Mazurský dialekt polského jazyka
Mazurský dialekt je dialekt patřící do severní části mazovského dialektu [1] .
Od 14. století se osadníci z Mazovska začali usazovat v jižním Prusku, které bylo zničeno křížovými výpravami Řádu německých rytířů proti Prusům . Podle jiného zdroje začalo osídlení až v 16. století, v době reformace.
V 70. – 80. letech 20. století. mazurský dialekt skutečně zmizel z jazykové mapy Polska v důsledku migrace asi 160 000 Mazurů do Německa. Podle některých odhadů v současnosti mluví mazurským dialektem 10 až 15 tisíc lidí.
Mnoho příkladů mazurského dialektu obsahuje povídka Melchiora Wankoviče „Na stezkách Smentky“.
Charakteristické rysy dialektu
- mazurenia nebo shoda syčení a pískání;
- asynchronní měkkost labial b', p', f', w' se vyslovují jako bj / bź , pj / pś , fj / fś , wj / wź ;
- někdy přechodné změkčení k , g , ch na ć , dź , ś (srov. podobný proces v kašubském dialektu);
- labializace hlásky o (někdy též u ) v anlaut ;
- samohláska y odpovídala i
- před souhláskou ł se samohlásky i a y vyslovují jako u , například buł , zuł (s lit. był , żył )
- denasalizace ą a ę , které se vyslovují jako o a e
- v části nářečí se z ę stalo ã ( nazální), které se po denasalizaci vyslovuje jako
- přítomnost á ( úzká ), která je v různé míře připodobňována k samohlásce o
- přítomnost é ( e úzký ), nejčastěji v instrumentálním případě zájmen, např. nasémi , dobrémi
- v pádech genitivu a dativu podstatných jmen ženského rodu v jednotném čísle spisovné koncovce -ej odpovídá -i , například nasi , dobri
- ó ( o úzký ) se vyslovuje buď jako ů (uprostřed mezi o a u ) nebo jako u (jako ve spisovném jazyce)
- přechod počátečního ja- na je- a ra- na re-
- přechod a na e nebo e na a
- m' se vyslovuje buď jako mń nebo jako ń , například mniasto / niasto (srov. lit. miasto )
- disimilace kt na cht , např. chto (lit. kto )
- změna skupiny -jd- na -ńd- , např. przyńdo (lit. przyjdą )
- menší míra vlivu analogie na plynulé e v koncovkách jako -ek , například Łek - Łku , (srov. lit. lek - leku ).
- četné germanismy z dolnopruského dialektu německého jazyka a baltismy z jazyka pruského a jatvingského.
Mazurský dialekt sdílí mnoho rysů s warmským a kurpským dialektem.
Poznámky
- ↑ 1 2 Urbańczyk S. Zarys dialektologii polskiej. — Warszawa: PWN, 1972.
- ↑ Projekt Etheo. Jazyky národů světa (nepřístupný odkaz) . — Mapa polských dialektů od S. Urbanchika. Archivováno z originálu 15. dubna 2012. (neurčitý) (Přístup: 16. září 2011)
- ↑ Gwary Polish. Przewodnik multimedialny pod redakcją Haliny Karaś. Zasięg i podziały dialektu wielkopolskiego (polsky) (nepřístupný odkaz) . — Dialekt mazowiecki. Archivováno z originálu 15. dubna 2012. (Přístup: 16. září 2011)
Viz také
Odkazy
