| Dushara | |
|---|---|
| Arab. ذو شرى , řečtina. Δουσάρης | |
| Reliéf z Národního muzea v Damašku | |
| Mytologie | Arabská mytologie |
| terén | Nabatejské království |
| Podlaha | mužský |
| Identifikace | Zeus , Dionýsos |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Dushara nebo Zu-Shara ( arabsky ذو شرى , řecky Δουσάρης , Dousárēs ) je božstvo starověkého arabského panteonu . Byl nejvyšším božstvem v panteonu státu Nabatea a byl také uctíván některými kmeny severní a střední Arábie .
Jméno božstva je zjevně arameizací arabského "Zu-Shara" ("majitel Shara"). Shara je pravděpodobně jméno Petra a také možná náhrada za zakázané jméno božstva Aarra . Také ztotožňován s Orotaltem , kterého Herodotos zmínil mezi bohy uctívanými Araby [1] [2] .
Dushara byl bůh patrona Petry , hlavního města Nabatejců, a Madain Salih , stejně jako bůh hromu, a byl ztotožňován se Zeusem ze starověkého řeckého panteonu . Zároveň byl bohem zemědělství a vegetace, vinohradnictví a vinařství a odpovídal Dionýsovi . Podle starověkého arabského mýtu se Dushara narodila jako kamenná panna. Identifikace s Dionýsem a narození z panny naznačují, že byl zjevně umírajícím a vzkříšeným bohem . Je možné, že během islámského období v Nabatea byl Dushara identifikován s Alláhem , ale je možné, že Alláh byl v Nabatea uctíván spolu s Dusharou.
Svatyně Dushara v Petře zahrnuje velký chrám, v jehož středu je velký černý krychlový kámen, kterému se přinášely oběti. Kromě toho byla v přístavu Pozzuoli na západním pobřeží Itálie objevena svatyně Dushara pocházející z poloviny 1. století př. n. l. [3] .
Uctívání Dushary bylo mezi arabskými kmeny rozšířeno i po pádu nabatejského státu - v římské době a možná již v době islámské [4] . Jméno Dushara zmiňuje islámský historik z 9. století Hisham ibn Muhammad al-Kalbi ve své knize Idolů.
| Arabská mytologie | |
|---|---|
| božstva | |
| idoly | |
| stvoření | |
| viz také | |