Třetí kniha Henochova
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 24. dubna 2019; kontroly vyžadují
29 úprav .
Třetí kniha Henochova ( hebrejsky ספר חנוך ג' , starohebr . ספר היכלות , anglicky Sefer Hekhalot – Kniha paláců ), také hebrejská kniha Enochova , zkráceně Enochy , zkráceně zkráceně Chat a angelologické směry. Známý plně dochovaný text je psán v hebrejštině s fragmenty z řečtiny a latiny . Předpokládá se, že jeho vznik se datuje do 2. století našeho letopočtu. E. , ale historii lze vysledovat pouze do 5. století [1] .
Jméno apokryfu dal švédský kněz, teolog a exegeta Hugo Odeberg v prvním kritickém vydání z roku 1928 [2] . V rukopisech jsou také varianty „Knihy nebeských paláců“, „Knihy Henochovy, kterou napsal rabi Ishmael, velekněz“, „Kapitolu (učení) rabiho Ishmaela“, „Vznešení (Nanebevstoupení) Metatrona “ [3] .
„Kniha Henochova“ zpravidla bez dalšího upřesnění znamená První knihu Enochovu , nazývanou také etiopská , protože její text se kompletně dochoval pouze v klasickém etiopském jazyce Geez . Existuje také Druhá (slovanská) kniha Henochova , jejíž text je znám pouze ve staroslověnském jazyce [4] [5] .
Charakteristika
Moderní učenci charakterizují knihu jako pseudepigrafickou , protože události v ní jsou popsány jménem rabiho Ishmaela, který se stal veleknězem poté, co viděl nanebevstoupení. Ale skutečná historická postava, tanna 2. století, rabi Ishmael , podle známých zdrojů, v době pádu druhého chrámu v roce 70 našeho letopočtu. E. byl na tuto pozici příliš mladý. Podle všeho šlo o tannu z 1. století našeho letopočtu. E. Rabbi Ishmael ben Elisha , který byl skutečně veleknězem v chrámu (a mohl být jeho dědečkem).
Původní název knihy obsahuje slovo he(y)halot ( hebrejsky הארמון nebo anglicky Hekhalot ) je množné číslo od he(y)hal , což znamená „paláce“, „chrámy“ nebo „síně“. Spolu s nominálním autorem vydává představitele hechalotské či merkabské mystiky (srov. s názvy takových textů jako Hechalot Rabbati či Masseket Hekhalot ). Jeho obsah naznačuje, že je novější než jiné podobné texty [6] . Apokryfy zejména neobsahují hymny Merkaba [7] , mají unikátní strukturu [8] a přísahy ( anglicky adjuration ) [9] . To činí Kniha paláců jedinečnou nejen mezi merkabijskými spisy, ale také mezi knihami Enochovými.
Existuje řada znaků, které naznačují, že autoři apokryfů byli obeznámeni s první knihou.
Některé z bodů, které se objevují v 1. a 3. Enochovi, jsou:
- Enoch vystupuje do nebe v ohnivém voze (3. Enoch 6:1; 7:1)
- Enoch se promění v anděla (3 Enoch 9:1-5; 15:1-2)
- Enoch je vznešený anděl na trůnu v nebi (3. Enoch 10:1-3; 16:1)
- Enoch dostává zjevení z kosmologických tajemství stvoření (3. Enoch 13:1-2)
- Příběh o drahých kovech a o tom, jak nepomohou svým majitelům a modlářům (3. Enoch 5:7-14)
- Nepřátelský anděl jménem Azazel a dva další zmínění mimochodem (3. Enoch 4:6; 5:9)
Hlavní dějovou linií procházející Třetí knihou Enochovou je Enochův vzestup do nebe a jeho proměna v archanděla Metatrona .
Obsah
- KAPITOLA 1. ÚVOD: Rabi Ismael vystupuje do nebe, aby viděl vidění Merkavy ; Metatron je instruován Pánem, aby ho podporoval.
- KAPITOLA 2. Andělé nejvyšších řad kladou Metatronovi otázky týkající se rabiho Ishmaela.
- KAPITOLA 3. Metatron má sedmdesát jmen, ale Bůh mu říká „Mladý“.
- KAPITOLA 4. Metatron je ztotožňován s Enochem, který byl vzat do nebe během generace potopy .
- KAPITOLA 5 _
- KAPITOLA 6. Enoch vystupuje se Shekinah. Andělé protestují proti Enochovu zjevení v nebi. Bůh jim odpovídá.
- KAPITOLA 7
- KAPITOLA 8. Brány nebeských pokladů se otevírají Metatronovi.
- KAPITOLA 9
- KAPITOLA 10. Bůh posadí Metatrona na trůn u dveří sedmého paláce a prostřednictvím svého posla oznamuje, že od nynějška je Metatron zástupcem Boha a vládcem nad všemi knížaty království a všemi dětmi nebeskými, s s výjimkou osmi nejvyšších knížat, v jejichž jménech je přítomno Jméno JHWH - Jméno jejich krále.
- KAPITOLA 11. Bůh odhaluje všechna tajemství a tajemství Metatronovi.
- KAPITOLA 12. Bůh obléká Metatrona do roucha Slávy, na hlavu mu pokládá královskou korunu a nazývá ho „Malý YHWH“.
- KAPITOLA 13. Bůh píše na Metatronovu korunu ohnivým perem kosmická písmena, skrze která byly stvořeny nebe a země.
- KAPITOLA 14
- KAPITOLA 15. Metatron se promění v oheň.
- KAPITOLA 16. Metatron a Acher.
- KAPITOLA 17
- KAPITOLA 18
- KAPITOLA 19
- KAPITOLA 20
- KAPITOLA 21
- KAPITOLA 22_ _
- KAPITOLA 23 Viz příloha.
- KAPITOLA 24 Viz příloha.
- KAPITOLA 25 _
- KAPITOLA 26_ _
- KAPITOLA 27
- KAPITOLA 28
- KAPITOLA 29
- KAPITOLA 30
- KAPITOLA 31
- KAPITOLA 32
- KAPITOLA 33
- KAPITOLA 34
- KAPITOLA 35
- KAPITOLA 36
- KAPITOLA 37
- KAPITOLA 38
- KAPITOLA 39
- KAPITOLA 40
- KAPITOLA 41
- KAPITOLA 42
- KAPITOLA 43
- KAPITOLA 44
Duše patriarchů.
- KAPITOLA 45
- KAPITOLA 46
- KAPITOLA 47
- KAPITOLA 48(A). Ruka Páně.
Dodatek k 3 Enochovi:
- KAPITOLA 15B. Nanebevstoupení Mojžíše.
- KAPITOLA 22B. Nebeská čísla.
Nebeská Kedušša.
- KAPITOLA 22C. Nebeská opatření.
Nebeská duha.
- KAPITOLA 23
- KAPITOLA 24
- KAPITOLA 48B. Jména Boží.
- KAPITOLA 48C. Stručný popis Enochova nanebevstoupení.
- KAPITOLA 48D. Sedmdesát jmen Metatrona [10] .
Překlady
- Igor Tantlevskij , 2002, in: I. R. TANTLEVSKIJ - KNIHY ENOCH. Sefer Yetzirah. Kniha Stvoření. MOSTY KULTURY, MOSKVA, 2002, ISBN 5-93273-103-6 [11]
Poznámky
- ↑ Craig A. Evans. Nekanonické spisy a výklad Nového zákona (anglicky) . - 1992. - S. 24 .
- ↑ Hugo Odeberg (ed.), 3 Enoch aneb The Hebrew Book of Enoch , Cambridge University Press 1928 (vydání a překlad).
- ↑ Tantlevskij I. R. ŽIDOVSKÁ KNIHA ENOCHA aneb KNIHA NEBESKÝCH PALÁCŮ (3 ENOCH) // KNIHY ENOCHOVÉ. - M . : Mosty kultury-Gesharim, 2002. - 374 s. - (BIBLIOTHECA JUDAICA). — ISBN 5-93273-103-6 .
- ↑ 2 Henoch . Získáno 9. listopadu 2018. Archivováno z originálu 19. října 2019. (neurčitý)
- ↑ Sv. Andrews . Získáno 8. března 2006. Archivováno z originálu 20. února 2006. (neurčitý)
- ↑ Swartz, Scholastic Magic, 178ff
- ↑ Alexander, Philip, 3 Enoch , str. 245
- ↑ Dan, Joseph, Starověká židovská mystika , str. 110
- ↑ Schäfer, Skrytý a zjevný Bůh, 144.
- ↑ zdroj . Získáno 19. července 2019. Archivováno z originálu dne 19. července 2019. (neurčitý)
- ↑ Informace o vydání Archivováno 19. července 2019 na Wayback Machine
Odkazy
v cizích jazycích
Viz také