Vánoce v Japonsku

Vánoce v Japonsku (ク リスマス, z anglického  Christmas ) jsou neveřejným svátkem v Japonsku spojeným s vlivem západní kultury, ale pro většinu Japonců postrádají náboženský obsah a jsou známé jako romantické rodinné svátky a Valentýn. Slaví se 25. prosince v gregoriánském kalendáři .

Etymologie

Až do roku 1912 bylo jediným japonským názvem pro Vánoce Seitansai [1] [2] ( japonsky: 聖誕祭, „svátky svatého narození“), poté bylo nahrazeno slovem Kurisumasu  , což je výslovnost anglického „Christmas“ („Vánoce“). přizpůsobené japonské fonetice. Kanji , kterým se psal starý název svátku, se začalo číst novým způsobem. V současné době se pro zápis slova Kurisumasu používá abeceda katakana [1] .

Historie

První zaznamenaná veřejná vánoční křesťanská bohoslužba v Japonsku se konala v roce 1552 portugalskými jezuitskými misionáři v prefektuře Jamaguči . Někteří věří, že oficiálně nezaznamenané oslavy se konaly před tímto datem, počínaje rokem 1549 , kdy St. Francis Xavier přistál na japonské půdě. Tato historická skutečnost se dostala do centra pozornosti v roce 1991, kdy sv. Xavier v Yamaguchi byl zničen požárem a přestavěn v roce 1998 a na Štědrý den 1997 se konal festival, který se od té doby stal tradicí. V roce 1999 byly podél řeky vysazeny jedle jako symbol domoviny japonských Vánoc. Od prosince 2009 dostalo město Yamaguchi druhý, anglický, název „Christmas City“ (Vánoční město).

V roce 1612 bylo křesťanství v celém Japonsku z politických důvodů zakázáno. Malá enkláva „ Kakure Kirishitan “ („tajní křesťané“) však pokračovala v pořádání tajných vánočních bohoslužeb dalších 250 let, dokud nebylo křesťanství znovu legalizováno. Pronásledování se netýkalo Holanďanů a Vánoce slavili ve svém vlastním kruhu v místě svého bydliště: v regionu Urakami na severu Nagasaki a na malém ostrově Dejima , kde je místní obyvatelé nazvali „Nizozemský Nový rok“. “ [1] .

V roce 1854 se hranice Japonska otevřely cizincům a pod vlivem Spojených států se vánoční svátky začaly konat otevřeně. V roce 1860 se slavil Štědrý večer v rezidenci pruského vyslance a v roce 1873 byl zrušen zákaz svobody křesťanství Japonci. Obchodní dům Maruzen zavedl na konci 19. století novou službu - prodej vánočních dárků a ozdob na vánoční stromeček pro turisty a zahraniční zaměstnance, ale mezi Japonci samotnými si tyto prodeje získaly oblibu také. Tradovalo se pečení koláčů a výroba umělých vánočních stromků. Počátkem 20. let se začaly 25. prosince konat masové večírky v tokijských parcích a v hotelu Teikoku [1] .

Po krátkém zákazu vánočních oslav ve 30. a 40. letech 20. století militaristickou vládou Japonska se tradice slavení Vánoc díky rostoucí ekonomice a vlivu americké televize v 50. a 60. letech opět stala populární a v 70. se stala běžnou rodinnou oslavou.s romantickou zaujatostí [1] .

Moderní tradice oslav

Sekulární

Vánoční tématika je pro děti spojena se zájmem o zobrazení příběhu o jezulátku [2] ; pro mladé je to svátek zamilovaných, den rande, který je módní strávit na romantické večeři v hotelu [3] [1] [4] , pro starší generaci a starší páry jsou Vánoce dnem vzájemného vyjadřování vděčnosti výměnou dárků [2] [4 ] ] , nebo drahým večerem v restauraci s koncertním pódiem, kde vystupují slavní umělci [3] .

Vzhledem k tomu, že narozeniny bývalého císaře Akihita , které byly státním svátkem, připadly na předvečer Štědrého dne ( 23. prosince ), některé firmy den předtím uzavřely a svou práci obnovily až po 3. lednu, takže pro jejich zaměstnance jsou Vánoce dnem volno, pro ostatní je to pracovní den. Do této doby (podle výsledků roku) mnozí dostali velké bonusy, jejichž výše dosahuje několika měsíčních platů, a nešetří na nákupech [3] . Čilý obchod s dárky a cukrovinkami je proto v Japonsku načasován na Vánoce.

Tradiční japonský vánoční dort je bílá sušenka přelitá smetanou a ozdobená jahodami [4] . Vánočku kupuje zpravidla hlava rodiny 25. prosince večer cestou z práce nebo v případě jeho nepřítomnosti manželka. Obchody v tento den prodávají se slevou, protože pokud se dorty neprodají do 26. prosince, tak poptávka po nich již zmizí. V tomto ohledu se výraz „vánoční dort“ v Japonsku používá ve vztahu k dívkám ve věku pro vdávání, protože po 25 letech je pro japonskou ženu velmi problematické se vdát [3] [5] .

V 70. letech minulého století udělala úspěšná reklamní kampaň amerického řetězce restaurací KFC ze svátku kuřecích pokrmů národní vánoční zvyk. Tyto restaurace se během vánoční sezóny stávají tak populární, že si rezervují měsíce předem [6] .

Dalším zvykem, který přišel ze Spojených států , jsou dárky dětem od Santa Clause (サン タクロース santa kuro:su ) , oblékání, ve kterém si cizinci ze západních zemí žijící v Japonsku často přivydělávají [1] . Japonci spojují „Santa Kurosu“ s legendárním mnichem Hotei , jedním ze sedmi bohů štěstí, který s sebou také nosil tašku dárků. Proto jsou Vánoce někdy považovány za narozeniny této konkrétní postavy [2] .

Náboženské

Japonští křesťané (asi 1,4 milionu), z nichž většina jsou katolíci, mají ve zvyku konat o vánočních svátcích maximum dobrých skutků, to je pomoc potřebným a bezdomovcům, návštěvy nemocnic a osamělým, dary na charitu [1] [ 2] [5] .

Japonské farnosti pravoslavného vyznání, přestože se drží juliánského kalendáře , podle kterého Vánoce (降誕祭) připadají podle vedení Japonské pravoslavné církve na 7. ledna , slaví Vánoce společně se zbytkem země dne 25. prosince. Na slavnostní bohoslužbu je zvykem přicházet v národním oděvu , tato tradice se zachovala z dob, kdy misionářskou službu vykonával svatý Mikuláš Japonský a oblečení západního střihu ještě nebylo mezi prostým lidem běžné. Po hlavní chrámové bohoslužbě kněží obcházejí domy členů Církve, aby vykonali „oslavování“, obřad, který se nedochoval v Rusku , odkud se v 19. století dostal do Japonska [7] .

Dekorace

Obce s předstihem zdobí města vánočními světly, girlandami a zvonky, ozdobené vánoční stromky umisťují obyvatelé do bytových prostor, majitelé firem do obchodních center. Z důvodu záchrany lesa se nepoužívají skutečné vánoční stromky, které jsou nahrazovány umělými stromky různých barev (kromě obvyklé zeleno-bílé, červené, modré [2] ) [4] [1] [5] .

Dalšími atributy svátku, vzhledem k jeho romantickému zbarvení, jsou různé obrázky srdcí a figurky amorů a andělů [1] [5] . Pro navození zimní atmosféry lze při absenci skutečného sněhu jeho náhradu prodávat v obchodech [2] .

Znamení a přesvědčení

Je považováno za šťastné znamení potkat svého budoucího manžela na Štědrý den [1] .

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Jak slavit Vánoce v Japonsku, tradice: jak slavit Vánoce v Japonsku . Získáno 2. ledna 2013. Archivováno z originálu 16. ledna 2013. (neurčitý)
2. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 Valery Ivanov “ Kurisumasu nebo japonský vánoční archivní kopie z 24. listopadu 2012 na Wayback Machine ”, - www.ivanov-v.ru (12/15/2010)
3. ↑ 1 2 3 4 A. Lazarev “ Vánoce v Japonsku. The Art of Giving Archivováno 4. října 2012 na Wayback Machine » // Japan Today Magazine, č. 12 2003
4. ↑ 1 2 3 4 Shizuko Mishima „ Vánoce v Japonsku Archivováno 7. července 2011 na Wayback Machine “, sekce cestování po Japonsku na webu About.com. , 27. 1. 2010 
5. ↑ 1 2 3 4 Vánoce v Japonsku Archivováno 27. května 2013 na Wayback Machine , - www.openjapan.ru
6. ↑ Whipp , Lindsay „ Vše, co Japonsko chce k Vánocům je Kentucky Fried Chicken Archived 21. března 2016 na Wayback Machine “. Financial Times, 19. 12. 2010 
7. ↑ Ortodoxní Vánoce v Japonsku Archivováno 19. ledna 2013 na Wayback Machine , rozhovor s knězem Nikolajem Dmitrievem (12/25/2011)

Odkazy

• Vánoce v Japonsku  (nepřístupný odkaz) // Exotické země a nejen ... (2010)
• Vánoční japonské diapozitivy - Youtube.com