Chov drůbeže
Drůbežářství je odvětvím zemědělství , které se specializuje na produkci drůbežího masa , potravinářských vajec a prachového peří [ 1] .
Chov drůbeže se dělí na:
- soukromý ;
- průmyslové [2] .
Popis
Jedlá vejce se získávají převážně od kuřat vaječných plemen , v menším množství - z maso-vaječných a masných kuřat . Hlavním způsobem produkce drůbežího masa jsou brojleři . K získání drůbežího masa se chovají masná plemena kuřat , kachen , hus , krůt domácích , perliček , dále křepelek , pštrosů a masných holubů [3] [4] .
Moderní drůbežárny ( drůbežárny ) jsou plnohodnotným průmyslem zabývajícím se jak pěstováním drůbeže, tak výrobou polotovarů z jejího masa. Hlavní procesy jsou automatizované . K chovu ptactva se nejčastěji používá klecová baterie .
Vedlejšími produkty drůbeže jsou prachové peří a peří a odpad z výroby se používá k výrobě masokostní moučky . Ptačí trus se zároveň využívá jako cenné organické hnojivo .
Historie
V Číně , Indii , Egyptě , starém Římě dosáhl chov kuřat značné dokonalosti mnoho staletí před novou dobou a vznikl v Indii 3 tisíce let před naším letopočtem. e., kde byla kuřata poprvé domestikována a odkud se rozšířila do dalších zemí. Informace o chovu domácích kachen a hus v Evropě a Asii se datují několik století před naším letopočtem. E. Krůty byly domestikovány v Americe a do Evropy byly poprvé přivezeny v 16. století.
V Evropě začal racionální chov kuřat a jiného ptactva na konci 18. století ve Francii , Holandsku a Anglii . V dalším období se selekcí a správnou péčí o kuřata, jejich výkrmem a křížením bylo dosaženo významných výsledků ve zlepšení ekonomicky užitných vlastností kuřat ( produkce vajec , plodnost, chuť masa atd.) a široké škály plemen . získané nejen v západní , ale i ve východní Evropě [5] .
Právě chov kuřat se historicky rozšířil díky tomu, že kuřata (a ve většině případů je chov drůbeže chov kuřat) jsou nenáročné na jídlo, péči a údržbu. Nejdůležitější však je, že počet snesených vajec je ve srovnání s jinými druhy ptáků za stejné období mnohem vyšší.
Vědecký chov drůbeže
Jednou z disciplín zemědělských věd a agrobiologie je vědecký chov drůbeže, jehož specialisté jsou sdruženi ve World Poultry Scientific Association ( VNAP ) a každé čtyři roky pořádají světové kongresy [6] [≡] . Pod záštitou VNAP je vydáván pracovní orgán této organizace World's Poultry Science Journal , vznikly i národní pobočky [7] .
Ve Spojených státech existuje nezávislá vědecká asociace pro drůbež , která vydává časopis Poultry Science . V roce 1995 bylo založeno Národní drůbeží muzeum, které je součástí Národního zemědělského centra a síně slávy [8] .
Světová produkce
V roce 2019 bylo po celém světě poraženo asi 71 miliard zvířat pro produkci kuřat, což je o 3,1 % více než v roce 2018. Světová průměrná porážková výtěžnost kuřecího masa je 1,7 kg a zůstává relativně stabilní. V roce 2019 činila světová produkce kuřecího masa 119 milionů tun. Objem výroby se od roku 2007 zvyšuje v průměru o 3,7 % ročně. Od roku 2007 do roku 2019 bylo největšího průměrného ročního nárůstu dosaženo v Rusku .
Lídrem ve výrobě kuřecího masa jsou v roce 2019 Spojené státy americké (20 milionů tun), Brazílie (16 milionů tun) a Čína (14 milionů tun), které tvoří 42 % světové produkce. Za těmito zeměmi následují Rusko, Indie, Mexiko, Indonésie, Japonsko, Turecko, Írán, Argentina a Myanmar, které dohromady tvoří dalších 22 %. [9]
Podle Svazu drůbežích výrobců a obchodníků Evropské unie v roce 2017 bylo v produkci a prodeji drůbežího masa u předních výrobců dosaženo těchto přibližných ukazatelů [10] :
| Celkem v milionech tun | ||||
|---|---|---|---|---|
| Země | Vyráběná kuřata |
Kuřata exportována |
Vyrábění brojleři |
Vyrobené krůty |
| Argentina | ↗ 2.107 | ↗ 0,185 | ↗ 2.086 | ? |
| USA | ↗ 21 316 | ↗ 3.091 | ↗ 18 596 | ↘2,712 _ |
| Evropská unie | ↗ 15 872 | ↘ 1,497 | ↗ 12 844 | ↘2,121 _ |
| Brazílie | ↗ 13 992 | ↗ 4 000 | ↘ 13.118 | ? |
| Čína | ↘ 16 450 | ↗ 0,400 | ↘ 11 600 | ? |
| Kanada | ? | ? | ? | 0,169 |
| Mexiko | ↗ 3.061 | ? | ↗ 3 400 | 0,017 |
| Rusko | ↗ 4 580 | ? | ↗ 3 870 | ? |
| Jižní Afrika | ↘ 1,543 | ? | 1 500 | ? |
| Chile | ↗ 0,730 | ? | ? | ? |
| Japonsko | ↘ 1,519 | ? | ? | ? |
| Indie | ↗ 2 993 | ? | ↗ 4 400 | ? |
| Indonésie | ? | ? | 1 600 | ? |
| Írán | ? | ? | ↘ 1,962 | ? |
| Thajsko | ? | ↗ 0,770 | ↗ 1 900 | ? |
| Saudská arábie | ↘0,692 _ | ? | ? | ? |
| Bělorusko | ? | 0,145 | ? | ? |
| krocan | ↘ 1,895 | ↗ 0,360 | ? | ? |
| Ukrajina | ↗ 1,259 | ↗ 0,300 | ? | ? |
"?" - žádná data
Top 10 zemí v produkci slepičích vajec [11] :
| Celkem v miliardách kusů | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čína | USA | Indie | Mexiko | Brazílie | Rusko | Japonsko | Indonésie | krocan | Pákistán |
| 529 | 106,7 | 88,14 | 55,42 | 50,94 | 44,35 | 43,35 | 33,94 | 19.28 | 17.08 |
Rusko: výroba
Na konci roku 2020 produkovaly farmy všech kategorií 6,7 milionu tun drůbeže (na porážku v živé hmotnosti) a 44,8 miliardy vajec, což bylo více než výsledky roku 2019. Podíl drůbeže na objemu živočišné výroby činil 43,1 %. [12]
V roce 2020 se produkce krůt zvýšila o 14,5 % na 330 000 tun hmotnosti jatečně upraveného těla s příjmy více než 50 miliard rublů. V průměru má Rus 2,2 kg ročně, podniky jsou připraveny zvýšit produkci na 4,5 kg krůtího masa. Největším producentem krůtího masa je Damate Group of Companies, jeho objem tvoří 46 % trhu. V roce 2020 vyrobila Damate 151 tisíc tun krůtího masa v porážkové hmotnosti, což je o 15 % více než v roce 2019. Na druhém místě je Tambovskaya Turkey LLC. Tento rusko-španělský podnik, společný projekt skupiny Čerkizovo a Grupo Fuertes, zabírá 15 % trhu a vyrobil 49 tisíc tun. Agroprůmyslový holding "Krasnobor" z regionu Tula drží 7% trhu, vyrobili 22,1 tisíce tun krůtího masa. Na čtvrtém místě jsou drůbežárny Morozovskaja (Omská oblast) a Yurginskaja (Tjumenská oblast), které vyprodukovaly 21,1 tisíce tun krůtího masa. Mezi TOP-5 patří drůbeží komplex Ural na jihu Baškirie ve městě Meleuz, který vyprodukoval 18 tisíc tun krůtího masa. [13]
| Rok | Množství, tisíce tun | Roční růst, % | Zdroj |
|---|---|---|---|
| 2012 | 4875 | [čtrnáct] | |
| 2013 | 5152 | ▲ 5,68 % | [čtrnáct] |
| 2014 | 5585 | ▲ 8,40 % | [čtrnáct] |
| 2015 | 6039 | ▲ 8,13 % | [čtrnáct] |
| 2016 | 6191 | ▲ 2,52 % | [čtrnáct] |
| 2017 | 6618 | ▲ 6,90 % | [čtrnáct] |
| 2018 | 6671 | ▲ 0,80 % | [čtrnáct] |
| 2019 | 6708 | ▲ 0,55 % | [čtrnáct] |
| 2020 | 6728 | ▲ 0,30 % | [patnáct] |
| Rok | Množství, kg | Roční růst, % | Zdroj |
|---|---|---|---|
| 2012 | 25.3 | [čtrnáct] | |
| 2013 | 26.7 | ▲ 5,53 % | [čtrnáct] |
| 2014 | 28.9 | ▲ 8,24 % | [čtrnáct] |
| 2015 | 31,0 | ▲ 7,27 % | [čtrnáct] |
| 2016 | 31.5 | ▲ 1,61 % | [čtrnáct] |
| 2017 | 33.6 | ▲ 6,67 % | [čtrnáct] |
| 2018 | 34.2 | ▲ 1,79 % | [čtrnáct] |
| 2019 | 34.1 | ▼ -0,29 % | [čtrnáct] |
Světový obchod
Objem exportních dodávek kuřecího masa se v roce 2019 zvýšil o 3,7 % na 16 milionů tun. Vývoz od roku 2007 roste v průměru o 4,2 % ročně. V hodnotovém vyjádření celosvětový vývoz kuřecího masa v roce 2019 nepatrně vzrostl na 23,7 miliardy dolarů (odhad IndexBox).
Dvě největší exportní země – Brazílie (4 miliony tun) a Spojené státy americké (3,3 milionu tun) – společně tvoří přibližně 47 % celkového vývozu kuřecího masa v roce 2019. Nizozemsko (1,5 mil. tun) se na celkovém vývozu podílelo 9,8 %, následováno Polskem s podílem 7,7 %. Následujícími vývozci jsou Thajsko (510 tisíc tun), Belgie (489 tisíc tun), Turecko (478 tisíc tun), Velká Británie (356 tisíc tun), Německo (350 tisíc tun), Ukrajina (338 tisíc tun) , Hong Kong SAR (311 tis. tun) a Francie (251 tis. tun) dohromady tvoří 20 % celkového exportu. Od roku 2007 do roku 2019 nejrychleji rostl export na Ukrajině, v Polsku, Thajsku a Turecku.
Průměrná vývozní cena kuřecího masa v roce 2019 byla 1 518 USD za tunu, což je pokles o 2 %. Francie měla nejvyšší vývozní cenu (1 853 USD/tunu), zatímco průměr Spojeného království (924 USD/tunu) byl jedním z nejnižších.
Rusko: export a import
V roce 2020 Rusko vyvezlo drůbeží maso v hodnotě 427,2 milionů dolarů, což je o 31 % více než v roce 2019. Ve fyzickém vyjádření činil vývoz drůbežího masa 295 tisíc tun. Vyváží se však pouze 6 % vyrobeného drůbežího masa. Čína je pro ruský export nejperspektivnější, trhy Indonésie a Malajsie jsou málo rozvinuté. Evropská unie a Spojené státy plánují zvýšit nákupy. Jedním z hlavních problémů průmyslu je závislost na dováženém chovném materiálu. Ročně jsou potřeba asi 3 miliardy násadových vajec masných kuřat – dováží se asi 7 milionů jednodenních kuřat a 766 milionů násadových vajec. Chovatelé vyvíjejí domácí hybrid (kříženec) masných kuřat. [16]
Rusko v roce 2020 vzrostl dovoz drůbežího masa o 0,6 % – až na 228,8 tisíc tun. [17]
| Rok | Množství, tisíce tun | Roční růst, % | Zdroj |
|---|---|---|---|
| 2015 | 68 | [osmnáct] | |
| 2016 | 111 | ▲ 63,24 % | [osmnáct] |
| 2017 | 163 | ▲ 46,85 % | [osmnáct] |
| 2018 | 227 | ▲ 39,26 % | [osmnáct] |
| 2019 | 205 | ▼ -9,69 % | [osmnáct] |
| 2020 | 295 | ▲ 43,90 % | [19] |
Konzumace drůbežího masa
Země s nejvyšší spotřebou kuřecího masa na hlavu v roce 2019 byly Malajsie (59 kg na osobu), Brazílie (55 kg na osobu) a Spojené státy americké (50 kg na osobu).
Spotřeba drůbežího masa v Rusku
V roce 2020 začalo drůbeží maso zaujímat ve struktuře spotřeby 50,1 %, neboli 31 kg na osobu, což je 1,6krát více, než je racionální norma.
Výroba drůbežího masa vzrostla o 3,2 %, zatímco produkce vnitřností klesla o 0,5 %. Hlavní podíl výroby připadá na chlazené drůbeží maso. Průměrná roční cena chlazeného drůbežího masa v roce 2020 je o 5 % nižší než v roce 2019. [dvacet]
Viz také
- chov zvířat
- drůbež
- Drůbeží kříže
- karton od vajec
- Keřové nohy
- Chov drůbeže na Kubě
- Drůbeží farma (jednoznačné označení)
- drůbežárna
Poznámky
- ↑ Tiraspol // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 doplňkové). - Petrohrad. , 1890-1907.
- ↑ Kovna // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
- ↑ Drůbež - Encyklopedie zemědělství - Encyklopedie a slovníky . Získáno 27. dubna 2016. Archivováno z originálu 2. února 2013.
- ↑ Drůbež // Velká sovětská encyklopedie : [ve 30 svazcích] / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.
- ↑ Wezyk S., Cywa-Benko K., Romanov MN (1994). „Ochrana proti vyhynutí původních plemen drůbeže v zemích východní Evropy / Ochrona przed zagładą rodzimych ras drobiu w krajach Wschodniej Europy“ . Sborník/Mat . Mezinárodní symposium "Opatření na ochranu vzácných plemen hospodářských zvířat" (Balice, 17.-19. května 1994) / Miedz. Symp. "Prace nad zachowaniem rzadkich ras zwierząt gospodarskich" (Balice, 17.5.-19.05.1994) . Balice u Krakova, Polsko: Národní výzkumný ústav živočišné výroby (Polsko); Polská společnost živočišné výroby; Balice u Krakova, Polsko / Instytut Zootechniki, Polskie Towarzystwo Zoologiczne. str. 25-26. OCLC 105064213 . Archivováno z originálu dne 2020-10-17 . Staženo 17. 10. 2020 . Použitý zastaralý parametr |deadlink=( nápověda ) (Angličtina)
- ↑ Viz např. přehled projevů na XIX. světovém drůbežářském kongresu, který se konal 20. – 24. září 1992 v Amsterdamu ( Nizozemsko ): Romanov M. Problémy genetiky a selekce v materiálech kongresu // Chov drůbeže: časopis. - M .: Ministerstvo zemědělství Ruska, 1993. - Srpen ( sv. 43 , č. 8 ). - S. 36-39. — OCLC 899128350 . — ISSN 0033-3239 . Archivováno 11. října 2020. (Přístup: 11. října 2020)
- ↑ Viz například poznámky k aktuálnímu dění v národních pobočkách VNAP: Romanov MN Polish Branch (anglicky) // World's Poultry Science Journal : journal. - Cambridge , Spojené království : World's Poultry Science Association; Cambridge University Press , 1995. Sv. 51 , č. 1 . - str. 114-115 . — ISSN 0043-9339 . Archivováno 20. října 2020. (Přístup: 20. října 2020) ; Polská pobočka Romanov MN (anglicky) // World's Poultry Science Journal : journal. - Cambridge, Spojené království: World's Poultry Science Association; Cambridge University Press, 1995. Sv. 51 , č. 3 . — S. 363–364 . — ISSN 0043-9339 . Archivováno 21. října 2020. (Přístup: 21. října 2020) ; Romanov MN Ukrainian Branch (angl.) // World's Poultry Science Journal : journal. - Cambridge, Spojené království: World's Poultry Science Association; Cambridge University Press, 1995. Sv. 51 , č. 1 . — S. 115 . — ISSN 0043-9339 . Archivováno 20. října 2020. (Přístup: 20. října 2020) ; Romanov MN Ukrainian Branch (angl.) // World's Poultry Science Journal : journal. - Cambridge, Spojené království: World's Poultry Science Association; Cambridge University Press, 1996. Sv. 52 , č. 3 . — S. 363 . — ISSN 0043-9339 . Archivováno 21. října 2020. (Přístup: 21. října 2020) ; Turecká pobočka Romanov MN - YUTAV'95 (anglicky) // World's Poultry Science Journal : journal. - Cambridge, Spojené království: World's Poultry Science Association; Cambridge University Press, 1995. Sv. 51 , č. 3 . — S. 364 . — ISSN 0043-9339 . Archivováno 21. října 2020. (Přístup: 21. října 2020)
- ↑ Romanov MN Otevření National Poultry Museum v USA // World's Poultry Science Journal : journal. - Cambridge, Spojené království: World's Poultry Science Association; Cambridge University Press, 1995. Sv. 51 , č. 3 . — S. 355 . — ISSN 0043-9339 . Archivováno 20. října 2020. (Přístup: 20. října 2020)
- ↑ Světový trh s kuřecím masem láme rekordy 27.09.2020 . Získáno 12. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 12. prosince 2021.
- ↑ Výroční zpráva AVEC 2018 . Získáno 24. října 2019. Archivováno z originálu dne 25. října 2019.
- ↑ Přední země produkující vejce na světě v roce 2017 . Získáno 26. října 2019. Archivováno z originálu dne 25. října 2019.
- ↑ Ministerstvo zemědělství očekává v roce 2021 mírný nárůst produkce drůbeže a vajec v Ruské federaci 24.02.2021 . Získáno 12. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 12. prosince 2021.
- ↑ Největší producenti krůt v Rusku v roce 2020 . Získáno 12. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 12. prosince 2021.
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 O rozvoji chovu drůbeže v Ruské federaci . Získáno 21. ledna 2022. Archivováno z originálu dne 21. ledna 2022.
- ↑ Výroba masa (vepřové, hovězí, drůbež) v Rusku v roce 2020 . www.moshol14.ru (3. června 2021). Získáno 24. ledna 2022. Archivováno z originálu dne 24. ledna 2022.
- ↑ Rusko zvýšilo vývoz drůbežího masa v roce 2020 o 31 % 24.03.2021 . Získáno 12. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 12. prosince 2021.
- ↑ Ruská federace v roce 2020 snížila dovoz masa téměř o 30 % 09.02.2021 . Získáno 12. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 12. prosince 2021.
- ↑ 1 2 3 4 5 V letech 2015-2019 se vývoz drůbežího masa z Ruska zvýšil 3x: z 68 na 206 tisíc tun. : . RBC Research Store . Získáno 24. ledna 2022. Archivováno z originálu dne 24. ledna 2022.
- ↑ Rusko zvýšilo vývoz drůbežího masa o 31 % . Interfax.ru _ Získáno 24. ledna 2022. Archivováno z originálu dne 24. ledna 2022.
- ↑ Spotřeba drůbežího masa v Rusku v roce 2020 přesáhla 50 % 11.01.2021 . Získáno 12. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 12. prosince 2021.
Literatura
- Gorkin A. Poultry // Encyklopedie "Geografie". Část 2. M - Z (s ilustracemi) . - Litry, 2020. - ISBN 5-457-53066-3 . - ISBN 978-5-457-53066-9 . (Přístup: 11. října 2020)
- Drůbež // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Chov drůbeže - článek z Velké sovětské encyklopedie .
Odkazy
- Chov drůbeže . Elektronická zemědělská encyklopedie znalostí: Encyklopedie, slovníky, příručky (hledat): Obecné otázky: Velký encyklopedický slovník. Zemědělství . M. : Federální státní rozpočtová vědecká instituce "Ústřední vědecká zemědělská knihovna" (FGBNU TSNSHB). — Elektronická verze slovníku podle knihy: Zemědělský encyklopedický slovník. - M. , 1989. Staženo 11. října 2020. Archivováno 19. února 2020.
 Slovníky a encyklopedie |
|
|---|---|
| V bibliografických katalozích |