Ústavní soud Polska

Ústavní soud Polské republiky
Trybunal Konstytucyjny Rzeczypospolitej Polskiej
Pohled ústavní soud
Jurisdikce Polsko
Datum založení 1985
Sloučenina soudce jmenuje Seimas na návrh poslanců
Život 9 let (nemá nárok na znovuzvolení na druhé funkční období)
členové patnáct
Řízení
Předseda Julia Przeuebská
nastoupil do úřadu 21. prosince 2016
Konferenční hala
Budova Ústavního soudu Polska
Umístění Varšava
Adresa Al. J. Ch. Szucha, 12a, 00-918 Varšava
Souřadnice 52°12′57″ s. sh. 21°01′26″ palců. e.
webová stránka
http://www.trybunal.gov.pl  (polština)

Ústavní soud Polské republiky ( polsky Trybunał Konstytucyjny Rzeczypospolitej Polskiej ) je orgánem ústavního soudnictví v Polsku , jehož hlavním úkolem je kontrolovat soulad všech nižších normativních aktů s ústavou země .

Historie

Před druhou světovou válkou byly v Polsku učiněny pokusy o vytvoření vlastního orgánu ústavního soudnictví, ale skončily v ničem.

Ústava z roku 1921, do značné míry ovlivněná francouzskou doktrínou veřejného práva , přijala mnoho ustanovení z třetí republiky ale nepočítala s vytvořením samostatného ústavního soudu Obecné soudy přitom neměly právo kontrolovat ústavnost zákonů a zpochybňovat je, což způsobilo řadu praktických problémů souvisejících s přípustností aplikace norem zákonů, které přímo odporovaly ústavě. Proto se otázka vytvoření Ústavního tribunálu stala předmětem rozsáhlé diskuse, důsledným zastáncem zřízení takového orgánu byl profesor Jagellonské univerzity v Krakově Wladyslaw Leopold Yavorsky[1] . V roce 1926 padlo mnoho návrhů na změnu ústavy ohledně zřízení nového orgánu [1] , ale v souvislosti se státním převratem a nastolením autoritářského režimu v čele s Jozefem Pilsudským se dalšího vývoje nedočkaly. .

Přijatá ústava z roku 1935 hlásala vysoce centralizovaný stát s prezidentskou formou vlády, v níž z politických důvodů nebylo místo pro ústavní soud [1] .

Po druhé světové válce byl v Polsku organizován sovětský model vlády, který nezahrnoval oddělení moci , takže přítomnost zvláštního orgánu ústavní kontroly nebyla vyžadována. Myšlenky o nutnosti vytvoření takového orgánu ze strany představitelů polské doktríny se začaly vyjadřovat v 70. letech 20. století a teprve v roce 1981 právníci začali pracovat na vytvoření Ústavního tribunálu. V souvislosti se zavedením stanného práva v zemi , které trvalo až do roku 1983 , se vytvoření tribunálu odkládá. Teprve 29. dubna 1985 byl v důsledku velmi obtížně dosaženého kompromisu ustaven Ústavní tribunál, jehož činnost byla v té době do značné míry závislá na Seimasu, neboť ten měl možnost zrušit jakékoli své rozhodnutí [2 ] .

S přijetím nové ústavy Polska v roce 1997 je činnost Ústavního soudu vykonávána bez jakýchkoli omezení a je založena na absolutní autonomii a nezávislosti.

Síly

Ústavní soud rozhoduje o:

Ústavní tribunál není oprávněn řešit spory mezi státem a správními složkami. Tribunál nerozhoduje o platnosti voleb a referend , protože to spadá do pravomoci Nejvyššího soudu , ani neposuzuje případy, za které odpovídají osoby zastávající nejvyšší veřejné funkce – takové případy spadají do pravomoci Státního tribunálu. . Ústava z roku 1997 navíc zbavila Ústavní soud práva stanovit obecně závazný výklad legislativních aktů.

Složení

Ústavní soud se skládá z 15 členů. Soudce jmenuje Seimas na návrh nejméně 50 poslanců nebo Presidium Seimas na dobu 9 let, svou funkci nemohou znovu zastávat. Prezidenta a jeho zástupce jmenuje prezident z kandidátů navržených samotným Ústavním tribunálem.

Předsedové

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 Státně-právní myšlení o ústavním soudu v Polsku v meziválečném období (1920-1939) . Získáno 13. listopadu 2012. Archivováno z originálu 4. března 2016.
  2. ↑ Ústavní tribunál: Historický přehled Archivováno 19. listopadu 2011 na Wayback Machine  ( přístup  5. června 2012)

Literatura

Odkazy