Lazský jazyk

Lazský jazyk
vlastní jméno Lazuri nena, ლაზური ნენა
země Turecko , Gruzie
Regiony Arkab, Artvin, Atin, Bolu, Hopa, Kemer, Kocaeli, Rize Sakarya, Sarpi a další.
Celkový počet reproduktorů 22 tisíc
Postavení zranitelný
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie
Kartveliánská rodina
Psaní Latina , gruzínská abeceda
Jazykové kódy
GOST 7.75–97 laz 365
ISO 639-1 —
ISO 639-2 —
ISO 639-3 lzz
WALS lenošit
Atlas světových jazyků v ohrožení 1056
Etnolog lzz
ELCat 2246
IETF lzz
Glottolog lazz1240

Lazština ( zastaralé Chan ) je jazyk Lazů patřících do rodu Kartvelianů , žijících na jihovýchodním pobřeží Černého moře . Distribuováno na území moderního Turecka a Gruzie . Celkový počet mluvčích je přibližně 22 000.

Genealogické a areálové informace

Jazyk Laz (Chan) patří do rodiny kartveliánských jazyků spolu s gruzínštinou, svanštinou a mingrelštinou . Megrelian má nejblíže k Laz (57 % slovní zásoby  je obecná). Lazian-Mingreliánská větev (také nazývaná zanianská) se oddělila od gruzínské v prvním tisíciletí před naším letopočtem. E. Komunity Laz a Megrelian se politicky a nábožensky rozdělily asi před 500 lety. Někteří lingvisté stále považují jazyky Laz a Mingrelian za regionální varianty stejného jazyka [1] .

Existují východní a západní dialekty jazyka Laz, z nichž každý je rozdělen do několika dialektů :

východní dialekt:

západní dialekt:

Krajina oblasti jazykového rozšíření je plná objektů, které fungují jako přirozené bariéry (řeky, hory), což výrazně snižuje možnost jazykového kontaktu. Z tohoto důvodu jsou rozdíly v dialektech tak výrazné, že znesnadňují komunikaci mluvčím různých dialektů.

Sociologické informace

Počet mluvčích Laz se odhaduje na asi 20 000 v Turecku a 2 000 v Turecku. v Gruzii [2] , čímž se jazyk odlišuje od ostatních zástupců jihokavkazské rodiny, jejíž rozšíření je soustředěno především na území Gruzie. Naprostá většina Lazů žijících v Turecku je dvojjazyčná ; jejich používání jazyka Laz je omezeno na domácí sféru. [3]

Psaní

V pozdních dvacátých létech - třicátá léta, latina -založená abeceda byla používána v SSSR . Tato abeceda existovala ve dvou verzích: stará „sjednocená“ a nová „sjednocená“. Autorem abecedy byl I. T. Tsitashi.

Stará „sjednocená“ abeceda vypadala takto [4] : ​​A a, B b, C c, Ç ç, D d, E e, F f, , G g, Ǧ ǧ, H h, ħ, I i, J j, K k, L l, M m, N n, O o, P p, Q q, R r, S s, Ş ş, T t, U u, V v, Y y, Z z, Ʒ ʒ, , , , ʕſ .

Nová "sjednocená" Lazská abeceda (30. léta 20. století) [5] :

A a Bb c c Ç ç D d e e F f G g Ƣ ƣ H h
já i J j K k l l M m N n O o Pp Q q R r
S s Ş ş T t U u Vv X x Y y Zz Ⱬⱬ Ʒʒ

V Turecku se používá několik variant latinské abecedy Laz. Lazsko -turecký slovník z roku 1999 používá následující abecedu: Aa Bb Cc Çç Ç̌ç̌ Dd Ee Ff Gg Ɣɣ/Ǧǧ Hh Xx İi Jj Kk ǨШǩ Qq Ll Mm Nnž Oo Pr Ť̌͞u 6] . Ve školních učebnicích jazyka Laz se místo písmen Žž Зз Ǯǯ používají digrafy Dz dz, Ts ts, Tz tz [7] .

Lazské noviny Tuta Gazetesi používají místo horních indexů apostrofy [8] .

V Gruzii se jazyk Laz píše gruzínskou abecedou .

Abecední korespondenční tabulka

Mkhedruli Latinské
Turecko		 Latina
30. léta 20. století		 latina
1929		 POKUD
ა A a [ɑ]
ბ Bb [b]
გ G g [ɡ]
დ D d [d]
ე e e [ɛ]
ვ Vv [proti]
ზ Zz [z]
თ T t [t]
ი já i [i]
კ Ǩ ǩ K k [kʼ]
ლ l l [l]
მ M m [m]
ნ N n [n]
ჲ Y y [j]
ო O o [ɔ]
პ P̌ p̌ Ph ph Pp [pʼ]
ჟ J j Ⱬⱬ J j [ʒ]
რ R r [r]
ს S s [s]
ტ Ť t͏̌ čt T t [tʼ]
უ U u [u]
ფ Pp [p]
ქ K k Q q [k]
ღ Ǧ ǧ Ƣ ƣ Ǧ ǧ [ɣ]
ყ Q q - [qʼ]
შ Ş ş [ʃ]
ჩ Ç ç [t͡ʃ]
ც Z z (Ts ts) c c [t͡s]
ძ Ž ž (Dz dz) Ʒʒ [d͡z]
წ Ǯ ǯ (Tz tz) Chch [t͡sʼ]
ჭ Ç̌ ç̌ Çh ch 'ſ [t͡ʃʼ]
ხ X x ħ [X]
ჯ c c J j c c [d͡ʒ]
ჰ H h [h]
ჶ F f [F]


Typologické charakteristiky

Typ (stupeň volnosti) vyjádření gramatických významů

Jazyk podle typu vyjádření gramatických významů - syntetický :

beti kfa var-c-agenan

velký kámen NEG-down-carry[POT] :>3PL:FUT.PFV

"Nemůžou nést ten velký kámen dolů [do vesnice]."

Analyticismus je však přítomen i v jazyce. Význam superlativního stupně adjektiva je tedy vyjádřen pomocí indikátoru eni , což je výpůjčka z tureckého jazyka ( en - SUPERL) [9] .

Enson ham eni aMli mi on

konečně dem superl smart who be:3SG:PRS

"Nakonec [rozhodli] toto: 'Kdo je nejchytřejší?'

Povaha hranic mezi morfémy

Fúze se vyskytuje ve slovesných tvarech . Například osoba a číslo subjektu, čas jsou vyjádřeny na predikátu namaaškunnu pomocí jediného ukazatele - u :

   na-ma-škunn-u čkar miti-s va bu-cv-i ̣

SBD-1SG.OBJ-CAUS-bát se-AOR.3SG.SBJ vůbec někdo-OBJ NEG 1SG.SBJ-3.IO-řekni-AOR

"Nikdy jsem nikomu neřekl, že se bojím."

U jmen je charakteristická aglutinace : hranice mezi morfémy jsou průhledné, přípona vyjadřuje jeden gramatický význam:

kitab-epe-k agne-k

kniha-PL-ACT nový-ACT

"Nové knihy".

Označení místa

Ve frázi přivlastňovacího jména

Přivlastňovací podstatné fráze se vyznačují závislým značením:

zuğa-ş p̌ici

moře-GEN pobřeží

"mořské pobřeží".

V predikaci

Běžné je dvojité značení, ve kterém se osoba a číslo předmětu odráží na predikátu a odpovídající aktant je zakódován pádem :

Xasani-k si mčxui ko-me-k-č-u

Hassan-ACT ty ovce PRV-PRV-2.OBJ-dát-AOR.3SG.SBJ

"Hasan ti dal ovci."

Typ kódování role

Aktivní typ: role agenta a pacienta jsou proti sobě, bez ohledu na tranzitivitu sloves. Agent je označen činným pádem, patiens nominativem ( končí-li kmen podstatného jména samohláskou, je ukazatel nominativu nulový).

Baba-k ister-u

Otec-ACT play-3SG.AOR

"Otec hrál."

Baba disol-u

Otec zmoknul-3SG.AOR

"Otec je mokrý."

Baba-k dočar-u mektubi

Otec-ACT zápis-3SG.AOR dopis

"Otec napsal dopis."

Základní slovosled

Slovosled , typický pro všechny představitele rodu Kartvelianů - SOV

bozo-k bič̣i ʒi-om-s

dívka-akt chlapec viz-TH-3SG.SBJ

"Dívka vidí chlapce."

Jazykové rysy

Fonologie

Lazsky má rozvinutý souhláskový systém, charakteristický pro jihokavkazskou rodinu: v jazyce je 30 souhláskových fonémů .

Existuje pouze pět samohlásek: [a], [e], [i], [o], [u]. Nejsou tam žádné dvojhlásky ani dlouhé samohlásky .

Dopad je síla. Obecně platí, že přízvučná slabika je druhá od konce:

  • cú-ma („vzít“).

U tříslabičných tvarů sloves (při připojení předpony nebo záporné proklitické částice ) padá důraz na třetí slabiku od konce.

  • Srovnej: bç̌á-ri („psal jsem“) - dó-bç̌a-ri („psal jsem“);
  • Mó nç̌a-rum („nepište“).

Turkismy nemění přízvuk, navzdory rozdílným systémům přízvuku v turečtině (kde přízvučná slabika je poslední) a laz. Nominální koncovka -i se přidá k výpůjčkám a poslední slabika v turečtině se stane předposlední slabikou v laz, čímž se zachová přízvuk.

  • Balúk (tur.) - balúǧi (Laz.) "ryba".

Mezi charakteristickými fonetickými procesy vyniká ztráta r a v v intervokalické poloze mezi dvěma samohláskami (v atinském a vicearchavském dialektu je r zachováno):

  • oxori - oxoi "dům";
  • movulur "Jdu sem" - moulur "Přijdu sem".

Ale ve Witzovi: mǯǩiri "blecha".

Slabiky se nacházejí jak otevřené, tak uzavřené.

Možné modely otevřených slabik:

  • CV: ba-di "starý muž";
  • CCV: txa "koza";
  • CCCV: mčxu-i "ovce";
  • CCCCV: mskva "krásná".

Uzavřené slabiky:

  • CVC: pun-çxa "baby".

Nativní slova Laz se obvykle skládají ze dvou nebo tří slabik:

  • ba-di "starý muž";
  • ci-pu-ri "buk".

Morfosyntaxe

V jazyce Laz existují tyto slovní druhy : podstatné jméno , přídavné jméno , číslovka , zájmeno , sloveso , příčestí , příslovce , postpozice , spojka , částice , citoslovce .

Jména

Jméno je charakterizováno kategoriemi čísla a případu .

Kategorie čísla ve jménech

Množné číslo ve jménech je vyjádřeno příponou -re ( -ere ):

  • çouri-pe "vesnice";
  • pur-epe „krávy“.

V substantivech s výsledkem na a se l vkládá před příponu :

  • nisa "snacha" ~ nisa-l-epe "snacha";
  • kra "roh" ~   kra-l-epe "rohy".  

Přídavné jméno, působící v atributivní funkci, se vyhýbá shodě s podstatným jménem:

didi oxor-epe

velký dům-Pl

„velké domy“.

Kategorie případu

Kromě podstatných jmen se mění pádem i zpodstatnělá přídavná jména, příčestí a některá zájmena (paradigma je jednotné).

Skloňování podstatného jména ǩoç ("osoba") :

případ SG PL
Jmenovaný ǩoç-i- Ø Ǩoç-epe- Ø
Aktivní ǩoç-ik Ǩoç-epe-k
Dativ ǩoç-je Ǩoç-epe-s
Genitiv ǩoç-i-ş Ǩoç-epe-ş(i)
Směrový ǩoç-i-şa Ǩoç-epe-ş(a)
originál ǩoç-i-şe(n) Ǩoç-epe-şe(n)
Instrumentální ǩoç—i-te(n) Ǩoç-epe-te(n)

Existuje sedm případů:

  • nominativ - označení předmětu; registrace předmětu u sloves, která mají v přítomnosti pro 3. osobu jednotného čísla indikátor -n ;
  • aktivní - registrace předmětu u sloves, která mají v indikátoru přítomnosti 3 osoby jednotného čísla -s , ve všech časových řadách;
  • dativ - případ nepřímého předmětu;
  • směrová - odpovídající lokativní funkce;
  • počáteční - odpovídající lokativní funkce;
  • genitiv - výraz přivlastňování a příbuzných vztahů;
  • instrumentál - případ instrumentálního sčítání.
Slovesa

Sloveso má kategorie osoby, čísla, kauzativu, potencionální verze hlasu , času , nálady a přechodnosti.

Slovesné tvary jsou rozděleny do 2 sérií v závislosti na čase:

  • I-tá řada zahrnuje přítomný čas, minulý imperfektum, konjunktiv 1., podmiňovací způsob 1., minulé imperfektum výsledné časy;
  • druhá řada časů zahrnuje minulý čas dokonalý ( aorist ), konjunktiv 2., podmiňovací způsob 2., účinný 1., účinný 2., konjunktiv 3., budoucí, podmiňovací způsob 3. (odvozený od budoucnosti).  

Konjugace slovesa oç̌aru („psát“) na příkladu tvarů 3. osoby jednotného čísla

I-tá řada časů
přítomnost čarups "píše"
minulost nedokonalá ç̌aruptu "napsal"
konjunktiv 1 ç̌aruptas "psát"
podmíněný 1 ç̌aruptuko ( n ) "kdybych napsal"
minulý výsledek ç̌aruptudoren "Ukázalo se, že napsal"
II. série časů
aorist doç̌aru "napsal"
konjunktiv 2 čaras "psát"
podmíněný 2 doç̌arukon "pokud (on) napsal"
účinný 1 ç̌areren "Ukázalo se, že napsal"
konjunktiv 3 ç̌areretas "by psal"
budoucnost doç̌arups "napíše"
podmíněný 3 ç̌arasuntu "kdybych napsal"

Kategorie osoby ve slovesu je vyjádřena afixy předmětové a předmětové řady.  

Ve slovesných tvarech 1. a 2. osoby se užívá předmětové množné číslo -t- :

  • mtxorum-t "kopeme".

Ve slovních tvarech 3. osoby je pluralita zprostředkována indikátory -an a -es :

  • ulun – „přicházejí“.

Opozice aktivních a pasivních tvarů přechodného slovesa se provádí pomocí pasivní předpony i- :

  • ç̌arups „to píše on“;
  • i-ç̌jsem „to je psáno“.
Tvoření slov

Lazský lexikální fond a některé prvky tvarosloví jsou silně ovlivněny turečtinou .

Takže například konstrukce v jazyce Laz pomocí turkického jazyka şişe („lahev“) vypadá takto:

şise kfa goo-dgun

kámen na láhvi na stojanu:3SG:PRS

"Lahev (stojí) na kameni."

Stejná věta v turečtině:

şişe taş-in üst-ün-de dir

kámen lahve-GEN povrch-POSS.3SG-LOC be:3SG:PRS

"Lahev (stojí) na kameni."

Další možnou variantou v Laz je imitace turecké konstrukce, používající podstatné jméno cindo ("povrch") k vyjádření prostorovosti:

şişe kfa-şi cindo dgun

kámen na láhev-GEN povrchový stojan:3SG:PRS

"Lahev (stojí) na kameni."

Ke slovnímu tvoření jmen dochází díky složení a afixaci.

Při tvorbě slov je důležité rozlišovat mezi skutečným kompozitem, který má jediný přízvuk, od spojení dvou slov, ve kterých každá jednotka nese svůj vlastní přízvuk.

  • toli „oko“, çilami „slza“;
  • tóliş çilám — výraz „slza oka“;
  • toli ( ş ) -çilámi - "trhat" kompozit.

Afixální slovotvorba je rozvinuta jak mezi jmény, tak mezi slovesy. Pro nominální slovotvorbu je nejcharakterističtější přípona:

  • oxor-ina "dům".

Cirkumfixy se používají k vytvoření podstatných jmen, řadových číslovek:

  • o-kotum-al-e "kurník", ma-sum-a ( ni ) "třetí".

Dělící číslovky jsou tvořeny reduplikací základu : suma-sumi "tři po jedné".

Příčestí se tvoří pomocí přípony -er : qorope ( r ) i "milovaný".

Při slovesném odvozování se kromě sufixů používají i předpony. Obecně je struktura slovesného tvaru následující: (autentizační prvek ko- ) + předsloví ± přípona osoby ± hlasová přípona // verze // potentialis + kořen ± téma ± časová přípona // nálada ± číselná přípona:

ko-do-go-gur-ap-t

"Naučím vás."

Konvence

  • 1 - první osoba
  • 2 - druhá osoba
  • 3 - třetí strana
  • ACT - aktivní pouzdro
  • AOR - aorist
  • CAUS - příčinný
  • DAT - dativní případ
  • DEM - ukazovací zájmeno
  • FUT - budoucí čas
  • GEN - dativní případ
  • LOC - místní případ
  • MOD - modalita
  • NEG - negace
  • OBJ - objekt
  • PAST - minulý čas
  • PFV - perfektivní
  • PL - množné číslo
  • POSS - majetnictví
  • POT - potencialis
  • PRS - Současnost
  • PRV - preverb
  • SBD - podřízený
  • SBJ - předmět
  • SG - jednotné číslo
  • SUPERL - superlativ
  • TH - tematický prvek

Poznámky

  1. ↑ Merab Chukhua, Lali Ezugbaia, Chabuki Kiria. Od "Chan Gramatické analýzy" k "Laz-Megrelian Grammar" - k historii vzájemného vztahu Laz a Megrelian  //  Lingvistika a literatura. — 2016-09. — Sv. 4 , iss. 5 . — S. 371–382 . — ISSN 2331-6438 2331-642X, 2331-6438 . - doi : 10.13189/lls.2016.040509 . Archivováno z originálu 1. prosince 2018.
  2. ↑ Laz  (anglicky) , Ethnologue . Archivováno z originálu 1. prosince 2007. Staženo 1. prosince 2018.
  3. ↑ Silvia Kutscher. [ https://ids-pub.bsz-bw.de/frontdoor/deliver/index/docId/3413/file/Kutscher_Language_of_Laz_in_Turkey_2008.pdf Jazyk Laz v Turecku: Kontaktem vyvolaná změna nebo postupná ztráta jazyka?] // Turecké jazyky. - č. 12 . - S. 82-102 . Archivováno 2. října 2020.
  4. ↑ Mchita murutskhi. 7. listopadu 1929
  5. ↑ Chitasi Isqenderi. Alboni . - Soxumi: Abjumgami, 1935. - 72 s. - 1600 výtisků.
  6. ↑ Nenapuna-Sözlük/Telaffuz/Lazuri.Com . Získáno 25. června 2008. Archivováno z originálu 22. května 2008.
  7. ↑ Ortamektebepe Şeni. Lazuri 5. Lazca Öğretim Materyali . - 2019. - S. 8-10.
  8. ↑ [1] Archivováno 10. května 2008 na Wayback Machine Tuta Gazetesi, leden 2008
  9. ↑ Silvia Kutscher. [ https://ids-pub.bsz-bw.de/frontdoor/deliver/index/docId/3413/file/Kutscher_Language_of_Laz_in_Turkey_2008.pdf Jazyk Laz v Turecku: Kontaktem vyvolaná změna nebo postupná ztráta jazyka?] // Turecké jazyky. - 2008. - č. 12 . - S. 82-102 . Archivováno 2. října 2020.


Literatura

  • Arkadiev P.M. Role, hierarchie a dvojí označování objektů // Otázky lingvistiky - 2016. - č. 5. - S. 14-15.
  • Klimov G.A. Etymologický slovník kartvelských jazyků. M.: 1964
  • Marr N. Gramatika jazyka Chan (Laz) . Petrohrad. 1910
  • Testelec Ya.G. Úvod do obecné syntaxe. M.: 2001. – 800 s.
  • Světové jazyky: kavkazské jazyky. / Ed. M. E. Alekseev, G. A. Klimov , S. A. Starostin , Ya , G. Testelets M.: Academia, 1999. - 480 s.
  • Boeder, Winfried. The South Caucasian languages// Lingua 115 – 2005. 5-89
  • Merab Chukhua, Lali Ezugbaia, Chabuki Kiria. Od "Chan Grammatical Analysis" k "Laz-Megrelian Grammar" - k historii vzájemného vztahu Laz a Megrelian // Lingvistika a literatura - 2016. - č. 9. 371-382.
  • Silvia Kutscher. Jazyk Lazů v Turecku: Kontaktem vyvolaná změna nebo postupná ztráta jazyka? // Turecké jazyky ​​- 2008. - №12. 82-102.
  • Tuite, Kevine. Kartvelovská morfosyntaxe. Shoda čísel a morfosyntaktická orientace v jihokavkazských jazycích. Mnichov: 1998


 Kartvelské jazyky
protokartvelština † ( prajazyk )
Severní KartvelianSvan
Jižní Kartvelian