Maupassant, Guy de

Guy de Maupassant
fr.  Guy de Maupassant
Jméno při narození	fr.  Henry-Rene-Albert-Guy de Maupassant
Přezdívky	Joseph Prunier [3] , Guy de Valmont [3] a Maufrigneuse [3]
Datum narození	5. srpna 1850( 1850-08-05 ) [1]
Místo narození	Miromesnil ( departement Seine-Maritime , Francouzská druhá republika )
Datum úmrtí	6. července 1893( 1893-07-06 ) [1] [2] (ve věku 42 let)
Místo smrti	Passy ( Paříž , Francouzská třetí republika )
občanství (občanství)	Francie
obsazení	romanopisec , básník
Roky kreativity	1880-1890
Směr	naturalismus
Žánr	román , povídka , báseň
Jazyk děl	francouzština
Ocenění	Vitae premium [d]
Autogram
Pracuje ve společnosti Wikisource
Mediální soubory na Wikimedia Commons
Citace na Wikicitátu

Guy de Maupassant ( fr.  Guy de Maupassant [ɡi də mopaˈsɑ̃] , celé jméno - Henri-René-Albert-Guy de Maupassant ( fr.  Henry-René-Albert-Guy de Maupassant ); 5. srpna 1850  - 6. července 1893 ) - největší francouzský prozaik , básník [4] , mistr příběhu s nečekaným koncem (např. " Náhrdelník ", 1884). Za devět let vydal nejméně dvacet sbírek krátkých próz, v mnoha ohledech blízkých naturalismu [5] .

Celoevropská popularita Maupassanta znamenala úpadek století románu , který byl nastíněn v 80. letech 19. století, a návrat módy příběhů [6] . Navzdory tomu Maupassant také vydal šest románů.

Životopis

Guy de Maupassant se narodil 5. srpna 1850 na starobylém panství Miromesnil poblíž Dieppe . Jeho otec Gustave de Maupassant patřil k lotrinské šlechtě, která se přestěhovala do Normandie . Matka Laura Le Poitevin znala Flauberta z mládí , jehož nejbližším přítelem byl její bratr Alfred , který brzy zemřel . Maupassant se od dětství vyznačoval vynikajícím zdravím, ačkoli jeho matka trpěla celý život neurózou a jeho mladší bratr, povoláním lékař , zemřel v psychiatrické léčebně.

Po krátkém studiu v semináři se Maupassant poté, co byl z něj vyloučen, přestěhoval do Rouenského lycea, kde dokončil studium. Při studiu na lyceu se projevil jako schopný student, zapálený pro poezii a divadelní umění. Během této doby se Maupassant úzce sbližuje s Louisem Bouilletem  – básníkem a správcem rouenské knihovny – a zejména s Flaubertem, který se stal mladíkovým literárním rádcem. Po absolvování lycée v roce 1869 a po poradě se svou matkou a Flaubertem odešel do Paříže, aby začal studovat práva. Vypuknutí války narušilo všechny plány.

Poté , co Maupassant prošel francouzsko-pruskou válkou jako prostý řadový voják, doplnil si své vzdělání četbou a zvláště se stal závislým na přírodních vědách a astronomii . Aby eliminoval nebezpečí, že ho tíží dědičná choroba, tvrdě pracoval na svém fyzickém rozvoji.

Ruina, která postihla jeho rodinu, přiměla Maupassanta vstoupit do funkce úředníka na ministerstvu námořní dopravy , kde zůstal asi deset let. Maupassant tíhl k literatuře. Více než šest let Maupassant, který se s Flaubertem úzce spřátelil, skládal, přepisoval a trhal napsané; ale do tisku se pustil teprve tehdy, když Gustave Flaubert rozpoznal jeho díla jako dostatečně vyzrálá a stylově ucelená.

Maupassant se nakazil syfilidou , když mu bylo asi pětadvacet let od jedné ze svých mnoha přítelkyň. Sám Maupassant píše jednomu ze svých přátel: „Mám syfilis, konečně skutečnou, a ne mizernou rýmu... ne, ne, skutečnou syfilis, na kterou zemřel František I. . Velké potíže! Jsem hrdý, ze všeho nejvíc pohrdám nejrůznějšími šosáky. Aleluja, mám syfilis, tak se už nebojím, že to chytím.

Maupassantův první příběh byl publikován v roce 1880 spolu s příběhy Zoly , Alexise , Cear , Ennika a Huysmanse ve sbírce Medan Evenings . Začínající spisovatel zasáhl literární kruhy svým příběhem " Pyshka ", který ukázal jemnou ironii a skvělé umění stručné a zároveň bohaté, živé charakteristiky.

V témže roce vydal Maupassant básnickou sbírku („Básně“, 1880), v níž jsou pozoruhodné zejména básně „Le mur“, „Au bord de l'eau“, „Désirs“ a „Vénus rustique“. Dramatický zážitek ve verších (“Histoire du vieux temps”) umožnil Maupassantovi stát se kronikářem v novinách Le Gaulois ; spisovatel v té době odešel z úředních služeb. Přestože byl Maupassant na počátku své literární kariéry znám jako stoupenec Zoly, nebyl zdaleka zastáncem „naturalistické“ školy, uznával ji jako úzkou a jednostrannou.

Guy de Maupassant se připojil k dopisu kulturních osobností, které požádaly pařížské úřady o zákaz výstavby Eiffelovy věže . Existuje slavná anekdota , kterou Maupassant údajně ukryl před „ošklivou kostrou“ v restauraci na vrcholu věže, protože to bylo jediné místo v Paříži, kde nebylo vidět [7] [8] .

Maupassantova díla měla velký úspěch; jeho výdělek dosáhl 60 tisíc franků ročně. Maupassant považoval za svou povinnost finančně podporovat svou matku a rodinu svého bratra. Bezuzdný způsob života rychle podkopal zdraví spisovatele; onemocněl tehdy nevyléčitelnou nemocí - syfilidou [9] . Od roku 1884 spisovatele pronásledují nervové záchvaty; jak narůstá deziluze a hypochondrie , upadá do neklidného idealismu , sužován potřebou najít odpověď na to, co uniká smyslům. Tato nálada nachází vyjádření v řadě povídek, včetně slavné povídky „ Orlya “ ( Horla ).

Ani světské úspěchy, ani spolupráce v Revue des Deux Mondes , ani úspěch na scéně komedie Gymnase „Musotte“, ani získání akademické ceny za komedii „La Paix du ménage“ nepomáhají obnovit Maupassantův narušený klid . .

V prosinci 1891 ho nervové záchvaty dohnaly k pokusu o sebevraždu . V blázinci pro duševně nemocné poblíž Passy se Maupassant nejprve probral k vědomí, ale pak se záchvaty začaly opakovat častěji.

Guy de Maupassant zemřel 6. července 1893 na progresivní mozkovou obrnu , jen měsíc před svými 43. narozeninami.

Plodnost a zábava v něm uzavřené, nemoci odolávaly. Nejprve trpěl bolestmi hlavy a záchvaty hypochondrie. Pak před ním stál duch slepoty. Jeho zrak slábl. Rozvinula se v něm mánie podezření, nedružnosti a soudních sporů. Zuřivě bojoval, proháněl se na jachtě po Středozemním moři, uprchl do Tuniska, Maroka, střední Afriky – a neustále psal. Po dosažení slávy si ve čtyřicátém roce života podřízl hrdlo, vykrvácel, ale zůstal naživu. Byl zavřený v blázinci. Plazil se tam po čtyřech... Poslední nápis v jeho truchlivém listu zní: "Pan Maupassant se proměnil ve zvíře." Zemřel ve dvaačtyřiceti letech. Matka ho přežila.

Přehled kreativity

Estetické principy

Maupassant jasně vyjádřil své názory na umělecké slovo v předmluvě k románu „Pierre a Jean“ v letech 1887/1888.

Maupassant odmítá romantický román a jeho deformovaný, nadlidský, poetický pohled a přiklání se k objektivnímu románu v hledání realismu, chápe všechna omezení tohoto typu kreativity. Realismus je pro něj osobní světonázor, který se on (spisovatel) snaží předat čtenáři a odráží se v knize. Vždy zobrazujeme sami sebe , říká, a zároveň tvrdí, že román je umělecké dílo, shluk malých faktů, které tvoří celkový smysl díla . Maupassant také odmítá naturalismus s jeho těžkým dokumentem a touhou po „totálním realismu“, která je Emilu Zolovi vlastní, ale přiklání se k neodsouzenému realismu, který se odráží i ve scénách tak obtížně vnímatelných, jako je Forestierova smrt v románu „ Drahý příteli “.

Maupassant se snaží odrážet čistá fakta a činy namísto psychologického výzkumu, protože psychologie musí být skryta v knize stejně jako je skryta ve skutečnosti za skutečnými činy. Tato čistota a přísnost zobrazení platí také pro popisy, jasně odlišující Maupassanta od Balzaca . Sklon ke stručnosti je ve spisovatelově díle jasně patrný: vytvořil více než 300 povídek a pouze šest románů vystavěných jako řetězec románových situací (vtipů).

Spisovatel vnímal okolní svět, v něm krásný i ohavný, velmi ostře, byl obdařen zvláštní citovou zranitelností, tou hloubkou vnímání, která bohužel uspíšila jeho tragickou smrt, a o níž napsal, že „díky ní nejslabší pocit se mění v emoce a v závislosti na teplotě větru, vůni země a jasu denního světla pociťujete utrpení, smutek nebo radost... Ale pokud je nervový systém imunní vůči bolesti, vůči extázi , pak na nás přenáší jen každodenní neklid a vulgární spokojenost.

Hlavní témata prací

Témata Maupassantovy tvorby jsou spojena s každodenním životem v jeho době a osobním životem autora, mísí a vytvářejí jedinečnou paletu:

• Normandie , spisovatelův rodný kraj, zaujímá v jeho díle významné místo: krajiny - moře nebo města, jako Rouen v "Životě" (Une vie) nebo Le Havre v "Pierre a Jean" nebo obyvatelé regionu - vesničané ("Na polích", 1884) , drobní vlastníci půdy a zaměstnanci ("Život") nebo buržoazní ("Pierre a Jean"). Normandie ale není jedinou oblastí, kterou Maupassant zobrazuje. Román Milovaný přítel líčí různé vrstvy pařížské společnosti, zejména vyšší společnost a velké obchodníky; romány "Silný jako smrt" a " Mont-Auriol " se odehrávají ve stejném prostředí . Ve většině povídek („Dědictví“, „ Náhrdelník “, „Odjezd do města“, „Dva kamarádi“ atd. ) je zachycen každodenní život střední třídy (maloburžoazie) . A. France o tom v roce 1887 napsal v článku „Guy de Maupassant a francouzští vypravěči“: „A navzdory normanské chuti, navzdory skutečnosti, že všechna jeho díla jsou nasycena vůní zralého chleba, jeho typy jsou rozmanitější, a jeho beletrie je bohatší než kterýkoli jiný vypravěč naší doby“ [11] .
• Francouzsko-pruská válka a německá okupace. Maupassant se často vrací k událostem, kterých byl svědkem o deset let dříve, například v dílech jako: "Blbý oříšek", "Mademoiselle Fifi", "Dva přátelé", "Starý Milon", "Šílený".
• Téma ženy, zejména oběti násilí: Jeanne v "Životě", "Little Rock", "Slečna Harriet", významné místo v tomto tématu má prostituce: "Dumbnut", "Mademoiselle Fifi", "Dom" Tellier“ ... Maupassantovi je blízké i téma rodiny a dětí, často kombinované s tématem otcovství: „Pierre a Jean“, „Boitel“, „Na polích“, „Dítě“, „Příbuzným způsobem “...
• Městské krajiny, kde není místo pro šťastnou lásku, se Maupassant často staví proti světu vody. Milovník veslování má rád popisy moře (jako v románech "Život", "Pierre a Jean"), řek ("Na vodě", "Mushka", "Jít do přírody") a dokonce i bažin (" Milovat").
• Spisovatelův vlastní pesimismus : Maupassant jde ve svém filozofickém zoufalství dále než Flaubert . Student Arthura Schopenhauera opakovaně ukazuje křehkost všeho, co naplňuje život smyslem. Misantrop Maupassant opovrhuje Prozřetelností, věří, že Bůh neví, co dělá, a náboženství je jen podvod. Někdy se mu zdá, že člověk je jen zvíře, sotva vyšší než ostatní, a pokrok je jen přízrak. I přátelství mu někdy připadá jako nechutná lest, protože lidé nevnímají problémy druhých a jsou odsouzeni k osamělosti.
• Jak se nervová nemoc zhoršuje, Maupassanta stále více zaměstnávají témata osamělého šílenství, deprese a paranoie : „ Orel “, „Vlasy“, „Madam Erme“, která začínají demonstrativními slovy. Přitahují mě blázni ; stejně jako témata smrti a destrukce („Život“, „Drahý příteli“, „Baby Rock“, „Silný jako smrt“). V sovětských dobách se věřilo, že Maupassant se vyvinul od naturalismu (vytržení z fyziologického principu) k dekadenci (estetizace všeho bolestivého, ošklivého, odpudivého) [12] .

Hodnocení kreativity v Rusku

Maupassant jmenoval mezi svými učiteli Turgeneva , který se o Maupassantovi dozvěděl od Flauberta a umístil ho jako vypravěče přímo po Lvu Tolstém .

Sám Tolstoy byl neméně nakloněn dílu Maupassanta, který s velkou svobodou přeložil jeho příběh „Na přístavu“. Podle Tolstého „stěží existoval jiný takový spisovatel, který by tak upřímně věřil, že všechno dobré, celý smysl života  je v ženě, v lásce... a sotva kdy byl spisovatel, který by s takovou jasností a přesností, ukázal všechny strašné stránky toho fenoménu samotného, ​​který se mu zdál nejvyšší a dával největší požehnání života “(viz Předmluva ke spisům Guye de Maupassanta ).

Čechov neúnavně obdivoval zručnost Maupassanta jako romanopisce a často ho ve svých dílech zmiňoval. Babel ho přímo napodoboval , zejména v mládí. Jeden z jeho nejznámějších příběhů se jmenuje „ Guy de Maupassant “ (1932).

Názory

Zastával protiválečné názory; hádal se s Moltkem [a] , mluvil ostře negativně o válce [13] :

Sjednocovat se ve stádech čtyř set tisíc lidí, chodit ve dne v noci bez odpočinku, na nic nemyslet, nic nestudovat, nic se neučit, nic nečíst, nikomu být k ničemu, hnít ve špíně, spát v bahně, žít jako dobytek, v neustálém omámení, drancovat města, vypalovat vesnice, pustošit národy, pak, když se setkali s toutéž další hromadou lidského masa, vrhli se na to, prolévali jezera krve, pokrývali pole roztrhaným masem a hromadami mrtvol, zasypat zem, zmrzačit se, stejně se nikomu k ničemu rozbít a nakonec zemřít někde na cizím poli, zatímco vaši rodiče, vaše žena a děti umírají doma hlady - tomu se říká zachraňovat lidi před hnusem materialismus

Práce

Maupassant byl jedním z nejplodnějších francouzských spisovatelů 80. let 19. století. V některých letech vydal více než šest desítek nových příběhů. Během života spisovatele spatřily světlo tyto knihy:

• 1880 - " Pyshka ", příběh (jako součást almanachu "Medan Evenings")
• 1880 - "Básně" ( Le vers )
• 1881 - " Institution Tellier " ( La Maison Tellier ), příběhy
• 1882 - " Mademoiselle Fifi " ( Mademoiselle Fifi ), příběhy
• 1883 - "Strýček Milon" ( Le père Milon ), příběhy
• 1883 - " Život ", román
• 1883 - "Pohádky o dřevěných kohoutích" ( Contes de la bécasse ), příběhy
• 1884 - " Měsíční svit " ( Claire de lune ), příběhy
• 1884 - " Slečna Harriet " ( slečna Harriet ), příběhy
• 1884 - "Misti" ( Misti , 1884), příběhy
• 1884 - " The Rondoli Sisters " ( Les ​​sœurs Rondoli ), příběhy
• 1884 - "Under the Sun" ( Au soleil ), cestovatelské eseje
• 1885 - " Milý příteli ", román
• 1885 - " Yvette " ( Yvette ), příběhy
• 1885 – „ Příběhy dne a noci “ ( Contes du jour et de la nuit ), příběhy, včetně slavného „ Náhrdelníku “
• 1885 - "Tuan" ( Toine ), příběhy
• 1886 - "Little Rock" ( La petite Rocque ), příběhy
• 1886 - "Pan Paran" ( Monsieur Parent ), příběhy
• 1887 - " Mont-Auriol ", román
• 1887 - " Orlya " ( Le Horlà ), příběhy
• 1888 - " Pierre a Jean " ( Pierre et Jean ), román
• 1888 - "Vyvolený z paní Hussonové" ( Le rosier de m-me Husson ), příběhy
• 1888 - "Na vodě" ( Sur l'eau ), cestovatelské eseje
• 1889 - " Silný jako smrt " ( Fort comme la mort ), román
• 1889 - "Z levé ruky" ( La main gauche ), příběhy
• 1890 Naše srdce ( Notre coeur ), román
• 1890 - "Toulavý život" ( La vie errante ), cestovatelské eseje
• 1890 - "Neužitečná krása" ( L'inutile beauté ), povídky

Posmrtně vyšly úryvky z nedokončených románů „Angelus“ a „Fire of Desire“ a také příběh „Cizí duše“.

• Titulní strana vydání románu "Mademoiselle Fifi"

• Titulní strana vydání románu "Pierre a Jean"

• Titulní strana vydání povídky "Pyshka"

Bibliografie

Souborná díla

• Maupassant, Guy de. Díla, vybraná L. N. Tolstým. Přel. z francouzštiny Nikiforov. . - M. , 1893.
• Maupassant, Guy de. Sebrané spisy. 12 t .. - Petrohrad. : Ed. Panteleeva, Bulletin zahraniční literatury, 1895-1896.
• Maupassant, Guy de. Kompletní sbírka děl. 3 t .. - Petrohrad. : Ed. Ioganson, 1900.
• Maupassant, Guy de. Posmrtné příběhy a příběhy. . - Petrohrad. : Ed. Panteleeva, 1901.
• Maupassant, Guy de. Sebrané spisy. 4 svazky . - Petrohrad. : Ed. Ioganson. Jihoruské množství, 1907.
• Guy de Maupassant. Kompletní díla a dopisy Guye de Maupasana v 15 svazcích / C ill. a kr.-biogr. esej Z.A. Vengerová. . - Petrohrad. : Školství, 1908-1911. :

1. Vážený příteli: Roman / Per. od fr. Ya.G. Abramson. — [1908]
2. Silný jako smrt; Příběhy: [The Tellier's House. Hřbitovní sirény. Na vodě. Příběh statkářky. Podle rodiny]: Roman / Per. T. M. Akimova = Per. M. O. Kuchinsky. — [1908]
3. Naše srdce; Příběhy: [Papa Simon. Výlet. Jaro. Paulův přítel. Mademoiselle Fifi. paní Baptiste. Rez. Marroca. Log. Relikvie. Postel. Šílený. Probuzení. Mazaný. Na koňském hřbetě. Večeře před Vánoci. Slova lásky. Pařížské dobrodružství. Dva přátelé]: Roman / Per. M. A. Engelhardt \u003d Trans. M. O. Kuchinsky a S. B. - [1908]
4. Mont-Auriol; Příběhy: [Zloděj. Vánoční noc. Zástupce. Útočit. Tohle prase Morin. Šílený. "Klaun". Menuet. Strach. Normanský vtip. Dřevěné boty. Weaver]: Román / Per. M. N. Timofeeva. — [1908]
5. Život; Příběhy: [Na moři. Norman. Vůle. Na vesnici. Kohout zakokrhal. Syn. Svatý Antonín. Dobrodružství Waltera Schnafse. slečno Harriet. Osel. Idyla. Motouz]: Román. — [1909]
6. Pierre a Jean; Příběhy: [Dědičnost. Denis. Člověče, džbánek piva! Křest. Litovat. Můj strýc Jules. Na cestě. Divoký. Měsíční svit. převrat. Vlk. Dítě. Vánoční pohádka. Královna Hortense. Odpuštění]: Román / Per. V. A. Antonova = Per. I. A. Kozhevnikova a S. B. - [1909]
7. Příběhy. [Yvette. Vrátit se. Opuštěný. Nápady plukovníka Laporteho. Procházka. Mogometský darebák. Hlídač. Berta. Legenda o hoře sv. Michaele. Vdova. Mademoiselle Cocotte. Šperky. Vidění. Dveře. Otec. Moiron. Naše dopisy. Noc (noční můra). Dítě. Starý muž. Zbabělec. Opilý. Ruka. Žebrák. Vlastizrada. Dítě. Káhirská skála. Timbuktu. Skutečný incident. Sbohem mládeži! Paměť. Zpověď. Zemědělec. Jednou. Žert. Dopis nalezený u utonulého muže. Hrozné] / Per. M. N. Timofeeva, S. B. a N. A. Alekseeva. - 1909
8. Příběhy. [Orlya. Milovat. Rybí díra. Uložené. Clochet. markýz de Fumerol. Přikývněte hlavou. Ďábel. Zjevení Páně Štědrý večer. V lesích. Rodina. Josefe. Hotel na horách. Tramp. Monsieur Paran. Bestie strýce Beloma. Na prodej. Cizinec. Tajně. Křest. Neopatrnost. Šílený. venkovské soudy. Sponka do vlasů. sluky. Ve vagónu. Caira. Otevírací. Osamělost. U postele. Voják. Soudruh Solitaire. Věno. Knír] / Per. T. A. Bogdanovich a M. A. Shishmareva. - 1909
9. Příběhy. [Kubyška. Palanda č. 29. Patron. Vlasy. Zločin strýce Bonifáce. Růže. Zpověď. Náhrdelník. Štěstí. Vendeta. Kokos. Vedle mrtvých. Skleník. Souboj. Večer. Mstitel. Očekávání. První sníh. Laureátka paní Hussonová. Je to rozbité. Vzteklina. Modelka. Baronka. Prodej. Zabiják. Martin. Večer. Rozvod. Pomsta. Zpověď. Odysea prostitutky. Okno. Neužitečná krása] / Per. M. A. Shishmareva a A. S. Polotskaya]. - 1909
10. Příběhy. [Létat. Utopen. zkušební. Maska. Portrét. Mrzák. Dvacet pět franků pro mou starší sestru. Případ rozvodu. Kdo ví. Nedělní dobrodružství pařížského Allum. Goto otec a syn. Buatel. Spořádaný. Králičí. Večer. Piny. Dyusha. Datum. Přístav. Zesnulý. Sestry Rondoli. Paní. Malý sud. On! Strýček Sosten. Andreho nemoc. Prokletý chléb] / Per. P. A. Kazansky, M. O. Kuchinsky, M. N. Timofeeva a M. V. Luchitskaya. - 1909
11. Příběhy. [Případ paní Luno. Rozumné. Deštník. Šoupátko. Setkání. Sebevražda. Ocenění objednávky! Šátky. Strýček Milon. jarní večer. Slepý. Dort. "Pastýřův skok". Staré věci. Magnetismus. korsický bandita. Noc bdění. Sny. Uznání ženy. Měsíční svit. Vášnivá láska. Korespondence. Dámské triky. Ivelina Samoris. Přítel Josef. Sirotek. Podomní obchodník. Alarmový signál. Novoroční dárek. Na konci cesty. Tuan. Cocotte muž. Bombardovat. strýc Mongil. Skříňka. Číslo 11. Vězni. Angličtina ve Francii. Nástroj Roger. Zpověď. Matka šílenců. Vyznání Theodule Szabo. Teak. Je konec! Dvacet pět dní na vodách. Školní latina] / Per. od fr. N. I. Luchitsky, M. A. Shishmareva a M. N. Timofeeva. - 1910
12. Malá skála. [Poustevník. Mademoiselle Pearl. Rosalie Prudan. O kočkách. paní Paris. Julie Romanová. Strýček Amable. Na ztroskotané lodi]. Na vodě. [Na Korsice. Východní. Na bílé lodi v modrém moři. Lodní časopis] / Per. od fr. M. A. Engelgardt a L. Ya Gurevich. - 1910
13. Putování životem; V zemi slunce / Per. od fr. M. A. Engelhardt a O. F. V. - 1910
14. Básně; Dramatická díla. [Stránka minulosti. Domácí svět. Musotte; Aplikace. Stránka z nepublikovaného příběhu. Ti, kteří se odváží. Angličan z Egretu. Večery v Medanu. „Informace o studentovi Guy de Maupassant“ a dopis od madame Caroline Flaubert o něm] / Per. od fr. Zinaida Ts. a O.F.V. - 1910
15. Posmrtné příběhy. [Ruka bez kůže. Babské rady Starý muž u postřikovače. "Coco, coco, coco fresh!" Sňatek poručíka Lary. Moje manželka. Hrob. Starý Jidáš. Cestovní poznámky. Vzpomínky. Madame Germe. Spáč. Jednoduché drama. Strach. Lasičky. Misty. Cesta orla. Šílený? Orlya. Počáteční varianta. Jocasta. Benátky. Ischia. Rybáři a bojovníci. Polibek. Dítě. Na cestě. Táborák. Alexandr; Články: Ženy a vtip ve Francii. moderní romanopisci. Odpověď Francisi Sarseymu. Odpověď Albertu Wolfovi. Scum] a dopisy / Per. od fr. Ya.G. Abramson. — [1911]

• Maupassant, Guy de. Kompletní sbírka děl ve 30 svazcích. Nové per. s posledním (výročí) vyd. Alexandra Chebotarevskaya, Z. Vengerova, Sergey Gorodetsky [a další ]. - Petrohrad. : díl 1-14: ed. Pantheon (1908-1910), ostatní: ed. Šípkový, 1908-1916. [14] :

1. Pyshka a další.
2. Dom Pellier a další.
3. Jeden životní příběh
4. Náš drahý příteli
5. Silný jako smrt
6. Příběhy o sluky
7. Mademoiselle Fifi a další příběhy
8. Sestry Rondoli
9. Little Rock a další.
10. Zbytečná krása
11. Vyvolená paní Hussonová a další.
12. Pohádky dne a noci
13. Yvette a další příběhy
14. Pan Paran a další příběhy
15. Slečna Harriet a další.
16. Mont Orul
17. Pierre a Jean
18. Z levé ruky
19. Naše srdce
20. Lunární světlo a další.
21. Orlya a další příběhy.
22. Na vodě
23. Toulavý život
24. Tuan a další.
25. Pod jižním sluncem
26. Hry a básně
27. Dědeček Milon a další.
28. Korobeinik a další.
29. Neděle buržoazní a nedokončená díla
30. Život a dílo Guye de Maupassanta

• Guy de Maupassant . Kompletní práce ve 13 svazcích - M., 1951
• Guy de Maupassant. Vybraná díla ve dvou svazcích. - M . : Státní nakladatelství beletrie, 1954.
• Guy de Maupassant. Kompletní díla ve 12 svazcích. - M. : "Pravda", 1958. (knihovna "Spark")
• Guy de Maupassant. Sebraná díla v 7 svazcích. - M. : "Pravda", 1977. (knihovna "Spark")
• Guy de Maupassant . Díla v 5 svazcích - M .: "Nauka", 1993, 250 000 výtisků.
• Guy de Maupassant . Sebraná díla v deseti svazcích. - Chimkent: MP "Aurika", 1994. Náklad 105 000 výtisků. ISBN 5-86020-166-4
• Guy de Maupassant. Úplné složení spisů. - M. : "Terra", 1996. - ISBN 5-300-00488-x .
• Guy de Maupassant. Úplné složení spisů. - M .: "NGK group", 2006. - ISBN 5-91120-005-8 .

Filmové adaptace děl

• Pyshka , režie Michail Romm . SSSR, 1934
• Country procházka Režie Jean Renoir . Francie, 1936
• Rouenská dívka přezdívaná Pyshka , režie Jevgenij Ginzburg , Rauf Mammadov . SSSR. 1989
• Vážený příteli , režie: Pierre Cardinal . Francie, 1983
• Povídky Maupassanta , režie Claude Chabrol , Jacques Ruffio, Laurent Einemann, Denis Malval, Gerard Jourduy, Olivier Shatsky, Jacques Santamaria a další. Francie ( France 2 ), 2007-2011, televizní seriál, adaptace povídek, románů a povídek.
• Život , režie Elizabeth Rapno . Francie, 2005
• Vážený příteli (Bel Ami), Německo, režisér Willy Forst, 1939
• Dear Friend Režie: Declan Donnellan a Nick Ormrod. Velká Británie, Francie-Itálie, 2012

Poznámky

Komentáře

1. ↑ Pruský generál K. von Moltke napsal: „Válka je svatá, [je] jedním z posvátných zákonů světa. Podporuje v lidech všechny velké a ušlechtilé city: čest, nezájem, ctnost, odvahu; jedním slovem zachraňuje lidi před nechutným materialismem. [13]

Zdroje

1. ↑ 1 2 Bibliothèque nationale de France identifikátor BNF  (fr.) : Open Data Platform - 2011.
2. ↑ Guy de Maupassant // SNAC  (anglicky) - 2010.
3. ↑ 1 2 3 Databáze českého národního úřadu
4. ↑ Guy de Maupassant | francouzský spisovatel | Britannica.com . Získáno 19. dubna 2019. Archivováno z originálu 18. srpna 2019. (neurčitý)
5. ↑ Avessalomova G.S., Pulkhritudova E.M. Naturalismus // Stručná literární encyklopedie / Ch. vyd. A. A. Surkov. — M.: Sov. Encykl., 1962-1978. T. 5: Murari - Chorus. - 1968. - Stb. 129-135.
6. ↑ Michel Raymond. La crise du roman: Des lendemains du Naturalisme aux années vingt . Paříž, Corti, 1967.
7. ↑ Roland Barthes . La Tour Eiffel . Paříž: Delpire Editeur, 1964.
8. ↑ Historie vědy a techniky. Materiály a technologie: Učebnice. Část II – Knihy Google
9. ↑ Životopisy. Historie života velkých lidí . Získáno 23. srpna 2010. Archivováno z originálu dne 26. června 2012. (neurčitý)
10. ↑ Časopis "30 dní", 1932, č. 6, červen.
11. ↑ Frans A. Guy de Maupassant a francouzští vypravěči // Sebráno. op. v 8 svazcích T. 8. - M . : Státní nakladatelství beletrie, 1960.
12. ↑ Viz například: Yu.A. Kremlev. Claude Debussy. M., Hudba, 1965. S. 187.
13. ↑ 1 2 Lev Tolstoj, 2022 , str. 17.
14. ^ Katalog Společnosti knihoven zaměstnanců .

Literatura

• Lev Tolstoj. Nemohu mlčet: Články o válce, násilí, lásce, nevíře a nevzdorování zlu. / s předmluvou P. V. Basinského . — M .: Alpina Publisher , 2022. — 332 s. - ISBN 978-5-9614-8099-3 .

Tematické stránky	diskotéky Filmový portál Internetová filmová databáze Mezinárodní projekt knihovny hudebních partitur MusicBrainz Projekt Gutenberg Internetová databáze spekulativní fikce Vědecká laboratoř
Slovníky a encyklopedie	Velká dánština Velká Katalánština velká čínština Skvělý norský Velký Rus Velký sovět (1 ed.) Brockhaus a Efron italština okolo světa Litevský univerzál Malý Brockhaus a Efron Nový chorvatský Britannica (11.) Britannica (online) Brockhaus Databáze pozoruhodných jmen Treccani Universalis
Genealogie a nekropole	Najděte hrob Gravsted.dk WikiStrom
V bibliografických katalozích BIBSYS: 90088962 BNC : a10452394 BNE : XX955960 BNF : 11915226h CiNii : DA00459158 CONOR : 7392355 EGAXA : vtls000903031 GND : 118579207 GTA : 130593 ICCU : CFIV000203 ISNI : 0000 0001 2125 8201 J9U : 987007265145105171 LCCN : n79069916 LNB : 000002918 NDL : 00449191 NLC : 000186212 NKC : jn19990005488 NLA : 35335643 NLG : 192943 NLP : A11809450 NSK : 000101931 NTA : 068834829 NUKAT : n94000837 PTBNP : 53257 , 1509496 KNIHA : xv8b67wg3d36dmx SUDOC : 027018466 VcBA : 495/86954 VIAF : 29537765 WorldCat VIAF : 29537765 RNB : 7713484