Shemhamforash

Shemhamforash (zkreslená hebrejština שם המפורש ‏‎ Shem ha-Mephorash ; Shem-Gameforesh [1] ; Shem ha-Mephorash [2] ) je hebrejská fráze znamenající „jasné jméno“, „jméno jasně vyslovené“. Agrippa v knize III. „Okultní filozofie“ nazývá Shamhamforash „rozděleným jménem“ [3] .

Židovská encyklopedie Brockhaus a Efron uvádí, že Shem ha-Meforash a Shem ha-Meyuchad (שם המיוחד a שם המפורש) jsou talmudská jména tetragrammatonu , což je odlišuje od jiných jmen Boha. "Meyuhad" znamená výběr předmětu z těch podobných za přítomnosti zvláštní vlastnosti v něm; slovo "meforash" znamená "oddělit, vyčlenit." Kassel se domnívá, že toto jméno vyslovil velekněz v den Odpuštění při čtení Lva.  16:30 . Později byl Shem ha-Meforash použit jako náhrada za tetragrammaton, jméno boha, které nebylo možné vyslovit [4] [5] .

Zdroj

Primárním zdrojem myšlenky moderního chápání termínu jsou kabalistické grimoáry z 12.–13. " Sefer ha-bahir " ("Kniha jasného světla") [6] a " Kniha anděla Raziela ". Píší o moci Božího jména, které Mojžíš vyslovil na Sinaji s hořícím keřem, a popisují způsob jeho utváření (citováno Razielem):

„Musím říci toto: Přikazuji vám, Anaeli, Hasdiele a Cadkiel, tímto jménem, ​​aby to bylo tak a tak. Toto jméno je odvozeno ze tří veršů „A pohnul se“, „A přišel“, „A natáhl se“ [Exodus, 14:19-21]. Musíte je uspořádat jeden s druhým, začátek s koncem a konec se začátkem. Toto bude Velké jméno, vysvětlené v 72 jménech.

Boží jméno o 216 písmenech je tedy získáno na základě tří veršů knihy Exodus ( 14:19-21 ), které napsal boustrophedon (viz níže). Ze tří řádků jsou vybrány sloupce po 3 písmenech, výsledkem je 72 jmen Boha, z nichž každé odpovídá jednomu ze 72 pětistupňových oddílů Zodiaku [7] .

Jedním z prvních, kdo toto téma rozvinul, byl slavný židovský kabalista Abraham Abulafia , který ve své knize „Chayey Ha'Olam Ha'Bah“ („Život světa budoucnosti“, 1280) popisuje meditaci nad těmito 72 jmény. Je také zakladatelem metody meditace přeskupováním písmen, která se používá k vytvoření 72 jmen.

Exodus ( 14:19-21 ):

וַיִּסַּ dřevo `midne I pohnul se anděl Boží, kterýž šel před táborem Izraelským, a šel za nimi; oblačný sloup se také vzdálil od jejich tváře a stál za nimi; Jižַ בֵּ ַ ַ מַ מַ imes מִצְרַיִ jižּבֵין מַ This יִשְׂרָאֵל וַיְי הֶ canni וְהַ jižַיָּאֶר אֶת־הַה זֶה ֶה אל־זֶ iant אל־זֶ iant A vešel doprostřed mezi táborem Egypťanů a mezi táborem Izraele a byl oblakem a tmou [pro některé] a osvětloval noc [pro jiné], a všichni se k sobě nepřiblížili. noc. ַNímַיֵּט מֹשֶׁה אֶת־יָוֹו Ω #ל־הַיָּ וַיֹּולֶךְ oslavováním ׀ אֶת־הַיָּ בְּרוּ ַזָּ è ִים ַזָּה כָּל־הַיְלָה A Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem celou noc a učinil moře suchou souš a vody se rozestoupily.
Shemhamforash: Dělené jméno
osmnáct 17 16 patnáct čtrnáct 13 12 jedenáct deset 9 osm 7 6 5 čtyři 3 2 jeden
י ך K ל L ה H ה H nebo M Já _ ה H ל L A _ ה H ך K A _ ל L מ M nebo O ס S Já _ ו V
ל L A _ Q _ ר R nebo B ז Z ה H A _ ל L ז Z ה H כ K ל L ה H ל L Já _ ל L ה H
Já _ ו V nebo M Já _ ה H ל L nebo O ו V nebo D Já _ čt _ A _ ה H ש sh מ M nebo T Já _ ו V
36 35 34 33 32 31 třicet 29 28 27 26 25 24 23 22 21 dvacet 19
ה מ M ך K ל L Já _ ו V ל L A _ ר R ש sh Já _ ה H nebo N ח Ch מ M Já _ nebo N P _ ל L
nebo N ו V ה H ח Ch ש sh ך K ו V Já _ A _ ר R A _ čt _ ה H ל L Já _ ל L ה H ו V
nebo D Q _ ח Ch ו V ר R nebo B nebo M Já _ ה H čt _ A _ ה H ו V ה H Já _ ך K ל L ו V
54 53 52 51 padesáti 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37
ו nebo N nebo N nebo O ה H nebo D ו V מ M nebo O nebo O ס S Já _ ו V nebo M ה H Já _ ר R ח Ch A _
Já _ nebo N מ M ח Ch nebo N ה H Já _ ש sh ר R A _ ל L ו V Já _ ה H Já _ ה H nebo O nebo N
čt _ A _ nebo M ש sh Já _ ו V ה H ל L Já _ ל L ה H ל L כ K ה H ז Z nebo O nebo M Já _
72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55
ה nebo M ה H Já _ ר R ח Ch A _ מ M nebo D מ M nebo O Já _ ו V nebo M ה H Já _ nebo N P _ מ M
ו V Já _ nebo B A _ nebo B Já _ nebo N מ M ח Ch nebo N ה H מ M צ Tz ר R Já _ nebo M ו V nebo B
nebo M Já _ מ M ה H ו V nebo O Q _ nebo B Já _ ו V ה H nebo B ר R ח Ch ל L nebo M Já _ ה H


Andělé a démoni

Kabalisté a hermetisté navrhli korespondenci mezi 72 jmény Shemhamphoraše a mnoha dalšími položkami, jako jsou žalmy , tarotové karty atd. Díky flexibilitě (a numerickému rozkladu) Shemhamphoraše jej mnozí kouzelníci považují za klíč k stvoření všech věcí a umění. Od starověku byla jména spojována se 72 anděly a 72 démony , jejichž popisy lze nalézt v Lemegeton (Malý klíč Šalamounův) .

Jména 72 andělů jsou tvořena přidáním přípon Yod He (יה, -iah, -ia) nebo Aleph Lamed (אל, -el, -el) k božským jménům. Papus nazývá tyto přípony „božskými jmény“ a jako vysvětlení odkazuje na určité místo v Písmu: „Můj anděl půjde před tebou, pohleď na něj, jak nese Mé velké jméno“ [8] .

# Anděl [9] Démon Psaní
jeden Vehuia (Vehuiah) Bael (Bael) VHV
2 Yeliel (Ieliel) Agares (Agares) YLY
3 Sitael (Sitael) Vassago (Vassago) SEDĚT
čtyři Elemiáš Gamigin (Gamigin) OoLM
5 Mahasiah Marbas MHSh
6 Lelahel Valefor (Valefor]) LLH
7 Achaia (Aehiah) Amon AKA
osm Kahityl (Cahethel) Barbatos _ KHTh
9 Haziel (Haziel) Paimon HZI
deset Aladiah Buer ALD
jedenáct Lauiah Gusion (Gusion) LAV
12 Hahiah Sitri HHO
13 Yeliel (Ielael) Beleth _ IZL
čtrnáct mebahil (mebahel) Leraye (Leraje) MBH
patnáct Hariel (Hariel) Eligos (Eligos) H.R.I.
16 Hakamiah Zepar (Zepar) HQM
17 Levia (Leviah) Botis (Botis) LAV
osmnáct Kaliel (Caliel) Vykoupat se KLI
19 Leuuiah Sallos LVV
dvacet pahalia (pahaliah) Purson PHL
21 Nelchael (Nelchael) Marax NLK
22 Yeiaiel (Ieiaiel) Ipos (Ipos) YYY
23 Melahil (Melahel) Cíl (Aim) MLH
24 hahuiah Naberius (Naberius) ChHV
25 Nithaia (Nithiah) Glasia-Labolas (Glasia-Labolas) NthH
26 haaya (haaiah) Bune HAA
27 Ieratel (Ieratel) Ronove YLTh
28 Seehiah (Seehiah) Berith ShAH
29 Reiiel (Reiiel) Astaroth _ RYY
třicet omail (omael) Forneus (Forneus) AUM
31 Lecabil (Lecabel) Foras LKB
32 Vasaria (Vasariah) Asmodeus (Asmodey) VShR
33 Yehuiah (Iehuiah) Gaap (Gaap) YChV
34 Lehahiah Lupy LHCh
35 Kavakia (Čavakia) Marchosias (Marchosias) KVQ
36 Monadil (Monadel) štola (stolas) MND
# Anděl Démon Psaní
37 Aniel (Aniel) Phenex (Phenex) ANI
38 Haamiah (Haamiah) Halfs (Halphas) ChOM
39 Rehail (Rehael) Malphas (Malphas) RHO
40 ichiazil (Ihiazel) Raum (Raum) YYZ
41 Hahahil (Hahahel Focalor HHH
42 Michael (Michael) Vepar MIK
43 Vevaliah Sabnock VVL
44 Ielahiah Shax YLH
45 Sealiah Vine (Vine) SAL
46 Ariel (Ariel) Bifrons (Bifrons) NEBO JÁ
47 Asalia (Asaliah) Uvall (Uvall) OShL
48 Michael _ Haagenti MIH
49 Vehuil (Vehuel) Crocell (Crocell) VHV
padesáti Daniel Furcas DNY
51 Khachazia (Hahaziah) Balam HChSh
52 Imamiah Alloces (Alloces) OMM
53 Nanail (Nanael) Caim (Caim) NNA
54 Nitail (Nithael) Mumlání NIth
55 Mebahiah Orobas (Orobas) MBH
56 Poiel (Poiel) Gremory PVI
57 Nemamiah (Nemamiah) Ose (Ose) NMM
58 Yeilael (Ieilael) Amy (Amy) YYL
59 Harahel (Harahel) Oriax (Oriax) HRCh
60 Michael (Mizrael) vapula (vapula) MTzR
61 Umabil (Umabel) Zagan VMK
62 Iahhil (Iahhel) Valac (Valac) IHH
63 Annauel (Annauel) Andras (Andras) ONV
64 Mehekiel (Mehekiel) Haures MChI
65 Damabia (Damabiah) Andrealphus (Andrealphus) DMB
66 Meniel Kimeyes (Cimejes) MNQ
67 Eiael (Eiael) Amdusias (Amdusias) AIO
68 Habuia (Habuiah) Belial ChBV
69 Rohil (Rochel) Dekarábie RAH
70 Iibamiah (Iibamiah) Seere IBM
71 Hayiel (Haiaiel) Dantalion (Dantalion) HYY
72 Mumie Andromalius (Andromalius) MVM

Shemhamforash a judaismus

Existují verze chápání "Shemhamforash" s jiným počtem písmen, nejen 72.

Maimonides věřil, že „Shemhamforash“ jsou přesně čtyři písmena tetragrammatronu a nic jiného [5] .

Talmud zmiňuje 12písmennou verzi, píše J. Trachtenberg a hned hlásí, že v různých zdrojích jsou také možnosti pro 8, 10, 14, 16, 18, 21, 22, 32 a 60 znaků s odkazem na S. Gematriaot (v hebrejštině) [10] .

Varianta 22 písmen je zmíněna v Knize anděla Raziela bez jakéhokoli výkladu, jednoduše jako אנקתם פסתמ פספסים דיונסים. Co to znamená, není známo. Ve stejném zdroji je verze o 42 písmenech, kterou také nelze rozluštit a nelze ji přesně vyjádřit a přepsat. Trachtenberg považuje obě verze za dřívější, předcházející „Sefer Ha-Bahir“ [10] .

Židovská tradice o Ježíši „Příběh oběšeného muže“ (tematická sbírka folklóru 2.–6. století) vypráví, že v chrámu „na základním kameni bylo vytesáno Tajné jméno Boha – Shem Gameforash a každý, kdo znal jeho tajemství mohlo dělat jakékoli zázraky." Aby se zabránilo použití jména, stáli v Chrámu dva mosazní lvi, kteří na odcházející řvali tak, že okamžitě zapomněli, co bylo na kameni napsáno. Kdyby někdo gramotný napsal jméno na pergamen, pak by ho lvi nepustili ven. Prohnaný Ježíš však jméno napsal na pergamen, způsobil mu ránu na stehně, do které lístek ukryl. Lvi proto nenašli pergamen a jednoduše na něj zavrčeli. Zapomněl jméno, ale vytáhl pergamen a znovu si ho přečetl. To vysvětluje zázraky, které tehdy Ježíš vykonal [11] .

Martin Luther napsal protižidovskou brožuru Shem Hamphoras and the Origin of Christ (Vom Schem Hamphoras und vom Geschlecht Christi, 1543), ve které varuje Němce před rozhovory s Židy o náboženských tématech [12] .

Shemhamforash v magii

V Lemegeton, před uvedením 72 duchů „svolaných a spoutaných králem Šalamounem“, autor napsal „shemhamforash“ bez jakéhokoli vysvětlení [13] .

„Sedmá kniha Mojžíšova“ (19. století) obsahuje nějakých „12 tabulek duchů“, z nichž poslední, „všech duchů bílé a černé magie“, považuje Shemhamforaše za ducha:

„Vyvolávám a volám tě, duchu Shemhamforash [Schehamforasch], všemi sedmdesáti dvěma svatými jmény Božími, abys se přede mnou objevil a splnil mou touhu, se svatým jménem Emanuel [Emanuel], které bylo zpíváno v červeném rozpálená pec třemi mladíky Sadrachem [Sadrachem], Miyasahem [Mijsachem] a Abednegroem [Abednegro], [kteří] utekli. Ať je to tak! Ať je to tak! Ať to tak bude!".

Richard Cavendish psal o přítomnosti legendy: byl to Shemhamforash, který Mojžíš používal na pobřeží, který se rozešel a umožnil Židům uniknout před pronásledovateli. Sám Cavendish věřil, že toto jméno je příliš těžkopádné a jeho přesná „kouzelná“ výslovnost byla neznámá, takže nebylo široce používáno [14] .

Eliphas Levi ve své knize "Clefs majeures et clavicules de Salomon" zobrazený na tetragrammatonu, napsaném v hebrejštině, 24 bodů, "což je dvacet čtyři alegorických starců svatého Jana", a které mají tři paprsky. Píše tedy: „Tvoříme šedesát a dvanáct jmen, která jsou zapsána po dvou třiceti šesti talismanech“, jejichž obrazy pak cituje v tomto kabalistickém grimoáru [15] .

Kulturní dopad

Mnoho hudebních skupin používá tento termín v názvech svých skladeb a alb.

Kontext

Ve středověku byly rozšířeny texty- amulety s výčtem a někdy i výkladem sedmdesáti nebo sedmdesáti dvou jmen Boha . V židovském spiknutí bylo z káhirské genizy vzýváno sedmdesát Pánových jmen . V anglosaské Anglii latinské spiknutí proti horečkám vyhnalo horečky „per septuaginta nomina dei sancta et immaculata“ („u sedmdesáti jmen Božích, svatých a neposkvrněných“). René Nelli, specialista na francouzské katary , popsal velmi blízkou modlitbu známou v Languedocu od 12. století. Obsahuje řecká a hebrejská slova. Nelly poznamenává, že modlitba se nachází v takzvaném „Grimoire“ Honoria a odkazuje ji na kabalistickou tradici [16] . Známý je také arménský amulet, který uvádí sedmdesát dva magických jmen Boha. Ne dříve než v 16. století byl na základě západoevropského nebo byzantského zdroje napsán ruský apokryfSedmdesát jmen božích “, obsahující zpravidla seznam jmen Boha a Panny s výkladem jejich významu. , s pomocí úryvků z knih Bible, kde se tato jména nacházejí a vysvětlují [17] [18] .

Podle B. A. Uspenského je sedmdesát Božích jmen určeno počtem národů na zemi [19] . W. F. Ryan poznamenává, že sedmdesát (nebo sedmdesát dva) božích jmen je spojeno s dalšími magicko-léčivými předměty, kterých je také sedmdesát nebo sedmdesát dva: sedmdesát dva žil, kloubů, šlach, sedmdesát dva nemocí v řečtině a Slovanská zaříkávání a „falešné“ modlitby [17] .

Viz také

Poznámky

  1. Zohar // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
  2. Shem ha-Meforash a Shem ha-Meyuhad // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
  3. Agrippa von Nettesheim Heinrich Cornelius . Tři knihy okultní filozofie / ed. Tyson D. - USA: Llewellyn Publications, 2009. - S. 478.
  4. Shem ha-Meforash a Shem ha-Meyuhad / Brockhaus a Efron . Židovská encyklopedie : v 16 svazcích, svazek 16 - Petrohrad: Ed. Společnost pro vědecké židovské publikace a Ed. Brockhaus a Efron, 1913. - c. 8-9.
  5. ↑ 1 2 Židovská encyklopedie , Shem Ha-Meforash, [1]
  6. Rabbi Nehunia ben haKana , Sepher Ha-Bahir nebo „The Book of Illumination“, § 110 Archivováno 28. září 2019 na Wayback Machine
  7. Andělé v judaismu . ANDĚLÉ BOŽÍ . Staženo 28. září 2019. Archivováno z originálu dne 23. září 2019.
  8. Papus . Kabala aneb věda o Bohu, vesmíru a člověku - M .: RIPOL classic: LADA, 2004. - str. 279-280.
  9. Francis Barrett, "The Magus"
  10. ↑ 12 Trachtenberg J . Židovská magie a pověra Archivováno 20. října 2019 ve Wayback Machine  - Behrman's Jewish Book House, 1939. - S.90.
  11. Příběh oběšeného muže, aneb Příběh Ješu z Nazareta Archivováno 28. září 2019 na Wayback Machine ; 2. vyd. - Jerusalem: PROGRESS Publishers, 1985.
  12. Luther M. Vom Schem Hamphoras ( překlad, část 1 archivována 2. února 2014 na Wayback Machine )
  13. Velké a malé klíče Šalomouna. Praktický průvodce magií - M .: Algorithm, 2016. - 336 s.
  14. Cavendish R. Černá magie / přel. A. Blaze - M .: TERRA-Knižní klub, 2000-416 s.
  15. Levi E. Big Keys nebo Keys of Solomon. Ed. 2. — M.: Enigma, 2015. — 128 s.
  16. Nelli R. La Prière aux soixante-douze noms de Dieu // Folklór (Carcassonne). 1950. č. 8. S. 70-74.
  17. 1 2 Ryan V.F. Bathhouse o půlnoci. Historický přehled magie a věštění v Rusku Archivní kopie ze dne 2. února 2020 na Wayback Machine / Vedoucí redaktor svazku A. Chernetsov. M.: Nová literární revue , 2006. S. 419-421.
  18. Salmina M. A. Sedmdesát jmen Boha Archivní kopie ze dne 26. listopadu 2019 na Wayback Machine // Slovník písařů a knihovectví starověkého Ruska  : [ve 4 vydáních] / Ros. akad. vědy , Ústav Rus. lit. (Puškinův dům)  ; resp. vyd. D. S. Lichačev [i dr.]. L.: Nauka , 1987-2017. Problém. 2: Druhá polovina XIV-XVI století, část 2: L-I / ed. D. M. Bulanin , G. M. Prochorov . 1989, str. 318-319.
  19. Uspensky B. A. Filologická pozorování k textu „Zjevení Abrahama“ Archivní kopie ze dne 16. prosince 2019 na Wayback Machine // Otázky lingvistiky . 2015. č. 5. S. 62.

Odkazy