Sri Sukta ( Skt. श्रीसूक्त , IAST : śrī-sūkta ) je hymnus Rig Veda , adresovaný jedné z nejpopulárnějších bohyní hinduismu , bohyni Sri Lakshmi . Tato hymna je součástí Khilini [1] Mandaly V z Rig Veda v Bashkara Shakha ( IAST : bāṣkala -śākhā ) , datované přibližně do předbuddhistické éry [2] .
Obvykle se čte k přijetí požehnání bohyně Sri Lakshmi .
Podle moderních badatelů (zejména J. Scheftelowitze) se skládá z několika kombinovaných částí a její celková velikost v některých edicích může dosáhnout až 55-60 slok [3] :
| jeden. | První část se skládá ze sloky 1 až 19 – samotná Šrí-sukta :
|
| 2. | Část druhá - sloky 16 až 29 - Sri-sukta-phalashruti ; |
| 3. | Třetí část začíná 23. slokou – ale ve skutečnosti je součástí 2. části. [4] [5] [3] |
| čtyři. | Někdy je přidána čtvrtá část - Sri-sukta-mahatmya - fragment 13 slok - dialog mezi Parashurama a Pushkara - z Vishnu-dharmottara Purana , kapitola 129. To je používáno v některých školách vaishnavism a Shaktism . Obvykle se čte před čtením samotné Šrí Sukty jako dhjánasloka . [3] |
1. část je považována za nejstarší – pochází přibližně ze stejné doby jako bráhmani; ačkoli to je docela možné, že hymnus je pozdější adaptace nebo kompilace starších hymnů. Druhá vrstva pochází přibližně z doby Upanišad ; třetí je nejmladší a pochází z raného epického období. [4] [5] [3] Sri Sukta je součástí Pancha Sukta , recitované během denního Abhishek ve většině hinduistických chrámů. Používá se také při domácím (individuálním) uctívání bohyně Sri a bohyně Lakshmi.
Bohyně Šrí se objevuje již v raných hymnech Rigvédy a je zosobněním dobra a štěstí [2] [6] . Sri Sukta je ve skutečnosti nejstarším z védských textů, které kreslí paralely mezi těmito dvěma bohyněmi [5] [3] . V pozdějším období, kdy začala kodifikace hlavních Purán (kolem roku 400 n. l.), se bohyně Sri stala silně spojena jako jeden z hlavních aspektů bohyně Lakshmi, která byla v té době již vnímána jako manželka Višnua [2 ] .
Šrí Sukta popisuje Šrí Lakšmí jako krásnou bohyni zdobenou drahokamy zářící jako Agni , Surya a Chandra . Je považována za dárkyni slávy, bohatství a hojnosti (zlato, dobytek, koně a jídlo; je milosrdná k těm , kdo ji uctívají a odhání její starší a. Džeshthu (sktsestru Kardama .Skt/kārdama:IAST,कार्दम.Skt(Kardaminebo [2] . mýtus o objevení se bohyně Lakshmi z Mléčného oceánu - když se Lakshmi, kromě jiných pokladů získaných při stloukání, vynořila z oceánu, rishi Kardama ( Skt. कर्दम , IAST : kardama ) jí pomohl přistát (odtud přídomek Lakshmi - „Dcera [ Rishi ] Kardamy“).
Text Šrí Sukty důsledně používá motivy lotosu ( padma nebo kamala ) a slonů ( gaja ), což jsou symboly, které jsou v pozdější literatuře spojovány se Šrí Lakšmím. V hinduistické tradici (stejně jako v buddhismu a džinismu ) je lotos stabilním symbolem čistoty, krásy, duchovní síly, života, plodnosti a stvoření vesmíru (v tantrismu ). Slon je považován za symbol královské hodnosti a je také spojován s deštěm a mraky, což posiluje postavení Sri Lakshmi jako bohyně plodnosti a hojnosti [7] .
V pozdní hinduistické ikonografii je Sri Lakshmi často zobrazována jako Gaja Lakshmi, čtyřruká bohyně stojící na lotosu uprostřed jezera se dvěma slony, kteří chrlí vodu ze svých chobotů. Její horní ruce obvykle drží dva lotosy, spodní jsou vyobrazeny v mudrách „Požehnání“ a „Ochrana“ [7] [8] . Samotný text Šrí Sukty je doslova naplněn různými epitety bohyně (celkem jich je více než 110), z nichž některá (25 epitet) zmiňují lotos:
Ó s lotosovýma očima, s lotosovými stehny, s lotosovou tváří, zrozený z lotosu! Miluj mě, díky tomu snadno najdu štěstí! (Verš 18)
Ó milence lotosů! Padmini drží v rukou lotos! Přebýváš v lotosu, s lotosovýma očima! Milovaný vesmíru, usmiřující mysl Višnua, přibliž mi své lotosové nohy! (verš 20)
Sri-sukta-mahatmaya ( sanskr. श्रीसूक्तमाहात्म्य , iast : Śrī-sūkta-māhātmya- „ Velikost Sri-sukty “) je 13 veršů z 129 kapitoly Vishnu-dharotar-purana, jeden z usa-puranů, které se dalovalo IC století n. E. [9] V této pasáži Ráma , sedmý avatar Višnua, žádá Rishi Pushkar , aby řekl o Sri Sukta a pravidlech pro uctívání Lakshmi. Obsahem Sri-sukta-mahatmya je krátká instrukce o uctívání Sri Lakshmi se stručným popisem bohyně homa . Text obsahuje místa ze všech čtyř Véd s uvedením konkrétních veršů a pravidel pro jejich čtení a také seznam odměn za různé obětiny – lotosové květy a listy bilvy – bohyni. Obvykle se text Šrí-sukta-mahatmya čte jako dhjána-šlóka před čtením samotné Šrí-sukty.
Jak píše Swami Krishnananda, tato sukta se velmi dobře čte v pátek, během obvyklého uctívání Bohyně. Za nejlepší čas pro čtení Šrí Sukty se považuje buď časné ráno nebo poledne – jak upozorňuje R. Kashyap [10] , je vhodné se nejprve naučit text nazpaměť, se správnou výslovností podle swaras [11] . V některých oblastech tantrického šaktismu doprovází čtení Šrí Sukty rituál ctění Šrí Jantry .
| hinduistická literatura | |
|---|---|
| Veda | plošina Yajur Sebe Atharva Divize Samhitas bráhmani Aranyaki Upanišady |
| Upanišady | |
| Vedanga | |
| Itihasa | |
| Purány | |
| Jiné spisy | |
| Portál: Hinduismus | |