Fantomas

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 4. května 2022; kontroly vyžadují 12 úprav .
Fantomas
fr.  Fantomas
První dojem Fantômas (kniha, 1911)
Poslední vystoupení Fantomas vs. Scotland Yard (film, 1967)
Vystoupení viz sekce #Projekce a #Bibliografie
Tvůrce Marcel Allen a Pierre Souvestre
Provedení René Navarre (1913-1914)
Edward Roseman (1920-1921)
Jean Gallant (1932)
Jean-Michel Smet (1937)
Marcel Herran (1947)
Maurice Teynac (1949)
Jean Marais (1964-1967)
Helmut 7 Berger ( 19 ) )
Informace
Pohled Člověk
Podlaha mužský
obsazení Geniální mezinárodní zločinec
Datum narození 18. listopadu 1867
Místo narození neznámý
Příbuzní syn Vladimír
dcera Helena
vlast  Francie
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Fantomas ( fr.  Fantômas , fantomový muž) je fiktivní postava , brilantní zločinec, který skrývá svou tvář, jeden z nejznámějších antihrdinů francouzské literatury a filmu. Fantomase jako postavu vytvořili francouzští spisovatelé Marcel Allen a Pierre Souvestre v roce 1911. Fantômas se objevuje ve 32 románech, na kterých se podíleli Allen a Souvestre, a v 11 románech, které Allen napsal po Souvestreově smrti.

Kromě románů francouzských spisovatelů se Fantômas objevuje v několika filmech, televizních filmech a komiksech.

V Rusku je Fantômas nejlépe známý díky komediální filmové trilogii André Hunebela : „ Fantômas “, „ Fantômas zuřil “ a „ Fantômas vs. Scotland Yard “ s Louisem de Funèsem jako komisařem Juvem a Jeanem Maraisem jako Fantômasem a novinářem Fandorem.

Fantômas nás od začátku do konce fascinuje svým vzdorem pravidlům a instinktivní odvahou, s jakou létá nad myslí, tak nebezpečnou díky ovládání, které se staví proti odvaze, a svou brzdou, která paralyzuje dráhu. závratný génius. (...) Naše doba, dalo by se říci, zažívá úzkost stáří, která odkazuje na svou minulost. (…) Zkrátka moderní bajky se přetiskují: Arsène Lupin , Rouletabille , Sheri-Bibi vycházejí z hrobů. (…) Fantômas je však předčí pod maskou a pláštěm, které by si Rastignac rád oblékl, aby dobyl Paříž, kterou legendární monstrum drží pod nohou jako drak, který zabije svatého Jiří .
Jean Cocteau, Le Figaro littéraire, 1961

Životopis

Podle Allena a Souvestre se Fantômas narodil v roce 1867. Jeho minulost je spíše mlhavá. O předcích se ví jen to, že byli anglického nebo francouzského původu.

V roce 1892 byl muž, který se později stal Fantomasem a v těch letech známý jako arcivévoda Juan North, v německém knížectví Hesse-Weimar. Ve stejné době měl Fantomas syna Vladimíra.

Kolem roku 1895 Fantomas navštívil Indii. V Indii měl Fantomas z Evropanky dceru Helenu.

V roce 1897 žil Fantomas v USA a v Mexiku.

V roce 1899 se pod jménem Gurn v hodnosti seržanta dělostřelectva zúčastnil druhé búrské války . Ke konci války se stal pobočníkem lorda Edwarda Belthama ze Scotwell Hill a zamiloval se do své mladé ženy lady Maud Belthamové.

Po jejich návratu do Evropy (kolem roku 1900 - krátce po začátku prvního Fantômasova románu), spojení mezi Gurn a Lady Beltham objevil na Lever Street její manžel. Když se lord Beltham chystal zastřelit lady Belthamovou, Gurn ho udeřil kladivem a pak ho uškrtil. Následně byla lady Beltham vždy rozpolcená mezi city k Fantômasovi a hrůzou z jeho zločinných činů. V roce 1910 spáchala sebevraždu.

Bibliografie

Prvních 32 Fantômasových románů, jejichž spoluautory jsou Souvestre a Allen, původně publikoval v Paříži Artem Fayard ( francouzsky  Arthème Fayard ) měsíčně od února 1911 do září 1913. Později bylo nové vydání těchto stejných románů také publikováno v Paříži od dubna 1932 do listopadu 1934. V tomto vydání byly provedeny zkratky textu, byly změněny názvy některých kapitol, změněny názvy většiny románů (názvy z druhého vydání jsou v tabulce níže uvedeny drobným písmem). Následné dotisky měly tendenci používat názvy románů z prvního vydání. Ve stejném desetiletí vyšly knihy také v angličtině a italštině. Po smrti spoluautora Marcela Allena pokračoval v cyklu románů sám.

Obálky knih

A. Fayar navrhl, aby autoři hledali nápad na obálku 1. čísla v krabici s nepovedenými reklamními plakáty. Marcel Allen objevil návrh plakátu k filmu „Pink Pills for Pale People“, který znázorňoval muže v masce a obleku na pozadí střech Paříže; zvedá pravou ruku k nebi a rozhazuje prášky. Nápad se našel, ale autor nezanechal žádné jméno ani adresu. Přes následný úspěch se autor následně nedostavil. Fayar navrhl odstranit prášky z plakátu a nahradit krabici dýkou. Tak se zrodil, slovy Roberta Desnose , klasický obraz pařížské oneirologie . [jeden]

Ilustrátorem následujících obálek prvního vydání byl výtvarník Gino Staras (rodilý Ital Gioacchino Starace), který poté úzce spolupracoval s nakladatelstvím Fayara. Jeho ilustrace jsou samy o sobě považovány za originální umělecká díla. [2] [3] . Ve druhém vydání byly na obálky umístěny černobílé inscenované fotografie bez uvedení zdroje.

Knihy Pierra Souvestreho a Marcela Allena

Ne. Překlad názvu
Překlad názvu 2. vydání 		Původní název
Původní název 2. vydání 		1. vyd. Přenos dat
jeden Fantomas Fantomas 1911 1915, Hope Cranstoun Metcalfe [4]
1926, noviny RUSSIAN TIME. Fantomas
1991, Alla Smetankina
1991, I. Ostapenko
1991, V. G. Novikov
1991, L. Novikova
1991, M. N. Arkhangelskaya, V. M. Orlov
1991, Překlad Logos Ltd
1992, A. I. Prikazchikov
2 Juve vs Fantomas Juve contre Fantômas 1911 1917, Hope Cranstoun Metcalfe ( Eng.  The Exploits of Juve )
1926, noviny "RUSSIAN TIME". Juve proti Fantomasovi [5]
1987, anonym ( angl.  The Silent Executioner )
1991, S. Semenitsky, O. Khokhlov (Juve against Fantomas)
1993, M. Arkhangelskaya, I. Kuznetsova (Juve against Fantomas)
1991, Translation by Logos Ltd “, hon na lidi
3 Mrtvý vrah
Fantômas' Pomsta 		Le Mort qui Tue
Fantômas Se Venge 		1911 1917, Hope Cranstoun Metcalfe ( ang.  Messengers of Evil )
1926, noviny "RUSSIAN TIME" "Dead man who kills"
1991, L. A. Novikova (Fantômas se mstí) 1991
, S. Semenitsky, O. Khokhlov (Fantômas's)
Arkhangelskaya, S. Kuzněcovová, I. Radčenko (Fantômasova pomsta)
1992, překlad Logos Ltd, Dead Man Kills
2008, Hope Cranstoun Metcalfe ( Mrtvola  , která zabíjí )
čtyři Chytrý tajný agent
Fantômas 		Tajemství agenta
Une Ruse de Fantômas 		1911 1917, Hope Cranstoun Metcalfe ( Eng.  A Nest of Spies )
1991, M. Lvova, S. Lvova (Fantômas je tajný agent)
5 Král je vězeň Fantômas Un Roi vězeň de Fantomas 1911 1918, Hope Cranstoun Metcalfe ( anglicky  A Royal Prisoner )
1991, V. I. Bozovic, M. V. Bozovic
6 Apačský
policista Fantomas policista 		Le Policier Apache
Le Policier Fantomas 		1911 1924 Alfred Allinson  Dlouhá ruka Fantomase
1924, ? Angličtina  Úd Satana. SK, Paul
1991, V. I. Bozovic, M. V. Bozovic
7 Kat of London
V rukou Fantômase 		Le Pendu de Londres
Aux Mains de Fantômas 		1911 1920, ? (kluzký jako hřích)
osm Fantomasova dcera La Fille de Fantômas 1911 1991, M. Ozoliņa (Criminal's Daughter), překlad do lotyštiny
2006, Mark P. Steele, eng.  Fantomasova dcera
9 Noční taxík Fantômas
Fiacre 		Le Fiacre de Nuit
Le Fiacre de Fantômas 		1911 1991, G. Filatová, N. Farfel ( Noční řidič )
deset Fantômasova useknutá ruka
v Monaku 		La Main Coupée
Fantômas v Monaku 		1911 1924 Alfred Allinson  The Limb of Satan
19xx, ?, Mord v Monte Carlu (německý překlad)
jedenáct Zatčení Fantômase L'Arrestation de Fantômas 1912
12 Soudce pro zloděje
Fantomas Soudce 		Le Magistrat Cambrioleur
Le Juge Fantômas 		1912
13 Livrej kriminálního sluhy
Fantomase 		La Livree du Crime
La Livree de Fantomas 		1912
čtrnáct Smrt Juvea
Fantômas zabíjí Juvea 		La Mort de Juve
Fantômas Út Juve 		1912
patnáct Útěk z vězení Saint-Lazare
Fantômas - král zločinu 		L'Evadée de Saint-Lazare
Fantômas, Roi du Crime 		1912
16 Zmizení Fandora
Fandor vs. Fantomas 		La Disparition de Fandor
Fandor Contre Fantômas 		1912
17 Fantómasova svatba Le Mariage de Fantomas 1912
osmnáct Vrah Lady Beltham
Fantômas Love 		L'Assassin de Lady Beltham
Les Amours de Fantômas 		1912
19 Přivolání Red Wasp
Fantómas 		La Guêpe Rouge
Un Défi de Fantômas 		1912
dvacet Boty mrtvého muže
Fantômasovo putování 		Les Souliers du Mort
Fantômas Rôde 		1912
21 Ztracený
vlak Vlak Fantômas 		Le Train Perdu
Le Train de Fantômas 		1912 1991, V. I. Bozhovich, M. V. Bozhovich (Fantômas a chybějící vlak), 1. část - Chybějící vlak
1993, A. Laast (Ztracený vlak) [6]
22 Milostné pletky prince
Fantomase baví 		Les Amours d'un Prince
Fantômas s'amuse 		1912 1992, V. I. Bozhovich, M. V. Bozhovich (Fantômas a zmizelý vlak), část 2 - Milostné vztahy prince
1993, A. Sokolinskaya (Milostné vztahy prince)
23 Osudná
kytice Fantômasova kytice 		Le Bouquet Tragique
Le Bouquet de Fantomas 		1912 1992, V. I. Bozhovich, M. V. Bozhovich (Fantômas a smrtelná kytice), část 1 - Osudná kytice 1991, M. Malandina (Tragický exodus)
24 Maskovaný žokej
Fantomas - král hipodromu 		Le Jockey Masqué
Fantômas, Roi du Turf 		1913 1992, V. I. Bozhovich, M. V. Bozhovich (Fantômas a osudová kytice), 2. část - Žokej v masce
1991, L. Novikova (Žokej v masce)
25 Prázdná rakev
Fantômasova rakev 		Le Cercueil Vide
Le Cercueuil de Fantômas 		1913 1991, V. I. Bozhovich, M. V. Bozhovich (Fantômas a prázdná rakev), 1. část - Prázdná rakev
1992, G. Filatova, N. Farfel (Prázdná rakev)
26 Stvořitel královen
Fantômas proti lásce 		Le Faiseur de Reines
Fantômas Contre l'Amour 		1913 1991, V. I. Bozovic, M. V. Bozovic (Fantômas a prázdná rakev), část 2 - Queen Maker
27 Giant Corpse
Ghost of Fantomas 		Le Cadavre Géant
Le Spectre de Fantômas 		1913
28 Zloděj zlata
Fantomasovi vězni 		Le Voleur d'Or
Prisonniers de Fantômas! 		1913
29 Série útěku Krvavý
Fantômas 		La Serie Rouge
Fantômas s'evade 		1913
třicet Kriminální hotel
Fantomas je obviněn! 		L'Hôtel du Crime
Fantômas obviňuje! 		1913
31 Konopná kravata
Sluha Fantomas 		La Cravate de Chanvre
Le Domestique de Fantômas 		1913 2010, Jean-Marc & Randy Lofficier ( Fantomasova smrt , část 1: Konopná kravata)
2017, Sheryl Curtis ( Fantomasova smrt )
32 Konec Fantomas
Fantomas je mrtvý? 		La Fin de Fantômas
Fantômas Est-Il Mort? 		1913 2010, Jean-Marc & Randy Lofficier ( Smrt Fantomase , část 2: Konec Fantomase)
2017, Sheryl Curtis ( Smrt Fantomase )

Knihy Marcela Allena

Ne. Překlad názvu původní název 1. vyd. Přenos dat
33 Fantomas vstal? Fantômas est-il ressuscité? 1925 1925, Alfred Ellinson , inž .  Pán teroru
34 Fantomas, král černého trhu Fantômas, Roi des Receleurs 1926 1926 Alfred Allinson  Juve v doku
35 Fantomas v ohrožení Fantômas en Nebezpečí 1926 1926 Alfred Allinson  Fantomas zajat
36 Fantomas se mstí Fantômas přend sa Revanche 1926 1927 Alfred Allinson  Fantomasova pomsta
37 Fantomas zaútočí na Fandora Fantomas Attaque Fandor 1926 1928 Alfred Allinson  Buldok a krysy
38 Byl to Fantomas? Si C'était Fantômas? 1933
39 Ano, je to Fantomas! Oui, to je Fantómas! 1934
40 Fantomas hraje a vyhrává Fantômas Joue a Gagne 1935
41 Fantomas najde lásku Fantômas Rencontre l'Amour 1946
42 Fantomas unáší blondýnky Fantômas Vole des Blondes 1948
43 Fantomas vládne show Fantômas Mene le Bal 1963

V ruštině

Najednou bylo do ruštiny přeloženo pouze 12 románů ze série autorů Souvestre a Allena.

Hlavní překladatelé:

Úpravy obrazovky

5 filmů o Fantômasovi (L. Feuillade, Francie, 1913-1914)

Prvních pět Fantômasových filmů režíroval průkopník němého filmu Louis Feuillade , René Navar jako Fantômas a Breon jako Juve:

  1. Fantomas (podle prvního románu) / fr.  Fantômas - À l'ombre de la gilotine (1913).
  2. Juve proti Fantômasovi (podle druhého románu) / fr.  Juve Contre Fantômas (1913) [15] .
  3. Dead Killer (podle třetího románu, v amatérském jednohlasém voice-over překladu: "Smrt, která zabíjí") / fr.  Le Mort Qui Tue (1913).
  4. Fantômas proti Fantômasovi (podle šestého románu "Le Policier Apache" - "Apačský policista", v amatérském jednohlasém off-screen překladu "Banditský policista") / fr.  Fantômas contre Fantômas (1914).
  5. Falešný soudce (na motivy dvanáctého románu "Burglar Judge") / fr.  Le Faux Magistrat (1914).

Ve studiu Alexandra Khanžonkova byly názvy všech pěti epizod o Fantomasovi přeloženy do ruštiny a filmy byly úspěšně uvedeny v kinech Petrohrad, Moskva a Riga. V roce 1998 byla francouzská verze filmu restaurována a přeložena do ruštiny s mluveným jednohlasým překladem. A v roce 2013 vyšlo nové restaurování francouzské verze s kompletním restaurováním filmu.

Fantômas (P. Feioche, Francie, 1932)

První zvuková adaptace Fantomase (film, 1932) . Režie Pal Feios [16] , Jean Gallant jako Fantômas, Tom Bourdelle jako Juve [17]

Pal Feios se chystal vydat řadu Fantômasových filmových epizod. Film ale kritice neobstál, a proto se nepokračovalo. Film zůstal s otevřeným koncem. Film vyšel na francouzském DVD s anglickými titulky. V Rusku tento film nevyšel na DVD, ale byl neoficiálně přeložen do ruštiny Phoenix Cinema Club.

Monsieur Fantômas (E. Murman, Belgie, 1937)

Belgická filmová adaptace. Krátký černobílý němý surrealistický film "Monsieur Fantômas" ( fr Ernst Murman) (1937), režieMonsieur Fantômas.  Filmy mají ruské titulky pro názvy němých filmů.

Fantômas (J. Sasha, Francie, 1946)

Jedná se o třetí francouzskou filmovou adaptaci režiséra Jeana Sashy. Černobílý zvukový film.

Fantômas vs. Fantômas (R. Vernay, Francie, 1949)

Film „ Fantômas proti Fantômasovi “ byl uveden do kin v roce 1949 a je pokračováním třetí francouzské filmové adaptace režiséra Jeana Sashy v režii Roberta Vernaye.

Tento film vyšel na francouzském DVD s anglickými titulky. . V Rusku tento film nevyšel na DVD, ale byl neoficiálně přeložen do ruštiny Phoenix Cinema Club.

Fantômasova trilogie (A. Hunebel, Francie, 1964-1967)

Čtvrtá francouzská adaptace. Tři filmy o Fantômasovi v režii André Hunebela s Jeanem Maraisem jako Fantômasem a Fandorem a Louisem de Funèsem jako komisařem Juvem:

  1. Fantômas ( fr.  Fantômas ) (1964).
  2. Fantômas zuřil ( francouzsky:  Fantômas se déchaîne ) (1965).
  3. Fantômas proti Scotland Yard ( francouzsky:  Fantômas contre Scotland Yard ) (1967).

Na rozdíl od ponurého zdroje a prvních filmových adaptací je trilogie natočena v komediálním duchu, ve skutečnosti není součástí fantasy hry, ale její parodií. Podle řady znaků se také jedná o parodii na sérii špionážních dobrodružných filmů o britském superšpionovi „007“ Jamesi Bondovi (Bondiana) , která si od počátku 60. let získává na popularitě [18] . Akce je přesunuta do Francie v 60. letech. Postavy využívají různé technické prostředky: Fantomasovo auto se promění v tryskové letadlo, jeho nucení inženýři vymyslí zařízení potlačující lidskou vůli a podobně. Komisař Juve je zobrazen jako vybíravý, hloupý a narcistický smolař.

V sovětských pokladnách byla trilogie nadabována do ruštiny a měla velký úspěch, vyšla i na kazetách pro filmový projektor. Jak dokazuje Mylene Demongeot , hlavní novinářka Helene, ve své knize „Moje kino. Jeden život a mnoho filmů “(Mylène Demongeot: Mémoires de cinéma - Une vie et des movies, Paříž, kolekce Éditions Hors, 2011), poté, co filmový štáb navštívil moskevský filmový festival v roce 1964, bylo plánováno natočit nový seriál o Fantomas:„ Fantomas v Moskvě “. „Projekt ale selhal. De Funes chtěl udělat něco jiného, ​​ale Jean Marais o tom nechtěl ani slyšet. Role loutky v předchozí sérii mu bohatě stačila. K tomu všemu Fantômasův zelený make-up a gumové masky způsobily, že se mu na obličeji objevily pupínky...“

Režisér André Hunebel původně plánoval natočit 12 dílů komedie o Fantomasovi a v době, kdy začalo natáčení prvního filmu, měl v rukou scénáře minimálně k pěti filmům.

Řada

Minisérie Fantomas (E. Sedgwick, USA, 1920)

Černobílá němá 20dílná minisérie od Edwarda Sedgwicka, USA [19] .

Děj volně navazoval na původní knihu: Fantômas je ochoten přestat páchat zločiny výměnou za klidný život. Roli Fantomase ztvárnil Edward Roseman . Myslelo se, že je ztraceno, vyšlo to jako Fantomas in America od Davida Whitea.

Minisérie Fantomas (K. Chabrol, H. Buñuel, Francie – Německo, 1980)

Pátá francouzská adaptace, koprodukce mezi Francií a Německem [20] . Každá epizoda, trvající asi hodinu a půl, byla s malými změnami založena na původních románech. Seriál režírovali Claude Chabrol , Juan Luis Buñuel . Roli Fantômase ztvárnil Helmut Berger , roli inspektora Juve - Jacques Dufilo .

Seznam seriálů:

  1. Magické lešení / fr.  L'échafaud magique (založený na prvním románu „Fantômas“). Děj: markýza, která vyhrála v loterii 100 tisíc francouzských franků, byla zabita ve vlaku, byl jí ukraden los. Komisař Juve zahajuje vyšetřování této vraždy. Doba působení, založená na zmínkách o službě lorda Beltama v Keni a premiéře andaluského psa  , je 1929.
  2. Čertovo objetí / fr.  L'étreinte du diable (založený na druhém románu Juve proti Fantômasovi). Děj: ve vyloupeném bytě je nalezeno tělo ženy, všechny její kosti jsou zlomené. Inspektor Juve je přesvědčen, že je zde zapleten i Fantômas, a společně s Fandorem zahájí vyšetřování.
  3. Mrtvý vrah / fr.  Le mort qui tue (založený na třetím románu, Dead Man Killer). Děj: Ve městě dojde k sérii vražd bezprostředně poté, co z vězení zmizí mrtvé tělo. Předpokládá se, že vraždy spáchal muž, který již zemřel. Novinář Fandor se ujme tohoto vyšetřování a brilantně ho dotáhne do konce, ale Fantômasovi se podaří uprchnout.
  4. Tramvaj duchů / fr.  Le tramway fantôme (založený na pátém románu Fantomasův vězeň). Děj: Fantômas unese krále Transylvánie a dozví se od něj, kde je uchováváno hlavní bohatství království, červený diamant. Inspektor Juve je zaměněn za Fantômase, zatímco Fantômas utíká s diamantem. Lady Beltham navštíví krále s nabídkou vykoupení diamantu.

Film byl poprvé přeložen kabelovou televizí v roce 1991. Tato filmová adaptace vyšla v Rusku na DVD u Prestige s ruskými titulky a moderním překladem.

Fantomas si sundává masku (A. Kagadeev, N. Kopeikin, Rusko, 2007)

“ Fantômas sundá masku ” (2007) je ruská komedie s prvky francouzské trilogie o Fantômasovi v režii Andre Yunebela v nastudování A. Kagadeeva a N. Kopeikina (studio NOMfilm ) . Soundtracky k filmu a hudební doprovod jsou převzaty z původní trilogie. Tento film je pokračováním čtvrté francouzské filmové adaptace režiséra André Hunebela .

Nevydaný film Fantômas (C. Gan, Francie, 2012)

Ve Francii bylo uvedení filmu „Fantômas“ naplánováno na rok 2010, poté bylo vydání odloženo na rok 2012 a projekt je v současné době zmrazen [21] . Režisér filmu Christophe Gahn v roce 2014 prozradil, že projekt byl odložen kvůli neshodám s producentem ohledně konceptu filmu [22] .

Vliv a napodobování

Typy

První román o Fantômasovi je dějově velmi podobný románu Gastona Lerouxe „ Tajemství žluté komnaty“ (1907), ve kterém se také objevuje nepolapitelný a schopný reinkarnace superzločinec Ballmeyer a jeho neustále pronásledující novinář-detektiv Rouletabille.

Jako vedlejší hrdina

  • Macario vs. Zagomar je italský film z roku 1944, ve kterém se Fantômas stal Zagomarem, protože Italové nebyli schopni získat práva k užívání tohoto jména .
  • Fantomase můžeme vidět v české pohádce " Arabella " (v roli Františka Peterky), ve které je kladnou postavou - hlavou Země pohádek pro dospělé, hraničící s Královstvím pohádek pro děti. V pokračování série – „Arabella se vrací, aneb Rumburak – král Země pohádek“ (jako Fantomas Pavel Nova) – je představen jedinečný průběh událostí: hlavní antagonista série – Rumburak – se mění ve Fantomase (většinou se Fantomas vždy promění v jiné lidi).
  • Fantomas se také objevuje v sovětském filmu " Sedm starců a jedna dívka ", ve snu jednoho z hrdinů - sběratele Anisova (podřimoval v kině na filmu Yunebel). V podobné epizodě filmu " Staří lupiči " (hrdina-vyšetřovatel snil o pronásledování zločince v masce) lze také vidět narážku a zároveň parodii na filmy Yunebel.
  • Vliv Unebelovy francouzské filmové trilogie o Fantômase na mladé diváky se odráží v sovětském dvoudílném televizním filmu Aniskin a Fantômas (režie: Michail Žarov a Vladimir Rapoport ) (1974).
  • Jeden z hrdinů filmu „ V tajnosti celému světu “ hází poznámky jménem Fantômase (epizoda je založena na příběhu „Fantômas“ od Viktora Dragunského ).
  • V sovětském hudebním televizním filmu Kouzelná lucerna existuje parodie na filmy o Fantomasovi (v hlavních rolích: komisař Juve - Gennadij Chazanov , Fantomas - Emmanuil Vitorgan , Helena - Natalia Selezneva , Fandor - Jurij Volincev ).
  • Fantomas se objevuje ve dvou francouzských hrách: Nick Carter vs. Fantômas (1910) od Alexandra Bissona a Guillauma Liveta a Sherlock Holmes vs. Fantomas ( La Mort d'Herlock Sholmes, ou Bandits en Habits Noirs , 1914) od Pierra de Wattyne a Yorril Walter .
  • Román Julia Cortazara Fantomase contra los vampiros multinacionales (1975).
  • Jedna z postav novely Doctor Who Muž se sametovou maskou se jmenuje Fantômas.
  • Existuje postava z Marvel Comics jménem Fantomex , která se poprvé objevila v srpnu 2002. Vytvořili ji Grant Morrison a Igor Kordey pro nový komiks X-Men .
  • V části The New Traveler's Almanach grafického románu Liga výjimečných, svazek II , je Fantômas popsán jako člen „Les Hommes Mystérieux“, francouzského protějšku Ligy výjimečných, spolu s Arsènem Lupinem , leteckým pirátem. Robur a Nyuktalop [24] . V pokračování The League of Extraordinary Gentlemen: Black Dossier je střet Ligy s Les Hommes přerušen, když Fantômas odpálí bombu, která ničí Opéra Garnier , poté, co čistou angličtinou řekl: „I win“.
  • Ve filmové verzi Ligy výjimečných Alana Moora se Fantom - postava připomínající titulní postavu Fantoma Opery - podobá Fantomase, ačkoli se ukázalo, že je ve skutečnosti M a profesor Moriarty .
  • Ve francouzské verzi rozšířeného vesmíru Walda Newtona Jean-Marc Loffissier navrhl, že Fantômas by mohl být synem Rocambola a jeho nepřítele a milenky Helene Palmure [25].
  • Fantômas se krátce objeví v románu Kim Newman Krvavě rudý baron.
  • Fantomas sloužil jako inspirace pro postavu Přízrak bez končetin v blokové karikatuře Adult Swim The Ventura Brothers . Jeho příjmení je Fantomas. Obraz maskovaného padoucha visí na zdi jeho kanceláře na Státní univerzitě v epizodě „Neviditelná ruka osudu“. Ukáže se, že Fantom bez končetin je vnukem slavného zločince. Sám Fantomas se objeví ve flashbacku epizody 3. řady „ORB“ jako jeden z původních členů Guild of Calamitous Intent .
  • Na konci superhrdinského pastiše All Hallows Eve Davida Eveleigha je zmíněna budoucí bitva mezi Fantômasem a Evou (hlavní hrdinkou knihy). Evely později napsala tři povídky All Hallows Eve vs. Fantômas s podtitulem The Spectre Of Crime, The Woman In White a Kiss And Live To Tell .
  • V příběhu „Fantômville“ od Nicka Campbella ze sbírky Wildthyme in Purple se Fantômas setkává s cestovatelkou časem Iris Wildtime.
  • Album ruské skupiny Messer Chups "Crazy Price" otevírá skladba s názvem "Fantomasophobia", která obsahuje ukázky z trilogie A. Junebela.

Další zmínky

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Restait à trouver une illustration saisissante pour la couverture du Premier Volume. Marcel Allain a déniche un projet d'affiche dotčeného les "Pillules Pink pour personnes pâles". hlavní droite laisse échapper dans le ciel une traînée de pilulles. Une idée à creuser, auis dont l'auteur a omis de laisser nom et adresse Il ne s'est jamais fait connaître depuis la naissance dul'image Malgré lui Voici komentář: "Puisque vous tenez à cette affiche, navrhněte Fayarda, il n'y a qu'à effacer la traînée de pillules, remplacer la boîte par un poignard, et ça fera l'affestaire né..." Ainsi, se Výraz Roberta Desnose, klasický obraz pařížské onirologie. 'inspirer illustrateurs et peintres. L'un d'eux, Magritte, s'est borné à la reproduire en remplaçant le poignard par une rose“, Francis Lacassin, preface de Fantômas, Paris, Robert Laffont, 1987, s. 21-22 (citováno z knihy: Francis Lacassin, À la recherche de l'empire caché: mythologie du roman populaire, Paris, Julliard, 1991, str. 129).
  2. ↑ Alfu, Patrice Caillot a François Ducos. Gino Starace, ilustrátor Fantômas. - Amiens: Encrage , 1987. - S. 160. - (Portréty). - ISBN 2-906389-05-6 .
  3. ↑ Annabel Audureau. Étude des couvertures de la série des Fantômas dessinées par Gino Starace entre 1911 et 1913  (francouzsky) . Belphegor. Littérature populaire et culture mediatique (1. listopadu 2013). Datum přístupu: 31. ledna 2015. Archivováno z originálu 4. února 2015.
  4. ↑ The Victorian Translators of Verne: Mercier to Metcalfe Archived 3 March 2016 at Wayback Machine .
  5. ↑ Ruský čas. - Paříž, 1925-1929. - Denně. - 1926 . Získáno 9. listopadu 2020. Archivováno z originálu dne 9. listopadu 2020.
  6. ↑ Chybějící vlak . Staženo 15. 5. 2015. Archivováno z originálu 18. 5. 2015.
  7. ↑ Outlaw 's Daughter Archived 4 March 2016 at Wayback Machine .
  8. ↑ Viktor Iljič Božovič (bibliografický odkaz) na základě „Cizinců ze Sov. encyklopedie“, 1987, komp. Yutkevich S.I.
  9. ↑ Disertační práce o Ph.D. n. na téma " Motiv dvojníka a duality v díle Gerarda de Nerval Archivní kopie z 23. září 2015 na Wayback Machine ", 1996; v současnosti jako novinář/redaktor v novinách Vedomosti.
  10. ↑ Překlady Valeryho Orlova Archivováno 12. září 2014 na Wayback Machine .
  11. ↑ Zdroj . Získáno 20. 5. 2015. Archivováno z originálu 5. 3. 2016.
  12. ↑ Vždy přitahován svou krásou Ala-Too / Životopisné informace .
  13. ↑ Komentář k „Konjunkci nezávislosti médií“ Archivováno 4. března 2016 na Wayback Machine na počátku 21. století.
  14. ↑ Andrej DEMENKOV. Mezi západem a východem Archivováno 14. března 2016 na Wayback Machine . Noviny "Ruský pošťák" 25.01.99.
  15. ↑ Juve contre Fantômas  na internetové filmové databázi
  16. ↑ Fantômas  na internetové filmové databázi
  17. ↑ F. (Pseudonym recenzenta). Fantomas (recenze) . Renesance (27. května 1932). - Ročník 7. - č. 2551. Získáno 31. ledna 2015. Archivováno 5. března 2016.
  18. ↑ Shary, Andreji. Sign F: Fantomas v knihách a na obrazovce. - M. : Nová literární revue, 2007. - 158 stran Str. — ISBN 5867935175 , 9785867935177.
  19. ↑ Fantomas  na internetové filmové databázi .
  20. ↑ Fantômas  na internetové filmové databázi .
  21. ↑ Fantomas  na internetové filmové databázi .
  22. ↑ Christophe Gans explique pourquoi Fantômas ne s'est pas fait  (francouzsky) (17. února 2014). Staženo 13. 5. 2015. Archivováno z originálu 18. 5. 2015.
  23. ↑ Chiti, Roberto & Poppi, Roberto The Films: Všechny italské filmy od roku 1930 do roku 1944 Gremese Editore, 2005
  24. ↑ Les Hommes Mysterieux 1910 (nedostupný odkaz) . comp.dit.ie. _ Získáno 28. července 2010. Archivováno z originálu 14. března 2011. 
  25. ↑ Genealogický strom francouzského Wold Newton Universe: Rocambole & Fantomas / Belcamp / Kergaz Families . CoolFrenchComics.com . Datum přístupu: 28. července 2010. Archivováno z originálu 24. června 2010.

Literatura

  • Kněz, Martin. Cambridge Companion to Crime Fiction  (neopr.) . - Cambridge: Cambridge University Press , 2003. - s  . 71-72 . - ISBN 0-521-00871-9 .
  • Zelená, Martine. Sedm typů dobrodružného příběhu: Etiologie hlavního žánru  (anglicky) . – Penn State Press, 1991. - S. 197-198. — ISBN 0-271-02729-0 .
  • Shary, A. Sign F: Fantomas v knihách a na obrazovce. - Nová literární revue, 2007. - 160 s. - (Idoly našeho dětství). - 3000 výtisků.  — ISBN 5-86793-517-5 .
  • Alfu, L'Encyclopédie de Fantômas. Étude sur un classique , Paříž, Alfu/Autoedition, 1981, 336 P. Réédition : Encrage, 2011.
  • Annabel Audureau, Fantômas: Un mythe moderne au croisement des arts , Presses universitaires de Rennes, 2010, 334 s.
  • Loïc Artiaga, Matthieu Letourneux, Fantômas! Biographie d'un criminel imaginaire , Éditions Les Prairies Ordinaires, coll. "Singulières Modernites", 2013.
  • Étienne Barillier, Les Nombreuses Vies de Fantômas , Les Moutons électriques, kol. Bibliothéque rouge, sv. 4, 2006.
  • Alfredo Castelli, Fantômas. Un secolo di terrore , Řím, Coniglio editore / Museo italiano del fumetto e dell'immagine, 2011, 240 s.
  • Thierry Thomas, Cependant Fantômas , éditions La Pionnière, 2009, ISBN 978-2-908092-56-1 .
  • Jean-Claude Vareille, L'Homme maska, le justicier et le détective , Lyon, Presses universitaires de Lyon, kol. "Littérature et idéologie", 1989, 208 s.
  • Chekalov K. A., Pakhsaryan N. T. Architektonika románového cyklu P. Souvestreho a M. Allena o Fantomasovi a problému seriality v masové literatuře  // Studia Litterarum. - 2017. - V. 2 , č. 4 . - S. 114-133 . - doi : 10.22455/2500-4247-2017-2-4-114-133 .
  • Mnoho autorů. Fantômas dans le siècle. Dossier complémentaire: Biography de chanteurs  (francouzsky) . Belphegor. Littératures populaires et culture mediatique (2013). — # 11-1 (tematické číslo vědeckého literárního časopisu).
  • Mnoho autorů, "Fantômas?... C'est Marcel Allain", La Tour de feu , cahier numéro 87-88, prosinec 1965, 160 s.
  • Emmanuelle André, "De l'indice visuel à la trace fantômatique ( Fantômas , Louis Feuillade, 1913-1914)", Double jeu. Théâtre / Cinéma , #8, "Les images aussi ont une histoire", Presses universitaires de Caen , 2011, s. 97-114.
  • Philippe Azoury, Jean-Marc Lalanne, Fantômas, moderní styl , Centre Pompidou/Yellow Now, 2002.
  • Collectif, "Spécial Feuillade / Fantômas", L'Avant-scène cinéma , #271-272, 1er-15 juillet 1981, 98 s.
  • Marc Lemonier (pref. Mylène Demongeot), Sur la piste de Fantômas , Édition Hors Collection/Gaumont, 2005.
  • René Navarre (présention et notes de François-Marie Pons), Fantômas c'était moi. Souvenirs du créateur de Fantômas en 1913 , L'Harmattan, kol. Graveurs de memoires, 2012.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích
 Fantomas
Tvůrci
Filmová série Louis Feuillade
Trilogie André Hunebel
Filmy a seriály
knihy