Vyšetřovací výbor Běloruské republiky | |
---|---|
zkráceně SC RB | |
| |
| |
obecná informace | |
Země | |
datum vytvoření | 12. září 2011 |
Řízení | |
podřízený | prezident Běloruské republiky |
Předseda | Dmitrij Jurijevič Gora |
přístroj | |
Hlavní sídlo | Bělorusko 220034,Minsk,st. Frunze, 19 |
webová stránka | https://sk.gov.by |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Vyšetřovací výbor Běloruské republiky ( Belor. Sledchy kamіtet Respubliki Belarus ) je orgán předběžného vyšetřování v Bělorusku , který vznikl sloučením vyšetřovacího aparátu prokuratury s jednotkami předběžného vyšetřování ze systému ministerstva vnitra a KGK . Vznikla 12. září 2011 , činnost zahájila 1. ledna 2012 [1] . Předsedou vyšetřovacího výboru je Dmitrij Jurjevič Gora (od 11. března 2021) [2] .
Historie běloruského vyšetřování je do značné míry spjata se zavedeným systémem práva v Ruské říši a SSSR.
V Ruské říši byl soudními chartami z roku 1864 vytvořen stálý vyšetřovací aparát, který existoval u soudů. V první knize soudních stanov „Všeobecné zřízení soudních institucí“ se uvádí, že „pro vyšetřování případů zločinů a přečinů“ u soudů „se skládají soudní vyšetřovatelé“, kteří jsou „jmenováni nejvyšším orgánem, dne návrhy ministra spravedlnosti“ na základě návrhu „soudu valné hromady za účasti státního zástupce“ a jejich odvolání z funkce záviselo „na pravomoci, kterou byli do funkcí jmenováni“.
Navzdory skutečnosti, že vedení předběžného vyšetřování bylo svěřeno úředníkům soudů, od zavedení funkcí soudních vyšetřovatelů v roce 1864 byli ve skutečnosti vyňati ze správní podřízenosti předsedů soudů, v nichž byli, a také nebyli podřízeni státním zástupcům.
Dozorem nad vyšetřováním byli v souladu s Listinou trestního řádu pověřeni státní zástupci. Státní zástupci přitom získali poměrně široké kontrolní pravomoci nad vyšetřováním trestních věcí justičními vyšetřovateli a zároveň bylo státním zástupcům odňato právo provádět předběžné vyšetřování. Jak bylo při této příležitosti napsáno v této listině, „prokuristé a jejich soudruzi sami neprovádějí předběžné vyšetřování, ale pouze dávají podněty vyšetřovatelům a neustále sledují produkci vyšetřovacích úkonů“. [3]
V budoucnu, za půldruhého století svého fungování, prošel vyšetřovací aparát mnoha organizačními a strukturálními změnami spojenými se změnami společensko-politického systému a praktických úkolů, které řeší.
Na úsvitu formování sovětské moci byl dekretem Rady lidových komisařů č. 1 „O soudu“ zrušen Institut vyšetřovatelů. Postupem času došlo k jejímu oživení v podobě lidových vyšetřovatelů u soudů a následně byla zrušena a zavedena místa vyšetřovatelů u soudů na státním zastupitelství, které si zachovalo i funkce dozoru nad zákonností předběžného vyšetřování trestních věcí. , jakož i v orgánech vnitřních věcí a bezpečnosti státu se zachováním jejich funkcí k provádění operativně-pátrání k předcházení, odhalování, potlačování trestných činů, zjišťování a zjišťování osob, které je připravují, páchají nebo spáchaly.
Předběžné vyšetřování v Běloruské republice provedli vyšetřovatelé prokuratury, orgánů pro vnitřní záležitosti, státní bezpečnost a finanční vyšetřování. Všechny byly součástí struktury příslušných oddělení.
O vytvoření Vyšetřovacího výboru bylo rozhodnuto 2. srpna 2011 na jednání konaném pod vedením prezidenta Běloruské republiky k problematice zlepšení systému orgánů předběžného vyšetřování [4] . Jeho vzdělání předcházela rozsáhlá vědecká a analytická práce, byly studovány zahraniční zkušenosti a hodnocena současná situace v právní a společensko-politické oblasti. Vyšetřovací aparát byl oddělen od soustavy státního zastupitelství a od soustavy orgánů vnitřních věcí a soustavy finančních vyšetřovacích orgánů Státního kontrolního výboru - odborů předběžného vyšetřování.
Dne 12. září 2011 podepsal prezident Běloruské republiky A. G. Lukašenko dekret č. 409 „O vytvoření Vyšetřovacího výboru Běloruské republiky“ [5] .
1. ledna 2012 začala fungovat nová vyšetřovací struktura [6] .
Hlavní úkoly vyšetřovacího výboru jsou [7] :
Systém vyšetřovací komise se skládá z:
Hlavní místo v mezinárodních aktivitách Vyšetřovacího výboru Běloruské republiky zaujímají otázky interakce se zahraničními kolegy v oblasti přípravného řízení v trestních věcech. Jedná se o problematiku poskytování různých druhů právní pomoci v trestních věcech. [osm]
Vyšetřovací výbor Běloruské republiky je definován jako jeden z oprávněných orgánů pro realizaci přímých vztahů s ústředními, územními a dalšími orgány států, které jsou smluvními stranami řady mezinárodních smluv o právní pomoci v trestních věcech.
V souladu se zákonem Běloruské republiky ze dne 13. prosince 2011 „O změně a doplnění některých zákonů Běloruské republiky o vytvoření Vyšetřovacího výboru Běloruské republiky“, Vyšetřovací výbor Běloruské republiky je určena příslušným orgánem oprávněným komunikovat s příslušnými orgány členských států Společenství nezávislých států v rámci Úmluvy o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 22. ledna 1993, v platném znění. Protokolem k ní ze dne 28. března 1997 a Úmluvou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 7. října 2002 roku.
Vyšetřovací výbor Běloruské republiky je kompetentním orgánem pro mezinárodní dohody uzavírané v rámci Společenství nezávislých států v oblasti boje proti kriminalitě.
Interakce Vyšetřovacího výboru Běloruské republiky ve věcech právní pomoci se uskutečňuje na základě mezinárodních smluv nebo principu reciprocity. Právní základ pro poskytování mezinárodní právní pomoci v trestních věcech na základě zásady reciprocity je definován v oddílu XV trestního řádu Běloruské republiky.
Během fungování Vyšetřovacího výboru Běloruské republiky byla navázána konstruktivní součinnost s donucovacími orgány cizích zemí, včetně Vyšetřovacího výboru Ruské federace , Vyšetřovacího oddělení Ministerstva vnitra Ruska , Ministerstva vnitra. Vnitřní záležitosti Ukrajiny , Ministerstvo vnitra Kazachstánu . V roce 2013 vyšetřovatelé Vyšetřovacího výboru plnili žádosti o právní pomoc obdržené od příslušných orgánů 26 států, Vyšetřovací výbor zase zaslal podobné žádosti příslušným orgánům 49 států.
Vyšetřovací výbor Běloruské republiky se aktivně podílí na přípravě návrhů smluv o právní pomoci v trestních věcech a různých aspektech potírání kriminality, jednání zmocněnců, expertů členských států SNS o vývoji a harmonizaci návrhů dohod o mezinárodní právní spolupráce a další v rámci SNS a Smlouvy o kolektivní bezpečnosti Organizace.
Během návštěvy předsedy Vyšetřovacího výboru Ruské federace Bastrykina A. I. v Minsku dne 25. dubna 2013 byla podepsána Dohoda o spolupráci mezi Vyšetřovacím výborem Běloruské republiky a Vyšetřovacím výborem Ruské federace [9]. , který poskytuje takové formy interakce, jako jsou:
srpna 2021 byl vyšetřovací výbor, jeho předseda Dmitrij Gora , jakož i první místopředseda Oleg Shandarovič, místopředsedové Sergej Azemša a Anatolij Vasiljev zařazeni na seznam speciálně určených občanů a zablokovaných osob.USA [14] [15] . Dříve na konci roku 2020 Azemsha, tehdejší předseda Ivan Noskevich , místopředseda Andrey Smala bývalý místopředseda Alexej Volkov byli zařazeni na sankční seznamy Evropské unie ( černá listina EU) [16] [17] , Spojené království [18] , Švýcarsko [19] a Kanada [20] a v létě 2021 Evropská unie [21] [22] a Švýcarsko [23] uvalily sankce proti Gora.
V souladu s výnosem prezidenta Běloruské republiky ze dne 25. června 2020 č. 244 „O zřízení vzdělávací instituce“ Vzdělávací instituce „Institut pro vyšší studia a rekvalifikaci Vyšetřovacího výboru Běloruské republiky“ ” byla založena , je součástí systému Vyšetřovacího výboru Běloruské republiky, je podřízena ústředí Vyšetřovacího výboru, je právní tváří.
Ústav je státní vzdělávací institucí, která realizuje vzdělávací programy pro doplňkové vzdělávání dospělých v oblasti přípravného trestního řízení. Typově je ústav institucí doplňkového vzdělávání dospělých, typem instituce pro další vzdělávání a rekvalifikaci.
Předmětem činnosti Institutu je vzdělávací, vzdělávací a vědecká činnost prováděná v souladu s legislativou Běloruské republiky.
Časopis „Preliminary Investigation“ je vědecký a praktický časopis Vyšetřovacího výboru Běloruské republiky, který vychází od roku 2017 jednou za šest měsíců.
12. září - Den zaměstnance orgánů předběžného šetření.
Vyšetřovací výbor Běloruské republiky zahájil od 9. srpna 2020 do 1. července 2022 více než 11 000 extremistických trestních případů [24] [25] . Výbor tvrdí, že extremistická trestná činnost začala 14. července 2020 [26] . Organizace pro lidská práva Human Constanta tvrdí, že protiextremistická legislativa Běloruské republiky byla vždy používána úřady jako nástroj politické represe [27] .
Dne 24. srpna 2022 vyšetřovací výbor oznámil vytvoření a využití „forenzní videotéky“ k identifikaci „účastníků pouličního teroru“ [28] [29] .
vyšetřovacího výboru Běloruské republiky | Předsedové|
---|---|
|
Evropské země : Vyšetřovací výbor | |
---|---|
Nezávislé státy |
|
Závislosti |
|
Neuznané a částečně uznané státy |
|
1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. |
Politická krize v Bělorusku (od roku 2020) | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní témata |
| ||||||||||
opozice |
| ||||||||||
Úřady |
| ||||||||||
mrtvý |
| ||||||||||
Oběti politické perzekuce |
| ||||||||||
Politické žaloby _ |
| ||||||||||
Reflexe v kultuře |
|