Dzili

Dzili ( ძ , gruzínsky ძილი ) je dvacáté osmé písmeno moderní gruzínské abecedy a třicáté první písmeno klasické gruzínské abecedy [1] .

Použití

V gruzínštině to označuje zvuk [ d͡z ] [2] . Číselná hodnota v isopsephii  je 3000 (tři tisíce) [3] .

Používá se také v gruzínské variantě lazské abecedy používané v Gruzii. V latinském písmu používaném v Turecku odpovídá ž nebo zʼ [4] .

Dříve používané v abcházské (1937-1954) [5] a osetské (1938-1954) [6] abecedě založené na gruzínském písmu, po jejich překladu do azbuky v abcházštině bylo nahrazeno ӡ , a v osetštině - tím dz .

V romanizačních systémech gruzínského písma se vykresluje jako j ( ISO 9984 ) [7] [8] , dz ( BGN/PCGN 1981 [9] , národní systém , BGN/PCGN 2009 [10] ), ż ( ALA-LC ) [11] . V gruzínském Braillově písmu písmeno odpovídá symbolu ⠽ (U+283D) [12] .

Slovní zásoba

• Ze - syn

Psaní

Pořadí výkresu

Kódování

Dzili asomtavruli a dzili mkhedruli jsou zahrnuty do standardu Unicode od jeho úplně první verze (1.0.0) v bloku “ Georgian Letter ” ( eng.  Georgian ) pod hexadecimálními kódy U+10BB a U+10EB [16] .

Dzili nuskhuri byl přidán do Unicode ve verzi 4.1 v bloku Georgian Supplement pod hexadecimálním kódem U+2D1B ;  před tím byla sjednocena s dzili mkhedruli [17] [18] .

Dzili mtavruli byl zahrnut do Unicode verze 11.0 v bloku Georgian Extended pod hexadecimálním kódem U+1CAB [ 19] . 

Poznámky

1. ↑ Machavariani, str. 136
2. ↑ Aronson, Howard Isaac. Georgian: A Reading Grammar . - Columbus, OH : Slavica Publishers, 1990. - S. 18. - ISBN 978-0-89357-207-5 . Archivováno 26. července 2020 na Wayback Machine
3. ↑ Mchedlidze, II, str. 100
4. ↑ René Lacroix. Description du dialecte laze d'Arhavi (caucasique du sud, Turquie): Grammaire et textes  (francouzsky) . - Lyon: Université Lumière-Lyon-II, 2009. - S. 15. - 923 s.
5. ↑ Bgazhba Kh.S. Z historie písma v Abcházii. - Tbilisi: "Metsniereba", 1967. - S. 65-70. — 72 s. - 1000 výtisků.
6. ↑ Bigulaev B. B. Historie osetského písma. – Disertační práce pro stupeň kandidáta věd. - Dzaudzhikau: Výzkumný ústav Severní Osetie, 1945. - S. 77-80.
7. ↑ Přepis neřímských písem. Přepis gruzínštiny . Získáno 5. června 2021. Archivováno z originálu dne 14. června 2021. (neurčitý)
8. ↑ Evertype.com: Mapování ISO 5426 na Unicode Archivováno 21. října 2020 na Wayback Machine ; Joan M. Aliprand: Dokončené mapování mezi znaky ISO 5426 a ISO/IEC 10646-1 Archivováno 2. srpna 2020 na Wayback Machine ; Standard Unicode: Písmena modifikátoru mezer archivována 13. června 2019 na Wayback Machine .
9. ↑ Systémy romanizace a konvence pravopisu v římském písmu Archivováno 21. června 2021 na Wayback Machine , s. 27
10. ↑ Romanizace gruzínštiny. Národní systém Gruzie 2002; Dohoda BGN/PCGN 2009
11. ↑ Romanizační tabulky ALA-LC. gruzínský . Získáno 5. června 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021. (neurčitý)
12. ↑ UNESCO, Světové používání Braillova písma, třetí vydání, Washington, DC str. 45
13. ↑ Mchedlidze, I, str. 105
14. ↑ Mchedlidze, I, str. 107
15. ↑ Mchedlidze, I, str. 110
16. ↑ Unicode Data 1.0.0 . Získáno 5. června 2021. Archivováno z originálu dne 19. srpna 2021. (neurčitý)
17. ↑ Návrh na přidání gruzínských a dalších znaků do BMP UCS . Získáno 5. června 2021. Archivováno z originálu dne 24. května 2021. (neurčitý)
18. ↑ Unicode 4.1.0. Pozoruhodné změny z Unicode 4.0.1 na Unicode 4.1.0 . Získáno 5. června 2021. Archivováno z originálu dne 25. května 2021. (neurčitý)
19. ↑ Standard Unicode®. Verze 11.0 - Základní specifikace. Kapitola 7: Evropa-I. Moderní a liturgická písma archivována 9. března 2021 ve Wayback Machine , str. 320-321.

Literatura

• Mchedlidze, TI Obnovená gruzínská abeceda. — Fulda, Německo, 2013
• Mchedlidze, T. II. gruzínské písmo; Slovník a průvodce. — Fulda, Německo, 2013
• Machavariani, E. Gruzínské rukopisy. — Tbilisi, 2011

Odkazy

• Ⴛ na Scriptsource.org 
• ⴛ na Scriptsource.org 
• Ძ na Scriptsource.org 
• ძ na Scriptsource.org 
• Georgian Dictionary Archived 12. března 2007 na Wayback Machine