Dzili
Gruzínské písmeno dzili (asomtavruli, nuskhuri, mtavruli, mkhedruli) |
Ⴛⴛ Ძ ძ |
snímky
|
|
|
Ⴛ : gruzínské velké písmeno jil ⴛ : gruzínské malé písmeno jil Ძ : gruzínské mtavruli velké písmeno jil ძ : gruzínské písmeno jil |
Unicode |
Ⴛ : U+10BB ⴛ : U+2D1B Ძ : U+1CAB ძ : U+10EB |
HTML kód |
Ⴛ : nebo ⴛ : nebo Ძ : nebo ძ : nebo |
UTF-16 |
Ⴛ : 0x10BB ⴛ : 0x2D1B Ძ : 0x1CAB ძ : 0x10EB |
|
Ⴛ : %E1%82%BB ⴛ : %E2%B4%9B Ძ : %E1%B2%AB ძ : %E1%83%AB |
Dzili ( ძ , gruzínsky ძილი ) je dvacáté osmé písmeno moderní gruzínské abecedy a třicáté první písmeno klasické gruzínské abecedy [1] .
Použití
V gruzínštině to označuje zvuk [ d͡z ] [2] . Číselná hodnota v isopsephii je 3000 (tři tisíce) [3] .
Používá se také v gruzínské variantě lazské abecedy používané v Gruzii. V latinském písmu používaném v Turecku odpovídá ž nebo zʼ [4] .
Dříve používané v abcházské (1937-1954) [5] a osetské (1938-1954) [6] abecedě založené na gruzínském písmu, po jejich překladu do azbuky v abcházštině bylo nahrazeno ӡ , a v osetštině - tím dz .
V romanizačních systémech gruzínského písma se vykresluje jako j ( ISO 9984 ) [7] [8] , dz ( BGN/PCGN
1981 [9] , národní systém , BGN/PCGN 2009 [10] ), ż ( ALA-LC ) [11] . V gruzínském Braillově písmu písmeno odpovídá symbolu ⠽ (U+283D) [12] .
Slovní zásoba
Psaní
Pořadí výkresu
Kódování
Dzili asomtavruli a dzili mkhedruli jsou zahrnuty do standardu Unicode od jeho úplně první verze (1.0.0) v bloku “ Georgian Letter ” ( eng. Georgian ) pod hexadecimálními kódy U+10BB a U+10EB [16] .
Dzili nuskhuri byl přidán do Unicode ve verzi 4.1 v bloku Georgian Supplement pod hexadecimálním kódem U+2D1B ; před tím byla sjednocena s dzili mkhedruli [17] [18] .
Dzili mtavruli byl zahrnut do Unicode verze 11.0 v
bloku Georgian Extended pod hexadecimálním kódem U+1CAB [ 19] .
Poznámky
- ↑ Machavariani, str. 136
- ↑ Aronson, Howard Isaac. Georgian: A Reading Grammar . - Columbus, OH : Slavica Publishers, 1990. - S. 18. - ISBN 978-0-89357-207-5 . Archivováno 26. července 2020 na Wayback Machine
- ↑ Mchedlidze, II, str. 100
- ↑ René Lacroix. Description du dialecte laze d'Arhavi (caucasique du sud, Turquie): Grammaire et textes (francouzsky) . - Lyon: Université Lumière-Lyon-II, 2009. - S. 15. - 923 s.
- ↑ Bgazhba Kh.S. Z historie písma v Abcházii. - Tbilisi: "Metsniereba", 1967. - S. 65-70. — 72 s. - 1000 výtisků.
- ↑ Bigulaev B. B. Historie osetského písma. – Disertační práce pro stupeň kandidáta věd. - Dzaudzhikau: Výzkumný ústav Severní Osetie, 1945. - S. 77-80.
- ↑ Přepis neřímských písem. Přepis gruzínštiny . Získáno 5. června 2021. Archivováno z originálu dne 14. června 2021. (neurčitý)
- ↑ Evertype.com: Mapování ISO 5426 na Unicode Archivováno 21. října 2020 na Wayback Machine ; Joan M. Aliprand: Dokončené mapování mezi znaky ISO 5426 a ISO/IEC 10646-1 Archivováno 2. srpna 2020 na Wayback Machine ; Standard Unicode: Písmena modifikátoru mezer archivována 13. června 2019 na Wayback Machine .
- ↑ Systémy romanizace a konvence pravopisu v římském písmu Archivováno 21. června 2021 na Wayback Machine , s. 27
- ↑ Romanizace gruzínštiny. Národní systém Gruzie 2002; Dohoda BGN/PCGN 2009
- ↑ Romanizační tabulky ALA-LC. gruzínský . Získáno 5. června 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021. (neurčitý)
- ↑ UNESCO, Světové používání Braillova písma, třetí vydání, Washington, DC str. 45
- ↑ Mchedlidze, I, str. 105
- ↑ Mchedlidze, I, str. 107
- ↑ Mchedlidze, I, str. 110
- ↑ Unicode Data 1.0.0 . Získáno 5. června 2021. Archivováno z originálu dne 19. srpna 2021. (neurčitý)
- ↑ Návrh na přidání gruzínských a dalších znaků do BMP UCS . Získáno 5. června 2021. Archivováno z originálu dne 24. května 2021. (neurčitý)
- ↑ Unicode 4.1.0. Pozoruhodné změny z Unicode 4.0.1 na Unicode 4.1.0 . Získáno 5. června 2021. Archivováno z originálu dne 25. května 2021. (neurčitý)
- ↑ Standard Unicode®. Verze 11.0 - Základní specifikace. Kapitola 7: Evropa-I. Moderní a liturgická písma archivována 9. března 2021 ve Wayback Machine , str. 320-321.
Literatura
- Mchedlidze, TI Obnovená gruzínská abeceda. — Fulda, Německo, 2013
- Mchedlidze, T. II. gruzínské písmo; Slovník a průvodce. — Fulda, Německo, 2013
- Machavariani, E. Gruzínské rukopisy. — Tbilisi, 2011
Odkazy
Gruzínský dopis |
---|
Písmena moderní gruzínské abecedy |
- Ani ( Ⴀⴀ, Აა )
- Vany ( Ⴁⴁ, Ბბ )
- Gani ( Ⴂⴂ, Გგ )
- Doni ( Ⴃⴃ, Დდ )
- Eni ( Ⴄ ⴄ, Ე ე )
- Vini ( Ⴅ ⴅ, Ვ ვ )
- zeni ( Ⴆⴆ, Ზზ )
- Thani ( Ⴇ ⴇ, Თ თ )
- ini ( Ⴈⴈ , Იი )
- Kani ( Ⴉⴉ, Კკ )
- Lasi ( Ⴊⴊ, Ლლ )
- mani ( Ⴋ ⴋ, Მ მ )
- Nari ( Ⴌⴌ, Ნნ )
- Oni ( Ⴍⴍ, Ოო )
- pari ( Ⴎⴎ , Პპ )
- zhani ( Ⴏⴏ, Ჟჟ )
- Rae ( Ⴐⴐ, Რრ )
- Sáně ( Ⴑⴑ, Სს )
- Tari ( Ⴒⴒ, Ტტ )
- Uni ( Ⴓ ⴓ, Უ უ )
- Phari ( Ⴔⴔ, Ფფ )
- Khani ( Ⴕ ⴕ, Ქ ქ )
- Ghani ( Ⴖⴖ, Ღღ )
- Kari ( Ⴗⴗ, Ყყ )
- Shini ( Ⴘⴘ, Შშ )
- čínština ( Ⴙⴙ , Ჩჩ )
- Tsani ( Ⴚⴚ, Ცც )
- Dzili ( Ⴛ ⴛ, Ძ ძ )
- Qili ( Ⴜⴜ, Წწ )
- Chari ( Ⴝⴝ, Ჭჭ )
- Hani ( Ⴞⴞ, Ხხ )
- Jani ( Ⴟⴟ, Ჯჯ )
- Hae ( Ⴠⴠ, Ჰჰ )
|
---|
Zastaralé dopisy |
- Ahoj ( Ⴡⴡ, Ჱჱ )
- Ano ( Ⴢⴢ , Ჲჲ )
- Vie ( Ⴣⴣ, Ჳჳ )
- Hari ( Ⴤⴤ, Ჴჴ )
- Motyka ( Ⴥ ⴥ, Ჵ ჵ )
|
---|
Rozšíření |
|
---|
Písmena s diakritikou
|
- ა̄
- ა̈
- ა̄̈
- ე̄
- ი̄
- ო̄
- ო̈
- ო̄̈
- უ̄
- უ̈
- უ̄̈
- უ̂
- ჷ̄
|
---|
Digrafy |
|
---|
Symboly |
|
---|
V Unicode |
|
---|