Židovská otázka je diskuse v evropské společnosti 19. a 20. století o stavu Židů . Diskuse, podobně jako u jiných národních otázek , sestávala z diskuse o občanském, právním, národnostním a politickém postavení Židů jako menšiny v evropské společnosti.
Termín „židovská otázka“ se poprvé objevil během debaty o židovském návrhu zákona v roce 1753, který Židům přiznával občanská práva v Anglii . Diskusi zahájili v západoevropských a středoevropských společnostech politici a spisovatelé ovlivnění osvícenstvím a ideály Francouzské revoluce . Diskuse zahrnovala diskusi o omezeních kladených na Židy, jako jsou procentuální kvóty a segregace , židovská asimilace a emancipace , židovské osvícení .
Výraz byl také používán antisemitskými hnutími počínaje 80. lety 19. století a konče nacistickou frází „ Konečné řešení židovské otázky “, odkazující na fyzické vyhlazování evropských Židů .
Raul Hilberg viděl politiku nacistů jako pokračování křesťanského antisemitismu [1] :
Křesťanští misionáři nám (Židům) řekli v podstatě toto: Nemáte právo žít mezi námi jako Židé. Světští vládci, kteří je přišli nahradit, prohlásili: nemáte právo žít mezi námi. Nakonec se němečtí nacisté rozhodli: nemáte právo žít... Nacisté proto minulost nezavrhli, stavěli na ní. Proces nezačali, jen ho dokončili.
| Židé | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| kultura | |||||||||||||
| diaspora | |||||||||||||
| Židé | |||||||||||||
| Jazyky | |||||||||||||
| Příběh |
| ||||||||||||
| etnické skupiny |
| ||||||||||||
| |||||||||||||