvar. Některé jsou uvedeny níže:
V čínštině existuje rozdíl mezi jednotlivými slabikami, což mohou být jednotlivá slova, morfémy nebo gramatické částice, a víceslabičná slova. Samostatná slabika v drtivé většině případů odpovídá jednomu znaku, zatímco slovo se může skládat ze dvou nebo více znaků, které nemusí mít nutně význam. Některá kantonská slova tedy mohou používat existující znaky k vytvoření slov, která v mandarínštině neexistují nebo mají jiný význam.
Některé kantonské výpůjčky nejsou psány nově vynalezenými znaky, ale jsou přenášeny transliterací pomocí znaků přijatých v mandarínštině. Zároveň, protože mnoho výpůjčních slov pochází z Hongkongu nebo Tchaj-wanu , znaky používané pro kombinaci znaků se liší od jejich mandarínských ekvivalentů (pokud existují).
| anglické slovo | Přepis do kantonské angličtiny slova |
Standardní mandarinka |
|---|---|---|
| autobus (autobus) | 巴士(ba1 si2) | 公共汽車(ale termín 巴士 se také používá na Tchaj-wanu a v Číně od začátku 21. století pro velké meziměstské autobusy) |
| taxi (taxi) | 的士(dik1 si2) | 計程車/出租車(avšak的士se stále častěji používá v mandarínštině) |
| Čau čau čau!) | 拜拜(bai1bai3) | |
| čokoláda (čokoláda) | 朱古力(zyu1 gu1 lik1) | 巧克力(qiǎokèlì) |
| sendvič (sendvič) | 三文治(saam1 man4 zi6) | 三明治(sānmíngzhì) |
Kantonské znaky se stejně jako běžné čínské znaky tvoří jedním z následujících způsobů.
Některé znaky již existují v mandarínštině, ale v kantonštině dostávají nový význam (nejčastěji pro archaické nebo zřídka používané znaky). Příkladem je znak 子zi2 , který původně znamenal „dítě“. Kantonské slovo pro „dítě“ se překládá pomocí 仔zai2 , což v klasické čínštině znamenalo "mladé zvíře".
Mnoho ze znaků pro slova používaná v hovorové kantonštině je tvořeno levým radikálem㗎,口úst , zatímco fonetická (pravá) část nově vytvořeného znaku je již existující standardní čínský znak. To znamená, že nově vytvořený hieroglyf se vyslovuje stejně jako jeho pravá strana, ale je pouze jeho homonymem. Mezi běžné kantonské znaky vytvořené tímto způsobem patří:
Postupem času může být radikální „ústa“ nahrazeno radikálem určujícím, po kterém se znak stane nerozeznatelným od klasických hieroglyfů používaných v literárním jazyce. Například冧(lam1, "bud") s determinativním radikálem 冖("víčko") se používá místo dřívějšího fonetického znaku啉s radikálem "ústa".
Vznik nových kantonských znaků je zajímavý z toho hlediska, že na rozdíl od mandarínštiny nebyly čínskými úřady nikdy standardizovány. Pozorování vývoje znaků v kantonštině nám umožňuje lépe porozumět vývoji čínského písma a také tomu, jak čínský čtenář vnímá čínské písmo.
Řada běžných znaků je jedinečná pro kantonštinu nebo je odvozena ze standardních čínských znaků, jako jsou:乜, 冇, 仔, 佢, 佬, 係, 俾, 靚atd.
Slova označená těmito znaky jsou někdy spojována s archaickými čínskými slovy. Jejich hovorová kantonská výslovnost se však vyvinula z literárního ekvivalentu. Takže,無(mou4) znamená "bez-". Hovorová kantonština používá stejný znak, se stejným čtením a významem, pouze s rozdílem v tónu. Dalším příkladem jsou synonyma來and嚟, která znamenají „přijít“.來(loi4) se používá v literárním jazyce a嚟(lei4) v mluveném jazyce.
Vzhledem k tomu, že ne všechny kantonské znaky jsou k dispozici v Unicode , a ještě více, ne všechny jsou reprezentovány běžnými fonty, a často, i když jsou, uživatelé nevědí, jak je psát na klávesnici, se v každodenním životě začaly objevovat náhražky. (ale ne v tištěných publikacích) běžné znaky. Buď je místo běžně používaného kantonského znaku použito latinské písmeno (obvykle prvním zvukem slabiky, například D místo 啲), nebo se znak přenáší kombinací dvou znaků – latinského písmene „o“ místo radikálního „ústa“ a odpovídající čínský znak jako pravá strana znaku. Například znak 㗎 je přítomen v nejnovějších verzích Unicode, ale ve většině prohlížečů se nezobrazuje kvůli nedostatku vhodných písem nebo proto, že prohlížeč tato písma adekvátně nevnímá. Proto se místo toho často používá náhradní znak o架. Homofony se také často používají jako náhražky (například 果 místo 嗰), stejně jako čínské znaky, které mají v mandarínštině jiný význam (například 乜, 係, 俾 a další).
Příklad: frázi „你喺嗰喥好喇, 千祈咪搞佢啲嘢。“ lze zapsat ve zjednodušené podobě jako „你o係果度好喇, 千、祽咪搞䎈咪搞䎈咪搞䎈咪搞从: ty, buď, tady (2 znaky), dobře, (koncová částice), tisíc, modli se, nedělej, udělej nepořádek, on, (genitivní částice), věci“, překlad 'Raději zůstaň tady a prosím, nedělejte nepořádek v jeho/jejích věcech“).
V Hongkongu je běžný jiný systém psaní hieroglyfů na počítači než v Číně. Pokud je v ČLR na klávesnici napsán fonetický význam znaku v mandarínštině, poté je požadovaný znak vybrán z rozevíracího seznamu znaků s takovým zvukem, pak v Hongkongu je znak napsán graficky, „v části“, přiřazené každé z kláves. To vám umožní vybrat požadovanou postavu, která nemá shodu v moderní mandarínštině.
| čínština | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||
| |||||||||
| |||||||||
| Poznámka: Existují další klasifikace. Idiomy psané kurzívou nejsou všemi uznávány jako nezávislé. Kompletní seznam čínských dialektů | |||||||||