Běloruská jezera

Bělorusku se říká "země jezer" [1] [2] [3] [4]  - v republice jich je asi 11 tisíc [5] .

Celková plocha je 1,6 tisíc km², celkový objem vody je asi 7 km³. Většina jezer se nachází na severu a severozápadě země - v tzv. běloruském Poozerye , stejně jako na jihu - v běloruské Polissyi . Mnoho z nich tvoří zvláštní skupiny. Největší z nich jsou: Naročanskaja , Myadelskaja , Boldukskaja skupiny jezer, Braslavská jezera , Ušačská jezera a další [6] .

Jezerní věda na území Běloruska

Za období vzniku limnologie v oblastech moderního Běloruska je považován konec 19. století, kdy byly provedeny první speciální studie jezer na severu Běloruska a objevily se první informace o jejich hydrologických vlastnostech. V knize " Malebné Rusko " (1882), kterou vydal P. P. Semenov , je uveden popis některých jezer s jejich rozdělením na územním základě [7] . Informace o běloruských jezerech jsou také uvedeny v práci „Materiály pro geografii a statistiku Ruska, shromážděné důstojníky generálního štábu. Provincie Minsk “(1864) [8] . Podrobný popis jezer současné Vitebské a Mogilevské oblasti je uveden v dílech A. S. Dembovetského (1882) [9] .

V letech 1914-1916 prozkoumala rybářská expedice Vitebsk vedená I. N. Arnoldem v rámci programu hydrobiologie (rozložení hloubek a teplot, obsah kyslíku atd.) běloruská jezera. Průzkum vodních ploch v okresech Lepel , Polotsk , Sebezh a Nevelsk byl proveden dotazníkovou (668 jezer) a expediční (50 jezer) metodou. Expedice se zúčastnil limnolog P.F.Domračev , který sestavil první mapy řady jezer [10] . V roce 1928 pod Lidovým komisariátem BSSR v této práci pokračovala výzkumná stanice rybářství, od roku 1957 Běloruský výzkumný ústav rybářství [11] . Ve stejném období provedli hlavní studie jezer západních oblastí Běloruska polští limnologové E. Kondratsky na jezerech západní Braslavské oblasti a S. Lentsevič v Polesí (1938). S. Lentsevich a další autoři tedy popisují geomorfologické rysy jezerních pánví , souřadnice a jejich polohu nad hladinou moře [12] .

První pozorování hydrologického režimu jezer byla zahájena v roce 1926. Studium běloruských jezer bylo opět pokračováno po druhé světové válce . Již v roce 1949 vyšel „Stručný průvodce po řekách a nádržích BSSR “, redigovaný A. I. Tyulpanovem [13] , sebraný především z kartografických materiálů. Tato práce uvádí: „Na území Běloruské SSR se nachází více než 3 tisíce jezer. Většina z nich je malých rozměrů, lužního typu. Zde najdete popisy více než 900 jezer. V referenční knize "Jezera Běloruské SSR" (1964), kterou vydal E. A. Borovik, byla uvedena první klasifikace jezer v Bělorusku na základě morfometrických, chemických a biologických vlastností 125 největších nádrží [14] . V souhrnném svazku „Zdroje povrchových vod. Bělorusko a oblast horního Dněpru, publikované Hydrometeorologickou službou BSSR v roce 1966, uvádí celkový počet jezer (11 994), včetně velkých mrtvých ramen a nádrží o rozloze menší než 0,1 km² [ 15] .

V roce 1983 byl na základě výsledků certifikace jezer vydán první díl příručky „Běloruská jezera“, kterou vydal O. F. Yakushko . Druhý díl vyšel v roce 1985. Tato díla poskytují informace o 826 jezerech o rozloze přes 0,1 km². Informace o morfometrii běloruských jezer byly uvedeny v monografii "Běloruská jezera". V roce 2004 byla s využitím těchto prací vydána referenční kniha "Běloruská jezera", kde se prakticky opakují stejné informace o studiích 70-80. Na základě těchto prací byly vydány populární encyklopedie o běloruských jezerech – „Blakitnaya knіga Belarusi“ (1994) a „Blakitny karb Belarusi“ (2007) [16] .

Během roku 2010 byla v Bělorusku provedena řada studií s cílem shromáždit a aktualizovat informace o vodních útvarech. V letech 2017-2019 proběhla inventarizace, při které byla jezera identifikována na zemi pomocí rastrového kartografického podkladu v měřítku 1 : 100 000 a jejich poloha byla aktualizována pomocí satelitních snímků Terra pořízených v roce 2018 [17] .

V současné době probíhají pravidelná pozorování na čtyřech jezerech v zemi [18] .

Seznam jezer v Bělorusku o rozloze více než 20 km²

Seznam jezer v Bělorusku s maximální hloubkou více než 33,5 metru

Nejčistší

Mapa

Poznámky

1. ↑ je zohledněna oblast v rámci Běloruska .
2. ↑ nachází se také jméno „Voloso Južnyj“ ( bělorusky Volas Paudnevy ).
3. ↑ bezodtokový.
4. ↑ je jezerní nádrž.

1. ↑ Kudelsky Anatoly. Hydrogeologie a minerální vody Běloruska . - 2022. - S. 11. - 286 s.
2. ↑ Utenkov K. A. K historii vzniku pinské vojenské flotily  // Běloruská státní univerzita informatiky a radioelektroniky . - 2011. - S. 32 .
3. ↑ Příroda Běloruska: jezera, řeky, bažiny . vetliva.ru _ Získáno 14. června 2022. Archivováno z originálu dne 23. února 2022. (Ruština)
4. ↑ Andrey Borodin. Nejstarší, nejčistší, nejkrásnější… Top 10 nejzajímavějších jezer v Bělorusku . planetabelarus.by . Získáno 14. června 2022. Archivováno z originálu 4. června 2022. (Ruština)
5. ↑ Yakushko O.F. Společné a individuální rysy limnogeneze dutých jezer Běloruské jezerní oblasti  // Bulletin Běloruské státní univerzity. Ser. 2, Chemie. Biologie. Zeměpis. - 2006. - č. 3 . - S. 78-83 .
6. ↑ Běloruská jezera . Bela.by . Získáno 14. června 2022. Archivováno z originálu dne 10. června 2022. (Ruština)
7. ↑ Semjonov P. P. 1 // Malebné Rusko: Naše vlast ve své zemi, historický, kmenový, ekonomický a každodenní význam . - 1882. - T. 3. - S. 334-336. — 490 s.
8. ↑ Zelenskij I. I. Materiály pro geografii a statistiku Ruska shromážděné důstojníky generálního štábu: provincie Minsk . - 1864. - T. 15. - S. 249-256. — 672 s.
9. ↑ Dembovetsky A.S. Zkušenosti s popisem provincie Mogilev v historických, fyzicko-geografických, etnografických, průmyslových, zemědělských, lesnických, vzdělávacích, lékařských a statistických termínech . - 1882. - T. 1. - S. 214-222. — 782 s.
10. ↑ Berezkina Natalya. Knihovny a šíření vědeckých poznatků v Bělorusku (XVI-XX století) . - 2022. - S. 264, - 503 s.
11. ↑ Konchits V.V. Rozvoj vědy o rybolovu v Běloruské republice  // Sborník Národní akademie věd Běloruska. Řada zemědělských věd. - 2003. - č. 4 . - S. 49-51 .
12. ↑ Yakushko, 2011 , str. osm.
13. ↑ Tyulpanov A.I., Borisov I.A., Blagutin V.I. Stručná referenční kniha řek a nádrží BSSR. - 1948. - 626 s.
14. ↑ Borovik E.A. Jezera Běloruské SSR. — 1964.
15. ↑ Zdroje povrchové vody SSSR. Popis řek a jezer. Bělorusko a Horní Dněpr. - 1971. - V. 5. - S. 286-312. — 1108 s.
16. ↑ Při inventarizaci vodních ploch v Bělorusku, v oblasti Gorodok, byly stanoveny morfometrické parametry 162 jezer, z toho: 36 - podle topografických map 1:25 000, 126 - podle literárních zdrojů (encyklopedie "Blakitnaya kniga Belarus ") . cricuwr.by . Staženo: 14. června 2022. (Ruština)
17. ↑ Gromadskaya E. I., Titov K. S., Rusina A. O. Inventář vodních útvarů v Běloruské republice  // Management přírody a environmentální rizika: materiály vědecké a praktické konference. - 2019. - S. 314-319 .
18. ↑ Hydrologické body . počasí.od . Staženo: 15. června 2022. (Ruština)
19. ↑ Yakushko, 1967 , str. 138.
20. ↑ A. A. Volchek, M. G. Germenchuk, I. I. Kirvel, S. I. Parfomuk, L. N. Zhuravovič. Modelování trajektorie kolísání hladiny v jezeře Naroch  // Ekologický bulletin. - 2015. - č. 3 (33) . - S. 30-36 .
21. ↑ Registr vodních útvarů Běloruské republiky. Jezero Naroch . Staženo: 14. června 2022. (Ruština)
22. ↑ 1 2 Mapový list N-35 (B-3).
23. ↑ Mapový list N-35-1 (G-6).
24. ↑ Registr vodních útvarů Běloruské republiky. Jezero Osveyskoe . Staženo: 14. června 2022. (Ruština)
25. ↑ Mapový list O-35 (G-5).
26. ↑ Mapový list O-35-4 (E-3).
27. ↑ Registr útvarů povrchových vod Běloruské republiky. Gomelská oblast . Staženo: 13. června 2022. (Ruština)
28. ↑ Mapový list N-35 (G-4/5).
29. ↑ Mapový list N-35-4 (D-2/3).
30. ↑ Registr vodních útvarů Běloruské republiky. Lukomlské jezero . Staženo: 14. června 2022. (Ruština)
31. ↑ Mapový list N-35 (B-6).
32. ↑ Mapový list N-35-2 (G / D-5).
33. ↑ 1 2 3 Lokotko A., Knyazeva O., Morozov E., Izotova O. Turistická mozaika Běloruska . - 2022. - S. 152. - 556 s.
34. ↑ Registr vodních útvarů Běloruské republiky. Jezero Drisvyaty . Staženo: 14. června 2022. (Ruština)
35. ↑ Mapový list N-35 (A-3).
36. ↑ Mapový list N-35-1 (B-6).
37. ↑ Registr vodních útvarů Běloruské republiky. Jezero Drivjaty . Staženo: 14. června 2022. (Ruština)
38. ↑ Mapový list N-35 (A-4).
39. ↑ Mapový list N-35-2 (B-1).
40. ↑ Registr vodních útvarů Běloruské republiky. Jezero Vygonovskoe . Staženo: 14. června 2022. (Ruština)
41. ↑ 1 2 Mapový list N-35 (A-6).
42. ↑ 1 2 Mapový list N-35-2 (A-5).
43. ↑ Registr vodních útvarů Běloruské republiky. Jezero Nescherdo . Staženo: 14. června 2022. (Ruština)
44. ↑ Registr vodních útvarů Běloruské republiky. Jezero Svir . Staženo: 14. června 2022. (Ruština)
45. ↑ Mapový list N-35-1 (G-5/6).
46. ↑ Registr vodních útvarů Běloruské republiky. Jezero Snudy . Staženo: 14. června 2022. (Ruština)
47. ↑ Mapový list N-35 (A-3/4).
48. ↑ Mapový list N-35-2 (A-1).
49. ↑ Ivanov-Smolensky V. G. Všechna jezera Běloruska. Populární ilustrovaná encyklopedie . - 2012. - T. 1.

Literatura

• Yakushko O. F. Geografie jezer v Bělorusku. - Mn. : Vyšší škola, 1967. - 214 s.
• Yakushko O. F. Jezerní věda: Geografie jezer v Bělorusku. - 2. vyd. - Mn. , 1981.
• Yakushko OF a další. Běloruská jezera. - Mn. : Urajay, 1988 . — 216 ​​s. — ISBN 9785786003278 .
• Yakushko O. F. Azers // Blakіtnaya knіga Belarusі: Entsyklapediya / Ed. N. A. Dzisko, M. M. Kurlovich, Ya. V. Malashevich. - Mn. : BelEn, 1994. - S. 13-17. — 416 s. — ISBN 5-85700-133-1 .
• Lopukh P. S., Yakushko O. F. Obecná limnologie: příručka pro studenty geografické fakulty. - 2011. - 366 s.
• Běloruská jezera. Adresář. B. P. Vlasov, O. F. Yakushko, G. S. Gigevich, A. N. Rachevsky, E. V. Loginova - Minsk, 2004. - 284 s.
• Kokorev Yu. M. Na řekách a jezerech Běloruska. - Ed. 2., přidat. - M .: Tělesná kultura a sport , 1975. - 136 s. - ( V nativních prostorech ). - 40 000 výtisků. (1. vydání – 1966)

Odkazy

• Ivanov-Smolensky V. G. Všechna jezera Běloruska. Populární ilustrovaná encyklopedie. - Mn. : Riftur Print, 2013. - 752 s. — ISBN 978-985-90316-4-9 .