Balak (dialekt)

Balak ( polsky: Bałak ) je žargon , společenský dialekt polského jazyka , běžný ve městech Galicie na konci 19. - první polovině 20. století.

Používají méně vzdělaní Poláci v Drohobyči , Boryslavi a dalších městech v Haliči . Charakteristickým rysem Balaku je nasycenost slovní zásoby ukrajinskými slovy (obecná ukrajinština a dialekt) a velký vliv ukrajinské fonetiky („chlib“ místo „chleb“, „h“ místo „g“ v mnoha slovech a ostatní). S ukrajinským městským dialektem má balak také společnou výpůjčku německých slov, zejména těch, která jsou spojena s rakouskou realitou ve správě, hospodářství a vojenském životě. V mnoha případech se balak změnil ve smíšený polsko-ukrajinský dialekt, zvláště když jej používali lidé ukrajinského původu. Stylizace jako balak byla hlavním prostředkem individualizace textu děl některých polských prozaiků zZápadní Ukrajina ( Andrzej Khtsiuk , [1] ) a autoři humorných lyrických básní a textů ( Marian Hemar ). Částečně z polské literatury a částečně z dialektu lvovských Ukrajinců starší generace si prvky balaku v poslední době vypůjčili jednotliví lvovští ukrajinští spisovatelé ( Jurij Vinničuk ).

Některé zdroje připisují lvovský dialekt Balakovi, ale lvovský dialekt se liší od balaku v rozmanitosti výpůjček: Balak vzniká jako výsledek ukrajinských výpůjček do polského jazyka a základem pro lvovský dialekt je směs polštiny a ukrajinštiny , německy a jidiš . To znamená, že navzdory stejným důvodům vzniku mají balacké a lvovské dialekty různé základy a také se od sebe výrazně liší.

Viz také

Literatura

Poznámky

  1. ↑ Atlantida: Diskuse o velkovévodství Balaku Archivováno 16. října 2012 na Wayback Machine

Odkazy