Louskáček

"Louskáček"  - op. 71, balet o dvou dějstvích P. I. Čajkovského na libreto Mariuse Petipy podle pohádky „ Louskáček a Myší král “ E. T. A. Hoffmanna , choreografa Lva Ivanova .

Libreto vycházelo z aranžmá pohádky z roku 1844 Alexandrem Dumasem père [2] (divadelní encyklopedie chybně uvádí jako autora úpravy Dumase syna [3] ) a vyšlo v témže roce pod názvem „ Historie Louskáčka “ [4] . Přes zachování hlavní dějové linie pohádky byl Dumasův překlad její novou verzí, odlišnou od originálu. V souvislosti s dílčí změnou děje Hoffmannovy pohádky se objevuje dějová verze libreta v uhlazenější, pohádkově symbolické podobě [5] .

Premiéra baletu v nastudování Lva Ivanova se konala 6.  (18. prosince) 1892 v Mariinském divadle v Petrohradě ve stejný večer jako Čajkovského opera Iolanta . Dirigoval premiéru Riccarda Driga , kulisy Michail Bocharov a K. Ivanov, kostýmy vytvořené podle náčrtů ředitele Císařských divadel Ivana Vsevolozhského a Jevgenije Ponomareva . V hlavních rolích se představili: Louskáček  - Sergey Legat , víla dražé  - Antonietta Del-Era , Princ Černý kašel  - Pavel Gerdt , Drosselmeyer  - Timofey Stukolkin , neteř Marianna  - Lydia Rubtsová. V rolích Clary a Fritze se zhostily děti, studenti nižších tříd Petrohradské divadelní školy Stanislava Belinskaya a Vasilij Stukolkin (oba školu absolvovali o sedm let později, v roce 1899) [6] .

V témže roce 1892 vyšla suita z baletu "Louskáček" v úpravě pro klavír na čtyři ruce A. S. Arenskym , o dva roky později vyšel vlastní přepis celé partitury baletu [7] .

Byly učiněny pokusy o korelaci děje baletu a v něm použitých obrazů s událostmi rodinného života a osobnostmi Čajkovského blízkých příbuzných - Davydových. Především skladatelova sestra Alexandra a její děti Vladimír a Taťána , kteří trpěli drogovou závislostí . Podle baletního kritika Pavla Jaščenkova se davydovské panství Kamenka „ve skladatelově mysli proměnilo v dětské utopické království sladkostí Konfiturenburg, kde byla majitelkou panství, skladatelova sestra Alexandra Iljinična, štědrá královna, její dcera Taťána, která zemřel pět let před ní, stal se Clarou a jeho „idolem“... Bob je „oblíbeným princem“, „samotná říše Confiturenburg, kam míří hlavní hrdinové Louskáčka... je jako druh narkotika vize“, která z jeho pohledu koreluje s vášní rodiny Davydových pro morfium, „Louskáček princ, stejně jako Desiree (což v překladu znamená „vytoužený“) v předchozí „ Šípkové Růžence “, je vším, čím je - zbožňován a vytoužený synovec“ [8] .

Louskáček zaujímá mezi pozdními díly P. I. Čajkovského zvláštní místo: vymyká se tradici baletního žánru, inovativně se v něm uplatňují hudební obrazy. Poprvé se v baletu objevila celesta  , hudební nástroj objednaný z Paříže na skladatelovo přání.

Postavy

V různých vydáních jsou nesrovnalosti ve jménu hlavní postavy: Clara a Marie. V Hoffmannově původní knize se hlavní hrdinka jmenuje Marie a Clara je její oblíbená panenka. V Rusku, s vypuknutím první světové války (1914) a růstem vlasteneckých nálad, byl děj baletu rusifikován a hlavní postava se začala nazývat Masha. Fritz zároveň zůstal nepřejmenován, protože je negativní postavou. Je pozoruhodné, že tato tradice trvá dodnes.

• Stahlbaum
• Jeho žena

• Marie (Masha, někdy Clara), princezna
• Fritz (Misha)

• Marianne, neteř
• Chůva
• Drosselmeyer
• Louskáček, princi
• Víla Dragee
• Princ Černý kašel
• Panenka
• klaun (šašek)
• myší král
• Baletní sbor : hosté, příbuzní, sluhové, masky, stránky, květiny, hračky, vojáci atd.

Libreto

Balet o dvou jednáních s prologem

Na Štědrý den se hosté začínají scházet v domě doktora Stahlbauma. Následují dívky s panenkami s dospělými a chlapci se šavlemi pochodují.

I. dějství

Děti doktora Stahlbauma, Marie a Fritz, se stejně jako ostatní děti těší na dárky. Posledním z hostů je Drosselmeyer. Jeho schopnost oživit hračky děti nejen baví, ale i děsí. Drosselmeyer si sundá masku. Marie a Fritz poznají svého oblíbeného kmotra. Marie si chce hrát s panenkami, ale je zděšená, když zjistí, že jsou všechny pryč.

Aby dívku uklidnil, daruje jí kmotr Louskáčka. Podivný výraz ve tváři panenky ji baví. Fritz náhodou rozbije panenku a Marie je naštvaná. Uspí svou oblíbenou panenku. Fritz a jeho přátelé si nasadí masky myší a začnou Marii škádlit. Svátek končí a hosté tančí tradiční tanec Grossvater, po kterém se všichni rozjedou domů. Padá noc a místnost, ve které se strom nachází, je naplněna měsíčním světlem.

Marie se vrací a objímá Louskáčka. A pak se objeví Drosselmeyer, ale teď už to není kmotr, ale laskavý čaroděj. Mávne rukou a vše v místnosti se začne měnit: stěny se od sebe oddalují, stromek začíná růst a vánoční ozdoby ožívají a stávají se vojáky. Náhle se objeví myši pod vedením Myšího krále. Statečný Louskáček vede vojáky do bitvy.

Louskáček a Myší král se střetnou v boji na život a na smrt. Marie vidí, že armáda myší převyšuje armádu vojáků. V zoufalství si sundá botu a vší silou ji hodí po Myším králi. Je vyděšený a utíká se svou armádou. Armáda vojáků zvítězila. Vítězně nesou Marii na ramenou k Louskáčkovi. Najednou se jeho tvář začne měnit. Přestává být Louskáčkem a mění se v krásného prince. Marie a oživené panenky se ocitnou pod hvězdnou oblohou a fantasticky krásným vánočním stromečkem. Kolem víří sněhové vločky.

Akt II

Marie a princ obdivují krásu hvězdného nebe a vzpomínají, jak je napadly myši a jak je princ porazil. Všichni tančí, baví se a slaví vítězství nad myší armádou. Španělské, arabské, čínské a ruské panenky děkují Marii za záchranu jejich života. Krásné víly a páže tančí kolem. Objeví se Drosselmeyer a znovu změní vše kolem. Všichni se připravují na svatbu Marie a prince. Marie se probouzí s Louskáčkem stále v ruce. Je ve známé místnosti. Bohužel to byl jen sen...

Existuje také tzv. freudovská verze baletu vyvinutá Rudolfem Nurejevem . Podle něj se Marie po tanci s princem probudí a z omlazeného Drosselmeyera se vyklube Louskáček.

Složení baletu

Složení: [9]

1. Předehra
2. Akce jedna.
   1. Obrázek 1.
      1. Dekorace a osvětlení vánočního stromu
      2. březen
      3. Dětský cval a výstup rodičů
      4. Scéna s tancem
         1. Výjezd z Drosselmeyeru
         2. Tanec hodinářských panenek ( mazurka )
         3. Démonický tanec
      5. Scéna a Grossvater
         1. Vzhled panenky Louskáček
         2. Louskáček Polka
         3. Mariina ukolébavka a Fritzovy hry
         4. Tanec rodičů a hostů (Grosvater)
      6. Scéna (Marie a Louskáček)
         1. Ukolébavka
         2. Transformace školky
         3. Vánoční strom růst
      7. Vzhled myší a bitva
   2. Obrázek 2.
      1. Smrkový les v zimě
      2. Waltz of the Snowflakes (Tanec sněhových vloček)
3. Akce dvě.
   1. Palác sladkostí Confiturenburg
   2. Příjezd Marie a Louskáčka
   3. Krátké představení
      1. Čokoláda (španělský tanec)
      2. Káva (arabský tanec)
      3. Čaj (čínský tanec)
      4. Trepak (ruský tanec; karamelová třtina)
      5. Tanec pastýřů (dánský marcipán)
      6. Matka Gigon (Zhigon) a klauni
   4. Valčík květin
   5. pas de deux
      1. Dragee Fairy a princ Orshad
      2. Varianta I: tarantella
      3. Variace II: Tanec dražé víly
      4. coda
   6. závěrečný valčík
   7. Zbožnění

Nástroje

• Dřevěné dechové nástroje :
  • 3 flétny (3. flétna = pikolová flétna );
  • 2 hoboje ;
  • 1 cor anglais ;
  • 2 klarinety ;
  • 1 basklarinet ;
  • 2 fagoty .
• mosaz :
  • 4 rohy ;
  • 2 trubky ;
  • 2 tenorové pozouny ;
  • 1 basový trombon ;
  • 1 trubice .
• bicí :
  • tympány ;
  • malý bubínek ;
  • deska ;
  • velký buben ;
  • trojúhelník ;
  • tamburína ;
  • kastaněty ;
  • tam-tam ;
  • zvony ;
  • „nástroje na hraní“ (například píšťalka na kukačku).
• Celesta ;
• 2 harfy ;
• Dětský sbor
• Řetězce :
  • housle I;
  • housle II;
  • violy ;
  • violoncella ;
  • kontrabasy .

Pozoruhodné produkce

Mariinské divadlo

• 6.  (18. prosince 1892 )  - premiéra:
  • Choreograf: Lev Ivanov
  • Dirigent: Ricardo Drigo
  • Umělci: Michail Bocharov a K. Ivanov
  • Kostýmy: Ivan Vsevolozhsky a Evgeny Ponomarev ;
  • Marie - Stanislava Belinskaya
  • Fritz - Vasilij Stukolkin
  • Louskáček - Sergey Legat
  • Dragee Fairy — Antonietta Del-Era
  • Princ Černý kašel - Pavel Gerdt
  • Drosselmeyer - Timofey Stukolkin
  • Šašek - Alexander Shiryaev
  • Marianna - Lydia Rubtsová
• 1923 - obnovená produkce Lva Ivanova ve stejné scenérii; choreografové Fjodor Lopukhov a Alexander Shiryaev , dirigent Alexander Gauk ; víla Dragee - Elizaveta Gerdt , princ Černý kašel - Michail Dudko , Drosselmeyer - Nikolaj Soljannikov .
• 1929 - nové vydání; choreograf Fjodor Lopukhov , dirigent Alexander Gauk , art. Vladimír Dmitrijev ; Máša - Olga Mungalová , Louskáček - Pjotr ​​Gusev , Drosselmeyer - Leonid Leontiev .
• 1934 - choreograf Vasilij Vainonen , dirigent Jevgenij Mravinskij , art. Ivan Selezněv ; Máša - Galina Ulanova , Louskáček princ - Konstantin Sergeev . [deset]
• 2001 - choreograf - Kirill Simonov, hudební režisér - Valery Gergiev , kulisy, kostýmy, libreto, produkce - Michail Shemyakin . Máša - Natalja Sologub , Louskáček princ - Alexander Sergejev [11] , Andrian Fadeev , Drosselmeyer - Anton Adasinsky .

Velké divadlo

• 1919 - choreograf Alexander Gorskij , dirigent N. A. Fedorov, výtvarník Konstantin Korovin ; Clara - Valentina Kudryavtseva , Fritz - Shokorov 2., Louskáček princ - Efim Efimov , Drosselmeyer - Alexej Bulgakov . V této inscenaci byl jevištěm prostřený stůl s obrovským kávovým servisem, ze kterého vycházeli tanečníci.
• 1932 - představení vysoké školy baletu ve Velkém divadle; choreograf L. I. Ivanov, revival Alexandra Čekrygina a Alexandra Monachova , dirigent Jurij Fayer , umělec Panfilov; Clara - Evgenia Farmanyants , Louskáček - Jurij Papko , Fritz - Y. Gerber, Drosselmeyer - Alexander Chekrygin , Dragee Fairy - Olga Lepeshinskaya .
• 1939 - choreograf V. I. Vainonen, dirigent Yuri Fayer, umělecký vedoucí. Vladimír Dmitrijev ; Máša - Marina Semenova , Louskáček - Alexey Ermolaev , Drosselmeyer - Vladimir Ryabtsev .
• 12. 3. 1966 - nová výroba; choreograf Jurij Grigorovič , dirigent Gennadij Rožděstvenskij , výtvarník Simon Virsaladze ; Máša - Jekatěrina Maksimová , Louskáček princ - Vladimir Vasiljev , Drosselmeyer - Vladimir Levašev , král myší - Němec Sitnikov , Louskáček - Elena Vatulya , Francouzská panenka - Taťána Popko .

Pozoruhodné zvukové nahrávky

• 1960  - dirigent Gennadij Rožděstvenskyj , orchestr a dětský sbor Velkého divadla , SSSR .

[D 06583-6; C 06977-80; CM 0169-72; MEL CD 1000665]

• 1986 - dirigent Fedoseev, Vladimir Ivanovič , dětská sborová škola "Jaro" , Velký symfonický orchestr Ústřední televize a All-Union Radio .

[A10 00347 005]

• 1988 - dirigent Evgeny Svetlanov , škola dětského sboru "Jaro" , GASO .

[A10 00605-8; MEL CD 1000409]

Poznámky

1. ↑ Lev Ivanov na belcanto.ru
2. ↑ "Histoire d'un casse-noisette"  (francouzsky)
3. ↑ TE, 1967 .
4. ↑ Dumas, Alexandr. Pohádky // Sebraná díla. - M . : Art-Business Center, 2005. - T. 61. - S. 621. - 636 s. — ISBN 5-7287-0254-6 .
5. ↑ Skvortsova I. A. Ballet P. I. Čajkovského "Louskáček": zážitek z charakterizace // Učebnice. - M .: Vědecké a publikační centrum "Moskevská konzervatoř", 2011. - 68 s. - S. 10-14. ISBN 978-5-89598-264-8
6. ↑ Akademie ruského baletu. A. Ya Vaganová. Seznamy absolventů (nepřístupný odkaz) . Datum přístupu: 13. března 2010. Archivováno z originálu 22. listopadu 2009. (neurčitý) 
7. ↑ P. I. Čajkovskij. Úplné složení spisů. Literární díla a korespondence. - M . : Hudba, 1978. - T. XVI-A. - S. 313. - 376 s. - 6000 výtisků.
8. ↑ Yaschenkov P. Balet se stopami morfia a neopětované lásky k synovci. Část 3  // Moskovsky Komsomolets: Noviny. - 2014. - 4. ledna.
9. ↑ http://dirigent.ru/o-proizvedenijah/336-chajkovskij-shelkunchik.html Archivováno 7. června 2013 na Wayback Machine , http://www.belcanto.ru/ballet_nutcracker.html , http://music. tonnel.ru/index.php?l=music&alb=19901 Archivováno 14. dubna 2012 na Wayback Machine , [1]
10. ↑ Encyklopedie: „nově složený Louskáček“, (1934)
11. ↑ Alexandr Sergejev

Literatura

• Julia Jakovleva. Kapitola 5. Zrod divadla. // Tvůrci a diváci. Ruské balety éry mistrovských děl. - M . : Nová literární revue , 2017. - S. 143-149. - ISBN 978-5-4448-0689-0 .

Odkazy

• Čajkovskij, Petr Iljič // Divadelní encyklopedie  / kap. vyd. P. A. Markov . - M .  : Sovětská encyklopedie , 1967. - T. 5. Tabakova - Yashugin. - 1136 stb. - 38 000 výtisků.
• balet "Louskáček" divadla Petrohradské konzervatoře na scéně Michajlovského divadla na kanálu "Art TV"
• Louskáček  - libreto a fotografie baletu v nastudování Divadla klasického baletu, režie N. Kasatkina a V. Vasilev
• LOUSKÁČEK. Libreto
• Čajkovského výzkum
• Balet Louskáček
• Skvortsova I. A. Ballet P. I. Čajkovského "Louskáček": zkušenost s charakterizací // Učebnice. - M .: Vědecké a publikační centrum "Moskevská konzervatoř", 2011. - 68 s. ISBN 978-5-89598-264-8

Tematické stránky	Mezinárodní projekt knihovny hudebních partitur MusicBrainz
Slovníky a encyklopedie	Velká dánština Britannica (online)
V bibliografických katalozích	GND : 300033729 J9U : 987007583411605171 VIAF : 185085524 WorldCat VIAF : 185085524