Dzong ( tib. རྫོང་ , Waili rdzong ) je pevnost, ve které obvykle sídlí také administrativa a buddhistický klášter, architektura dzongů je vlastní Tibetu , Bhútánu a buddhistickým územím sousedícím s Tibetem.
Totéž slovo se v moderní tibetštině používá ve významu „ kraj “ (správní jednotka ČLR).
Dzongy kombinují masivní zdi , věže , řadu nádvoří, chrámy , administrativní budovy, bydlení pro mnichy . Obvykle se dzongy nacházejí v horách chráněných skalami.
Je vzácné vidět dzongy mimo Himaláje , jako je architektura univerzitního kampusu v El Pasu .
Dzongy se používají jako vojenská opevnění, kláštery , univerzity , administrativní centra a kulturní centra. V dzongech se každoročně konají náboženské festivaly Tsechu.
V Bhútánu začala aktivní stavba dzongů z iniciativy Shabdrunga v 17. století. Himálajský Dzong je sídlo a pevnost . Staví se na nepřístupném místě – ve svahu nebo na vrcholu hory, aby to obyvatele nezaskočilo. Moderní vojenští stratégové poznamenávají, že dzongové jsou dobře umístěni, pokud jde o jejich funkci obranných pevností. Dzong Taktsang se například nachází na strmém svahu, přičemž jedna stěna spočívá na skále a druhá visí nad propastí. Dzong Punakha je postaven na kopcovitém ostrohu a zezadu ho obtéká rameno řeky Mo-Chu , takže stěny dzongu jsou chráněny ze všech stran. Blokuje tak jakékoli útoky jižních útočníků, kteří se pokusili obejít neprostupné svahy Himálaje.
Přítomnost dzongů umožnila Shabdrungovi sjednotit zemi, posílit její nezávislost a poskytnout ochranu před invazemi z Tibetu i z jihu. Pro stavbu dzongů bylo shromážděno veškeré obyvatelstvo okresu a práce pokračovaly po mnoho let. Všechny dzongy jsou strategicky umístěny a chráněny horami a řekami.
| bhútánská společnost | |
|---|---|
| kultura | |
| Náboženství | |
| Peoples | |
| sociální jevy | |
| Politika | |