Mannaz

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 24. září 2021; kontroly vyžadují 2 úpravy .

název	Proto -germánský	stará angličtina	Starý skandinávský
	*Mannaz	Mann	Mair
	"člověk"
Formulář	Starší Futhark	Futork	Junior Futhark
Formulář
Unicode	ᛗU+16D7		ᛘU+16D8	ᛙU+16D9
přepis	m
Transkripce	m
POKUD	[m]
Umístění v runové řadě	dvacet		čtrnáct

runa mannaz

ᛗᛘ

snímky

◄	ᛓ	ᛔ	ᛕ	ᛖ	ᛗ	ᛘ	ᛙ	ᛚ	ᛛ	►
◄	ᛔ	ᛕ	ᛖ	ᛗ	ᛘ	ᛙ	ᛚ	ᛛ	ᛜ	►

Charakteristika

název

ᛗ : runové písmeno mannaz man m
ᛘ : runové dlouhé větve-madr m

Unicode

ᛗ : U+16D7
ᛘ : U+16D8

HTML kód

ᛗ ‎: nebo ᛘ ‎: neboᛗ ᛗ
ᛘ ᛘ

UTF-16

ᛗ ‎: 0x16D7
ᛘ ‎: 0x16D8

URL kód

ᛗ : %E1%9B%97
ᛘ : %E1%9B%98

Tato stránka nebo sekce obsahuje runy .
Pokud nemáte požadovaná písma , některé znaky se nemusí zobrazit správně.

Mannaz je dvacátá runa Staršího Futharka a třináctá runa Mladšího Futharka . Jméno doslova znamená "muž", "člověk". Znamená zvuk [ m ].

Starší Futhark

Ve starším futharku (ᛗ) se runa nazývá *mannaz z pragerms . *mannz/mannô, což znamená „muž“ nebo „muž“.

Anglosaské runy

V anglosaském futharku je dvacátá runa a nazývá se Mann se stejným významem.

Také v anglosaském futharku je runa stan (ᛥ), která je podobná zrcadlené runě Mann a znamená zvukovou kombinaci [ s t ].

Minor runy

V malých runách (ᛘ) se jmenoval Maðr (starý skandinávský „muž“, „člověk“) a byl třináctým v řadě v abecedě. Graficky podobná starší runě Algiz .

Odkazy v runových básních [1]

Báseň	Originál	Překlad
anglosaský	Mann biþ on myrgþe jeho mágan léof: sceal þéah ánra gehwilc óþrum swícan, forþam dryhten wille dóme sine þæt earme flæsc eorþan betæcan.	Muž je šťastný, miluje své příbuzné, ale každý musí opustit ostatní protože z vůle Páně, z jeho příkazu , toto ubohé tělo bude vydáno zemi
norský	Maðr er moldar auki; mikil er græipá hauki.	Člověk je potomkem prachu; dráp jestřába je skvělý.
islandský	Maier Mans Gaman ok molární auki ok skipa skreytir.	Člověk je radost lidí a více půdy, a dekorace lodí.

Literatura

V Rusku

Blum R.H. Kniha run. - Kyjev : Sofia, 2010. - ISBN 978-5-399-00032-9, ISBN 978-5-91250-810-3.
Weber E. Runic Art. — Per. Skopintseva E. M. - Petrohrad: Eurasia Publishing Group, 2002. - 160 s. ISBN 5-8071-0114-6.
Kolesov E., Torsten A. Runes. Futhark Classical a Armanic. - Penza : Zlatý řez, 2008. - ISBN 978-5-91078-045-7.
Korablev L. Runová abeceda. - M., 2015, nezávislé vydání. — 592 s. - ISBN 978-5-9907446-0-8.
Pennik N. Magické abecedy. — Per. Kaminsky M. - Kyjev: Sofie, 1996. - 320 s. — ISBN 5-220-00005-5.
Platov A. V. Runic Art: praxe. Výcvikový kurz. - M .: Sam Polygraphist LLC, 2012. - 352 s. - ISBN 978-5-905948-01-5.
Thorsson E. Runové učení. - M .: Sofie, Helios, 2002. - 320 s. — ISBN 5-344-00080-4.
Jazyk Wirda (čtenka ve třech svazcích). — Přel. Blaze A. - M.: Thesaurus Deorum, 2016.

V jiných jazycích

Arntz, Helmut. Runenschrift. Ihre Geschichte und ihre Denkmaeler. Halle/Saale: Niemeyer 1938.
Agrell, Sigurd . Zur Frage nach dem Ursprung der Runennamen. 1928.
Enoksen, Lars Magnar. běžec. Historie, Tydning, Talking. - Lund: Historiske Media, 1999. - ISBN 91-89442-55-5.
Grimm, Wilhelm Carl. Uber deutsche Runen. 1821.
Krause, Wolfgang. Byl to muž v Runenritzte. 2. sloveso. Aufl. Halle/Saale: Niemeyer 1943.
Odenstedt B. O původu a rané historii runového písma. - Coronet Books Inc, 1990. - 182 s. — ISBN 978-9185352203.