Qili

Tsili ( წ , gruzínsky წილი ) je dvacáté deváté písmeno moderní gruzínské abecedy a třicáté druhé písmeno klasické gruzínské abecedy [1] .

Použití

V gruzínštině to označuje zvuk [ t͡sʼ ] [2] . Číselná hodnota v isopsephii  je 4000 (čtyři tisíce) [3] .

Používá se také v gruzínské variantě lazské abecedy používané v Gruzii. V latinském písmu používaném v Turecku odpovídá ǯ nebo tsʼ [4] .

Dříve používané v abcházské (1937-1954) [5] a osetské (1938-1954) [6] abecedě založené na gruzínském písmu, po jejich překladu do azbuky bylo nahrazeno ҵ v abcházštině a цъ v osetštině .

V romanizačních systémech gruzínského písma se přenáší jako c ( ISO 9984 [7] [8] , ALA-LC [9] ), ts ( BGN/PCGN 1981) [10] , tsʼ ( národní systém , BGN/PCGN 2009 ) [11] . V gruzínském Braillově písmu písmeno odpovídá symbolu ⠹ (U+2839) [12] .

Psaní

Pořadí výkresu

Kódování

Asomtavruli qili a Mkhedruli qili jsou zahrnuty do standardu Unicode od jeho úplně první verze (1.0.0) v bloku „ Georgian Letter “  ( gruzínština ) pod hexadecimálními kódy U+10BC a U+10EC [16] .

Qili nuskhuri bylo přidáno do Unicode ve verzi 4.1 v bloku Georgian Supplement pod hexadecimálním kódem U+2D1C ;  před tím byla sjednocena s qili mkhedruli [17] [18] .

Tsili mtavruli byl zahrnut do Unicode verze 11.0 v bloku Georgian Extended pod hexadecimálním kódem U+1CAC [ 19] . 

Poznámky

1. ↑ Machavariani, str. 136
2. ↑ Aronson, Howard Isaac. Georgian: A Reading Grammar . - Columbus, OH : Slavica Publishers, 1990. - S. 18. - ISBN 978-0-89357-207-5 .
3. ↑ Mchedlidze, II, str. 100
4. ↑ René Lacroix. Description du dialecte laze d'Arhavi (caucasique du sud, Turquie): Grammaire et textes  (francouzsky) . - Lyon: Université Lumière-Lyon-II, 2009. - S. 15. - 923 s.
5. ↑ Bgazhba Kh.S. Z historie písma v Abcházii. - Tbilisi: "Metsniereba", 1967. - S. 65-70. — 72 s. - 1000 výtisků.
6. ↑ Bigulaev B. B. Historie osetského písma. – Disertační práce pro stupeň kandidáta věd. - Dzaudzhikau: Výzkumný ústav Severní Osetie, 1945. - S. 77-80.
7. ↑ Přepis neřímských písem. Přepis gruzínštiny
8. ↑ Evertype.com: mapování ISO 5426 na Unicode ; Joan M. Aliprand: Dokončené mapování mezi znaky ISO 5426 a ISO/IEC 10646-1 ; Standard Unicode: písmena modifikátoru mezer .
9. ↑ Romanizační tabulky ALA-LC. gruzínský
10. ↑ Systémy romanizace a pravopisné konvence v římském písmu , str. 27
11. ↑ Romanizace gruzínštiny. Národní systém Gruzie 2002; Dohoda BGN/PCGN 2009
12. ↑ UNESCO, Světové používání Braillova písma, třetí vydání, Washington, DC str. 45
13. ↑ Mchedlidze, I, str. 105
14. ↑ Mchedlidze, I, str. 107
15. ↑ Mchedlidze, I, str. 110
16. ↑ Unicode Data 1.0.0
17. ↑ Návrh na přidání gruzínských a dalších znaků do BMP UCS
18. ↑ Unicode 4.1.0. Pozoruhodné změny z Unicode 4.0.1 na Unicode 4.1.0
19. ↑ Standard Unicode®. Verze 11.0 - Základní specifikace. Kapitola 7: Evropa-I. Moderní a liturgická písma , s. 320-321.

Literatura

• Mchedlidze, TI Obnovená gruzínská abeceda. — Fulda, Německo, 2013
• Mchedlidze, T. II. gruzínské písmo; Slovník a průvodce. — Fulda, Německo, 2013
• Machavariani, E. Gruzínské rukopisy. — Tbilisi, 2011
• Gruzínská sovětská encyklopedie , svazek 11, str. 284, Tbilisi, 1987.

Odkazy

• Ⴜ na Scriptsource.org 
• ⴜ na Scriptsource.org 
• Წ na Scriptsource.org 
• წ na Scriptsource.org 
• Gruzínský slovník