Sezóna 2004 Deutsche Tourenwagen Masters

Změny pro novou sezónu

V roce 2004 se po čtyřech vítězstvích ve 24 hodin Le Mans dostal koncern Audi do šampionátu a tým Abt Sportsline se stal továrním týmem ( debut si odbyl i Joest Racing , který v Le Mans soutěžil s Audi). Zároveň byla dvoudveřová kupé nahrazena 4dveřovými sedany: Mercedes představil model třídy C, Audi přišlo s modelem A4 a Opel představil model Vectra. Z vozů se staly prototypy kompletní siluety, se standardním rozvorem, délkou a šířkou, ztrácející jakoukoli podobnost s prototypy silničních vozů – to mělo ještě více vyrovnat šance účastníků. Navíc některé týmy (Team Rosberg, Persson Motorsport) přešly na nová vozidla již v průběhu sezóny. Audi zpočátku představilo novou techniku. Technické předpisy pro motory se ještě zpřísnily - na celou sezónu bylo povoleno vyrobit pouze tři motory pro dva vozy, šlo však již o speciální motory a týmy nemusely myslet na použití sériových bloků. Vzhledem k tomu, že podle nových předpisů musí být aerodynamika připravena na začátek sezóny a poté bylo zakázáno ji měnit, dostalo Audi rychlostní výhodu, kterou měl dříve Mercedes.

Gary Puffett poté, co prokázal úspěch s řízením Perssonova soukromého vozu, přešel do tovární HWA. Šampion 2002 Laurenta Aiella v Abt-Audi nahradil 5násobný vítěz Le Mans Tom Christensen, zatímco sám Francouz přešel k Opelu. Po Jean Alesi přišel do série další pilot Formule 1 - Heinz-Harald Frentzen , který podepsal smlouvu s Opelem.

Šampionem se stalo Audi a jeho jezdec Matthias Ekström , když jeden závod před finále sezóny porazili jezdce Mercedesu Garyho Paffetta a Christiana Alberse . Audi také vyhrálo hodnocení týmů i výrobců. Christian poté odešel do Formule 1, kde hrál za tým Minardi .

Je to také poprvé, kdy nový DTM opustil Evropu s jedním bezrekordním závodem na dočasném městském okruhu v Šanghaji . Vozy byly poslány letadlem, nevystoupili zdaleka všichni závodníci a neprováděly se zastávky v boxech – místo toho závodníci opět projeli dva segmenty. Závod začal rozpačitě - na startu vysokorychlostní vozy vytáhly průlez, což vedlo k poškození vozu Bernda Maylandera, který startoval ze zadních řad. Závod byl o několik hodin odložen, zatímco pořadatelé narychlo zavařili všechny poklopy na trati.

V sezóně 2004 7TV přešla na živé vysílání.

Kalendář a vítězové

Etapa dráha datum Pole pozice Auto Vítěz Auto
jeden Hockenheimring 18. dubna Jean Alesi Mercedes Gary Puffett Mercedes
2 Estoril 5. května Mattias Ekström Audi Christian Albers Mercedes
3 Adria 16. května Mattias Ekström Audi Mattias Ekström Audi
čtyři Lausitzring 6. června Christian Albers Mercedes Mattias Ekström Audi
5 Norisring 27. června Jean Alesi Mercedes Gary Puffett Mercedes
6 Šanghaj 18. července Gary Puffett Mercedes Gary Puffett Mercedes
7 Nürburgring 1. srpna Gary Puffett Mercedes Gary Puffett Mercedes
osm Oschersleben 8. srpna Martin Tomczyk Audi Tom Christensen Audi
9 Zandvoort 5. září Mattias Ekström Audi Mattias Ekström Audi
deset Brno 19. září Mattias Ekström Audi Mattias Ekström Audi
jedenáct Hockenheimring 3. října Martin Tomczyk Audi Bernd Schneider Mercedes

Umístění v šampionátu

Poz. Závodník Auto Hawk1
Estor
Adria
Lausitz
Noris
Shankh *
Nyurb
Osher
Zand
Brno
Hawk2
Brýle
jeden Mattias Ekström Audi 3 2 jeden jeden čtyři 3 2 5 jeden jeden 6 74
2 Gary Puffett Mercedes jeden 13 čtyři Diskv. jeden jeden jeden čtyři čtyři 3 3 57
3 Christian Albers Mercedes 2 jeden 2 2 2 6 16 12 3 shromáždění 7 padesáti
čtyři Tom Christensen Audi čtyři čtyři deset deset 6 shromáždění 5 jeden 6 2 čtyři 43
5 Martin Tomczyk Audi 5 3 osm čtrnáct 5 shromáždění shromáždění 2 2 shromáždění 2 39
6 Bernd Schneider Mercedes 17 5 jedenáct 3 3 2 3 21 5 deset jeden 36
7 Jean Alesi Mercedes 19 7 3 5 deset čtyři 7 deset jedenáct osm 5 19
osm Timo Scheider Opel osm 6 5 16 19 shromáždění 6 7 12 7 9 patnáct
9 Marcel Fassler Opel dvacet dvacet 16 7 21 čtrnáct čtyři osm deset čtyři shromáždění 13
deset Laurent Aiello Opel 9 osm 6 čtyři 17 nezačít. 9 6 shromáždění patnáct shromáždění 12
jedenáct Emmanuele Pirro Audi 7 jedenáct 9 6 9 shromáždění jedenáct patnáct 7 5 shromáždění jedenáct
12 Manuel Reiter Opel deset 16 13 osm osm nezačít 12 3 osm 12 shromáždění 9
13 Petr Dumbreck Opel 6 9 21 jedenáct 7 nezačít. osm jedenáct shromáždění 9 shromáždění 6
čtrnáct Heinz Harald Frenzen Opel jedenáct 12 12 shromáždění dvacet 7 shromáždění čtrnáct shromáždění 6 12 3
patnáct Stefan Mücke Mercedes osmnáct čtrnáct 7 shromáždění patnáct deset deset 17 17 jedenáct deset 2
16 Christian Abt Audi 21 deset patnáct 9 čtrnáct shromáždění 13 9 shromáždění 13 osm jeden
17 Markus Winkelhock Mercedes patnáct 17 dvacet 13 osmnáct 9 shromáždění 16 čtrnáct osmnáct 13 0
osmnáct Frank Beela Audi 16 patnáct 19 12 jedenáct 13 shromáždění 13 9 čtrnáct jedenáct 0
19 Jeroen Blekemolen Opel 12 19 čtrnáct 17 12 12 čtrnáct osmnáct 13 17 shromáždění 0
dvacet Bernd Mailander Audi čtrnáct osmnáct osmnáct shromáždění 13 nezačít. patnáct 19 patnáct 16 čtrnáct 0
21 Jarek Janiš Mercedes 13 21 17 patnáct 16 osm shromáždění dvacet 16 shromáždění shromáždění 0
- Rinaldo Capello Audi 5 0
- Petr Terting Audi jedenáct 0
Poz. Závodník Auto Hawk1
Estor
Adria
Lausitz
Noris
Shankh *
Nyurb
Osher
Zand
Brno
Hawk2
Brýle
Barva Výsledek
Zlato Vítěz
stříbrný 2. místo
Bronz 3. místo
Zelená Dokončeno (s kreditními body)
Modrý Dokončeno (bez bodů)
fialový Nedokončeno (odchod do důchodu)
Červené Nekvalifikoval se (NKV)
Černá Diskvalifikován (DSC)
Bílý Nezačal (NS)
Nezúčastnil se
Závod zrušen (Oh)
Zraněný (T)
Vyloučeno (vyloučeno)
Offset razítka
Místo značka Brýle
jeden Audi 168
2 Mercedes 164
3 Opel 58

Odkazy