prezident Izraele | |
---|---|
hebrejština נשיא מדינת ישראל | |
Standard izraelského prezidenta | |
Pozici zastává Yitzhak Herzog od 7. července 2021 | |
Pracovní pozice | |
Forma odvolání | Jeho Excelence |
Rezidence | prezidentské sídlo |
Jmenován | zvolen Knesetem |
Funkční | 7 let, ne více než 1 funkční období |
Objevil se | 1949 |
První | Chaim Weizmann |
webová stránka | president.gov.il |
Prezident Izraele ( hebrejsky נְשִׂיא מְדִינַת יִשְׂרָאֵל / nəˈsiʔ mədiˈnat jisraˈʔel/ ) je hlavou státu Izrael Izrael je parlamentní republika a její prezident je především reprezentativní a ceremoniální ; skutečná moc je v rukou hlavy vlády . Prezidenta volí Kneset na sedmileté funkční období, tatáž osoba nemůže být zvolena prezidentem na více než jedno funkční období (do roku 1998 [1] - nejvýše dvě pětiletá funkční období). Práva a povinnosti prezidenta, jakož i postup při volbě prezidenta jsou vymezeny v základním zákoně „Prezident státu“.
Současným prezidentem Izraele je Jicchak Herzog , jehož inaugurační ceremonie se konala 7. července 2021 [2] .
Prezident v souladu s paragrafem 11 zákona „Prezident státu“ podepisuje zákony přijaté Knesetem a mezinárodní smlouvy, s výjimkou zákonů týkajících se instituce prezidenta, a přijímá také pověřovací listiny od zahraničních velvyslanců. Prezident je pověřen jmenováním soudců, velvyslanců a konzulů Izraele v zahraničí, jakož i dalších úředníků; v praxi je tato funkce čistě ceremoniální, neboť paragraf 12 zákona stanoví, že prezident má právo podepisovat pouze dokumenty podepsané předsedou nebo některým z ministrů vlády (s výjimkou dokumentů týkajících se ustavení vlády). vláda a rozpuštění Knesetu).
Prezident má pravomoc omilostnit zločince; snížení lhůty a přísnosti trestů uložených soudem. Každý občan Izraele odsouzený k trestu odnětí svobody se může jednou za život obrátit na prezidenta s žádostí o milost. Každá žádost bude posuzována individuálně. O milost pro odsouzeného mohou požádat i další občané Izraele; tak byl terorista Samir Kuntar omilostněn .
Odstavec 11 rovněž stanoví, že prezident vykonává povinnosti spojené se sestavováním vlády , jak jsou definovány v zákoně o základní vládě. Podle tohoto zákona je povinností prezidenta vybrat kandidáta na funkci předsedy vlády ze zvolených členů Knesetu. Tento kandidát je pověřen sestavením vlády. Jmenování kandidáta na premiéra se provádí po volbách do Knesetu, v případě rezignace dosavadního předsedy vlády nebo vyslovení nedůvěry stávající vládě. Mandát k sestavení vlády zpravidla dostane vůdce strany s největším počtem hlasů ve volbách, ale dvakrát v historii Izraele se prezidenti rozhodli jinak: v roce 1950, po demisi první izraelské vlády , když David Ben-Gurion nebyl schopen sestavit novou vládu, byla svěřena do rukou vůdce Progresivní strany Pinchase Rosena , a to navzdory skutečnosti, že jeho strana měla v Knessetu pouze pět křesel [3] [4] . Rosenův pokus také selhal a v důsledku toho novou vládu vedl Ben-Gurion. Po volbách v roce 2009 byl sestavením vlády pověřen Benjamin Netanjahu , i když jím vedená strana Likud obsadila ve volbách druhé místo s 27 mandáty a největší počet - 28 - získala strana Kadima [5] [6] .
Každý občan Izraele, trvale pobývající v zemi, má právo navrhnout svou kandidaturu na prezidenta, k účasti ve volbách je nutné sesbírat doporučení 20 členů Knesetu.
§ 8 zákona stanoví, že prezident je volen tajným hlasováním Knesetem . Ke zvolení je potřeba nadpoloviční většina (61 hlasů) členů Knesetu. Pokud v důsledku hlasování žádný z kandidátů nezíská potřebný počet hlasů, je naplánováno druhé hlasování za stejných podmínek. Pokud druhé kolo neskončí volbou jednoho z kandidátů, je jmenováno kolo třetí. Ve třetím (a dalších) kolech hlasování je z účasti ve volbách odvolán kandidát s nejnižším počtem hlasů v předchozím kole a k vítězství je potřeba nadpoloviční většina hlasů.
Prezident má právo dobrovolně rezignovat zasláním dopisu předsedovi Knesetu . Prezidentova rezignace vstoupí v platnost 48 hodin poté, co předseda Knesetu obdrží rezignační dopis.
Prezident může být odvolán z funkce rozhodnutím Knesetu za činy neslučitelné se statutem prezidenta. Rozhodnutí o odvolání vyžaduje podporu tří čtvrtin z celkového počtu členů Knesetu. Postup pozastavení může být zahájen na žádost nejméně 20 členů Knesetu. Stížnost požadující odvolání prezidenta z funkce musí být podána výboru pro záležitosti Knesetu ; k dalšímu projednání se předkládá pouze tehdy, hlasovaly-li pro něj alespoň tři čtvrtiny komise.
Kneset má také právo odvolat prezidenta, pokud nemůže ze zdravotních důvodů vykonávat svou funkci. K rozhodnutí o odvolání z funkce v tomto případě stačí prostá většina. O odvolání prezidenta ze zdravotních důvodů má právo rozhodnout výbor pro záležitosti Knesetu, rozhodnutí výboru musí podpořit alespoň dvě třetiny členů výboru a na základě závěru lékařského výbor.
Prezident může dočasně pozastavit výkon funkce z důvodu cesty do zahraničí (automaticky do návratu prezidenta do země), nebo ze zdravotních či jiných dobrých důvodů, v takovém případě musí rozhodnutí o pozastavení výkonu funkce schválit výbor pro záležitosti Knesetu. Doba, po kterou může prezident přestat vykonávat svou funkci, nesmí přesáhnout tři měsíce.
V případě odvolání prezidenta z funkce nebo dočasného pozastavení výkonu jeho funkcí bude předseda Knesetu působit prezident až do zvolení nového prezidenta nebo do návratu do úřadu úřadujícího prezidenta.
Portál: Politika |
Izrael |
Článek v seriálu Izraelský |
|
Ne. | Fotka | název | Období |
---|---|---|---|
jeden | Chaim Weizmann | 17. února 1949 - 9. listopadu 1952 | |
a. o. | Josef Shprintsak | 9. listopadu 1952 – 16. prosince 1952 | |
2 | Jicchak Ben-Zvi | 16. prosince 1952 – 23. dubna 1963 | |
a. o. | Kaddish Luz | 23. dubna 1963 – 21. května 1963 | |
3 | Zalman Shazar | 21. května 1963 – 24. května 1973 | |
čtyři | Ephraim Katzir | 24. května 1973 – 19. dubna 1978 | |
5 | Jicchak Navon | 19. dubna 1978 – 5. května 1983 | |
6 | Chaim Herzog | 5. května 1983 – 13. května 1993 | |
7 | Ezer Weizman | 13. května 1993 – 13. července 2000 | |
a. o. | Abraham Burg | 13. července 2000 – 1. srpna 2000 | |
osm | Moše Katsav | 1. srpna 2000 – 1. července 2007 | |
a. o. | Dalia Itzik | 1. července 2007 – 15. července 2007 | |
9 | Šimon Peres | 15. července 2007 – 24. července 2014 | |
deset | Reuven Rivlin | 24. července 2014 – 7. července 2021 | |
jedenáct | Vévoda Jicchak | 7. července 2021 — |
Izrael v tématech | ||
---|---|---|
Příběh | ||
Symboly | ||
Politika | ||
Ozbrojené síly a speciální služby | ||
Administrativní členění | ||
Zeměpis | ||
Počet obyvatel | ||
Ekonomika | ||
Komunikace a média | ||
kultura | ||
Arabsko-izraelský konflikt | ||
|
Asijské země : Prezidenti | |
---|---|
Nezávislé státy |
|
Neuznané a částečně uznané státy | |
|