Hodina

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 23. ledna 2021; kontroly vyžadují 12 úprav .
Hodina
h, h

Od půlnoci do 1:00 na 24hodinových digitálních hodinkách
Hodnota Čas
Systém používá se ve spojení s SI
Typ derivát
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Hodina (ruské označení: h ; mezinárodní: h ) je mimosystémová jednotka času . Podle moderní definice je hodina přesně 3600 sekund , což odpovídá 60 minutám nebo 1/24 dne . Také, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že sekunda SI se rovná 9 192 631 770 periodám záření, což odpovídá přechodu mezi dvěma hyperjemnými úrovněmi základního stavu atomu cesia-133 [1] , hodina se rovná 33 093 474 372 000 takových period. Akademická hodina trvá 45 minut. "Klidná hodina" nebo "mrtvá hodina" [2] [3] v nemocnicích , domovech důchodců a zařízeních péče o děti ( zahrady , tábory ) - 120 minut.

Hodina není jednotkou Mezinárodní soustavy jednotek (SI) , ale její použití v Ruské federaci je povoleno ve spojení s jednotkami SI bez omezení rozsahu a doby trvání vstupu. V tomto případě se nepoužívá název a označení hodiny s dlouhými a násobnými předponami SI [4] .

Historie

Poprvé se rozdělení dne na hodiny (ovšem s různou délkou hodin) nachází ve starověkém Egyptě kolem roku 2100 před naším letopočtem. e. tento systém pro orientaci v čase používali egyptští kněží. V tomto dni 24 hodin zahrnovalo jednu hodinu ranního soumraku, deset hodin dne, jednu hodinu večerního soumraku a dvanáct hodin noci. Kolem roku 1300 př.n.l. E. denní počítání času bylo reformováno: denní světlo a tma byly rozděleny do 12 částí, v důsledku čehož se trvání „denních“ a „nočních“ hodin měnilo v závislosti na ročním období [5] .

V Babylonu bylo také rozdělení dne a noci na 12 hodin. Podle "Historie" (II, 109) Herodota staří Řekové tento systém převzali od Babyloňanů , později, pravděpodobně od Egypťanů nebo Řeků, Římané . Například v zimě trvala „denní hodina“ v Římě asi 45 minut.

Termín „hodina“ se poprvé objevil v řečtině ve druhé polovině 4. století před naším letopočtem. E. [6] Claudius Ptolemaios , který žil ve 2. století našeho letopočtu. e. oficiálně zavedlo rozdělení dne na 24 hodin [7] .

Ve starověkém Římě byly denní hodiny kombinovány do čtyř stejných časových období a noční hodiny byly také spojeny do čtyř „strážních“ (povinností strážní služby), každá po třech hodinách: dvě stráže před půlnocí a dvě po [8] .

Ve středověké Evropě se denní čas dělil na bohoslužby, jejichž začátek a trvání se počítaly podle starořímského denního počtu [8] . (Viz Liturgie hodin )

V Novgorodské republice se také hodiny denního světla (den) dělily na 12 hodin, jako v Moskvě v 15. století zřejmě také, jak lze usoudit ze zprávy o smrti metropolity Filipa I. [9] .

V 16.–17. století se v Rusku používalo denní měření času , kdy byla doba trvání hodiny nastavena konstantní, ale v závislosti na určitém datu konkrétního měsíce v roce se počet „den“ a „ noční“ hodiny se změnily. Jejich počet se pohyboval od 7 do 17 [10] . Podle tohoto harmonogramu byly vypravovány bohoslužby, ale ten byl synodou v roce 1722 zrušen s nahrazením starých hodin běžnými evropskými a počátkem dne se stala půlnoc a ne ráno, jak tomu bylo dříve [9 ] .

V každodenním životě byla dlouhou dobu (v některých zemích Středomoří  - až do 19. století) používána hodina s proměnlivou dobou trvání [6] .

Viz také

Poznámky

  1. Usnesení 1 26. CGPM (2018) (odkaz není k dispozici) . Získáno 7. března 2021. Archivováno z originálu dne 4. února 2021. 
  2. Den v pionýrských táborech.
  3. Mrtvá hodina.
  4. Předpisy o jednotkách množství povolených pro použití v Ruské federaci Archivní kopie z 2. listopadu 2013 o Wayback Machine Schváleno nařízením vlády Ruské federace ze dne 31. října 2009 č. 879.
  5. Bickerman E. Chronologie antického světa. Blízký východ a starověk.  - M., 1976. - S. 11-12
  6. 1 2 den
  7. Den a noc – den pryč
  8. 1 2 I. N. Gansvind „Čas jako cyklus. Proč je ciferník označen čísly od 1 do 12? Archivováno 17. ledna 2008.
  9. 1 2 D. Prozorovský den, ve starověkém Rusku // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  10. L. V. Čerepnin „Ruská chronologie“, § 14. Dny a jejich rozdělení

Odkazy