Imunitní stav je komplexním ukazatelem stavu imunitního systému, je kvantitativní a kvalitativní charakteristikou stavu funkční činnosti orgánů imunitního systému a některých nespecifických mechanismů antimikrobiální ochrany.
V laboratorně-imunologickém stadiu studia imunitního stavu se používají testy indikativních a analytických hladin.
Přibližná úroveňNa této úrovni jsou detekována hrubá porušení imunitního systému. Zahrnují definici:
Pro stanovení kvantitativního vztahu mezi různými skupinami lymfocytů se používají značená monoklonální fluorescenční séra ke specifickým povrchovým antigenním markerům, označovaným symboly CD (cluster differentiation).
Existuje několik desítek takových antigenních markerů, ale některé z nich jsou charakteristické pro konkrétní typ buněk:
Pro posouzení fagocytární aktivity krevních neutrofilů se stanoví počet fagocytárních buněk a fagocytární index, tj. průměrný počet mikrobiálních buněk absorbovaných jedním leukocytem.
Koncentrace (hladina) imunoglobulinů různých tříd v krevním séru se stanovuje v precipitační reakci v gelu s antiglobulinovými séry. K dnešnímu dni se má za to, že taková technika má chybu měření až 15 %.
Analytická úroveňNa této úrovni se provádí hlubší analýza stavu imunitního systému. Na této úrovni se provádí definice jednotlivých podtříd imunoglobulinů a B-lymfocytů, regulačních a efektorových buněk. Také v této fázi je možné stanovit koncentrace jednotlivých cytokinů – hlavních regulačních molekul, které určují typ imunitní odpovědi.
| HIV infekce | |
|---|---|
| patogen a nemoc | |
| Prevence, diagnostika a léčba | |
| HIV rezistence | |
| Právní důsledky | HIV infekce |
| Případy hromadné infekce | |
| Společnost |
|