RBM, RB-M (modernizovaná praporová radiostanice, "Levkoy") - sovětská krátkovlnná radiostanice pro vojenské účely, masivně používaná během Velké vlastenecké války .
RBM je výrazně vylepšená radiostanice RB (3-R) vyvinutá v roce 1936 a byla určena zejména k zajištění komunikace na úrovni praporu pozemních sil. Výroba RBM začala v roce 1942 v Novosibirsku v závodě č. 590 ( Elektrosignální závod evakuován z Voroněže ) a pokračoval v několika podnicích až do počátku 50. let 20. století. Tovární kód produktu je "Levkoy". Po válce byla dlouhou dobu využívána v národním hospodářství, v organizacích DOSAAF a krátkovlnnými radioamatéry . Až do 60. let se vyráběla civilní verze pod názvem RPMS. Za vytvoření RB a RBM byli radiotechnici K. V. Zakhvatoshin , I. S. Mitsner , A. V. Savodnik , I. A. Belyaev , E. N. Genishta a A. F. Oblomov oceněni Stalinovou cenou [1] .
Radiostanice Simplex, telefon a telegraf, přenosná, s vlastním napájením. Samostatný přijímač a vysílač jsou sestaveny na společném podvozku. Přijímač je superheterodyn s jednou frekvenční konverzí na šesti lampách , mezifrekvence je 460 kHz. Vysílač je třístupňový, na tři svítilny. Frekvenční ladění přijímače a vysílače je nezávislé, plynulé, stupnice jsou odstupňovány po 25 kHz krocích. Je možné doladit vysílač na frekvenci přijímače a naopak. Pro ovládání nastavení je k dispozici quartzový kalibrátor. Přechod z přijímacího režimu do vysílacího režimu se provádí přepínáním žhavení žárovek, probíhá tedy se zpožděním několika sekund [2] .
Radiostanice poskytovala možnost radiotelefonního provozu po drátovém vedení s bodem vzdáleným od transceiveru na vzdálenost až 3 km a mohla být použita i v drátových komunikačních sítích jako telefonní přístroj [2] .
Radiostanice umožňovala provoz na cestách, zatímco transceiver a napájecí zdroj, propojené kabelem, nesly dva radisty. Kompletní radiostanici (s anténním stožárem a případně dynamem) nesli tři lidé [2] .
Vyráběly se verze RBM-1 a RBM-5, které se lišily obvodem koncového stupně, lampou v něm použitou a podle toho i výstupním výkonem vysílače. Rádiový set obsahuje:
Napájecí napětí anodových obvodů přijímače je cca 80 V, vysílače cca 200 V. Běžné napětí doutnavého akumulátoru je 2,5 V [2] . Podle odhadů [3] aktuální spotřeba:
| Komunikační technika Ozbrojených sil SSSR a Ozbrojených sil Ruské federace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
