Ovasap Sebastatsi

Ovasap Sebastatsi
Հովասափ Սեբաստացի
Datum narození OK. 1510
Místo narození Sebastia
Datum úmrtí OK. 1564
Vědecká sféra přírodověda, literatura

Ovasap Sebastatsi ( arménský  Հովասափ Սեբաստացի ) byl arménský básník, spisovatel, miniaturista a vědec 16. století [1] [2] [3] [4] .

Život a práce

Narozen kolem roku 1510 [5] ve městě Sebastia . Vzdělával ho jeho otec Tadeos [4] , který byl církevním ministrem, básníkem a písařem [2] . Později se stal jáhnem. Po otci začal opisovat rukopisy a psát básně [1] . Dodnes se dochovaly jeho milostné písně [5] , historické básně [5] , teologické a poučné spisy, ale i kalendářní díla . Ovasapovy spisy jsou psány hovorovou arménštinou [1] , liší se lyrickým stylem a vlasteneckým obsahem [3] , odrážejí stav arménského lidu a politickou situaci Osmanské říšev 16. století [2] . Několik básní je věnováno Nersesovi Velikému , Mushegh Mamikonyanovi a dalším postavám starověké Arménie [6] [3] . Svá literární díla a přepisované rukopisy zdobil ilustracemi, na miniatury je obzvláště bohatý rukopis Dějin Alexandra Velikého přepsaných v roce 1535 [7] . Kolofon tohoto rukopisu obsahuje důležité autobiografické informace [ 3] [2] . Zabýval se také medicínou a přírodními vědami, napsal dílo „Vynikající lékařská kniha kardinálního vlhka“ ( arm.  „Բժշկարան ընտրեալ տարրական մախցի ) , který byl nezbytným zdrojem „medicíny a octa“ " Grigora . " V otázkách přírodních věd se držel nauky o čtyřech živlech [8] [9] . Zemřel kolem roku 1564 [4] .

publikace děl překlady

Poznámky

  1. 1 2 3 Kevork B. Bardakjian. Referenční průvodce moderní arménskou literaturou, 1500-1920: s úvodní historií. . - Detroit, MI: Wayne State University Press, 2000. - S.  567 . — 714 s. — ISBN 0814327478 .
  2. 1 2 3 4 Ovasap Sebastatsi  (arménsky)  = Հովասափ Սեբաստացի // Arménská sovětská encyklopedie . - Jerevan: Hlavní vydání ASE, 1980. - Հ. 6 . — Է ջ 551 .
  3. 1 2 3 4 Ovasap Sebastatsi  (arménsky)  = Հովասափ Սեբաստացի // Arménská stručná encyklopedie . - Jerevan: ed. "Arménská encyklopedie", 1999. - Հ. 3 . - Է ջ 368-369 .
  4. 1 2 3 A. J. Hacikyan, G. Basmajian, E. S. Franchuk, N. Ouzounian. Dědictví arménské literatury: Od šestého do osmnáctého století. - Detroit, MI: Wayne State University Press, 2002. - S. 750-751. — 1108 s. — ISBN 0814330231 .
  5. 1 2 3 Michael E. Stone. Adam a Eva v arménských tradicích, páté až sedmnácté století . - Society of Biblical Lit, 2013. - S. 696. - (Staré judaismus a jeho literatura, 38).
  6. Madoyan A. G. Vize Nersese Velikého ve středověké arménské poezii  (arménská)  = Ներսես Մեծի տեսիլը միջնադարնադարյյամ պրյյամ հայՂմ - Jerevan, 1969. - Թիվ 4 . - Է ջ 237-247 .
  7. Berlínská státní knihovna , Rukopis č. 805
  8. Chačikyan L. S. Arménské přírodní vědní myšlení ve stoletích XIV-XVIII.  (arménština)  = Հայ բնագիտական ​​​​միտքը XIV-XVIII դարերում. // Historický a filologický časopis Národní akademie věd ASSR. - Jerevan, 1971. - Թիվ 2 . - Է ջ 23-44 .
  9. ↑ Práce Karapetyana D. Ovasapa Sebastatsiho o přírodních vědách  (arménština)  = Հովասափ Սեբաստացու բնագիտական ​​Akademie společenských věd AS/Bulka sociálních věd SR - Jerevan, 1982. - Թիվ 2 . - Է ջ 66-74 .