Vesuv (parník, 1830)

Vesuv
Servis
 ruské impérium
Třída a typ plavidla parník
Organizace Černomořská flotila
Výrobce Nikolajevova admirality [1]
velitel lodi I. Ya Osminin [1]
Stavba zahájena 17. července 1830 [1]
Spuštěna do vody 19. listopadu 1830 [1]
Uvedeno do provozu 1831 [1]
Stažen z námořnictva 1846 [1]
Hlavní charakteristiky
Délka mezi kolmicemi 28,7 m [1]
Střední šířka 6,1 m [1]
Návrh 2,11 m [1] / 2,2 m [2]
Motory dva parní stroje závodu Byrd o celkové kapacitě 32 jmenovitých koňských sil . S. [2]
stěhovák 2 boční lopatková kola , plachty

„Vesuv“  – kolesový parník Černomořské flotily Ruské říše [1] .

Popis lodi

Kolový dřevěný parník , byl postaven z borovicového a částečně dubového dřeva. Délka lodi byla 28,7 metru, šířka - 6,1 metru, ponor podle informací z různých zdrojů se pohyboval od 2,11 do 2,2 metru. Loď byla vybavena jedním měděným parním kotlem a dvěma parními motory vyrobenými Byrdovým závodem o celkové kapacitě 32 nominálních koňských sil . S. , převzaté ze staré lodi "Vesuv" , postavené v roce 1820 a demontované v roce položení nové (1830) [1] [2] .

Historie

Loď byla položena v Nikolajevské admirality 17. července 1830. Stavbu provedl lodní inženýr I. Ya Osminin . Po startu 19. listopadu 1830 se stal součástí ruské černomořské flotily [1] [2] .

Parník Vesuv byl rozbit v roce 1846 [1] .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 N. A. Zalessky. Aplikace // "Odessa" jede na moře . - 1987. Archivovaný výtisk (nepřístupný odkaz) . Získáno 16. září 2013. Archivováno z originálu 11. prosince 2014. 
  2. ↑ 1 2 3 4 Parníky Černomořské flotily . randewy.ru Získáno 14. září 2013. Archivováno z originálu 21. září 2013.

Literatura