Zdravotnictví v Bělorusku

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 1. března 2019; kontroly vyžadují 25 úprav .

Zdravotní péče v Bělorusku  ( Belor. Ahova zdaroўya ў Belarusi ) je odvětvím státní činnosti, jejímž účelem je organizovat a poskytovat dostupnou lékařskou péči obyvatelstvu.

V žebříčku Numbeo (leden 2021) se Běloruská republika umístila na posledním místě v Evropě z hlediska rozvoje zdravotnictví [1] a na 90. místě z 93 na světě, před Ázerbájdžánem, Bangladéšem a Venezuelou a mírně za Irákem [ 2] .

Statistiky

Obecné ukazatele

V roce 2012 bylo v Bělorusku 48 831 lékařských specialistů (kromě těch, kteří jsou zaměstnáni v institucích pro školení, rekvalifikaci a další vzdělávání, jakož i na administrativních pozicích), neboli 51,6 lékařů na 10 000 lidí. Počet nelékařských pracovníků byl 125 079 osob, tedy 132,2 specialistů na 10 000 osob [3] . Od roku 2000 do roku 2008 se počet nemocničních organizací snížil z 830 na 773, od roku 2009 do roku 2012 z 661 (za použití nové metody výpočtu) na 657. Počet nemocničních lůžek se od roku 2000 do roku 2012 snížil ze 126 209 (126 800 lůžek na obyvatele). ) na 106 640 (112,7 na 10 000 lidí). Počet ambulancí vzrostl z roku 1843 na 2263 [3] . V roce 2012 navštívilo obyvatelstvo Běloruska lékaře na ambulantních schůzkách a přijalo lékaře doma celkem 122 milionůkrát (12,9 návštěv na osobu a rok) [3] .

V zemi je 7 pohotovostních nemocnic a 153 stanic nebo oddělení [4] .

Celkové údaje podle regionů (2012)

Kraj Počet nemocničních
organizací [5] 		Počet lékařů
na 10 000 lidí [6] 		Počet stavebních a instalačních prací
na 10 000 lidí [5]
Minsk 47 74,6 133,6
Brestská oblast 111 46.3 135,2
Vitebská oblast 117 46,0 135,7
Gomelská oblast 101 45.6 132,9
Region Grodno 85 54,4 131,5
Minská oblast 119 40.7 124,6
Mogilevská oblast 77 43.4 131,2

Lékaři a zdravotničtí pracovníci podle své specializace

V roce 2012 bylo v Bělorusku 16 240 terapeutických lékařů, 11 255 chirurgických lékařů, 1 271 lékařských profylaktických lékařů, 5 847 lékařských diagnostických lékařů, jakož i 3 780 pediatrů, 5 194 zubních lékařů a 458 lékařských organizátorů [3] . V přepočtu na 10 000 osob byl počet lékařů léčebných 17,2, chirurgických - 11,9, léčebně preventivních - 1,3, lékařských diagnostických - 6,2, zubních - 5,5. Počet dětských lékařů na 10 000 dětí do 17 let byl 21,7 [3] .

V roce 2012 bylo v zemi 87 195 sester (92,1 na 10 000 lidí), 10 676 sanitářů, 9 605 laborantů, 4 919 porodních asistentek, 2 728 radiologů, 2 102 zubních asistentů, 1 927 zubních asistentů [6727] zubních techniků .

Incidence: obecná statistika

V roce 2012 bylo 7,8 milionu nově diagnostikovaných případů, včetně [7] :

Typ onemocnění 2002 2012
Populační dynamika
Celkový počet
případů (tisíc) 		případů
na 100 000 lidí 		Celkový počet
případů (tisíc) 		případů
na 100 000 lidí
některé infekční a parazitární infekce 366 3707 321 3394 ▼ -12,3 %
novotvary 81 825 112 1181 ▲ +38,3 %
onemocnění krve, krvetvorných orgánů a některé
poruchy imunitního mechanismu 		23 233 22 235 ▼ -4,3 %
onemocnění endokrinního systému, poruchy příjmu potravy a
poruchy metabolismu 		70 708 72 762 ▲ +2,8 %
duševní poruchy a
poruchy chování 		120 1216 145 1533 ▲ +20,8 %
onemocnění nervového systému 82 831 51 540 ▼ -37,8 %
onemocnění oka a jeho
adnex 		256 2597 272 2874 ▲ +6,3 %
onemocnění ucha a
mastoidního procesu 		197 2000 224 2367 ▲ +13,7 %
onemocnění oběhového systému 212 2151 261 2757 ▲ +23,1 %
nemoci dýchacích cest 3882 39346 4026 42534 ▲ +3,7 %
onemocnění trávicího systému 301 3048 224 2974 ▼ -25,6 %
onemocnění kůže a podkoží 411 4164 401 4234 ▼ -2,4 %
onemocnění pohybového aparátu a
pojivové tkáně 		387 3925 422 4461 ▲ +9 %
onemocnění genitourinárního systému 292 2961 301 3177 ▲ +3,1 %
vrozené anomálie, deformity
a chromozomální abnormality 		deset 105 čtrnáct 152 ▲ +40 %
poranění, otravy a některé další
následky vnějších příčin 		769 7792 780 8241 ▲ +1,4 %

Vybrané nemoci

V roce 2016 byla incidence jednotlivých infekčních a parazitárních infekcí následující [8] :

Bylo identifikováno několik tisíc případů kožních a pohlavních chorob:

Dále bylo v roce 2016 zjištěno 29 416 nových případů diabetes mellitus (z toho 376 u dětí), 10 730 případů žaludečních a dvanáctníkových vředů (421 u dětí), 5 495 případů onemocnění jater (82 u dětí), 17 272 případů onemocnění žlučníku a žlučových cest (1468 u dětí), 20 510 případů vrozených anomálií, malformací a chromozomálních poruch, 10 589 případů bronchitidy, bronchiálního astmatu, emfyzému (2 115 u dětí), 13 350 infarktů myokardu [9] .

Výskyt některých infekčních onemocnění v roce 2012 [7] :

Počet pacientů s nově diagnostikovanou tuberkulózou v roce 2012 činil 3,9 tisíce osob (v roce 2000 - 6,2 tisíce), z toho 3,6 tisíce s respirační tuberkulózou [7] .

V roce 2012 bylo identifikováno 1 019 pacientů se syfilis a 3 399 s gonokokovou infekcí (v roce 2000 10 527 pacientů se syfilis a 9 887 s gonokokovou infekcí). V roce 2012 bylo evidováno 4988 osob, v roce 2000 - 43 290 osob [7] .

V roce 2012 bylo identifikováno 43,2 tisíce pacientů s nově diagnostikovanými zhoubnými nádory (457 případů na 100 000 osob, z toho 486 u mužů a 432 u žen); v roce 2000 bylo identifikováno 32,9 tis. pacientů (330 případů na 100 000 osob). V roce 2012 bylo evidováno 245,5 tisíce osob (v roce 2000 - 159,6 tisíce) [7] .

Dočasná invalidita ("nemocenské")

V roce 2016 to bylo 2 286 497 případů dočasné invalidity (75 případů na 100 zaměstnanců) za celkem 26 milionů kalendářních dnů. Průměrná délka pracovní neschopnosti je 11,4 dne. Nejčastěji se nemocenská vydává pro onemocnění dýchacích cest (1047 tis.), ale je také nejkratší (v průměru 7,4 dne). Velmi častá nemocenská pro onemocnění pohybového aparátu a pojivové tkáně (318 tis., průměrně 11,8 dne), úrazy, otravy a některé další vnější vlivy (244 tis., průměrně 21 dnů), onemocnění oběhové soustavy ( 149 tis. , průměrně 15,3 dne), onemocnění urogenitálního systému (104 tis., průměrně 9,8 dne), onemocnění trávicího ústrojí (99 tis., průměrně 12,5 dne). Nejdelší nemocenské listy se vydávají kvůli novotvarům (23,4 dne) [10] .

Incidence by region

Nejvyšší úroveň primární nemocnosti (podle počtu registrovaných případů) populace je pozorována v Minsku , nejnižší v regionu Brest [11] . Z hlediska počtu nově diagnostikovaných onemocnění na 100 tisíc lidí je nejvyšší míra pozorována v Minsku - 115,9 tisíce případů na 100 tisíc lidí proti 84,2 tisícům v průměru v zemi. Více než polovina těchto případů je způsobena onemocněním dýchacích cest (viz výše). V hlavním městě jsou nejčastěji zjištěny téměř všechny skupiny onemocnění. V celé zemi jsou nemoci oběhového systému přibližně stejně časté (v Minsku - 2,9 tisíce případů na 100 tisíc lidí, v průměru 2,6 tisíce). Nemoci krve a krvetvorných orgánů jsou častěji zjištěny na Grodnu; v regionu Gomel je toto číslo také vyšší než celostátní průměr. V Minské oblasti jsou nejčastěji zaznamenávány neurčité příznaky [12] .

Registrovaný výskyt dětí od 0 do 17 let je v Minsku nejvyšší v zemi, téměř 3/4 případů mají na svědomí onemocnění dýchacích cest. V Minsku mají děti výrazně vyšší pravděpodobnost, než je celostátní průměr, novotvary (778,8 případů na 100 000 lidí oproti 271,2 v průměru), onemocnění oka a jeho adnex (10 000 a 5 000), onemocnění ucha a mastoidního výběžku ( 8,8, resp. 4 tisíce), onemocnění oběhové soustavy (1338, resp. 648), vrozené anomálie a chromozomální poruchy (1392, resp. 703). V oblasti Grodno je nejvyšší míra záchytu onemocnění krve a krvetvorných orgánů, v oblasti Gomel - onemocnění urogenitálního systému [13] .

Incidence některých nemocí a stavů v regionech Běloruska a města Minsk (v přepočtu na 100 tisíc lidí) byla na konci roku 2016 následující [14] [15] :

Výskyt akutních infekcí horních
cest dýchacích:
Výskyt planých neštovic:
Výskyt akutních střevních infekcí:
Výskyt aktivní tuberkulózy:
Nově diagnostikovaný diabetes mellitus:
Nově diagnostikované žaludeční
a duodenální vředy:
Akutní infarkt myokardu:
Benigní novotvary:
Zhoubné novotvary:

Dětské očkování

V roce 2012 bylo 97,7 % dětí do jednoho roku očkováno proti tuberkulóze, 96 % proti záškrtu, 96,2 % proti černému kašli a dětské obrně a 98,4 % proti spalničkám a příušnicím [7] . Počet přeočkovaných dětí v roce 2012 byl: proti tuberkulóze - 99,6 %, proti záškrtu a černému kašli - po 98,4 %, proti dětské obrně - 98,8 %, proti spalničkám a příušnicím - po 97,7 % [7] .

Díky hromadnému očkování a dalším preventivním opatřením nebyl zejména v letech 2008-09 zjištěn jediný případ spalniček (v roce 2011 však bylo pozorováno 50 případů spalniček, v roce 2012 10) [7] .

Preventivní prohlídky dětí

V roce 2012 bylo vyšetřeno 1,8 milionu dětí; 9,5 % mělo pokles zrakové ostrosti, 6 % porušení držení těla, 3,7 % vady řeči, 2,4 % skoliózu (v roce 2000 - 1 %), 0,2 % - pokles sluchové ostrosti [16] .

Chirurgické operace

V roce 2012 bylo v Bělorusku provedeno 813 540 operací všech typů (v roce 2010 - 777 170, v roce 2011 - 794 596), z toho 80 782 provedených u dětí do 17 let. Zemřelo 4127 operovaných pacientů (v roce 2010 - 4491, v roce 2011 - 4538) [4] .

Počet provedených operací [4] :

Typ operace orgány Počet
provedených
operací 		Z toho
děti
do 17 let 		% Operovaný
zemřel 		%
na nervový systém (včetně mozku) 8539 545 6,38 % 918 10,75 %
na endokrinní systém 3444 29 0,84 % 5 0,15 %
na zrakový orgán 49 327 6591 13,36 % 9 <0,01 %
na orgánech ucha, krku, nosu, hrtanu 70 390 21 607 30,69 % 24 <0,01 %
na dýchacích orgánech 8000 230 2,88 % 132 1,65 %
na srdci a hrudní aortě 10 939 962 8,79 % 180 1,65 %
na tepnách 6028 49 0,81 % 200 3,32 %
v žilách 15 725 2068 13,15 % 9 <0,01 %
na břišních orgánech 121 405 13 925 11,47 % 1617 1,33 %
na ledvinách a močovodech 19 746 809 4,1 % 64 0,32 %
na prostatu 5933 čtyři <0,01 % dvacet 0,33 %
na ženských genitáliích 182 708 1007 0,55 % 26 <0,01 %
porodnický 78 235 458 0,59 % 2 <0,01 %
na muskuloskeletální systém 79 615 10 519 13,21 % 443 0,56 %
na mléčné žláze 10 226 199 1,95 % 5 <0,01 %
na kůži a podkoží 88 691 13 771 15,53 % 208 0,23 %

Potrat

Podle článku 27 zákona Běloruské republiky o zdravotní péči je potrat možný s písemným souhlasem samotné ženy nebo jejích rodičů, pokud je nezletilá, nebo opatrovníků nezpůsobilé ženy po dobu až 12 týdnů. V případě ohrožení života a zdraví ženy lze interrupci použít i později. Odborný lékař má právo odmítnout provedení umělého přerušení těhotenství písemným oznámením pacientce, avšak pouze v případě, že to neohrožuje její život a zdraví. V případě takového odmítnutí je zdravotnické zařízení povinno zajistit pacientovi odborného lékaře, který s tímto postupem souhlasí. [17] . Počet potratů provedených v Běloruské republice se v roce 2010 výrazně snížil a v roce 2010 se obecně stabilizoval. Statistika potratů [18] [19] [20] :

Rok Počet potratů, tisíc (na 100 porodů)
2000 ▼ 121,9 ▼ 128,7
2001 ▼ 101,4 ▼ 109,4
2002 ▼ 89,9 ▼ 100,3
2003 ▼ 80,2 ▼ 90,2
2004 ▼ 71,7 ▼ 80,7
2005 ▼ 64,6 ▼ 72,0
2006 ▼ 58,5 ▼ 61,0
2007 ▼ 46.3 ▼ 45.1
2008 ▼ 42.2 ▼ 39.4
2009 ▼ 36,0 ▼ 33.2
2010 ▼ 33.3 ▼ 31.0
2011 ▼ 32,0 ▼ 29.5
2012 ▼ 28.6 ▼ 24.9
2013 ▲ 31.2 ▲ 26.6
2014 ▼ 29.8 ▼ 25.3
2015 ▼ 29.2 ▼ 24.7
2016 ▼ 27.5 ▼ 23.5

Úmrtnost

Počet úmrtí v Bělorusku v letech 2002-2012 klesl ze 146 655 (1 486,5 na 100 000 lidí) na 126 531 lidí (1 336,9 na 100 000 lidí) ročně [21] :

Příčina smrti 2002 2012
Celkový počet
úmrtí 		úmrtí
na 100 000 lidí 		Celkový počet
úmrtí 		úmrtí
na 100 000 lidí
některé infekční a parazitární infekce 1251 12.7 1071 11.3
novotvary 19 346 196,1 17 822 188,3
onemocnění endokrinního systému, poruchy příjmu potravy a
poruchy metabolismu 		785 8,0 287 3.0
duševní poruchy a
poruchy chování 		810 8.2 1435 15.2
onemocnění nervového systému a
smyslových orgánů 		971 9.8 1774 18.7
onemocnění oběhového systému
(včetně
akutního infarktu myokardu) 		79 171 802,5 66 543 703,1
1850 18.8 1482 15.7
nemoci dýchacích cest 6352 64,4 2271 24.0
onemocnění trávicího systému 3933 39.9 4362 46.1
onemocnění genitourinárního systému 1188 12.0 755 8,0
symptomy, známky, abnormality
zjištěné v klinických
a laboratorních studiích 		14 710 149,1 17 920 189,3
vnější příčiny, včetně: 17 096 173,3 11 523 121,7
   nehody
související s vozidlem 		2204 22.3 1312 13.9
   náhodná otrava alkoholem 2658 26.9 1918 20.3
   náhodné utonutí 1272 12.9 706 7.5
   sebevražda 3300 33.4 1949 20.6
   zabíjení 1138 11.5 391 4.1

Duševní poruchy

Statistika duševních poruch v Běloruské republice (tisíc lidí) [7] [22] :

Rok Nejprve zjištěné
duševní poruchy a
poruchy chování		 Je registrován Pacienti pod
konzultačním dohledem
2000 37.6 128,4 78,9
2012 74,2 103,3 188,5
2016 150 n/a n/a

V roce 2016 bylo ze 149 955 případů nově diagnostikovaných duševních poruch a poruch chování 24 672 diagnostikovaných do 17 let. Průměrný výskyt duševních poruch je 1578,2 případů na 100 tisíc lidí, u dětí - 1342,2 případů na 100 tisíc [22] . Výskyt podle regionů a města Minsk se nevýznamně liší:

Transplantace v Bělorusku

Transplantologie v Běloruskuje poměrně významným oborem medicíny, kterému se dostává velké pozornosti ze strany vlády a médií, a to i kvůli exportnímu potenciálu těchto operací.

Formování běloruské transplantologie začalo v roce 1970, kdy akademik N. E. Savčenko provedl první transplantaci ledviny na základě urologické kliniky Moskevského státního lékařského institutu ve 4. nemocnici města Minsk [23] . V současné době se v Běloruské republice mimo jiné provádějí transplantace ledvin, plic, kostní dřeně , jater , srdce a také transplantace lidských kmenových buněk a tkání: rohovky , kůže a kostní tkáně [23] .

V roce 2008 byla provedena první transplantace jater v Bělorusku [24] .

V březnu 2010 bylo na základě 9. městské klinické nemocnice otevřeno Republikové vědecko-praktické centrum pro orgánové a tkáňové transplantace , jehož specialisté vyvíjejí a implementují pokročilé technologie v léčbě onemocnění jater, slinivky, ledvin, hematologické patologie. , a také poskytovat pohotovostní a plánovanou špičkovou lékařskou péči [23] .

Transplantační aktivita v zemi v roce 2011 činila 25,5 operací na jeden milion obyvatel [25] . V roce 2012 se Bělorusko umístilo na prvním místě mezi zeměmi SNS z hlediska počtu transplantací orgánů [25] .

V roce 2016 se Bělorusko umístilo na 24. místě na světě co do počtu operací za rok [26] .

Financování

2013

Výše finančních prostředků pro systém zdravotní péče v roce 2013 činila 5 348 468 453 700 běloruských rublů, včetně:

Významné osobnosti běloruské medicíny

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Evropa: Index zdravotní péče podle zemí 2021 . Získáno 17. ledna 2021. Archivováno z originálu dne 22. ledna 2021.
  2. ↑ Index zdravotní péče podle zemí 2021 . Získáno 17. ledna 2021. Archivováno z originálu dne 20. dubna 2020.
  3. ↑ 1 2 3 4 5 Statistická ročenka Běloruské republiky, 2013 . - S. 205.
  4. ↑ 1 2 3 Statistická ročenka Běloruské republiky, 2013 . - S. 210.
  5. ↑ 1 2 Statistická ročenka Běloruské republiky, 2013 . - S. 207.
  6. ↑ 1 2 Statistická ročenka Běloruské republiky, 2013 . - S. 206.
  7. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Statistická ročenka Běloruské republiky, 2013 . - S. 214-221.
  8. ↑ Síť, personál zdravotnických organizací a výskyt populace v Běloruské republice. - Mn., 2017. - S. 33.
  9. ↑ Síť, personál zdravotnických organizací a výskyt populace v Běloruské republice. - Mn., 2017. - S. 15.
  10. ↑ Síť, personál zdravotnických organizací a výskyt populace v Běloruské republice. - Mn., 2017. - S. 49-50.
  11. ↑ Stav přírodního prostředí Běloruska. Každoroční ekologický bulletin. 2013  (nepřístupný odkaz) . - Minsk, 2014. - S. 17.
  12. ↑ Stav přírodního prostředí Běloruska. Každoroční ekologický bulletin. 2013  (nepřístupný odkaz) . - Minsk, 2014. - S. 13-14.
  13. ↑ Stav přírodního prostředí Běloruska. Každoroční ekologický bulletin. 2013  (nepřístupný odkaz) . - Minsk, 2014. - S. 15-16.
  14. ↑ Síť, personál zdravotnických organizací a výskyt populace v Běloruské republice. - Mn., 2017. - S. 35-48.
  15. ↑ Síť, personál zdravotnických organizací a výskyt populace v Běloruské republice. - Mn., 2017. - S. 17-30.
  16. ↑ Statistická ročenka Běloruské republiky, 2013 . - S. 213.
  17. ↑ Zákon Běloruské republiky o zdraví Více: https://kodeksy-by.com/zakon_rb_o_zdravoohranenii/27.htm%7Chttps://kodeksy-by.com/zakon_rb_o_zdravoohranenii/27.htm  (nepřístupný odkaz)
  18. ↑ Statistická ročenka Běloruské republiky, 2013 . - S. 212.
  19. ↑ Údaje o síti, personálu zdravotnických organizací a výskytu populace v Běloruské republice za rok 2014. - Mn., 2015. - S. 14.
  20. ↑ Síť, personál zdravotnických organizací a výskyt populace v Běloruské republice. - Mn., 2017. - S. 14.
  21. ↑ Statistická ročenka Běloruské republiky, 2013 . - S. 92-93.
  22. ↑ 1 2 Síť, personál zdravotnických organizací a nemocnost obyvatelstva v Běloruské republice. - Mn., 2017. - S. 15-16.
  23. ↑ 1 2 3 Transplantologie v Bělorusku Archivní kopie z 5. prosince 2010 na Wayback Machine  (ruština)
  24. ↑ Busko S. Operace "Játra" // 7 dní. - 2008. - 10. dubna ( č. 15 ). - S. 1, 4 .
  25. ↑ 1 2 Transplantace orgánů v Bělorusku – záhada za sedmi pečeti? Archivováno 15. ledna 2021 na Wayback Machine  (ruština)
  26. ↑ „Ceny jsou srovnatelné s cenami v evropských zemích“. V roce 2017 bylo v Bělorusku provedeno 491 transplantací orgánů Archivní kopie z 24. února 2020 na Wayback Machine  (ruština)

Literatura

Odkazy