Britský znakový jazyk

Britský znakový jazyk
země Velká Británie
Celkový počet reproduktorů 125 000 lidí
Klasifikace
Kategorie znakové jazyky
Britská rodina znakového jazyka
Jazykové kódy
ISO 639-1
ISO 639-2
ISO 639-3 bfi
WALS bsl
Etnolog bfi
IETF bfi
Glottolog brit1235

Britský znakový jazyk ( anglicky  British Sign Language ; také BSL ) je znakový jazyk stejnojmenné rodiny používaný neslyšícími a nedoslýchavými lidmi ve Spojeném království. Přibližně 125 000 neslyšících dospělých používá BSL [1] a také přibližně 20 000 dětí. V roce 2011 uvedlo 15 000 lidí, že jejich primárním jazykem je BSL [2] . Při mluvení britským znakovým jazykem jsou zapojeny ruce, tělo, obličej a hlava. BSL vlastní mnoho slyšících lidí, kteří jsou zapojeni do komunity neslyšících prostřednictvím neslyšících příbuzných a známých.

Historie

První zmínka o znakovém jazyce neslyšících pochází z roku 1576 [3] [4] [5] , kdy se v něm konala svatba neslyšících [6] . Britský znakový jazyk se vyvíjel podobně jako jiné jazyky [7] [8] . Thomas Braidwood , učitel z Edinburghu, založil v roce 1760 Braidwood Academy pro neslyšící, první vzdělávací instituci ve Spojeném království pro neslyšící. Ke komunikaci se studenty používal znakový jazyk. Braidwoodův student Joseph Watson odešel v roce 1792 do důchodu, aby založil první veřejnou školu pro neslyšící v Burmondsey

V roce 1815 americký protestantský misionář Thomas Gallaudet cestoval po Evropě a učil se pedagogice vyučování neslyšících. Obě výše zmíněné školy ho odmítly a základní atestaci získal v Paříži; v důsledku toho patří Amslen do rodiny francouzského znakového jazyka .

Až do 40. let 20. století se znakový jazyk používal tajně, protože při výuce byl kladen důraz na odezírání . Od 70. let se vztah k němu ve školství změnil na benevolentní. BSL se za tu dobu vyvíjela, například z ní zmizelo slovo „loan shark“ a objevila se gesta pro pojmy „fax“ a „laser“. Změna úrovně jazykové podpory znamená, že tam, kde mladí lidé preferují používání gest, si starší mluvčí vystačí s prstovou abecedou [9] .

Jazykové informace

Gramatika

GSL používá vlastní členění věty [10] , obvyklý slovosled mimo něj je OSV , a definice předchází definovanou [11] .

Genetické vazby

Ačkoli je angličtina hlavním jazykem ve Spojeném království i v USA, znakové jazyky těchto dvou zemí patří do různých jazykových rodin: Amslen běžný v USA je ve francouzské jazykové rodině , stejně jako irský znakový jazyk . Britská znaková řeč se také liší od trasovací angličtiny, což je doslovný překlad z angličtiny do gest.

Znakové jazyky používané v Austrálii , na Novém Zélandu a v Jižní Africe se vyvinuly z britského znakového jazyka 19. století a používají stejnou prstovou abecedu a gramatiku a většina slov je stejná. Kvůli této blízkosti jsou britské, australské , novozélandské a jihoafrické znakové jazyky často považovány za dialekty jazyka BANZSL [12] . Australský znakový jazyk byl ovlivněn tím, že první školy pro neslyšící vytvořili lidé z Londýna, Edinburghu a Dublinu.

Australské, britské a novozélandské jazyky mají 82 % stejného švédského seznamu ; pokud počítáme i příbuzné , pak se podobnost zvýší na 98 % [13] .

Makaton , komunikační systém pro lidi s vadami řeči, byl vytvořen z britských znaků znakového jazyka.

Mluvčí britské znakové řeči obhajují její uznání podobným způsobem jako velština , gaelština a irština . BSL získala plný status Spojeného království 18. března 2003, není však chráněna vládou, ačkoli tlumočníci britského znakového jazyka musí být certifikováni.

BSL má několik dialektů a znakový jazyk Skotů se může lišit od znakového jazyka jižní angličtiny.

Použití

Mnoho britských televizních pořadů je opatřeno překladem do znakového jazyka. BBC News poskytuje překlad do znakového jazyka pro denní zprávy v 7:00, 8:00 a 13:00. BBC One opakuje hlavní vysílací programy po půlnoci s překladem do znakového jazyka.

Prozkoumávání

Ve Spojeném království existuje několik vzdělávacích institucí – vysokých škol a školicích center, kde můžete získat znalosti o GSL, navíc existují tři zkoušky, které posuzují znalost GSL.

Zkoušku „Výbornost podpisu v komunikaci s neslyšícími“ spravuje Úřad pro kvalifikace a kurikulum a má následující úrovně:

Britská asociace neslyšících založila Britskou akademii znakového jazyka za účelem profesionálního poskytování vzdělávacích služeb v oblasti GSL.

Ve Skotsku existuje systém Scottish Qualifications Authority, který hodnotí úroveň znalostí v různých disciplínách, včetně GSL, na třístupňové škále.

Existuje také British Sign Language Interpreters Association , která se zabývá profesionálním rozvojem tlumočníků BSL.

Poznámky

  1. Průzkum pacientů u praktického lékaře IPSOS Mori 2009/10
  2. 2011 Census: Rychlé statistiky pro Anglii a Wales, březen 2011 Archivováno 6. října 2014 na Wayback Machine , zpřístupněno 17. února 2013
  3. Gymnázium Tadcaster. Britský znakový jazyk: Historie kultury neslyšících  (anglicky) . „Nejstarší známá svatba vedená ve znakovém jazyce. Nahráno v Leicesteru mezi Ursulou Russell a Thomasem Tilsyem.". Získáno 22. dubna 2013. Archivováno z originálu dne 5. března 2022.
  4. Podepsat komunitu. Stručná historie britského znakového jazyka (BSL  ) . Získáno 22. dubna 2013. Archivováno z originálu 1. května 2013.
  5. BBC . Britský znakový jazyk  (angličtina) (březen 2007). Získáno 22. dubna 2013. Archivováno z originálu 1. května 2013.
  6. John Charles Cox. Farní matriky Anglie. — Ulan Press, 1910.
  7. Neslyšící a lingvistický výzkum Archivováno 4. června 2011. ,Profesor Bencie Woll, ředitel Centra pro výzkum hluchoty, kognice a jazyka na University College London. Britská vědecká asociace . Přístup v říjnu 2010.
  8. Kyle & Woll (1985). Znakový jazyk: studium neslyšících a jejich jazyk Archivováno 22. srpna 2016 na Wayback Machine Cambridge University Press, s. 263
  9. Znaková řeč: Studie neslyšících lidí a jejich jazyk Archivováno 22. srpna 2016 na Wayback Machine JG Kyle, B. Woll, G. Pullen, F. Maddix, Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521357179
  10. Gramatická struktura britského znakového jazyka coHearentVision . Získáno 24. dubna 2013. Archivováno z originálu 1. května 2013.
  11. Lingvistika britského znakového jazyka: Úvod – Rachel Sutton-Spence, Bencie Woll – Knihy Google . Získáno 24. dubna 2013. Archivováno z originálu 15. června 2013.
  12. Johnston, T. (2002). BSL, Auslan a NZSL: Tři znakové jazyky nebo jeden? In A. Baker, B. van den Bogaerde & O. Crasborn (Eds.), "Cross-lingvistické perspektivy ve výzkumu znakového jazyka: Vybrané články z TISLR 2000" (str. 47-69). Hamburk: Signum Verlag.
  13. McKee, D. & G. Kennedy (2000). Lexikální srovnání znaků z amerických, australských, britských a novozélandských znakových jazyků. V K. Emmorey a H. Lane (Eds), "The signs of language revisited: anthology to cti Ursula Bellugi and Edward Klima." Lawrence Erlbaum Associates, Inc.

Odkazy