Azteca

Azteca

Aztécké adrepeny
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:protostomyŽádná hodnost:LínáníŽádná hodnost:PanarthropodaTyp:členovciPodtyp:Tracheální dýcháníSupertřída:šestinohýTřída:HmyzPodtřída:křídlatý hmyzInfratřída:NovokřídlíPoklad:Hmyz s plnou metamorfózousuperobjednávka:Hymenopteridačeta:HymenopteraPodřád:stopkaté břichoInfrasquad:PícháníNadrodina:FormicoideaRodina:MravenciPodrodina:dolichoderinyRod:Azteca
Mezinárodní vědecký název
Azteca Forel , 1878 [1]
typ zobrazení
Azteca xanthochroa ( Roger , 1863)
Geochronologie se objevil před 20,43 miliony let
milionů let Epocha P-d Éra
Čtvrtek K
a
i
n
o
z
o
y
2.58
5,333 pliocén N
e
o
g
e
n
23.03 miocén
33.9 oligocén Paleogen
_
_
_
_
_
_
_
56,0 Eocén
66,0 paleocén
251,9 druhohor
◄Dnes ◄Událost zániku křídy-paleogénu

Azteca  (anglicky)  je rod dřevěných mravenců z podčeledi Dolichoderina (kmen Leptomyrmecini). Asi 100 druhů [2] [3] .

Distribuce

Neotropika . Střední a Jižní Amerika od Mexika po Argentinu [4] .

Popis

Malí stromoví mravenci s jednou barvou (žlutá až hnědá). Hlava je na týlním okraji vroubkovaná, u velkých dělnic je hlava velká a podpravoúhlá. Délka hlavy některých samic (například u královen Azteca longiceps ) je 2-3krát větší než její šířka. Kusátka se 7-9 zuby [4] . Kutikula je tenká a její povrch je hladký, bez trnů a vrásek. Zpravidla mají 5-segmentové mandibulární a 3-segmentové labiální palpy (vzorec může být 6,4, 5,3 nebo 4,3). Dělnice se vyznačují polymorfismem [5] . Rod poprvé izoloval švýcarský myrmekolog Auguste Forel na základě jediného druhu Azteca xanthochroa ( Liometopum xanthochroum Roger, 1863).

Mravenci rodu Azteca si staví hnízda z lepenky v živých kmenech stromů a keřích a také v mrtvém dřevě. Vytvářejí asociace s myrmekofytními rostlinami (zahrady mravenců) as savým hmyzem homoptera, včetně červů a šupinovců ( Coccoidea ), jako jsou moučníci (Pseudococcidae) a nepraví šupinoví hmyz nebo kokcidy (Coccidae) [4] . Z rostlin se častěji používají druhy rodu Cecropia [5] .

Mravenci Azteca  jsou symbionti, kteří chrání své hostitele Cecropia před býložravci, ačkoli chování kolonií, podmínky a druhy se značně liší. Na oplátku dostávají mravenci potravu a také úkryt v internodech rostlin. Bylo zjištěno, že mravenci Azteca alfari opravují škody na hostitelské rostlině, když je jejich plod přímo ohrožen. Pomocí rozdrcených rostlinných vláken a neidentifikované pojivové tekutiny (pravděpodobně rostlinné šťávy) mravenci obvykle začali záplatovat díry v kmeni stromu ihned po poškození a výrazně zmenšili velikost díry 2,5 hodiny po jejím vytvoření a opravu obvykle dokončili během 24 hodin [6] .

Vosy a mravenci

Některé druhy žijí v těsném spojení se společenskými vosami Synoeca surinama , Synoeca virginea , Chartergus chartarius , Polistes pacificus , Agelaia myrmecophila , Polybia avoida ( Vespidae , Polistinae , Epiponini ) [7] .

Houby a mravenci

Studie čtyř druhů aztéckých mravenců ( Azteca alfari Emery , A. coeruleipennis Emery , A. konstruktor Emery , A. xanthochroa Roger ) žijících na rostlinách rodu Cecropia ( C. insignis , C. obtusifolia a C. peltata ) v Kostarice ukázal , že houby ( druhy ascomycete v řádu Chaetothyriales ) pěstované v dutých rostlinných strukturách jsou přenášeny z rodičovské kolonie mladou královnou . Za prvé, genotypy hub se významně nelišily mezi vzorky zakládajících královen a vzorky odebranými z kolonií mravenců, a za druhé, hyfální části mycelia byly nalezeny v infrabukálních kapsách okřídlených samic. Růst plísní začíná dříve, než mladé královny nakladou vajíčka a mravenci se nekrmí houbovým materiálem, ale krmí jím své larvy. Tyto výsledky naznačují, že kultura hub může být kritická pro úspěšné založení nových kolonií u lesních mravenců v tropech [8] .

Seznam druhů

Viz také

Poznámky

  1. ^ Forel, A. 1878. Études myrmécologiques en 1878 (première partie) avec l'anatomie du gésier des fourmis. // Bulletin de la Société Vaudoise des Sciences Naturelles, 15, 337-392.
  2. ↑ Rod Azteca na Antweb.org. Archivováno 24. května 2015 na Wayback Machine  ( přístup  22. května 2011)
  3. ↑ Rod Azteca na Stromu života. Archivováno 3. února 2012 na Wayback Machine  ( zpřístupněno  22. května 2011)
  4. ↑ 1 2 3 Longino J. 2010. Taxonomický přehled rodu Azteca (Hymenoptera: Formicidae) v Kostarice a globální revize skupiny aurita . // Zootaxa 1491: 1-63 (2007).
  5. ↑ 1 2 Azteca na webu Ants of Costa Rica. Archivováno 13. srpna 2014 na Wayback Machine  ( přístup  22. května 2011)
  6. ↑ Wcislo A., Graham X., Stephens S., Toppe JE, Wcislo L., Wcislo WT Mravenci Azteca opravují škody na hostitelských rostlinách Cecropia  //  Journal of Hymenoptera Research : Journal. - Sofia: Pensoft Publishers, International Society of Hymenopterists, 2021. - Vol. 88. - S. 61-70. — ISSN 1314-2607 . doi : 10.3897 / jhr.88.75855 . Archivováno z originálu 4. ledna 2022.
  7. ↑ Pablo Servigne, Jérôme Orivel, Frédéric Azémar, James Carpenter, Alain Dejean, Bruno Corbara. Neklidná aliance: hnízdící spojení mezi agresivními mravenci a stejně divokými sociálními vosami  (anglicky)  // Insect Science: Journal. - Entomologická společnost Číny, Institut zoologie, Čínská akademie věd , 2018. - Sv. 25, č. 3 . - S. 1-11. — ISSN 1744-7917 . - doi : 10.1111/1744-7917.12597 .
  8. ↑ Mayer, Veronica E.; Maxmilián Nepel; Rumsais Blatrix; Felix B. Oberhauser; Konrad Fiedler; Jürg Schönenberger; Hermann Voglmayr. Přenos houbových partnerů do začínajících kolonií mravenců Cecropia  (anglicky)  // PLoS ONE : Journal. - San Francisco, Kalifornie, USA: Public Library of Science , 2018. - Sv. 13, č. 2 . - S. 1-17 (e0192207). — ISSN 1932-6203 . - doi : 10.1371/journal.pone.0192207 . Archivováno z originálu 13. listopadu 2019.

Literatura

Odkazy