Oblast Karabudakhkent

Okres / Obecní oblast
Oblast Karabudakhkent
[comm. jeden]
Erb
42°42′ severní šířky sh. 47°33′ východní délky e.
Země  Rusko
Obsažen v Dagestánu
Zahrnuje 14 obcí
Adm. centrum Vesnice Karabudakhkent
Vedoucí okresní správy Amiraliev Mahmud Husseinovič
Předseda místní samosprávy Salavatov Adil Abdulmukminovič
Historie a zeměpis
Datum vzniku 20. ledna 1921
Náměstí 1425,32 [1]  km²
Časové pásmo MSK ( UTC+3 )
Počet obyvatel
Počet obyvatel

100 094 [2]  lidí ( 2021 )

  • (3,15 %)
Hustota 70,23 osob/km²
národnosti Kumyks , Dargins
zpovědi sunnitští muslimové
oficiální jazyky [comm. 2]
Digitální ID
OKATO 82 235 000 000
OKTMO 82 635 000 000
Telefonní kód 87232
Oficiální stránka
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Karabudakhkentsky okres ( Karabudakhgent yak [3] ; do roku 1992 - Leninský okres) je administrativně-územní jednotka a obec ( městský obvod ) jako součást Republiky Dagestán Ruské federace .

Správním centrem je vesnice Karabudakhkent .

Geografie

Region se nachází na východě Dagestánu , nedaleko pobřeží Kaspického moře .

Hraničí s regiony republiky: na jihovýchodě - s Kajakentským , na jihu - s Sergokalinským , na jihozápadě - s Levashinským , na západě - s Buynakským , na severu - s Kumtorkalinským okresem. Na severu také hraničí s městy republikového významu Machačkala ( s jí podřízenými územími ) a Kaspickým mořem ( s městskými částmi Machačkala , respektive městem Kaspijsk ) a na jihovýchodě s městem republikánský význam Izberbash ( a jeho městská část ).

Celková plocha okresu je 1425,32 km².

Historie

Okres Karabudakhkent vznikl výnosem Všeruského ústředního výkonného výboru ze dne 20. ledna 1921 na základě části Karabudakhkent okresu Temir-Khan-Shurinsky oblasti Dagestánu. Dekretem Všeruského ústředního výkonného výboru z 22. května 1921 byl okres zařazen do regionu Machačkala .

Byla znovu zformována výnosem Všeruského ústředního výkonného výboru ze dne 23.1.1935 z části území Buynaksky ( Gelinsky, Kakashurinsky a Paraulsky vesnické rady ), Korkmaskalinsky ( Gubdensky vesnice ) a Machačkaly ( Karabudakhkentsky, Manaskentsky a Ullubievsky vesnické rady ) okresy. Výnosem PVS DASSR ze 14. září 1960 byla opět zrušena s převodem jejího území do okresů Sergokalinsky a Leninsky. Stejným výnosem bylo regionální centrum Leninského okresu převedeno z města Machačkala do vesnice Karabudachkent.

Výnosem PVS RSFSR ze dne 1. února 1963 byl vytvořen Leninský venkovský okres s centrem ve městě Buynaksk se zahrnutím území zrušeného Buynakského okresu a měst Machačkala a Kaspijsk do jeho území. složení. Výnosem PVS RSFSR ze dne 12. ledna 1965 byl okres obnoven na své bývalé hranice.

Rozhodnutím PVS DSSR z 20. února 1992 byl Leninský okres přejmenován na Karabudakhkentský okres [4] .

Populace

Počet obyvatel
1939 [5]1959 [6]1970 [6]1979 [6]1989 [6]2002 [7]2009 [8]2010 [9]2011 [10]2012 [11]
23 450 23 086 23 715 35 705 39 486 60 620 70 020 73 016 73 950 74 620
2013 [12]2014 [13]2015 [14]2016 [15]2017 [16]2018 [17]2019 [18]2020 [19]2021 [2]
76 051 77 512 79 161 80 468 81 860 83 249 84 956 86 437 100 094
Urbanizace

8,6 % obyvatel okresu žije v městských oblastech (městská sídla Achi-Su a Manas ).

Národní složení

Podle celoruského sčítání lidu z roku 2010 : [20]

Lidé Počet,
os.
Podíl na celkové
populaci, %
Kumyks 47 393 64,90 %
Dargins 23 622 32,35 %
laky 658 0,90 %
Avaři 476 0,65 %
Rusové 130 0,17 %
jiný 182 0,25 %
neuvedl 555 0,76 %
Celkový 73 016 100,00 %

Územní struktura

Okres Karabudakhkent v rámci administrativně-teritoriální struktury zahrnuje sídla (městského typu), vesnické rady a vesnice [21] [22] .

Součástí stejnojmenného městského obvodu je v rámci organizace místní samosprávy 14 obcí , z toho 2 městská a 12 venkovských sídel , která odpovídají sídlům (městského typu), zastupitelstvu obcí a obcím [23] :

Ne.Obecní
subjekt
administrativní
centrum
Počet
sídel
_
Obyvatelstvo
(lidé)
Rozloha
(km²)
1e-06městská sídla
jedenVesnice Achi-SuAchi -Sujeden 1915 [2]0,24 [1]
2vesnice ManasManas _jeden 6696 [2]0,79 [1]
2,000002Venkovská sídla
3Vesnice AgachaulVesnice Agachauljeden 5133 [2]21,50 [1]
čtyřiVesnice AdanakVesnice Adanakjeden 1836 [2]12,50 [1]
5Vesnice GeliVesnice Gelijeden 3428 [2]56,90 [1]
6obecní rada GubdenskyVesnice Gubdenčtyři 13 121 [2]172,77 [1]
7Vesnice GurbukiVesnice Gurbukijeden 7022 [2]173,97 [1]
osmVesnice DorgeliVesnice Dorgelijeden 8375 [2]87,60 [1]
9Obec ZelenomorskObec Zelenomorskjeden 1616 [2]1,80 [1]
desetobecní rada Kaka-ShurinskyVesnice Kaka-Shura2 9688 [2]107,86 [1]
jedenáctVesnice KarabudakhkentVesnice Karabudakhkentjeden 20 710 [2]148,24 [1]
12Vesnice ManaskentVesnice Manaskentjeden 6583 [2]23,35 [1]
13vesnice Paraulvesnice Parauljeden 9151 [2]93,58 [1]
čtrnáctVesnice UllubiyaulVesnice Ullubiyauljeden 4820 [2]47,55 [1]

Osady

V okrese se nachází 18 sídel, z toho 2 městská sídla - sídla (městského typu) - a 16 venkovských sídel [22] [23] :

Pozoruhodní domorodci

Poznámky

  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Dagestánská republika. Celková plocha pozemků obce . Získáno 4. července 2016. Archivováno z originálu 6. srpna 2017.
  2. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 _ městské části, městské části, městské části, městské části, městské části, městské části populace 3000 lidí nebo více . Výsledky celoruského sčítání lidu 2020 . Od 1. října 2021. Svazek 1. Velikost a rozložení populace (XLSX) . Získáno 1. září 2022. Archivováno z originálu 1. září 2022.
  3. Kumyk-ruský slovník, editoval B.G. Bammatov. Ruská akademie věd, Dagestánské vědecké centrum Řádu čestného odznaku, Ústav jazyka, literatury a umění pojmenované po G. Tsadase. Machačkala. str. 381-387
  4. Záležitosti, obavy a úspěchy regionu Karabudakhkent . Získáno 13. října 2009. Archivováno z originálu dne 8. listopadu 2007.
  5. Etnické složení obyvatelstva Dagestánu
  6. 1 2 3 4 Národní složení obyvatelstva měst, obcí, okresů a venkovských sídel Dagestánské ASSR podle celosvazových sčítání lidu z let 1970, 1979 a 1989 (statistický sběr) . - Machačkala: Dagestánské republikové oddělení statistiky Goskomstatu RSFSR, 1990. - 140 s.
  7. Celoruské sčítání lidu z roku 2002. Hlasitost. 1, tabulka 4. Obyvatelstvo Ruska, federální okresy, zakládající subjekty Ruské federace, okresy, městská sídla, venkovská sídla - okresní centra a venkovská sídla s počtem obyvatel 3 tisíce a více . Archivováno z originálu 3. února 2012.
  8. Počet stálých obyvatel Ruské federace podle měst, sídel městského typu a okresů k 1. lednu 2009 . Datum přístupu: 2. ledna 2014. Archivováno z originálu 2. ledna 2014.
  9. 1 2 3 4 Celoruské sčítání lidu v roce 2010. Tabulka č. 11. Obyvatelstvo městských částí, městských částí, městských a venkovských sídel, městských a venkovských sídel Republiky Dagestán . Získáno 13. 5. 2014. Archivováno z originálu 13. 5. 2014.
  10. Odhad počtu obyvatel k 1. lednu 2011
  11. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí. Tabulka 35. Předpokládaný počet trvale bydlících obyvatel k 1. lednu 2012 . Získáno 31. 5. 2014. Archivováno z originálu 31. 5. 2014.
  12. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2013. - M.: Federální státní statistická služba Rosstat, 2013. - 528 s. (Tabulka 33. Obyvatelstvo městských částí, městských částí, městských a venkovských sídel, městských sídel, venkovských sídel) . Datum přístupu: 16. listopadu 2013. Archivováno z originálu 16. listopadu 2013.
  13. Obyvatelstvo k 1. lednu 2014 ve venkovských sídlech Republiky Dagestán . Získáno 17. dubna 2014. Archivováno z originálu 17. dubna 2014.
  14. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2015 . Získáno 6. srpna 2015. Archivováno z originálu dne 6. srpna 2015.
  15. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2016 (5. října 2018). Získáno 15. května 2021. Archivováno z originálu dne 8. května 2021.
  16. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2017 (31. července 2017). Získáno 31. července 2017. Archivováno z originálu 31. července 2017.
  17. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2018 . Získáno 25. července 2018. Archivováno z originálu dne 26. července 2018.
  18. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2019 . Získáno 31. července 2019. Archivováno z originálu dne 2. května 2021.
  19. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2020 . Získáno 17. října 2020. Archivováno z originálu dne 17. října 2020.
  20. Sčítání lidu v roce 2010. Dagstat. Svazek 3 (nedostupný odkaz) . Získáno 14. prosince 2013. Archivováno z originálu 11. října 2017. 
  21. Zákon Republiky Dagestán ze dne 10. dubna 2002 N 16 „O administrativně-teritoriální struktuře Republiky Dagestán“ . Získáno 23. září 2016. Archivováno z originálu 2. dubna 2018.
  22. 1 2 Jednotný registr administrativně-územních jednotek Republiky Dagestán ze dne 27. července 2018 č. 00 . Získáno 19. června 2020. Archivováno z originálu dne 22. června 2020.
  23. 1 2 Zákon Republiky Dagestán ze dne 13. ledna 2005 č. 6 „O statutu obcí Republiky Dagestán“ . Získáno 20. června 2022. Archivováno z originálu dne 7. dubna 2022.

Komentáře

Komentáře
  1. nehoda.  Garabudagkent mukh , agul.  Okres Karabudagkent , Ázerbájdžán Qarabudaqkənd rayonu , Darg . Karabudagkentla kaatI , kum. Karabudakgent jak , Laksk. Karabudagkental kanu , Lezg. Okres Karabudagkent , nohy. Okres Karabudakhkent , říje. Okres Karabudagkent , tab. Okres Karabudagkent , Tatsk. Okres Karabudagkent , Tsakhur. Okres Karabudagkent , Čečensko. Kharabudahkentan kIosht .
  2. Podle ústavy Dagestánu jsou státními jazyky na území republiky ruština, avarština, agulština, ázerbájdžánština, dargin, kumyk, lak, lezgin, nogajština, rutul, tabasaranština, tat, cachurština a čečenština.

Odkazy

Komentáře