Chronologie středověké ázerbájdžánské literatury

Literatura ve staré ázerbájdžánštině a střední ázerbájdžánštině . Seznam zahrnuje autory, kteří psali v ázerbájdžánském jazyce od vzniku literatury v ní až do konce 18. století. Je třeba mít na paměti, že v některých případech lze tytéž básníky v různých zdrojích charakterizovat jako turečtinu, ázerbájdžánce nebo turkmeny.

Vzhled této literatury je spojen se jménem Hasanoglu Izzeddina , který žil na přelomu 13.-14. století [1] [2] . Významnou roli ve vývoji ázerbájdžánské turkické poezie sehráli básníci 14. století Gazi Burkhaneddin a Imadeddin Nasimi [2] . Podle Encyclopedia Britannica se ázerbájdžánský literární jazyk začal vyvíjet v 15. století a dosáhl vysokého stupně rozvoje v 16. století [3] . Akademická „Dějiny východu“ odkazuje na vznik literatury v ázerbájdžánském jazyce do XIV- XV století [4] . Rané texty v Ázerbájdžánu jsou také považovány za součást staré osmanské literatury [5] . Konečné formování samostatného ázerbájdžánského jazyka se datuje do 18. století [6] (první publikace, ve kterých se vyskytuje název „Ázerbájdžánština“, se objevily na počátku 20. století [7] ).

14. století

• Hasanoglu Izzeddin (konec 13. – začátek 14. století); Hasanoglu (Pur Hasan Asfaraini nebo Pure Gasan). Autor pohovky, psal ázerbájdžánsky a persky [8] .
• Nasir Bakuvi . Možná začátek 14. století. Autor panegyrika Oljaytu , podle Javad Khyat [9] . Ali Dustzade pochybuje o jeho existenci [10] .
• Ahmed Jalair (?-31. srpna 1410) – vládce Turkicized mongolské dynastie Jalairids ( 1382-1410 ), psal poezii v ázerbájdžánštině , arabštině a perštině a také napsal několik děl o hudbě [11] [12] .
• Mustafa Zyarir (Mustafa b. Yusuf Darir z Erzurum, nebo Kady Darir) je ázerbájdžánský básník [13] . V roce 1380 nebo 1388 napsal báseň o životě Muhammada „Siretun-nebi“, autora básně „Yusuf a Zuleikha“ .

Turkicky mluvící básníci, kterým řada autorů říká Ázerbájdžánci:

• Burhaneddin Gazi Ahmed (Burhaneddin Sivasi, 1344-1398). Oguz z kmene Salur. Kreativita je důležitá pro rozvoj turecké literatury [14] , nazývané turkmenský [15] nebo ázerbájdžánský básník. Podle „ KLE “ psal v ázerbájdžánštině, perštině a turečtině [16] .

15. století

• Kásim al-Anwar (Kásim al-Anwar). 1359?-1434. Žil v Herátu a Samarkandu, psal převážně [17] persky, autor básní „Přítel osvícených“ a „Stupně osvícených“ [18] , dále pak gazely, molammy a tuyugy v jednoduché ázerbájdžánštině [17 ] .
• Ahmedi Tabrizi [19] . Konec 15. století. Autor adaptace Attarovy básně „Kitab al-asrar“ („Kniha tajemství“, 1478) [20] . Podívejte se o něm (v turečtině)  (nepřístupný odkaz)
• Hamidi - narodil se v Isfahánu , odešel do Osmanské říše v 50. letech 14. století . Autor pohovky [21] .
• XIV nebo XV století [22] . Nahrávka eposu Oguz " Kitabi Dede Korkut "
• Emir Afsakhaddin Khidatullah-bek - emír státu Ak-Koyunlu , sloužil pod všemi třemi vládci. Autor divanu v Ázerbájdžánu [23] [24] [25] .
• Sultan Yagub  - vládce státu Ak-Koyunlu (1478-1490). Psal básně v ázerbájdžánštině [26] .
• Khatai Tabrizi je autorem básně (matnavi) „Yusuf va Zuleikha“ („Yusuf a Zuleikha“) , věnované sultánovi Yagubovi [5] .
• Hashimi je básník 15. století . Na začátku 16. století se z Ázerbájdžánu přestěhoval do města Trabzon v Osmanské říši [27] .
• Sururi je ázerbájdžánský básník 15. století . V roce 1515 byl poslán do Osmanské říše [28] .

Turkicky mluvící básníci, kterým řada autorů říká Ázerbájdžánci:

• Imameddin Nasimi (1369/70-1417). Hurufit , zástupce kmene Bayat [29] . Autor ázerbájdžánských a perských pohovek. Je také považován za tureckého [30] [31] [32] básníka.
• Khaqiqi (nebo Khagigi, Jahanshah ; sultán státu Kara-Koyunlu ). Zemřel v roce 1467. Podle VF Minorského patří jazyk jeho básní do skupiny jižních turkmánských dialektů, které se nazývají ázerbájdžánská turečtina. [33] Někdy řazen mezi turkmenské básníky [34] . Ne v CLE.

16. století

• Khatai (šáh ze safavidské dynastie Ismail I, 1487-1524). Autor básní „Dah-name“ („Deset písmen“, 1506), „Dopisy o povznesení“.
• Habibi (mezi 1470 a 1475-1520). Dochovalo se 42 básní [35] .
• Khagiri Tabrizi . Konec 15. - začátek 16. století. Báseň „Layli a Majnun“ [36] .
• Kishveri (Kishvari). Počátek 16. stol. Dochovalo se malé množství básní (ghazalů) [37] .
• Matami je ázerbájdžánský básník 16. století . Po roce 1514 se přestěhoval do Osmanské říše [28] .

Turkicky mluvící básníci, kterým řada autorů říká Ázerbájdžánci:

• Muhammad Fuzuli (asi 1494-1556). Žil v Iráku, psal ázerbájdžánsky, arabsky a persky. Nejznámější je jeho báseň „ Leyli a Majnun “ v Ázerbájdžánu (1536-1537). [38] Také považován za osmanského [39] [40] [41] [42] [43] a tureckého [44] [45] [46] [47] [48] [49] básníka.

Ashugi :

• Kurbani (Gurbani). První známý ashug, XVI. století [50] .

17. století

• Kovsi Tabrizi (Govsi Tabrizi; Alijan Kovsi Ismail ogly). XVII století. Autor divanu je známý svými gazelami [51] .
• Muhammad Amani (1536-1610). Pohovka v ázerbájdžánštině a perštině [52] .
• Sahib Tabrizi (Mirza-Mohammed-Ali). 1601-1677. Psal hlavně persky, ghazalové ázerbájdžánsky. Autor sedmi pohovek [53] .
• Mesihi , Rukneddin Masud (1580-1655). Zachovala se báseň „ Varga a Gulsha “ v Ázerbájdžánu. Autor tří básní a menších lyrických básní v perštině [54] . V ázerbájdžánštině a perštině napsal až 100 tisíc baytů.
• Tarzi Afshar . Žil na dvoře Safavidů. Básník 17. století, básně v perštině a ázerbájdžánštině [55] .
• Tasir Tabrizi . Básník 17. století, básně v ázerbájdžánštině a perštině [56] .
• Refigi . Básník 17. století [57] .
• Fatma Hanim Ani . Básnířka 17. století [57] .
• Murtuza Gulukhan Zyafar – ázerbájdžánský básník 17. století, politik státu Safavid [58] .

Ashugi :

• Sary Ashug. XVII století. Autor bajati, goshma, jinas [59]
• Ashug Abbas Tufarganli (Abbas z Divarganu) [60] . Počátek 17. stol.
• Ashug Abdullah. XVII století [61] .

Záznamové údaje :

• " Ašug-Gharib ". XVII století [62] .
• Shah Ismail . XVII století [62] .
• " Asli a Kerem " ("Esli a Kerem"). Dastan XVII-XVIII století [63] .
• " Abbás a Gulgaz ". Věnováno životu ašuga Abbáse [61] .
• "Novruz" [62] .
• Složení eposu „ Ker-ogly “ [64] .

18. století

• Mahjur Shirvani . Konec 17. – začátek 18. století. Báseň „Ghissei Shirzad“ („Gissei Shirzad“, „Historie Shirzad“) [65] .
• Nishat Shirvani . První polovina 18. století. Autor gazel, zachovalo se jich jen několik [66] .
• Shakir Shirvani . První polovina 18. století. Autor textu písně a básně „Akhvali-Shirvan“ („Situace v Shirvanu“) , která popisuje tažení armády Nadir Shaha proti Shemakha v roce 1743 [67] .
• Arif Shirvani . Básník 18. století, autor gazel a satirických básní [68] .
• Arif Tabrizi . Básník 18. století, autor gazel [68] .
• Nyashya Tabrizi. Básník 18. století, autor gazel [69] .
• Seyid Fattah Maragai . Básník 18. století, autor mesnevi, marsiya a ghazals [70] .
• Haji Celebi Dawn . Básník 18. století [71] .
• Agha Mesih Shirvani . Autor muhammů o válce o Shemakha, gazely [72] .
• Nabis . Autor muhammá na moderní témata [68] .
• Molla Veli Vidadi ( 1709-1809 ) Slavný básník [73] .
• Molla Panah Vagif (asi 1717-1796).
• Anonymní kniha "The Legend of Shahriyar " [74] .

Ashugi :

• Hasta Kásim . XVIII století [75] .
• Dilgam Waleh . XVIII století [76] .
• Shikeste Shirin . XVIII století [77] .
• Miskin Muhammad . XVIII století [68] .
• Sajat-Nova (1712?-1795). Arménský básník, psal poezii, včetně ázerbájdžánského [78] .

Poznámky

1. ↑ Gasanoglu - článek z Velké sovětské encyklopedie . 
2. ↑ 1 2 H. Javadi, K. Burill. ÁZERBÁDŽÁN x. Ázerbájdžánská turecká literatura  (anglicky)  // Encyclopedia Iranika . — 1988.
3. ↑ Turkické jazyky​​ - článek z Encyclopædia BritannicaPůvodní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Ázerbájdžánský literární jazyk se začal rozvíjet v 15. století.
   ...
   Ázerbájdžánština dosáhla vysokého stupně rozvoje v 16. století.
4. ↑ Dějiny východu. V 6. dílech T. 2. Východ ve středověku. Kapitola V. - M . : "Východní literatura", 2002. - ISBN 5-02-017711-3 : " Když už mluvíme o vzniku ázerbájdžánské kultury ve století XIV-XV, měli bychom mít na paměti především literaturu a další části kultury, organicky spojené s jazykem. "
5. ↑ 1 2 ÁZERBÁJDŽÁN viii. Azeri Turkish je článek z Encyclopædia Iranica . G.Doerfer:

   Rané ázerbájdžánské texty jsou součástí staré Osmanli literatury (rozdíl mezi ázerbájdžánštinou a turečtinou byl tehdy extrémně malý). Nejstarším dosud známým básníkem ázerbájdžánské literatury (a nepochybně Ázerbájdžánu, nikoli východoanatolského původu Khorasani) je ʿEmād-al-dīn Nasīmī (asi 1369–1404, qv).

6. ↑ A. S. Sumbatzade . Ázerbájdžán - etnogeneze a formování lidu, Baku, 1990, kap. XII, 1:

   Máme tedy všechny důvody tvrdit, že v XVIII století. Ázerbájdžánci si plně vytvořili svůj vlastní, plnokrevný jazyk, odlišný od ostatních jazyků skupiny Oguz, což je jeden z určujících rysů lidí.

7. ↑ A. S. Sumbatzade. Ázerbájdžánci - etnogeneze a formování lidu - Baku jilm. 1990:

   Je třeba zdůraznit, že v tomto období se objevily knihy, noviny a články, které obsahovaly jména „Ázerbájdžán“, „Ázerbájdžánský lid“, „Ázerbájdžánský jazyk“ atd. Například v roce 1903 v Tiflisu dílo Fridunbeka Kocharlinského „Literatura ázerbájdžánských Tatarů“, v roce 1913 vyšlo v Erivanu v Baku druhé vydání knihy Jabbara Mammadova „Kniha turecko-ázerbájdžánského jazyka“ – dílo významného ázerbájdžánského učitele a vychovatele S. M. Ganizadeho „Ázerbájdžánské termíny“ a v roce 1917 byla na stránkách novin „Achyg sez“ otištěna veršovaná povídka „Krajanům Ázerbájdžánu“.

8. ↑ KLE. T.2. Stb.81; IVL. T.3. S.540
9. ↑ cs:Historie Baku
10. ↑ Nizami Ganjavi - Politizace SSSR - Íránská perská civilizace - Nezami Ganjei
11. ↑ AHMED İBN VEYS, Gıyâseddîn Sultân Ahmed Bahâdır, Mugîseddîn Sultân Ahmed . Archivováno z originálu 23. září 2017. Staženo 17. listopadu 2018.
12. ↑ M. Fuad Köprülü, „XVI. Asırda Bir Âzerî Şairi“, HM, s. 82 (1927)
13. ↑ KLE. T.8. Stb. 1026; (nedostupný odkaz) . Získáno 6. října 2009. Archivováno z originálu dne 5. března 2016. (neurčitý) 
14. ↑ IVL. T.3. S.540
15. ↑ KLE. T.7. Stb.686; BVL, v. 55, str. 274
16. ↑ KLE. T.1. Stb.781
17. ↑ 1 2 ÁZERBÁDŽÁN x. Azeri Turkish Literature je článek z Encyclopædia Iranica . H. Javadi, K. Burrill:

    Dalším dvojjazyčným turecky mluvícím básníkem z Ázerbájdžánu, jehož perská poezie má přednost před jeho ázerbájdžánskou turečtinou, je Moʿin-al-Din ʿAli Shah Qāsem-e Anwār (nar. 1356 v Sarabu, vzděláním v Tabrizu).

18. ↑ KLE. T.3. Stb.427; Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M  .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.
19. ↑ nezaměňovat s tureckým básníkem raným. 15. století Ahmedi (KLE. T.1. Stb.372; IVL. T.3. S.570) a uzbecký básník 15. stol. Ahmadi (KLE. Vol. 4. St. 1018)
20. ↑ IVL. T.3. S.542,790
21. ↑ KLE. T.1. Stb.97
22. ↑ IVL. T.3. S.544,588
23. ↑ Abdulkadir Karahan, “Emir Afsahuddin Hidayet ve incelenmemiş divanı. Eski Türk edebiyatı incelemeleri", s. 253
24. ↑ Zeynep Korkmaz, "XV. yüzyıl Azeri Türkçesinin değerli bir temsilcisi Emir Hidayetullah ve divanı", s. 123
25. ↑ V. Minorsky, "Knihovna Chestera Beattyho: katalog tureckých rukopisů a miniatur", s. jeden
26. ↑ Encyclopædia Iranica: Ázerbájdžán x. Ázerbájdžánská literatura

    Mezi ázerbájskými básníky 9./15. století je třeba zmínit Ḵaṭāʾī Tabrīzī. Napsal maṯnawī s názvem Yūsof wa Zoleyḵā a věnoval jej sultánovi Āq Qoyunlū Yaʿqūb (r. 883-96/1478-90), který sám psal poezii v ázerbájdžánu .

27. ↑ Ҹavad Һејәт, "Azәrbaјҹan аdәbiјјatyna bir bakhish", s. 41
28. ↑ 1 2 Ҹavad Һејәт, "Azәrbaјҹan аdәbiјјatyna bir bakhish", s. 44
29. ↑ Bakir, Ziya Halil (2007) Türk literatürü dahileri toplamı. Kubbealtı Neşriyatı, İstanbul, s.94
30. ↑ Baldick, Julian (2000). Mystický islám: Úvod do súfismu. IB Tauris. str. 103
31. ↑ Burrill, Kathleen R.F. (1972). Quatrains Nesimi Turkic Hurufi ze čtrnáctého století. Walter de Gruyter GmbH & Co. kg.
32. ↑ Lambton, Ann KS; Holt, Peter Malcolm; Lewis, Bernard (1970). Cambridgeská historie islámu. Cambridge University Press. str. 689.
33. ↑ Minorsky V. Jihan-shah Qara-Qoyunlu a jeho poezie.—BSOAS, XVI/2, Londýn, 1954, str. 283, op. od: [1]
34. ↑ BVL, v.55. str. 312
35. ↑ KLE. T.8. Stb.178; IVL. T.3. S.542
36. ↑ IVL. T.3. S.542
37. ↑ KLE. T.1. Stb.97; T.3. Stb.581; IVL. T.3. str. 541-542
38. ↑ Bakir, Ziya Halil (2007) Türk literatürü dahileri toplamı. Kubbealtı Neşriyatı, İstanbul, s.239
39. ↑ Anthony Appiah, Henry Louis Gates, Michael Slovník globální kultury: Co každý Američan potřebuje vědět, když vstupujeme do příštího století — Od Diderota k Bo Diddleymu Knopfovi, 1997 str. 400: Spolu s tureckou verzí osmanského básníka Fizuliho
40. ↑ Encyklopedie Britannica, sv Islámské umění Islámské literatury „Období od roku 1500 do roku 1800 „Osmanské Turecko“ Poezie Fuzûlî
41. ↑ Islámská kultura. Islamic Culture Board, 1971 S.47 Fuzuli — Klasický osmanský básník 16. století
42. ↑ Fuzuli, jeden z největších osmanských básníků, dokázal spojit emoce, myšlenky a představivost do látky nádherné krásy. Turecko dnes – a zítra: experiment westernizace. od Nuriho Erena. Londýn: Pall Mall P, 1963. OCLC:185552470 s.213
43. ↑ Louis Mitler. Osmanští turečtí spisovatelé: Bibliografický slovník významných postav v předrepublikánské turecké literatuře P. Lang, 1988 ISBN 0-8204-0633-3 , 9780820406336 s.56
44. ↑ Britannica, Fuzuli
45. ↑ Merriam-Websterova encyklopedie literatury. Merriam-Webster, 1995. ISBN 0-87779-042-6 . Strana 443. „Turecký básník a největší postava klasické školy turecké literatury“
46. ↑ Brockhaus Encyklopedie . "Fuzuli [], Fusuli, Muhammad Ibn Süleiman, türkischer Schriftsteller"
47. ↑ Larousse Encyclopedia Archived 10. června 2015 na Wayback Machine . "Poète turc d'origine kurde (Karbala'? 1480?-Karbala? 1556), un des plus célèbres poètes classiques"
48. ↑ M.D. Law, FC Bartlett. Chambersova encyklopedie. Strana 55. „Fuzuli – největší turecký básník klasické školy. Fuzuli, stejně jako Nedim, byl jedním ze vzácných tureckých klasických básníků»
49. ↑ Najib Ullah. Islámská literatura: Úvodní historie s výběry. Washington Square Press, 1963. Str. 384. "Fuzuli Za vlády Sulejmana žil v Bagdádu turecký básník jménem Fuzuli"
50. ↑ KLE. T.1. Stb.98, 383; IVL. T.4. S.419
51. ↑ KLE. T.3. Stb.628; IVL. T.4. str. 420
52. ↑ IVL. T.4. str. 419-420
53. ↑ KLE. T.6. Stb.603; IVL. T.4. S.421
54. ↑ KLE. T.1. Stb.99; T.4. Stb.787; IVL. T.4. str. 420-421 Archivováno 9. října 2006 ve Wayback Machine
55. ↑ KLE. T.7. Stb.391-392; IVL. T.4. str. 421-422
56. ↑ IVL. T.4. str. 421, 422
57. ↑ 1 2 IVL. T.4. S.421
58. ↑ Ҹavad Һејәт, "Azәrbaјҹan аdәbiјјatyna bir bakhish", s. 80
59. ↑ KLE. T.1. Stb.383; T.6. Stb.668; IVL. T.4. S.419
60. ↑ KLE. T.1. Stb.383; IVL. T.4. S.419
61. ↑ 1 2 IVL. T.4. S.419
62. ↑ 1 2 3 IVL. T.4. S.418
63. ↑ KLE. T.1. Stb.341; IVL. T.4. str. 418-419
64. ↑ IVL. T.4. str. 417-418
65. ↑ KLE. T.1. Stb.99; IVL. T.5. str. 500
66. ↑ KLE. T.1. Stb.99; T.5. Stb.298; IVL. T.5. str.501
67. ↑ KLE. T.1. Stb.99; T.8. Stb.580; IVL. T.5. str. 500
68. ↑ 1 2 3 4 IVL. T.5. str.501
69. ↑ Ҹavad Һејәт, "Azәrbaјҹan аdәbiјјatyna bir bakhish", s. 87
70. ↑ Ҹavad Һејәт, „Azәrbaјҹan аdәbiјјatyna bir bakhish“, s. 86
71. ↑ IVL. T.5. S.500, 501
72. ↑ IVL. T.5. str. 500-501
73. ↑ IVL. T.5. str. 502-503
74. ↑ IVL. T.5. str.504
75. ↑ KLE. T.1. Stb.383; IVL. T.5. str.502
76. ↑ KLE. T.1. Stb.98, 383; IVL. T.5. str.502
77. ↑ KLE. T.1. Stb.98; IVL. T.5. str.501
78. ↑ IVL. T.5. str.502

Edice sbírek v ruských překladech

• Antologie ázerbájdžánské poezie. M., Goslitizdat. 1939. 428 stran, 15000 výtisků.
• Antologie ázerbájdžánské poezie. Ve 3 dílech M., Goslitizdat. 1960. 3000 výtisků. T.1. 383 s. T.2. 327 s. T.3. 279 stran
• Básníci z Ázerbájdžánu. (Série Básníkova knihovna. Velká řada. 2. vyd.) M.-L., sovětský spisovatel. 1962. 422 stran, 3500 výtisků.
• Básníci z Ázerbájdžánu. (Řada "Básníkova knihovna". Malá řada. 3. vyd.) L., sovětský spisovatel. 1970. 710 stran, 10 000 výtisků.
• Poezie národů SSSR IV-XVIII století. (Série " Knihovna světové literatury ", v.55) M., Khudozh. lit. 1972. Antologie obsahuje básně těchto básníků: Izeddin Hasanoglu (s. 254-255); Nesimi (str. 275-280); Khatai (str. 390-395); Habibi (str. 395-397); Fizuli (str. 397-406); Kovsi Tabrizi (str. 476-478); Sahib Tabrizi (str. 478); Nishat Shirvani (str. 479); Mehjur Shirvani (str. 479-481); Agha Masih Shirvani (str. 638-641); Vagif Molla-Panakh (str. 642-656); Vidadi Molla Veli (str. 656-661).

Zdroje

• Ázerbájdžánská literatura. // Stručná literární encyklopedie . T.1. Stb.95-99. (v poznámkách: KLE )
• Dějiny světové literatury. V 9 dílech T.3. M., 1985. S.538-544. T.4. M., 1987. S.417-422. T.5. M., 1988. S.499-505. (v poznámkách: IVL )