Ano (dopis)

Ye ( ჲ , gruzínsky ჲე ) je patnácté písmeno klasické gruzínské abecedy [1] .

Použití

V gruzínštině označoval zvuk [ j ] po samohláskách, byl z abecedy vyloučen Společností pro šíření gramotnosti mezi Gruzínci a nahrazen písmenem ini (ი) [2] [3] . Číselná hodnota v isopsephy  je 60 (šedesát) [4] .

Používá se v jazyce Svan k označení zvuku [ j ] [5] . Používá se také v gruzínské variantě lazské abecedy používané v Gruzii. V latinském písmu používaném v Turecku odpovídá y [6] .

Dříve používané v abcházské (1937-1954) [7] a osetské (1938-1954) [8] abecedě založené na gruzínském písmu, po jejich překladu do azbuky , bylo nahrazeno ь v abcházštině a й v osetštině . V abcházštině to označovalo palatalizaci předcházejících souhlásek გ , კ , ქ , ღ , ყ , ხ .

V romanizačních systémech se gruzínské písmo přenáší jako y ( ISO 9984 [9] , ALA-LC [10] ), j ( BGN/PCGN 1981) [11] .

Psaní

Pořadí výkresu

Kódování

Ye asomtavruli a ye mkhedruli jsou zahrnuty do standardu Unicode od jeho úplně první verze (1.0.0) v bloku " Georgian letter " ( anglicky  Georgian ) pod hexadecimálními kódy U+10C2 a U+10F2 [15] .

Ye nuskhuri byl přidán do Unicode ve verzi 4.1 v bloku Georgian Supplement pod hexadecimálním kódem U+2D22 ;  předtím to bylo sjednoceno s ye mkhedruli [16] [17] .

Ye mtavruli byl zahrnut do Unicode verze 11.0 v bloku Georgian Extended pod hexadecimálním kódem U+1CB2 [ 18] . 

Poznámky

1. ↑ Machavariani, str. 136
2. ↑ Daniels, Peter T. Světové systémy psaní . - Oxford University Press, 1996. - ISBN 978-0-19-507993-7 . Archivováno 26. července 2020 na Wayback Machine
3. ↑ Aronson, Howard Isaac. Georgian: A Reading Grammar . - Columbus, OH : Slavica Publishers, 1990. - S. 18. - ISBN 978-0-89357-207-5 . Archivováno 26. července 2020 na Wayback Machine
4. ↑ Mchedlidze, II, str. 100
5. ↑ ვ. თოფურია. სვანური ენის სახელმძღვანელო = Kurz svanského jazyka  : [ gr. ] . - თბილისი, 2008. - S. 15-17.
6. ↑ René Lacroix. Description du dialecte laze d'Arhavi (caucasique du sud, Turquie): Grammaire et textes  (francouzsky) . - Lyon: Université Lumière-Lyon-II, 2009. - S. 15. - 923 s.
7. ↑ Bgazhba Kh.S. Z historie písma v Abcházii. - Tbilisi: "Metsniereba", 1967. - S. 65-70. — 72 s. - 1000 výtisků.
8. ↑ Bigulaev B. B. Historie osetského písma. – Disertační práce pro stupeň kandidáta věd. - Dzaudzhikau: Výzkumný ústav Severní Osetie, 1945. - S. 77-80.
9. ↑ Přepis neřímských písem. Přepis gruzínštiny . Získáno 29. srpna 2021. Archivováno z originálu dne 14. června 2021. (neurčitý)
10. ↑ Romanizační tabulky ALA-LC. gruzínský . Získáno 29. srpna 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021. (neurčitý)
11. ↑ Systémy romanizace a konvence pravopisu v římském písmu Archivováno 21. června 2021 na Wayback Machine , s. 27
12. ↑ Mchedlidze, I, str. 105
13. ↑ Mchedlidze, I, str. 107
14. ↑ Mchedlidze, I, str. 110
15. ↑ Unicode Data 1.0.0 . Získáno 29. srpna 2021. Archivováno z originálu dne 19. srpna 2021. (neurčitý)
16. ↑ Návrh na přidání gruzínských a dalších znaků do BMP UCS . Získáno 29. srpna 2021. Archivováno z originálu dne 24. května 2021. (neurčitý)
17. ↑ Unicode 4.1.0. Pozoruhodné změny z Unicode 4.0.1 na Unicode 4.1.0 . Získáno 29. srpna 2021. Archivováno z originálu dne 25. května 2021. (neurčitý)
18. ↑ Standard Unicode®. Verze 11.0 - Základní specifikace. Kapitola 7: Evropa-I. Moderní a liturgická písma archivována 9. března 2021 ve Wayback Machine , str. 320-321.

Literatura

• Mchedlidze, TI Obnovená gruzínská abeceda. — Fulda, Německo, 2013
• Mchedlidze, T. II. gruzínské písmo; Slovník a průvodce. — Fulda, Německo, 2013
• Machavariani, E. Gruzínské rukopisy. — Tbilisi, 2011

Odkazy

• Ⴢ na Scriptsource.org 
• ⴢ na Scriptsource.org 
• Ჲ na Scriptsource.org 
• ჲ na Scriptsource.org