L-20

L-20 (B-20)
Historie lodi
stát vlajky SSSR
Domovský přístav Polární
Spouštění 14. dubna 1940
Stažen z námořnictva 17. února 1956
Moderní stav potopil v Černaya Bay poblíž Novaya Zemlya během jaderných zkoušek
Hlavní charakteristiky
typ lodi podmořská minová vrstva
Označení projektu série XIII-1938 "Leninets"
Rychlost (povrch) 16,2 uzlů
Rychlost (pod vodou) 8 uzlů
Provozní hloubka 80 m
Maximální hloubka ponoru 100 m
Autonomie navigace 30 dní
Osádka 57 lidí
Rozměry
Povrchový posun 1125 t
Posun pod vodou 1416,5 t
Maximální délka
(podle návrhu vodorysky )
83,3 m
Šířka trupu max. 7 m
Průměrný ponor
(podle konstrukční vodorysky)
4,43 m
Power point
Diesel-elektrický. Diesely: 2 × 2000 koní 1D modely, elektromotory 2 × 650 hp modely PG84/50+84/50. Akumulátor KSM: 2 skupiny po 112 článcích.
Vyzbrojení
Dělostřelectvo 1 × 100 mm/51 B-24PL , 150 nábojů
Minová a torpédová
výzbroj
6 příďových torpédometů ráže 533 mm (16 torpéd), 2 záďové torpédomety v nástavbě, 2 záďové torpédomety, 20 min typu PLT.
protivzdušná obrana 1 × 45 mm/46 21-K , 500 ran

L-20  je sovětská dieselelektrická podvodní minová vrstva typu Leninets řady XIII-1938 .

9. června 1949 přejmenován na B-20 .

Konstrukce

Služba

SLBM Severní flotily vstoupila do služby 28. srpna 1942 pod velením kapitána 3. pozice V. F. Tammana . Provedl 14 vojenských kampaní; provedl čtyři torpédové útoky, vypálil 21 torpéd ; 11 položení min, zasazení 216 min [1] .

Ponorka byla od 9. června 1949 přejmenována na B-20 .

Poznámky

  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Spirikhin, 2009 , str. čtrnáct.
  2. Vysloužilý kapitán 1. pozice V. Tamman. Podvodní nájezdy L-20 // Vzpomínka na ohnivá léta. M., Vojenské nakladatelství, 1975. s. 103-108

Literatura

Odkazy