Jí (Glinka)

„To her“  je romance M. I. Glinky na motivy básně Adama Mickiewicze v překladu S. G. Golitsyna . Napsáno v roce 1843.

Historie

Ve svých „Poznámkách“ (dokončených v roce 1855 [1] ) Glinka připomíná okolnosti napsání romance: „V témže roce 1843, pokud se nepletu, jsem napsal romanci „K ní“, kterou z Mickiewicze přeložil princ S. Golitsyn“ [2] . Je známo, že Glinka, který měl polské kořeny, se zajímal o polskou kulturu a osobně se znal s mnoha jejími postavami, včetně Mickiewicze. Později, v roce 1849, napsal román na základě jiné básně Mickiewicze a odkazoval na původní polský text. Tato romance je známá jako " Rozmowa " [3] .

Romance vychází z ruského překladu básně A. Mitskeviche „Do DD“ („To D. D.“) v překladu S. G. Golitsyna [4] . Je pozoruhodné, že tato báseň, kterou vytvořil Mickiewicz v roce 1825, byla opakovaně napsána jak polskými ( Chopin , Moniuszko ), tak ruskými skladateli, včetně Alyabieva , Čajkovského , Cui a Rimského-Korsakova [5] .

Autogram romance "K ní" nebyl nalezen. Nejprve ji vydala firma Odeon a později F. T. Stellovsky [4] .

Obecná charakteristika

Když ve veselou hodinu otevřeš rty,
A vrkáš ke mně něžněji než holubice,
budu s rozechvěním poslouchat, jsem úplně vedle,
bojím se vyslovit jediné slovo,
mlčím, nechci další blaženost,
poslouchal bych, poslouchal a poslouchal tě.

Ale oči jiskřily živěji než křišťály,
Perleťové zuby svítí mezi korály,
ruměnec ve tvářích už začal hrát!
Teď hledím odvážněji do tvých očí, přibližuji své
rty a není tu žádná moč k poslechu,
chci líbat, líbat, líbat!

Podle skladatele A. N. Serova považoval Glinka sám romanci „To Her“ za „cetku, žert napsaný za půl hodiny“ [6] . Přesto Serov nazývá romanci „kouzlo“ a např. badatelka Glinkina díla O. E. Levaševa ji staví nad pozdější romanci „Rozmowa“ [7] .

Svým rytmickým vzorem (trojitý metr s podtrženým posledním taktem) je romantika extrémně podobná polské mazurce , což zdůrazňuje i autorské označení "Tempo di mazurka" [8] . Ve vokální části se kombinuje píseň (vnitroslabičný chorál) s tancem (široké skoky charakteristické pro mazurku) [9] .

M. A. Ovchinnikov upozorňuje na hojnost autorských poznámek naznačujících charakter provedení jednotlivých frází: dolcissimo , agitato , spianato assai , marcato ma dolce , con fuoco . To podle jeho názoru svědčí o teatrálnosti, scéničnosti romance. Jemné nuance a rozmanitost tahů jsou navrženy tak, aby co nejvíce zdůrazňovaly náruživost řeči lyrického hrdiny [8] .

Účinkující

Glinka, který měl dobrý hlas, často sám předváděl své románky. A. N. Serov vzpomíná, jak zpíval romanci „To Her“: „Animace, horlivá recitace při slovech“ Ale oči jiskřily živěji než krystaly, umělecká úplnost celé romance v jejím „nemožně zamilovaném“ výrazu byla úžasná. [6] .

Mezi účinkujícími romance v různých letech byli L. V. Sobinov , A. F. Vedernikov , D. A. Korolev , Yu. A. Gulyaev , E. V. Obraztsova , I. K. Arkhipova , Z. A. Dolukhanova , V. M. Baeva , D. Yachet , G. Shutofel-Ne . et al. , [10] [11] .

Poznámky

1. ↑ Glinka, 1988 , str. 5.
2. ↑ Glinka, 1988 , str. 111.
3. ↑ Belza, 1953 , str. 54.
4. ↑ 1 2 Romance a písně, 1979 , s. 7.
5. ↑ Karpová, 2016 , str. 131-132.
6. ↑ 1 2 Serov, 1984 , str. 39.
7. ↑ Levasheva, 1988 , s. 269.
8. ↑ 1 2 Ovčinnikov, 1988 , s. 121.
9. ↑ Karpová, 2016 , str. 131.
10. ↑ Navolokina, 2019 , str. 133-134.
11. ↑ Ukhaneva, 2015 , str. 181.

Literatura

• Polští přátelé Belzy I. F. Glinky  // Sovětská hudba. - 1953. - č. 6 . - S. 54-58 .
• Glinka M. Editorial // Romance and Songs (pro zpěv s doprovodem klavíru). - M . : Hudba, 1979. - T. 2. - 160 s.
• Glinka M. I. Poznámky. - M . : Hudba, 1988. - 222 s.
• Glinka M. I. Komentáře // Poznámky. - M . : Hudba, 1988. - 222 s.
• Gordeeva E. M. Glinka-performer // Na památku Glinky. 1857-1957. Výzkum a materiály / V. A. Kiselev, T. N. Livanová, V. V. Protopopov. - M . : Nakladatelství Akademie věd SSSR, 1958. - S. 227-279.
• Báseň Karpova E.K. Adama Mickiewicze „My Spoiled Girl“ ve vokálních textech ruských skladatelů  // Moderní trendy ve vývoji vědy a techniky. - 2016. - č. 4-5 . - S. 131-133 .
• Levasheva O. E. Michail Ivanovič Glinka: Monografie: ve 2 knihách. - M . : Music, 1988. - T. 2. - 352 s. — ISBN S-7140-0077-3.
• Navolokina I. V. Dílo skladatele M. I. Glinky ve zvukových dokumentech RGAFD. K 215. výročí jeho narození . — M. : Federální státní instituce Ruský státní archiv záznamů dokumentů, 2019. — 314 s.
• Ovčinnikov M. A. Tvůrci ruské romance (vydání 1). - M . : Hudba, 1988. - 160 s.
• Serov A. N. Vzpomínky M. I. Glinky. - L . : Hudba, 1984. - 55 s.
• Ukhaneva A. A. Komorní a vokální díla ruských skladatelů 17.–21. : bibliografické materiály . - Petrohrad. : Polytechnic-service, 2015. - svazek 1. - 595 s.

Odkazy

• Mickiewiczova báseň „ Do DD “ na Wikisource
• Na stránce "Ruská klasická romance" .  (neurčitý)(Viz část „Jí“)