| Východní vestfálský dialekt | |
|---|---|
| vlastní jméno | Ostwestfalisch |
| země | Německo ( Severní Porýní-Vestfálsko ) |
| Klasifikace | |
| Kategorie | Jazyky Eurasie |
| germánská větev Západoněmecká skupina Nízká německá podskupina Nízkosaské dialekty | |
| Psaní | latinský |
Východní vestfálský dialekt ( německy Ostwestfälisch ) je dialekt patřící k vestfálským dialektům dolnosaské skupiny dolnoněmčiny . Distribuováno ve správním obvodu Detmold , v zemích Osnabrücker a Tecklenburg ( stejnojmenný okres ). Vytlačena vrchní němčinou .
Ve východní vestfálštině se jasně rozlišuje původní a (jako ve slově Rot - Rat ) a později a (jako ve Water - Wasser ), charakteristické jsou dlouhé dvojhlásky ( Braut místo Brot , Fout místo Fuß , Kaise místo Käse , däipe místo tief atd.) , spojení dvou souhlásek u kořene ( teggen místo zehn , maggen místo mähen , friggen místo freien , bowwen místo bauen , bruwwen místo brauen ), silnější výslovnost kombinací písmen sch a ch , přesunutí počátečního al- na ol- (jako v olle - alle ) a přesunutí kořene -ol- na -aul- ( ault - alt, kault - kalt ).
Východní vestfálský dialekt oplývá vlastní slovní zásobou: Lüüt ( Mädchen ), wacker ( schön ), Saut ( Brunnen ), ninn(e) ( kein(e) ). Viz westhalské a dolnosaské dialektové slovníky .
Dat ostwestfäilische Platt je 'n Däil von dat Westfäilische Platt un wett in Ostwestfaulen küert. Et giff sierben Formen: Dat Usenbrückske, dat Lübker, dat Rauwensbierger, dat Wiedenbrücksker, dat Lippsche, dat Paderbuorner a dat Waldecker Platt.
Wat besondret sinn däi Ünnerschäidung tüsken dänn ursprünglich langen a wie in Rot (krysa) un dänn později däihnten a wie ve vodě (Wasser), däi Diphthongierung van däi langen Vokale) gtildäi inre Brautat (Wasser) nebo Hitildäi inre Brautat teggen (ziehen) orre maggen (mähen) un tou gouter lesst nau däi Wörter Lüüt (Mädchen), wacker (schön), Saut (Brunnen) un ninn(e) (kein(e)).
Bit nauen twäiten Weltkriech byl dat ostwestfäilische Platt däi Sprauk, däi däi mäißten Kinner in Huse touierße lernt hebbet, později hebbet däi Kinner dann Houchdüütsk lernt. Van Dage lernt däi Kinner fast gohr käin Platt mehr, aber manche lernt 'n lütket bierden inne Schoule.