Ikosahedrální pyramida | |
---|---|
Schlegelův diagram : projekce ( perspektiva ) pravidelné dvacetistěnné pyramidy do trojrozměrného prostoru | |
Typ | Polyedrická pyramida |
symbol Schläfli | ( ) ∨ {3,5} |
buňky | 21 |
tváře | padesáti |
žebra | 42 |
Vrcholy | 13 |
Dvojitý polytop | dvanáctistěnná pyramida |
Ikosahedrická pyramida je čtyřrozměrný mnohostěn (polycell): mnohostěnný jehlan , jehož základna je dvacetistěn .
Omezeno na 21 trojrozměrných buněk - 20 čtyřstěnů a 1 dvacetistěn . Ikosahedrická buňka je obklopena všemi dvaceti čtyřstěnnými; každá čtyřstěnná buňka je obklopena dvacetistěnnou buňkou a třemi čtyřstěnnými buňkami.
Jeho 50 dvourozměrných ploch jsou trojúhelníky . 20 stěn odděluje dvacetistěnné a čtyřstěnné buňky, zbývajících 30 jsou dva čtyřstěnné.
Má 42 žeber. Tři plochy a tři buňky (ikosaedrické a dvě tetraedrické) se sbíhají na 30 hranách, pět ploch a každá po pěti buňkách (pouze čtyřstěnná) na zbývajících 12.
Má 13 vrcholů. Ve 12 vrcholech se sbíhá 6 hran, každá 10 stěn a každá 6 buněk (ikosaedrická a pět čtyřstěnných); 1 vrchol má 12 hran, 30 ploch a všech 20 čtyřstěnných buněk.
Jestliže všechny hrany ikosaedrické pyramidy jsou stejně dlouhé , pak její plochy jsou stejné pravidelné trojúhelníky . Čtyřrozměrný hyperobjem a trojrozměrná hyperplocha povrchu takové pyramidy jsou vyjádřeny jako
Výška pyramidy pak bude
poloměr popisované hypersféry (procházející všemi vrcholy multibuňky) -
poloměr vnější polovepsané hypersféry (dotýkající se všech hran v jejich středových bodech) —
poloměr vnitřní polovepsané hypersféry (dotýkající se všech tváří v jejich středech) —
poloměr vepsané hypersféry (dotýká se všech buněk) —
Střed vepsané hyperkoule se nachází uvnitř pyramidy, středy opsané a obou polovepsaných hyperkoulí jsou umístěny ve stejném bodě mimo pyramidu.
Takovou pyramidu lze získat tím, že vezmeme konvexní obal libovolného vrcholu šestisetové buňky a všech 12 sousedních vrcholů, které jsou k němu připojeny hranou.
Úhel mezi dvěma sousedními čtyřstěnnými buňkami bude stejný jako v buňce se šesti sty. Úhel mezi ikosaedrickou buňkou a jakoukoliv tetraedrickou buňkou bude
Izoedrický dvacetistěnný jehlan s délkou hrany lze umístit do kartézského souřadnicového systému tak, aby jeho vrcholy měly souřadnice
kde je poměr zlatého řezu .