Romanizace gruzínského písma
Romanizace gruzínského písma je proces přepisu gruzínského písma do latinky .
Gruzínský národní romanizační systém
Tento systém, přijatý v únoru 2002 Státním oddělením geodézie a kartografie Gruzie a Ústavem lingvistiky Národní akademie věd Gruzie , zakládá systém pro přepis gruzínských písmen do latinky [1] . Tento systém se již od roku 1998 používá v řidičských průkazech. Tento systém je také od roku 2009 zaveden jako standard BGN/PCGN [2] .
Neoficiální romanizační systém
Navzdory své popularitě tento systém často vede k nejednoznačnosti. Používá se hlavně v sociálních sítích, na fórech, v chatech atd. Systém vznikl pod vlivem rozšířeného rozložení gruzínské klávesnice rozlišující velká a malá písmena , které přiřazuje gruzínská písmena k latince (pro sedm z nich T, W, R , S, J, Z , C, stisknutím tlačítka se zobrazí další písmeno).
⇧ Shift
ISO norma
ISO 9984 : 1996, Přepis gruzínských znaků do latinky , byla revidována a ověřena v roce 2010 [3] . Hlavní zásady normy jsou:
- Žádné digrafy , to znamená, že každé gruzínské písmeno odpovídá přesně jednomu latinskému písmenu (kromě apostrofu podobného „horní čárka mimo střed“ ( anglicky High comma off center , ISO 5426 ), což odpovídá kombinované čárce zprava nahoře (U + 0315) v Unicode [4] k označení aspirovaných souhlásek , zatímco abortivní souhlásky nejsou nijak označeny: კ → k, ქ → k̕);
- Doplňkové znaky jsou převážně latinská písmena s háčkem (ž, š, č̕, č, ǰ), s výjimkou G s makronem (ღ → ḡ). ē, ō a ẖ se také používají k přepisu zastaralých znaků;
- Absence velkých písmen je zaprvé podobná gruzínskému písmu a zadruhé, aby nedošlo k záměně se zmíněnými oblíbenými elementárními transliteracemi, v nichž lze místo písmen s hachek použít velká písmena (např. použití S pro შ místo š).
Transliterační tabulka
| Gruzínská písmena
|
POKUD
|
Národní systém
(2002),
BGN/PCGN
(2009) [2]
|
BGN/PCGN
(1981-2009) [5]
|
ISO 9984
(1996) [6] [4]
|
ALA-LC
(1997) [7]
|
Neoficiální systém
|
| ა
|
[ ɑ ] |
A
|
A
|
A
|
A
|
A
|
| ბ
|
[ b ] |
b
|
b
|
b
|
b
|
b
|
| გ
|
[ ɡ ] |
G
|
G
|
G
|
G
|
G
|
| დ
|
[ d ] |
d
|
d
|
d
|
d
|
d
|
| ე
|
[ ɛ ] |
E
|
E
|
E
|
E
|
E
|
| ვ
|
[ v ] |
proti
|
proti
|
proti
|
proti
|
proti
|
| ზ
|
[ z ] |
z
|
z
|
z
|
z
|
z
|
| ჱ [a]
|
[ eɪ ] _ |
|
ey
|
E
|
E
|
|
| თ
|
[ tʰ ] _ |
t
|
tʼ
|
t̕
|
tʻ
|
T [b] , t
|
| ი
|
[ i ] |
i
|
i
|
i
|
i
|
i
|
| კ
|
[ kʼ ] |
kʼ
|
k
|
k
|
k
|
k
|
| ლ
|
[ l ] |
l
|
l
|
l
|
l
|
l
|
| მ
|
[ m ] |
m
|
m
|
m
|
m
|
m
|
| ნ
|
[ n ] |
n
|
n
|
n
|
n
|
n
|
| ჲ [a]
|
[ i ], [ j ] |
|
j
|
y
|
y
|
|
| ო
|
[ ɔ ]
|
Ó |
Ó
|
Ó
|
Ó
|
Ó
|
| პ
|
[ pʼ ] |
pʼ
|
p
|
p
|
p
|
p
|
| ჟ
|
[ ʒ ] |
zh
|
zh
|
z
|
z
|
J [b] , zh, j
|
| რ
|
[ r ] |
r
|
r
|
r
|
r
|
r
|
| ს
|
[ s ] |
s
|
s
|
s
|
s
|
s
|
| ტ
|
[ tʼ ] |
tʼ
|
t
|
t
|
t
|
t
|
| ჳ [a]
|
[ w ] |
|
|
w
|
w
|
|
| უ
|
[ u ]
|
u |
u
|
u
|
u
|
u
|
| ფ
|
[ pʰ ] _ |
p
|
pʼ
|
p̕
|
pʻ
|
p, f
|
| ქ
|
[ kʰ ]
_ |
k |
kʼ
|
k̕
|
kʻ
|
q , k
|
| ღ
|
[ ʁ ]
|
gh |
gh
|
G
|
E
|
g, gh, R [b]
|
| ყ
|
[ qʼ ] |
qʼ
|
q
|
q
|
q
|
y [c]
|
| შ
|
[ ʃ ]
|
sh |
sh
|
s
|
s
|
sh, S [b]
|
| ჩ
|
[ t͡ʃ⁽ʰ⁾ ]
_ _ _ |
ch |
chʼ
|
C
|
C
|
ch, C [b]
|
| ც
|
[ t͡s⁽ʰ⁾ ]
_ _ _ |
ts |
ts'
|
C
|
C
|
c, ts
|
| ძ
|
[ d͡z ] |
dz
|
dz
|
j
|
z
|
dz, Z [b]
|
| წ
|
[ t͡sʼ ] |
ts'
|
ts
|
C
|
C
|
w, c, ts
|
| ჭ
|
[ t͡ʃʼ ] |
chʼ
|
ch
|
C
|
C
|
W [b] , ch, tch
|
| ხ
|
[ χ ] |
kh
|
kh
|
X
|
X
|
x, kh (méně časté)
|
| ჴ [a]
|
[ q ], [ qʰ ] |
|
qʼ
|
ẖ
|
X
|
|
| ჯ
|
[ d͡ʒ ]
|
j |
j
|
ǰ
|
j
|
j
|
| ჰ
|
[ h ]
|
h
|
h
|
h
|
h
|
h
|
| ჵ [a]
|
[ oː ] _ |
|
|
Ó
|
Ó
|
|
Komentáře
- ↑ 1 2 3 4 5 Zastaralá písmena
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 Tato zobrazení byla vytvořena pod vlivem výše uvedeného rozložení klávesnice a jsou upřednostňována, aby se předešlo nejednoznačnosti, protože například t, j, g, ch mohou představovat dvě různá písmena.
- ↑ Použití písmene y pro ყ je s největší pravděpodobností založeno na jejich povrchní podobnosti.
Poznámky
- ↑ Skupina odborníků OSN na zeměpisná jména. Technická referenční příručka pro standardizaci zeměpisných názvů . - Organizace spojených národů, 2007. - S. 64. - ISBN 978-92-1-161500-5 . Archivováno 28. června 2011 na Wayback Machine
- ↑ 1 2 romanizace gruzínštiny. Národní systém Gruzie 2002; Dohoda BGN/PCGN 2009
- ↑ ISO 9984:1996, Přepis gruzínských znaků do latinky , < http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=17892 > Archivováno 17. září 2016 na Wayback Machine
- ↑ 1 2 Evertype.com: Mapování ISO 5426 na Unicode Archivováno 21. října 2020 na Wayback Machine ; Joan M. Aliprand: Dokončené mapování mezi znaky ISO 5426 a ISO/IEC 10646-1 Archivováno 2. srpna 2020 na Wayback Machine ; Standard Unicode: Písmena modifikátoru mezer archivována 13. června 2019 na Wayback Machine .
- ↑ Systémy romanizace a konvence pravopisu v římském písmu Archivováno 21. června 2021 na Wayback Machine , s. 27
- ↑ Přepis neřímských písem. Přepis gruzínštiny . Získáno 31. května 2021. Archivováno z originálu dne 14. června 2021. (neurčitý)
- ↑ Romanizační tabulky ALA-LC. gruzínský . Získáno 31. května 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021. (neurčitý)
Odkazy