Masih ( arabsky المسيح - pomazaný , hebrejský ekvivalent - Mashiach משיח) - v islámu : mesiáš . Termíny al-Masih al-Kazzab ( falešný mesiáš ) a al-Masih ad-Dajjal se používají ve vztahu k Dajjal [1] . Arabské jméno al-Masihi označuje křesťana [2] .
Západní islámští učenci se domnívají, že slovo masih je vypůjčeno z aramejštiny [3] nebo syrštiny [4] [5] , kde bylo slovo meshiha použito jako jméno Spasitele. Podle Horowitze, toto slovo mohlo pocházet i z etiopského jazyka [6] [3] nebo jeho prostřednictvím [7] . V předislámských dobách byli křesťanští Arabové nazýváni Abd al-Masih („otrok mesiáše“) [8] .
Arabští lexikografové považovali slovo al-Masiḥ za přezdívku ( lakaba ) a dali mu arabskou etymologii. Nejčastějším názorem bylo, že slovo bylo odvozeno od slovesa masakha „otřít“, „pohladit“, „dotknout se“, „rozmazat se“ atd. [9] [4]
V Koránu a Sunně proroka Mohameda slovo masih odkazuje na proroka Isa ( Ježíše ) [11] . Uvádí se před jeho jménem nebo se používá samostatně. Slovo masih se objevuje v medínských súrách Koránu – v historii zvěstování a vyvracení zbožštění proroka Isa [12] . Používá se také v příbězích o druhém příchodu Isy a jeho účasti na Soudném dni , stejně jako o vizích proroka Mohameda [1] .
Náboženský učenec Gordon Newby k tomu poznamenává: „ V Koránu a hadísech se tento termín vztahuje na Isa (Ježíše) a je umístěn před jeho jménem spíše jako titul nebo jako epiteton, na rozdíl od významu, který má tento termín v křesťanství resp. Judaismus, protože v islámu Ježíš nemá mesiášské funkce. V islámu tento termín, když je aplikován na Ježíše, zdůrazňuje jeho prominentní roli jako proroka “ [2] .
Islámská eschatologie | |
---|---|
místa | |
znaky |
|
andělé |
|
vývoj |
|
viz také |
|
Mesianismus a Mesiáš | |
---|---|
judaismus | |
křesťanství | |
islám | |
viz také |