| Kohout a perlové zrno | |
|---|---|
| Žánr | bajka |
| Autor | Ivan Andrejevič Krylov |
| Původní jazyk | ruština |
| Datum prvního zveřejnění | 1809 |
„Kohout a perlové zrno“ je bajka I. A. Krylova , poprvé publikovaná v roce 1809 ve sbírce „Bajky“. Děj bajky je postaven na skutečnosti, že kohout, který našel perlu, v ní nevidí hodnotu. Z bajky vzniklo mezi lidmi přísloví „Ječné zrno je dražší než perla“, které zařadil do sbírky přísloví V.I. Dal .
Tato bajka odkazuje na La Fontainovo přepracování Kohouta a perly, které je založeno na Phaedrusově bajce The Chicken to the Pearl. Mnoho autorů si tuto bajku přeložilo po svém, ale na jejich pozadí ještě více září Krylovova genialita . A. D. Galakhov píše:
"Zapůjčené parcely zpracoval v souladu s představami ruského člověka, proto měl právo zařadit jeho zpracování k originálním výtvorům." [jeden]Text bajky, kterou nyní čteme, byl definitivně dokončen až v roce 1815. Šest let autor text měnil, ale nelze úplně vysledovat všechny změny v textu, protože Ivan Andrejevič koncepty nezachoval. V. F. Kenevich , poznamenal:
„Je známo, že Krylov byl na sebe nesrovnatelně přísnější než jeho čtenáři, stejnou bajku přepisoval mnohokrát, pokaždé ji přepracovával a byl spokojen, až když v ní nezůstalo jediné slovo, které, jak se vyjádřil, "nudil se"". [2]Kenevich cituje změny v rčeních kohouta, které zpočátku, v letech 1809-11, vyzařovaly méně samolibosti a drzosti:
„No, jaký zisk, takový pohled Zrna ječmene jsou viditelnější; Byl bych rád ve dvou Kdykoli jsem zde vykopal něco uspokojivějšího." [3]Náznak významu bajky je patrný již v samotném názvu, kde jsou „vykresleny koreláty předložkových přirovnání“. [4] Význam bajky je zcela průhledný a je obsažen v posledních řádcích bajky:
"Neznalí soudí přesně takto: Co na tom, že nechápou Pak je pro ně všechno maličkost." [5]Právě morálka činí tuto bajku originální a odlišuje ji od ostatních autorů a doprovodného textu. Postoj autora k chování kohouta z těchto řádků je mimořádně jasný. Autor se kohoutovi nevysmívá, ale pouze uvádí fakta, pozoruje ze strany. V.V. Korovin hodnotí charakter této bajky takto: „Ve své úzké praktičnosti se nedokáže dívat na Perlové zrno jinak než s dosažitelnou a pro Kohouta jedinou skutečnou výškou drobného egoismu. Vše, co přesahuje jeho osobní zájem, samolibě odsuzuje. Prostě nemá přístup k širšímu úhlu pohledu a prohlašuje to za hloupost, jako pro něj nevhodný nález. [6]
V. G. Belinsky zařadil bajku „Kohout a perlové semínko“ mezi díla, ve kterých autor „chtěl být jen moralistou a která jsou slabá ve vyprávění“. [7] Zároveň však tento kritik vysoce ocenil práci Krylova a poznamenal, že ve svých dílech přenesl ducha celého lidu a životy milionů.
D. I. Tikhomirov o bajce „Kohout a perlové semínko“ píše, že ignorant, který nezná cenu něčeho, je neškodný, „jeho nevědomost škodí jen jemu samému“. [osm]
Moderní autoři, kteří studovali autorovo dílo, docházejí o bajce k následujícímu závěru: „... Nevědomost sama o sobě není tak legrační, když je skromná a když se ignorant nesnaží projevit tím, že se ujme věci, která není v jeho mysli. Za to si neznalec zaslouží krutý výsměch, když se věci nechápaje a zavazuje se o ní mluvit nahodile a nahodile, přičemž vykládá takové nesmysly, že mu uschnou uši, a tím dává najevo svou naprostou neznalost. Takové názorné příklady jsou uvedeny v bajkách „Osel a slavík“ a „Kohout a perlové zrno“. [9]
| Díla Ivana Krylova | |
|---|---|
| bajky | |
| Adaptace obrazovky | |
| Hraje | |
| Časopis | Duchovní pošta |