Hangchao ( korejsky 한자어 ? ,漢字語? ) je část korejského jazykového slovníku , který byl vypůjčen z čínštiny nebo složen v Koreji z vypůjčených prvků.
Sinismy jsou jedním ze tří hlavních zdrojů, z nichž vznikl korejský jazykový lexikon (další dva jsou původní korejská slova a výpůjčky z jiných jazyků, především angličtiny [1] ).
Podobně jako kango v japonštině, hanchao tvoří asi 60 % slovní zásoby jazyka [1] .
Význam slova | hangul | Khancha | Japonský shinjitai ( kyūjitai ) | tradiční čínština ( zjednodušená čínština ) |
---|---|---|---|---|
Počasí | 일기 (ilgi) | 日氣(zhiqi) | 天気(天氣) tenki |
天氣(天气) |
Auto | 자동차 (jadongcha) | 自動車(zidongche) | 自動車 jido: ša |
汽車(汽车) Slovo自動(自动) znamená „automatický“. |
Prezident | 대통령 (taetongnyeon) | 大統領(datongling) | 大統領daito : ryō: |
總統(总统) |
Dopis | 편지 (pyeongji) | 便紙, 片紙 (bianzhi, pianzhi) | 手紙 tagy |
信,信函. Znak 紙 znamená „papír“ a 函 znamená ve wenyanštině „dopis“ . |
Spotřební papír, toaletní papír | 휴지 (huji) | 休紙 (xiuzhi) | 塵 紙chirigami |
抹手紙(抹手纸) Slovo衛生紙(卫生纸) znamená toaletní papír . |
Dárek | 선물 (seonmul) | 膳物(shanu) | 土産(土產) miyage |
禮物(礼物) Slovo土產(土产) znamená domácí, místní potraviny, které se často dávají jako dárky. |
Noviny | 신문 (sinmun) | 新聞(xinwen) | 新聞 shimbun |
報紙(报纸,報(报)slovo新闻(新聞) znamená „zprávy“
|
Šek | 외상 (wesan) | 外上(vaishan) | 勘定 kanjo: |
賬單(账单) |
Jídelní stůl | 식탁 (sikthak) | 食卓(shijo) | 食卓 shokutaku |
餐桌(负责) V mandarínštině食 znamená „jídlo“, ale jiné čínské jazyky si zachovávají „jíst“. V mandarínštině jsou 卓 a 桌 různé znaky s různými významy. |
Šek | 수표 (suhyo) | 手票(shoupiao) | 小切手 kogitte |
支票 |
Vizitka | 명함 (myeongham) | 名啣(mingxian) | 名刺 meishi |
名片 |
Doktor | 의사 (yisa) | 醫師(ishi) | 醫師(医師) , 医者, (醫者) ixia |
醫生(医生),西醫(西医) V čínštině existují dva druhy „lékařů“: dříve představený je praktikem západní medicíny, 大夫 je lékař tradiční čínské medicíny (význam se rozšířil na lékaře obecně),中醫師(中医师) je termín pro lékaře tradiční medicíny.
|
služka | 식모 (sikmo), (하녀 (hanyo) |
食母, 下女(shimu, xianyu) | 下女 gejo |
女傭(女佣女僕(女仆) - slovo 下女 bylo použito ve wenyan .
|
zakázat, zrušit | 휴지 (hyuji), 해지 (haeji), 취소 (chwiseo) |
休止, 解止, 取消 |
禁止kinshi , 取消torikeshi |
禁止,阻止,取消 |
Studovat | 공부 (gongbu) | 工夫 | 勉強 benkyo:, 学習(學習) gakushu : |
學習(学习) Slovo勉強znamená „donutit někoho“. |
Letiště | 공항 (konghan) | 空港 | 空港 ku: ko: |
機場(机场),空港 |
Letoun | 비행기 (pihaenggi) | 飛行機 | 飛行機 hiko: ki |
飛機(飞机 |
Vězeň | 수인 (suin) | 囚人 | 囚人 shu: jin |
囚犯,犯人 |
ICBM | 대륙간탄도미사일 (daerekkang-dhando-misail) |
大陸間彈道미사일 | tairikukan - dando : -misairu |
洲際彈道飛彈(洲际弹道导弹) Slovo洲際(洲际) se používá častěji, ale je také synonymem pro „mezikontinentální“大陸間(大陆间). |
Počítač | zřídka 전산기 (cheongsang) | 電算機 | 電算機 dengsanki (kalkulačka) |
電腦(电脑)計算機(计算机)V pevninské Číně pouze 计算机 znamená „počítač“: 计算 je doslovný překlad slova „počítač“, čítač. V Hongkongu, na Tchaj-wanu a ve zbytku světa se 電腦 používá k označení počítače.
|
Úvod | 소개 (seogae) | 紹介 | 紹介 sho: kai |
介紹(介绍) |
příležitost, situace | 경우 (kyeongwoo) | 境遇 | 場合 baai, 境遇 kyo: gu: |
情形,境遇,場合(场合) |
Umístění | 행방 (henbang) | 行方 | 行方 yukue |
行踪,去向 |
Cizí měna | 외환 (euihwan) | 外換 | 為替(爲替) kawase |
兌換(兑换) |
Směnárna | 환전 (hwangjong) | 換錢 | 両替(兩替) ryō:gae |
換錢(换钱) |
Slib | 약속 (yakseok) / 언약 (onyak) |
約束 /言約 |
約束 yakusoku |
約定(约定),承諾(承诺)Mandarínské slovo 約束 znamená „zakázat“.
|
Bombardér | 폭격기 (poekkyokki) | 爆擊機 | 爆撃機(爆擊機) Bakugekiki |
轟炸機(轰炸机) |
Firma, společnost | 회사 (hwesa) | 會社 | 会社(會社) Kaisha |
公司 |
Zlomek | 파벌 (phabol) | 派閥 | 派閥 habatsu |
派系 |
Odpovědný | 담당자 (tamadanja) | 担當者 | 担当者 tanto: xia |
負責人(负责人 ) Slovo担當(担当) je v mandarínštině synonymem pro負責(负责). |
Kino, film | 영화 (yonghwa) | 映畵 | 映画(映畵) eiga |
電影(电影) Dříve používaný (pravděpodobně) pauzovací papír z japonštiny映畵戲(映画戏). |
Podpora (počítač) | 지원 (chiwon) | 支援 | 対応(對應) tayo: |
支援,支持 |
Řízení auta | 운전 (unjong) | 運轉 | 運転(運轉) unten |
駕駛(驾驶),運行(运行 |
Tvoření dnů v týdnu podle vzorce X曜日 v korejštině a japonštině bylo vypůjčeno ze střední čínštiny, názvy dnů v týdnu byly názvy planet: 火星( Mars ),水星( Merkur ),木星( Jupiter ),金星( Venuše ),土星( Saturn ), Měsíc 月a Slunce 日. | ||||
pondělí | 월요일 (woreil) | 月曜日 | 月曜日(月曜日) getuyo:bi |
星期一,周一 |
úterý | 화요일 (hwayeil) | 火曜日 | 火曜日(火曜日) kayo:bi |
星期二,周二 |
středa | 수요일 (suyeol) | 水曜日 | 水曜日(水曜日) suyo:bi |
星期三,周三 |
Čtvrtek | 목요일 (mogyeil) | 木曜日 | 木曜日(木曜日) mokuyo:bi |
星期四,周四 |
pátek | 금요일 (geumyeil) | 金曜日 | 金曜日(金曜日) kinyo:bi |
星期五,周五 |
sobota | 토요일 (tooyeil) | 土曜日 | 土曜日(土曜日) doyo:bi |
星期六,周六 |
Neděle | 일요일 (irreul) | 日曜日 | 日曜日(日曜日) nichiyo:bi |
星期天,周日,星期日 |
Některá hanchao jsou odvozena z japonských slov pro čtení kun, tedy japonských slov složených z vypůjčených znaků.
Překlad | japonský | Khancha | hangul | čínština ( kantonština ; mandarínština ) |
---|---|---|---|---|
shromáždit | 組み立て | 組立 | 조립 | 組合(组合) |
kumitovat | chorip | zou2hap6 (zǔhé) | ||
budova | 建物 | 建物 | 건물 | 建築物(建筑物),樓宇(楼宇) |
tatemono | konmul | gin3zuk1mat6 (jiànzhùwù), lau4jyu5 (lóuyǔ) | ||
hodnotit | 見積もり | 見積 | 견적 | 估計(估计) |
mitsumori | kyeongjok | gu2gai3 (gūjì) | ||
skladem | 株式 | 株式 | 주식 | 股份 |
kabushiki | čušík | gu2fan6 (gǔfèn) | ||
soutěž | 試合 | 試合 | 시합 | 比賽(比赛) |
shiai | sihap | bei2coi3 (bǐsài) |
korejština | |||||
---|---|---|---|---|---|
Příběh |
| ||||
Dialekty |
| ||||
Gramatika |
| ||||
Literatura | |||||
Psaní |
| ||||
související témata |